EXKLUZIVNÍ DOJMY ze singleplayeru Titanfall 2

„Kdyby tak šlo s těmi tvory mluvit,“ zasnil se autor v dnes již nechvalně proslulé recenzi původního Doom na Edge. Téhle větě se od té doby všichni vysmívají, ale něco na tom možná bylo - přinejmenším to napadlo vývojáře z Respawn, kteří pracují na kampani pro jednoho hráče v říjnové hře Titanfall 2 pro PC/PS4/X1 (Alza.cz). Originál nám celkem stylově ukázal, že běhat po zdech, provádět dvojité skoky a užívat si automatické střely do hlavy díky chytré pistoli může být úžasná zábava, ale co kdybyste s těmi Titány mohli mluvit?

„Věděli jsme, že jsme chtěli mít významný vztah mezi pilotem a titánem,“ říká producent Drew McCoy hned poté, co nám předvedl delší ukázku z kampaně hry pro jednoho hráče. „Zpočátku to moc dobře nefungovalo. Pak někdo prohlásil ,A co kdyby šlo s tím titánem mluvit?' Já na to nejdřív ,Ježiš, to ne!', ale... ono to strašně pomohlo.“

Podle toho, co jsme viděli v úrovních ze začátku hry i odněkud uprostřed, je kampaň pro jednoho hráče plná překvapení. Kampaň je to rozsáhlá vzhledem ke své velké rozmanitosti, neboť splétá menší fixní pasáže s bitvami v otevřených arénách, ke kterým můžete přistupovat různým způsobem - to vše drží dohromady příkladná sada pohybů z původní hry, kde jste běhali po zdech a klouzali se na kolenou, zatímco jste likvidovali nepřátele. Je to kampaň i s klidnějšími okamžiky, ve kterých řešíte hádanky v prostředí pomocí té samé sady pohybů - zlehka běháte z jedné stěny na druhou, jako byste hráli Sands of Time z pohledu první osoby.

Největším překvapením však bude to, jak budete moct komunikovat s Titánem, který vám byl přiřazen - zatímco si budete se svým novým mechanickým kamarádem budovat vztah, hra vás bude občas stavět před dialogová rozhodnutí. Na hru, která zdědila své ostré hrany a vojenský fetiš po svém spirituálním předkovi Call of Duty - na této sérii se totiž vývojáři z Respawn zaučovali -, tady totiž najdete překvapivě měkké jádro.

V Titanfall 2 hrajete za Jacka Coopera, střelce z pohraniční milice, jenž má ambice stát se pilotem vlastního mecha, kterýžto sen tajně podporuje váš nadřízený kapitán Lastimosa, když vás potají trénuje. Brzy vás vypakují na nějakou vzdálenou planetu v rámci operace Broadsword a - aniž bychom chtěli prozrazovat dějové zvraty, které se skoro prozrazují samy - vlastního Titána získáte dřív, než byste čekali. Hra vás uvrhne do prostředí nestabilní aliance, ve kterém prozkoumáváte nádhernou mimozemskou krajinu.

Toto dobrodružství sice vnímáte očima Coopera, ale skutečnou hvězdou Titanfall 2 je obří mech BT-7274 - pro přátele pouze BT. Na Titánech z první hry bylo pořád něco sympatického - to, jak vás nabírali do svých přerostlých rukou, načež vás hravě spolkli a usadili do velitelského křesla - a animace a chování BT tohle všechno ještě zdůrazňují. Občas tu najdete i špetku humoru, jako třeba když BT roboticky vypočítává všechny způsoby, jak byste mohli umřít, kdyby se mu nepodařilo vás přehodit přes zející propast, nebo když se prázdný výraz jiného mecha změní ve smutného smajlíka, když mu z rukou vyrvete zbraň.

Kampaň Titanfall 2 samozřejmě nabízí víc než jen příběh o klukovi a jeho robotovi a zdá se, že docela slušně rozvíjí základy původní hry v kampani, která se usilovně snaží o nějakou rozmanitost. Průchod továrnou plnou mechů je prošpikován běháním po zdech a skákáním mezi zelektrizovaným povrchem, zatímco větráky v podlaze vám pomůžou doskočit na jinak nedosažitelné římsy. Souboj do toho ještě přidává schopnosti pilota z Titanfall (i samotného Titána - když hrajete za ně, zdá se, že můžete přepínat výbavu), takže ze soubojů tak trochu cítíte i Far Cry.

Jedna potyčka v hustě zalidněné předsunuté základně pod slovutným sci-fi skyboxem představuje bojovou smyčku Titanfall 2 a různé přístupy, které můžete použít. V tomto případě si základnu prohlédnete z dálky, načež si aktivujete neviditelnost a pak to začne lítat - náš pilot akrobaticky prochází malou arénou a likviduje menší četu vojáků. Vypadá to skvěle - to klouzání po koleni připomíná výjimečný Vanquish, což je jedině dobře - a všechno je to provedené stylem, který si můžete - údajně - přizpůsobit podle svého vkusu. „Můžete hrát plíživě, můžete rozpoutat akční peklo nebo hrát třeba za odstřelovače,“ říká McCoy. „Možností hratelnosti je víc - jde jen o to, jak moc vám sednou zbraně a pohyb. Co se týče soubojů, máte velkou svobodu.“

Kampaň Titanfall 2 slibuje, že bude robustní a že to nebude jen nějaký dodatečný přívěsek ke hře - co se týče její délky, prý se vyrovná svým konkurentům. „Každý hraje jiným tempem, ale tohle je ta nejdelší hra pro jednoho hráče, na které jsem kdy pracoval,“ říká McCoy, jehož zkušenosti v Infinity Ward zahrnovaly práci na prvních dvou dílech Modern Warfare. „Určitě to tak je, na sto procent. Hlavně díky tomu, že jednotlivé herní relace trvají déle - není to jedna 10-15 minutová úroveň za druhou.“

Multiplayerová část Titanfall (vše o hře) je už zavedenou značkou (a zdá se, že v chystané otevřené betě tomu nebude jinak - více se dozvíme příští týden) a podle našich dojmů se jí hra pro jednoho hráče vyrovná. Bude to chytré začlenění všeho toho, co bylo na původní hře dobré, do kampaně, která je štědrá a rozmanitá. Zůstává ale jedna důležitá otázka: Vzhledem k citovému poutu, které existuje mezi Cooperem a BT v kampani Titanfall 2, je dost možná nevyhnutelné, že toho sympatického mecha potká nějaký strašlivý osud. Bude to tak?

„No,“ říká McCoy a mírně se ušklíbne, „budete si to muset zahrát a říct nám, co si o tom myslíte...“

of

Caption

Attribution

Tento článek vznikl na základě pracovní cesty do studia Respawn v Los Angeles. Letenky a ubytování hradila společnost EA.