RECENZE Borderlands: The Pre-Sequel

Pořádná grindovací hra tu již nějakou chvíli nebyla. Takže nepochybuji, že nejeden závislák na sbírání lootu zajásal při vydání polopokračování osvědčené značky Borderlands (recenze dvojky, 9/10). Na první pohled vypadá jako další z nekonečné řady větších datadisků, ale prodává se zvlášť a za plnou cenu (899 Kč na PC a 1399 Kč na starých konzolích). Jak to tedy s hrou je? Stojí za vaše těžce vydřené peníze?

Smysl podivného názvu The Pre-Sequel pochopíte téměř hned po spuštění. Jednak je hlavní děj zasazen mezi první a druhý díl. A druhak je vyprávěn retrospektivní formou, takže se na již uplynulé události (pre) vzpomíná při vyprávění později (sequel). Takto zpracovaný příběh má tu výhodu, že u vyprávění jsou přítomny i hlavní postavy minulých dílů. Takže i když hrajete za novou sebranku hrdinů, dění často komentují staří známí, které jste si třeba oblíbili.

Po stránce hratelnosti se naštěstí a bohužel příliš nezměnilo. Ať si každý přebere, zda to vnímá jako klad nebo zápor. I nový díl má stále stejně vypilovanou hratelnost a návykovost. Pokud ji už ale máte plné zuby a toužíte po nějaké zásadní změně, budete trošku zklamáni. Nic převratného se tu nekoná.

of

Caption

Attribution

Pár novinek se samozřejmě dočkáte a jsou spjaty s prostředním, ve kterém se hra odehrává. Nové dějství vás zavede na Měsíc obíhající kolem staré známé Pandory. S tím souvisí snížená gravitace, která se projevila na potencionální délce vašich skoků. V exteriérech si musíte hlídat kyslík. Ale nemusíte mít obavy: míst, kde lze kyslík doplnit, je dostatek a při soubojích padají kyslíkové kanystry z většiny protivníků. Nejedná se naštěstí o frustrující novinku, která by zbytečně navyšovala obtížnost. Jen se nesmíte moc poflakovat a zahálet.

Do vaší výbavy navíc přibyl i jakýsi jetpack, který sice neumožňuje poletování směrem vzhůru. Ale za cenu drahocenného kyslíku můžete použít takový slabší double-jump či zpomalit svůj pád a doplachtit tak na delší vzdálenosti. K dispozici máte také obrácenou schopnost, kdy s sebou můžete pořádně říznout o zem a zranit nejbližší protivníky (pozor, protivníci tohle umí rovněž).

Jak jsem již naznačil, obměnou prošla nabídka hratelných postav. Nejatraktivnější novinou v této oblasti je možnost hrát přímo za Claptrapa, který mimochodem nepotřebuje v exteriérech kyslík. Ostatní tři postavy jsou nové, ale z hlediska hratelnosti podobné postavám z předchozích dílů.

Například při mém oblíbeném přístupu řešit vše hrubou silou jsem dostal téměř stejnou postavu s podobnými schopnostmi. Jen napevno umístněnou střílnu nahradila možnost vypouštění dvou automatických dronů (jeden střílí protivníky, druhý léčí vás a vaše přátele). Není to tedy úplně totéž, ale hraje se to podobně.

Krom těchto zmíněných změn si troufnu říci, že hra zůstala beze změn. Stále dostanete velice kvalitní, i když již trošku ohranou kooperativní FPS pro čtyři hráče s RPG prvky. Postavenou na sbírání spousty předmětů a zbraní s náhodnými parametry, což dokáže vytvořit silnou závislost. Jako hlavní pozitivum vidím, že si hra stále zachovává svůj všudypřítomný humor. Nejednou jsem se zasmál komentářům šílených NPC. Ačkoli Tiny Tina bohužel překonána nebyla.

Borderlands: The Pre-Sequel pro PC, PS3 a X360 v angličtině vyšlo v půlce října.

koupit na Xzone.

Po technické stránce jsem v testované PC verzi nezaznamenal nějaký velký pokrok. Hra prostě vypadá k nerozeznání od předchůdců. Což bude zajisté souviset i se směřováním na staré konzole (na PS4 a X1 není hra, alespoň prozatím, k dispozici). Délka hry není úplně na úrovni starších datadisků pro dvojku, přesto se jedná o nejkratší díl série, když mi dokončení Pre-Sequel trvalo zhruba patnáct hodin i s vedlejšími úkoly.