Recenze Asura's Wrath

Pokud si občas potřebujete vybít zlost, nejspíš se mnou budete souhlasit, že druhá nejlepší věc po boxovacím pytli jsou právě videohry. Samozřejmě stačí např. zapnout nesmrtelnost a vyhladit pár úrovní Dooma na nejvyšší obtížnost. Pokud ale chcete něco poněkud více sofistikovaného, pak se přímo nabízí tahle hra od Capcomu. Jejím tématem je neukojitelný vztek věčně zamračeného hlavního hrdiny, který se v průběhu hry několikrát narodí a zemře, protože na ukojení jeho zuřivosti prostě jeden život nestačí.

Aby to bylo ještě pikantnější, tu jeho (a případně svou) zuřivost budete uvolňovat teoreticky nejvhodnějším způsobem: zuřivým mlácením do jednoho tlačítka. Japonské vývojářské studio CyberConnect2 je dobře známé pro své anime-laděné hry ze série .hack nebo Naruto, nicméně v tomto případě zašli ještě mnohem dál a opravdu stvořili regulérní anime seriál, do kterého budete občas mačkat nějaké to tlačítko.

Lidé a bohové

Už samotný obal hry vás varuje, že uvnitř najdete "kombinaci asijské mytologie a sci-fi". Nic vás ale nemůže připravit na ten šílený mišmaš, který tvůrci ve velkém rozbalí od první minuty: Buddhové skáčou z přídí masivních vesmírných lodí šipku směrem k planetě, jejíž zemskou kůru rozervává gigantické monstrum, snažící se je sežrat. Ještě předtím ale tohle monstrum vystřelí paprsky, chrlené z jeho chřtánu, které samozřejmě asijští bohové rozrazí svými pěstmi. Pokud vám to zní naprosto bláznivě, tak se nedivte. Já sám jsem fanoušek mangy, anime a japonské "jinakosti" už řadu let, ale i moje obočí bylo po většinu hry hodně vysoko, zatímco jsem mezi zuby opakovaně cedil "co to sakra?".

of

Caption

Attribution

Nicméně jelikož hra obsahuje několik hodin animovaného filmu, existuje v ní i nějaký ten příběh a - samozřejmě - mytologie, která se všemu tomu šílenství snaží dát jakýsi význam. V zásadě jde o to, že osm Buddhů (jejich šéf se jmenuje Deus, ehm) vede gigantickou vesmírnou flotilu do bitvy proti rudým monstrům, která se rodí na planetě (asi to bude Země) a vraždí její lidské obyvatele. Buddhům propůjčuje magickou sílu víra lidí, kteří se k nim modlí, takže si je samozřejmě nenechají od nějakých monster sežrat.

Nicméně sílu Buddhům dodávají také lidské duše, takže když dojde na lámání chleba, klidně smrtelníky zabijí sami. Něco se ale pokazí, Buddhové se obrátí proti sobě a jednoho z nich, Asuru, to stojí život jeho ženy a svobodu jeho dcery. Po svém prvním zmrtvýchvstání se tedy vydává na divokou jízdu za pomstou, během které hodlá zničit jak monstra, tak ostatní Buddhy.

Ooo faktor

Příběh ale opravdu nemá cenu řešit. Tohle v žádném případě není žádná procítěná epika typu Final Fantasy, nýbrž defilé jednoho nadpřirozeného mlátiče za druhým, pěkně v duchu starých klasik typu Mortal Kombat. Zatímco Mortal Kombat je ale navzdory nějaké té magii apod. docela seriózní mlátička, tohle je opravdu poněkud odlišná liga. Bossové celkem běžně skáčou vesmírem nebo z planety na planetu a když je opravdu naštvete, přepnou se do "Mantra" módu, ve kterém vyrostou do velikosti větší, než je celá planeta, aby se vás následně na jejím povrchu pokusili rozmáčknout svým stokilometrovým miliontunovým prstem. Který samozřejmě vzplane při průchodu atmosférou.

Tomu říkám "Ooo faktor", jelikož podobné scény jsem prostě v životě neviděl a člověk u nich má opravdu ústa do "O", tedy než se začne smát a napadne ho, že tohle už tvůrci nemohou v další kapitole trumfnout. Nicméně v další kapitole jeden Buddha lidských rozměrů probodne druhého stejné velikosti takovou silou a tak mocným mečem, že hrot onoho meče vyjede ze země na druhé straně planety. A do toho hraje klasická hudba, tuším Tonda Dvořák. Zkrátka a dobře, připravte se na nečekané a nevídané, tahle hra vám ukáže věci, jaké jste si neuměli představit. Úplně stačí, když si stáhnete veřejně dostupné demo, ve kterém zrovna obě výše popsané sekvence najdete.

Ups, zapomnělo se na hru

Ale moment, jak se to vlastně hraje, jak to funguje? Je to RPG s nějakým sofistikovaným bojovým systémem, aby to zvládalo tak monstrózní a různorodé bitvy? Nu, právě tady leží největší slabina jinak poměrně originální a opravdu pěkně zpracované hry. Moc hry v ní totiž není. Všechnu tu velkolepou držkovou vám budou tvůrci servírovat osmnácti epizodami anime seriálu, rozděleného do tří sérií. Jdou přitom tak daleko, že každá epizoda začíná úvodními titulky, je uprostřed přerušena tradiční televizní znělkou "za chvíli jsme zpátky" a končí dynamicky sestříhanou upoutávkou na příští epizodu. A když píšu anime seriál, myslím tím opravdu anime seriál. Jakože animovaný film, jasné? Jen do něj občas zmáčknete nějaké to tlačítko v rámci QTE (quick-time-event) konceptu, jaký známe například z bossů v God of War nebo z Heavy Rain.

of

Caption

Attribution

V kontextu toho důsledně televizního formátu, popsaného výše, to na mě působí spíš jako elaborovaný vtip, než jako styl. Ok, uznávám, že tam je i něco málo navíc kromě těch filmových sekvencí s časovanými tlačítky. Zhruba dvacet procent času budete létat kolejnicovou střílečkou v duchu série Panzer Dragoon nebo Rebel Assault. A zhruba dvacet procent času strávíte v nepříjemně primitivní variaci na God of War, jejímž jediným účelem je nasbírat dostatek energie mlácením do nepřátel, abyste následně mohli spustit jedním tlačítkem další QTE sekvenci.

Asura's Wrath pro PS3/X360 vyšlo koncem února a u nás ho uvedla Cenega za 1399 Kč.

koupit na Xzone

Zbylých šedesát procent hry je onen animovaný seriál, do kterého musíte občas zmáčknout nějaké to tlačítko... nebo do něj rychle mlátit. Nejspíš teď kroutíte nechápavě hlavou, jak něco takového může dlouhé roky po snaze o "interaktivní filmy na CD" vzniknout, že? Budete jí kroutit ještě víc, až vám pohled sklouzne na výslednou známku této recenze. Protože navzdory tomu, že jako hra je Asura na hranici vtipu, musím uznat, že je to výborné interaktivní anime s vysoce kvalitním audiovizuálním zpracováním, nacpané skvěle zpracovanými nezapomenutelnými sekvencemi.