Eurogamer.cz

Recenze BioShock Infinite

Vydejte se do oblak a nechte se unášet dokonalostí.

Staví na základech svých předchůdců, ale přidává toho mnohem, mnohem víc, a po celou dobu něčím překvapuje.

BioShock Infinite je vlastně krásná ukázka toho, co může vzniknout, pokud se vývojářský tým nebude zabývat naprosto nesmyslným multiplayerovým módem, který se do hry ani trošku nehodí, ale musí tam být jenom proto, že se to dneska nosí. Místo toho se všichni zabývají budováním atmosféry, propracováním mechanismů a prodloužením zážitku.

Takhle hra má všeho přehršel. Na každém kroku objevíte něco, u čeho si budete říkat, že nad tím museli tvůrci hodně dlouho přemýšlet a pohrát si s tím. Neustále vám ukazuje něco nového, aby se žádná herní mechanika neokoukala a nezačala vás nudit. No, a i ta hrací doba je na dnešní singeplayer neuvěřitelná. Několikrát jsem si říkal: „Tohle už bude konec." A BioShock Infinite mě pokaždé něčím překvapil a pokračovalo se vesele dál. I několik dalších hodin.

Irrational Games od začátku říkali, že BioShock Infinite je úplně jiný svět a univerzum, než ve kterém se odehrávala jednička a dvojka se svým podvodním městem Rapture. Víceméně nám řekli, že Infinite má značku BioShock vlastně jenom pro komerční účely. Není to tak úplně pravda. Hnedka, co se objevíte ve městě Columbia plujícího v oblacích a první dvě hodinky, podle toho, jak jste zvídaví, ho prozkoumáváte, spatříte mnoho podobností s prvním BioShockem. Vlastně úplně první vstup do hry, kdy kráčíte k velkému majáku, který vás do Columbie vystřelí, je téměř kopie začátku prvního BioShocku. A takových podobností je ve hře více. Jenom plasmidy se už nejmenují plasmidy, nýbrž vigory. Kdyby se Infinite nejmenovalo BioShock, všichni by říkali, jak moc původní sérii vykrádá.

BioShock Infinite si ale z původních dvou her ze série bere jen to nejlepší a přidává mnoho nového. První čtyři hodinky ve hře, pokud nebudete nikam spěchat, nebudete spatřovat příliš mnoho rozdílů, ale jakmile si jako hráč začnete říkat, že vás už nic tedy nemůže překvapit, hra vám prezentuje nějakou novinku, která nejenže nebyla v žádné předchozí BioShock hře, ale v žádné jiné hře vůbec. A takhle dokážou nové věci tvůrci dávkovat nejen zpočátku, ale až do samého závěru. Takže zatímco v jiných hrách už v polovině víte, jak všechno funguje a až do konce pouze používáte, co jste se v první půlce naučili, BioShock Infinite se neustále mění a vylepšuje. Dokonalým příkladem je vaše první svezení se na kolejišti propojující celé město. Zpočátku jde víceméně pouze o dopravní prostředek spojující vás z bodu A do bodu B. Později jej už budete používat také jako strategický prvek v bojích - ať pro napádání nepřítelů z týla nebo k úniku před silnějšími protivníky.

S tím souvisí i prostředí. Irrational Games velice chytře v různých preview a ukázkách ze hry prozradili vlastně jenom začátek. Nikdo netušil, jakým směrem se bude vyvíjet a je docela nečekané, jak moc se mění i prostředí. Každé má navíc své vlastní všeobjímající téma, což znamená, že BioShock Infinite začíná v utopickém světě, které vypadá jako ideální místo pro život, než začnete nacházet trhliny v dokonalosti (takové Rapture předtím, než se rozpadlo), další části hry řeší zase něco úplně jiného - rasismus, kapitalismus, sociální nerovnosti a spoustu dalšího. BioShock Infinite je ve svých tématech velice ambiciózní, někdy až dokonce filozofický a kdo chce a dá si čas, ať už posloucháním rozhovorů, pročítáním záznamů rozesetých v temných koutech nebo sledováním kinozáznamů, dostane geniálně prokreslený svět, na kterém si dal někdo opravdu hodně záležet.

Kdo ale nehodlá trávit čas zdlouhavým studováním světa, který Irrational Games vybudovali, může tyhle části proběhnout a rovnou se vrhnout na akci. A i ta je fenomenální. Ačkoli zpočátku nepřináší nic veskrze originálního - levým tlačítkem myši střílíte, pravým posíláte plasmidy... tedy, pardon, vigory, jak postupujete hrou, i akce začíná dostávat nové prvky. A to nemluvíme jen o přílivů různých zbraní a vigorů. Jakmile se k vám přidá Elizabeth, hned přibude nový herní prvek nejen pro příběhovou část, kdy různě komentuje, kde jste a co se kolem vás děje.

Pomáhá vám v boji, nikdy se neplete, nemusíte se o ni nijak starat, jelikož její AI je jedna z nejlepších herních AI společníků, co jsme kdy byli ve hrách svědky. Když dostáváte v boji na zadek, sama začne pro vás hledat lékárničky, náboje nebo energii pro vigory a házet vám je. A později vám pomáhá i s trhlinami do jiné dimenze, pomocí kterých dokáže vykouzlit střílny, krabice s lékárničkami a další věci pro bojiště. K Elizabeth si sice možná nevybudujete tak silný emocionální vztah jako k postavám v jiných hrách (zdravíme The Walking Dead, pořád na tebe myslíme Clementine), ale kdykoli od ní budete odloučeni, bude vám chybět - už jen proto, jak vám pomáhá.

Pokud vás BioShock Infinite zaujal, poslechněte si náš včerejší podcast s debatou dvou redaktorů po dohrání hry nebo dřívější hodinový podcast-speciál.

Elizabethino pomáhání vám na bojišti vlastně přidává do akce BioShock Infinite i strategický prvek. Takže zatímco hra začíná jako klasická koridorová střílečka z vlastního pohledu, s příchodem Elizabeth se začnou bojiště otevírat a zvětšovat a je jen na vás, jak budete chtít nepřátele zlikvidovat.

Vybudujete na náměstíčko střílnu, přichytíte se za háky okolo, skočíte na vyvýšený balkón a pošlete na nepřátele dole roj havranů, kteří je začnou trhat, a vy je pak pěkně s pomocí střílny dostřílíte? Nebo si necháte od Elizabeth postavit nejprve ochrannou zeď, vezmete si sniperku a poradíte si se všemi pěkně ručně? Nebo máte vylepšený boj zblízka? Tak se pěkně přichytíte na háky, postupně skáčete mezi nepřátele, dáte jim jednu ránu zblízka, čímž je zlikvidujete a vyskočíte zase vzhůru a najdete si další oběť? Nehledě na to, že na různé druhy nepřátel se nejlépe používají různé techniky, zbraně a vigory, což jenom na strategickém prvku přidává.

Možností řešení akčních pasáží je opravdu nespočet a BioShock Infinite se dá hrát jako akční střílečka typu Call of Duty, dá se hrát jako stealth akce typu Batman: Arkham City nebo nějak úplně jinak. Hra vás navíc všechny techniky postupně učí a u konce už budete hravě a téměř bez přemýšlení vyrábět jedním zmáčknutím tlačítka myši trhliny v prostoru, přeskakovat na horskou dráhu a vynést se na platformu, kde zblízka zlikvidujete pár nepřátel, dalším jednoduchým stiskem tlačítka zase naskočíte na dráhu, objedete celé bitevní pole, necháte si ve vzduchu od Elizabeth vyrobit ochrannou stěnu, seskočíte z dráhy a schováte se za ní. Z popisu to zní složitě, ale je to tak jednoduché, jak jen to může být. A velice efektivní.

Je to jen na vás a na tom, jaké schopnosti si začnete od začátku vylepšovat. Po herním světě jsou rozesety automaty, kde si můžete nakupovat jednak zdraví, energii pro vigory nebo náboje, ale další automaty vám upgradují zbraně a také samotné vigory. Jelikož peněz nebude nikdy dost, je dobré si zpočátku vybrat cestu, která vám nejvíce vyhovuje. Což je jedna z věcí, která podporuje znovu hratelnost BioShock Infinite. Dá se hrát tolika způsoby, že si ji můžete pustit klidně znovu a zkusit úplně odlišný přístup.

Více o BioShock Infinite

Není to jediná věc, která otevírá dveře znovu hratelnosti. BioShock Infinite je sice lineární FPS, ale s opravdu rozlehlými oblastmi, které mají spoustu odboček a míst na prozkoumání. Což znamená, že hra vám sice ukazuje, abyste šli rovně po téhle ulici, ale tady je odbočka, tady je celý třípatrový barák, do kterého se dá vejít a probádat ho a dokonce se můžete i dalece vracet, což se nehodí jen v případech, kdy vám docházejí náboje, a vy víte, že o pár ulic vzadu byl automat. Později ve hře se začnou dít i zajímavé skoky v čase a oblasti, které jste už prošli, začnou vypadat úplně jinak. Strávit čas procházením světa se nehodí jen proto, abyste našli upgrady a mohli si tak výrazně vylepšit vaši postavu. Sem tam narazíte i na nějaký vedlejší úkol, kdy musíte najít nějaký kód a otevřít si speciální ukryté dveře.

I proto je dost těžké mluvit o herní době. Někdo může u BioShock Infinite strávit šest hodin, pokud ji chce proběhnout od začátku do konce. Já jsem se snažil posbírat všechny záznamy (a stejně jsem jich dobrou desítku nakonec nenašel) a prolézt vše, co se prolézt dalo (což se mi určitě nepovedlo, nebo bych ten achievement za posbírání všech záznamů získal) a když jsem se díval na závěrečné titulky, Steam mi ukazoval nečekaných 19 hodin. A rozhodně jsem nestrávil v BioShock Infinite tolik hodin proto, že by hra byla nějak zvlášť těžká. Spíše naopak - když si dá hráč záležet a snaží se vylepšit svou postavu, hra je vlastně docela jednoduchá už proto, kolik možností a schopností máte.

Navíc je k vám velice ohleduplné ukládání pozic. Když zemřete v souboji, hra vám ukousne díl života a ocitnete se v momentě, ve kterém jste skapali - tj. ti, koho jste mezitím pozabíjeli, záhadně neobživnou a musíte dorazit jen ty, které jste zabít nestihli. Můžete si i vylepšovat pomocí oblečení různé schopnosti a jedna z nich je, že když zemřete, při znovuoživení vám ani ten kus života není ubraný.

Poslední trailer

Možná jste si všimli, že jsme tu zatím nic moc nepsali o příběhu a je to schválně. Čím méně o něm víte, tím víc vás dokáže překvapovat. Stačí vám pouze vědět to, že jakožto bývalý detektiv přicházíte do Columbie, abyste zachránili Elizabeth a to je vše. Jak zajisté tušíte, nepůjde jen o obyčejnou záchranu a než se dostanete do finále, stane se ještě spousta věcí. A jisté je jedno - o tom konci BioShock Infinite se bude ještě hodně dlouho mluvit. Možná stejně jako o konci Mass Effect 3, ale nemyslete si, že by byl podobně odfláknutý - naopak. Je to jediná hra, u které si pamatuji, že jsem dokoukal konec a hned jsem si řekl: „Sakryš, to si musím hned zahrát ještě jednou, aby mi to všechno pořádně zapadlo". Tedy něco, co si říká člověk jen u těch nejlepších filmů.

BioShock Infinite pro PC, PS3 a X360 v angličtině vyjde v úterý 26. března za cenu od 899 Kč.

rezervovat na Xzone.

A tím se BioShock Infinite pravděpodobně do budoucnosti stane. Bude se řadit mezi nejlepší hry této generace konzolí, o kterých se bude mluvit ještě dalece v budoucnosti a ostatní se ji budou snažit napodobovat a brát si ji za svůj příklad. Vlastně stejně jako u prvního BioShocku ve své době.

VERDIKT: BioShock Infinite je výjimečná hra. Takový ten druh hry, která vzniká opravdu jednou za rok. Není to vyloženě revoluce, protože první BioShock byl revoluce a Infinite staví na jeho základech. Ale jde o evoluci. O výraznou evoluci, která si bere z prvního BioShocku to nejlepší a všechno, co Infinite přidává, je bezchybné. Ano, říkám tu, že BioShock Infinite je bezchybná hra, u které ať se snažím, jak se snažím, nedokážu najít žádné slabé místo. To hodnocení prostě nemůže vypadat jinak.

10 / 10

Recenze BioShock Infinite Ales Harazim Vydejte se do oblak a nechte se unášet dokonalostí. 2013-03-25T13:00:00+01:00 10 10
REKLAMA

- komentáře (67)

Po 30 dnech od publikování článku se diskuse automaticky zavírají, ale v rozpravě můžete pokračovat v našem fóru!

  • Nahrává se...