Battle: Los Angeles

Nový rekord - hra je dvakrát kratší než film.

Testovaná verze: PC

Pokud jste poslední měsíc nebyli uvězněni v temné jeskyni, jistě víte, že do kin v těchto dnech vstoupil první letošní blockbuster s názvem Světová invaze (v originálu World Invasion: Batle Los Angeles). Snadno jste už mohli přehlédnout hru, která z jeho příběhu čerpala a pracovali na ní vývojáři ze Saber Interactive. Ti stojí například za relativně dobře hodnoceným Timeshiftem a jejich jméno mohlo být jakousi zárukou, že nevznikne další titul pochybných kvalit. Tyto naděje však šly k zemi rychleji než mimozemské „meteority" v úvodu filmu.

Problémem hry není až tak stereotypní náplň, jako spíš doba, kterou ve hře strávíte. Přestože jsem byl ke zprávám z internetu docela skeptický, schválně jsem si vzal k ruce stopky a poctivě celý čas od úvodní animace až po závěrečné poděkování odměřil. Vyšlo mi přesně 43 minut, včetně několika minut strávených v nastavení obrazu a ovládání a samozřejmě bez přeskakování příběhových pasáží. Takhle krátkou jízdu jsem opravdu ještě nezažil!

Na úvod jsem byl společně s dalšími třemi mariňáky vysazen uprostřed Los Angeles s cílem dojít k nedaleké policejní stanici a zachránit v ní přeživší civilisty. První emzáci se objevili už za prvním rohem a stačilo to do nich šít, co jen můj prst na myši zvládnul. K evakuaci obyvatel však nešly použít vrtulníky, protože celou oblohu kontrolovaly mimozemské lodě. Bylo tak zapotřebí splašit autobus a vzít to trochu oklikou, čímž jsem vám právě vyslepičil zhruba první celou polovinu hry.

Naprostá většina přestřelek v Battle: LA probíhá v úzkých uličkách plných vraků aut s emzáky čekajícími na střechách budov, billboardech nebo schovanými za zídkami rodinných domků. Mimozemšťani jsou opravdu odolní a pro každého z nich si musíte schovat klidně půlku zásobníku. Kromě samopalu máte k dispozici odstřelovací pušku a v závěru hry i raketomet. Tím výčet všech zbraní končí.

Samotná herní náplň sestávala z krytí za nejbližší překážkou a kosení jednoho emzáka za druhým. Dobít, a tak stále opakovat dokola. Dvakrát jsem se dostal k těžkému kulometu a jatka probíhala skutečně ve velkém. Ničeho víc jsem se od hry nedočkal a jakékoli přemýšlení by bylo naprosto zbytečné. Zažil jsem si pár pěkných efektů, když se na mě řítil dvacetimetrový billboard nebo jsem odpálil cisternu s benzínem. Více bezduchého střílení už bych ale přesto všechno asi už nepřežil.

Grafická stránka hry na poměry levných titulů překvapila svou solidní kvalitou. Otřesné jsou však komiksové mezisekvence s poloprázdnými bublinami přes půlku obrazovky a s příšerným scénářem. Stojí za to ještě zmínit bonusový obsah v podobě několika krátkých videí z vývoje. Celá hra běžela naprosto plynule na sestavě Core i5 750, 4 GB RAM, Radeon 5850 a Windows 7 64bit. Na multiplayerovou podporu rovnou samozřejmě zapomeňte.

VERDIKT: Battle: LA by mohl být vynikajícím titulem, který dostanete v kině jako bonus ke koupi pěti lístků naráz nebo ho seženete za „trafikových" třicet korun. Čtyřicet minut bezduchého střílení za deset dolarů na Steamu (pro Evropany hra tam ani není oficiálně přístupná) je však spíše předčasným aprílovým žertem. Samotný námět a vývojářské studio by nebylo špatnou volbou, kdyby se do hry investovalo více času a peněz, aby mohla být delší a pestřejší než nyní.

2 / 10

Battle: Los Angeles Michal Havryluk Nový rekord - hra je dvakrát kratší než film. 2011-03-18T11:00:00+01:00 2 10

- komentáře (20)

Po 30 dnech od publikování článku se diskuse automaticky zavírají, ale v rozpravě můžete pokračovat v našem fóru!

  • Nahrává se...