RECENZE Civilization 5: Brave New World

Přiznávám, že mě v Civilizaci (a vlastně nejen tam) vždycky bavilo víc budování a piplání říše, než vojenské výpady proti nepřejícím sousedům. Civilizace naštěstí podporuje i celkem mírumilovné hraní, i když úplně se bitvám vyhnete jen málokdy. A samozřejmě vás může naštvat, když se vaše vymazlené území v rozkvětu začne bortit pod tíhou zdlouhavé a vyčerpávající války. Brave New World, druhý přídavek ke skvělé páté Civilizaci, asi udělá radost mě podobným hráčům. Ne že by snad omezoval vojenské aktivity - přináší dokonce i pár nových jednotek - ale štědře povoluje stavidla nebojových, zejména kulturních a diplomatických aktivit.

Základní principy samozřejmě zůstávají stále stejné. Nejdřív najdete vhodné místo k založení první osady, z té postupně vystavíte město, mezitím už zakládáte další osady. Zvelebujete okolí, staráte se o jídlo pro obyvatelstvo a podporujete tak jeho růst, objevujete nové technologie, navazujete diplomatické a obchodní styky s jinými národy, staráte se o kulturní a jiné vyžití svých lidiček... a když je potřeba, sáhnete po oštěpu/mušketě/tanku a natrhnete zadek nepřátelům. To vše v tahovém režimu na pozadí vizuálního i herního rozvoje celé říše, a vlastně celého světa, který prochází jednotlivými historickými epochami. Ne, tady vážně není co měnit, Civilizace už pět dílů (a spousty datadisků) funguje báječně a patří ke klenotům počítačové zábavy.

Novinky v datadisku: národy, vůdci, kultura, stavby...

Začal jsem je počítat ještě před samotným hraním. Nejvíce si pochopitelně všimnete nových národů a jejich vůdců. Každý z čerstvé devítky má samozřejmě specifické výhody a je tak předurčen k ideálnímu stylu hraní. Tak třeba Brazilci si potrpí na festivaly a je tedy jasné, že víc než válčení nebo diplomacie jim půjde vše spojené s kulturou. Naopak takoví bojechtiví Zulu mají levnější a zkušenější válečníky a třeba Maroko (které jsem si pro hlavní hru vybral) je zas šikovnější ve využívání obchodních karavan. Samozřejmostí jsou i nové specializované jednotky a budovy unikátní pro ten který národ: například mí svěřenci se pyšní berbery - střelci na koních - a pouštní citadelou zvanou kasbah.

of

Caption

Attribution

Začněme kulturními kejkly, které jsou v takovémhle rozsahu nejen novinkou v "pětce", ale myslím že v celé sérii jako takové. Dost výraznou novinkou jsou speciální postavy políbené múzou. Tedy, už dříve se vašemu národu podařilo nějaké ty "Great Artists" vyšlechtit, ale šlo jen o jeden druh hrdinů s obecnými bonusy. Teď se potkáte s hudebníky, výtvarníky a spisovateli, kteří dokonce vytváří konkrétní veledíla.

Musíte jim ovšem poskytnout to správné prostředí: slouží k tomu některé speciální budovy (včetně těch, které už dříve ve hře byly) a divy světa; třeba muzea, operní domy nebo Velká knihovna. Tyhle stavby mají několik speciálních "slotů", které postupně plníte hudebními, literárními či výtvarnými díly. Postupem času jsem si tak vystavil třeba Tolstého Vojnu a mír, "verneovku" 20 tisíc mil pod mořem nebo Monu Lisu od Leonarda da Vinciho (a spoustu dalších děl, jejichž názvy mi coby kulturnímu barbarovi nic moc neříkaly). Tahle díla samozřejmě do vaší země přitahují turisty.

Cestovní ruch

Cože, turisté v Civilizaci? No už je to tak. Jde o další novou statistiku, kterou můžete našlápnout jak uměleckými díly, tak třeba stavbou hotelů a nebo úspěšnými historickými vykopávkami. Ty můžete využít jako trvalý postupný přísun bodů pro turistiku (postavením permanentní stavby na místě nálezu), nebo zvolit jednorázový, ale výraznější bonus v podobě vytěžení cenného artefaktu. K obému každopádně potřebujete služby nové jednotky - archeologů. Dají se naštěstí vyrobit celkem rychle. Cestovní ruch se dá ale podpořit i specializovanými stavbami, jako je například hotel nebo letiště. Hoteliérství a archeologie jsou samozřejmě relevantní až pro moderní dobu, ale i díky tomu hra působí reálně a je fakt, že možnost vybudování bohaté zemičky žijící z cestovního ruchu - to v Civilizaci zatím nikdy nebylo! Chválím.

Dalším oživením jsou tři ideologie

Pozor, nezaměňovat se sociálními politikami (i když k nim mají svým způsobem blízko)! Při vstupu do moderní éry (případně po postavení tří továren, zvládnete-li to dřív) si zvolíte mezi třemi hlavními směry: svobodou, autokracií a regulovaným řádem (rozuměj socializmem). Ano, dřív šlo právě o politiky, ale teď je jejich vývoj pojat trochu jinak. Nejen, že postupně odemykáte různé bonusy (v tom se vlastně politikám dost podobají), ale hlavně se adopcí té či oné ideologie vyhraňujete vůči ostatním národům: dvě země vyznávající svobodu k sobě mají rozhodně blíž než jedna z nich ke státu, ve kterém vládne socialistický řád.

Ale aby vám ve výběru politik tyhle tři nechyběly, přidali autoři dvě politiky zcela nové: objevitelství a estetiku. Zatímco objevitelství vesměs zvýhodňuje prozkoumávání a námořní cesty, druhá jmenovaná jde ruku v ruce s celým pojetím aktuálního datadisku, protože zvyšuje produkci bodů kultury a umožňuje rychlejší "verbování" velkých umělců.

of

Caption

Attribution

Světový kongres a diplomatické haštěření

Možná i nové ideologie podtrhují můj pocit, že autoři nepřidali plyn jen v kultuře, ale i v politice a diplomacii. Vezměme si třeba docela zásadní diplomatickou novinku - světový kongres, později OSN. Jde o globální organizaci s docela silnými pravomocemi. Může vyhlásit třeba vyhlásit zákaz nukleárních zbraní nebo obchodní blokádu na konkrétní národ. Ovšem stejně jako v případě reálných OSN jde o proces docela komplikovaný a zdlouhavý: musíte prostě přesvědčit dostatečný počet členů, aby s vámi táhli za jeden provaz. Je ale pravda, že pokud se nějaký národ chová výbojně a tyransky, tak se proti němu v rámci hlasování ostatní rádi spojí, i když třeba na společnou vojenskou akci by koule neměli. Takhle ovšem dosáhnete stejného cíle - tedy vyklidnění výbojného souseda, například - elegantnější, i když někdy poněkud delší cestou.

Samotné diplomatické hašteření je pořád lehce nevypočitatelné, respektive některé národy jsou prostě pořád docela hajzlíci a leckdy jim to i celkem projde. Já jsem třeba byl do nějakého devatenáctého století velmi zadobře s benátským kupcem (nová docela zajímavá frakce ve hře, která hraje jen s jedním městem). Spolupracovali jsme v oblasti vědy, uzavřeli obranný pakt, dvakrát jsem mu pomohl k tomu, aby se světový kongres konal v jeho městě (pořadatel má k dispozici víc hlasů). A pak, docela bez příčiny - opravdu jsem si dával pozor, abych ani nestavěl města v jeho blízkosti - mě nejprve veřejně zostudil a pak začal rušit jednotlivé smlouvy... Přesto je potřeba říct, že diplomacie okořeněná i použitím špionů a diplomatů je ve hře už hodně propracovaná, asi nejvíc, co kdy v rámci celé série byla.

Dva speciální scénáře

Popravdě, zatím snad úplně vždycky mi mnohem víc vyhovovalo "pořádné" hraní celé kampaně pěkně od starověku až po lety do vesmíru než předem vytyčený, časově omezený úsek. A scénáře v BNW nejsou výjimkou. Ano, pro fandy historie je třeba válka Severu proti Jihu lahůdkou. Ač je hlavně o válčení a na vynálezy či objevování nového území v něm není moc prostoru. Ale mě americká občanská válka v tomto podání moc nechytla.

O něco více zábavný mi připadá scénář kolonizace Afriky, kdy se jako jedna z evropských mocností pokusíte podmanit si černý kontinent dříve než ostatní. Ovšem ani ne tak válčením, ale rychlým průzkumem, odkrýváním historických artefaktů nebo stavbou nejdelší železnice. Není to špatná zábava, ale hlavní kampaň nevynahradí. V Civilizaci naštěstí platí, že díky opravdu široké škále nastavení (od národu přes rychlost až po tvar a velikost mapy nebo hojnost přírodních zdrojů) můžete hrát celou historii pokrývající kampaň nesčetněkrát a přitom se neomrzí.

Datadisk Brave New World pro Civilizaci 5 vyjde pro PC tento pátek 12. července v angličtině za 499 Kč a k spuštění vyžaduje původní hru.

rezervovat na Xzone.

A ještě spousta drobných novinek

Ač jsou z hlediska hratelnosti těmi hlavními novinkami dříve nepoužité mechanismy vedoucí ke kulturnímu či diplomatickému vítězství, narážel jsem v průběhu hraní i na spoustu dalších menších novinek. Je to třeba celá řada nových budov, vesměs nevojenských: kromě už zmíněného hotelu a letiště je to taky třeba zoologická zahrada nebo karavanní stanice. Narazíte i na pár nových jednotek, za zmínku stojí ultramoderní pěchota "XCOM Squad" - odkaz na XCOM (taky od Firaxis) se samozřejmě nezapře.

Jsou to všechno sice jen malé dílky, ale celková mozaika je zas víc než povedená. Je to prostě stará dobrá Civilizace, ale s novým nábojem zaměřeným hlavně na nevojenské aktivity. Zahrajete si pořád v té pěkné, přehledné a líbivé grafice; a vůbec nevadí, že jde o zpracování skoro tři roky staré. BNW se hraje zas výborně a je asi tak trochu nošením dříví do lesa připomínat, že si zas budete stokrát dávat obtížně splnitelný slib "ještě jeden tah a jdu spát"...