Skip to main content
If you click on a link and make a purchase we may receive a small commission. Read our editorial policy.

Dojmy z hraní alfaverze Arma 3

Je to ještě hra, nebo už opravdový simulátor pro vojáky?

Zatím několik málo dní (přesně od 5. března) je k mání placená alfa verze připravovaného vojenského simulátoru ArmA 3 od brněnského studia Bohemia Interactive, které tentokrát zvolilo takovouto formu první širší veřejné prezentace svého titulu místo obligátní betaverze či brzkého dema. My jsme samozřejmě nepohrdli otestovat tuto zatím spíše střídmou verzi hry, která v současné době obsahuje jen kvarteto samostatných misí ze singleplayeru, dva režimy do multiplayeru a editor.

Začínáme pěchotou

Všechny singl scénáře slouží hlavně pro nástin ovládání a funkcí jednotlivých složek hry, přičemž zcela nejširší paletu možností, ale také nejsložitější ovládání, má ve trojce obyčejná pěchota. Jak ukazuje první mise, třetí díl zažité namapování kláves v sérii krapet překopává, a to z důvodu rozšířených pohybových dovedností vojáka na bojišti, které doposud asi nemají obdoby! Tady i v uniformě standardního střelce máte doslova nedozírné možnosti pohybu a akce, které si asi hned tak nezapamatujete.

V tomto byla ArmA vždy na úrovni, ale nyní je vše ještě rozsáhlejší, takže mezi stojem a lehem máte dalších 6 různých postojů, mezi nimiž můžete kdykoli přepínat! To je sice krapet pomalejší, postupně zvedat či snižovat postavu skrze dvouklávesovou kombinaci, naštěstí tu jsou ale přímé zkratky pro leh a poklek, přičemž i to ostatní si samozřejmě můžete sami přizpůsobit na vybraná tlačítka či klávesy. Tradiční úkroky doplňují i výklony, popřípadě kotouly do stran, pokud ležíte, takže spolu se třemi rychlostmi kroků od tiché chůze po rychlý sprint je váš voják naprosto dokonale vybaven, jako nikde jinde.

Pouze přelézání překážek ještě dost hapruje a panáček třeba pískovou bednu spíše přebrodí, než že by ji elegantně přelezl, ale tomu se v alfa verzi není co divit. Samozřejmě je hra zatím v této předčasné variantě ještě hodně syrová a plná hlavně drobných zaškobrtnutí. Ty snad budou postupem času mizet, alespoň v to po těch tolika zabugovaných titulech opravdu doufám. Úplnou samozřejmostí v sérii je hnedle ještě praktická dvojkamera z první i třetí osoby, včetně zcela volného pohledu na vyžádání, díky němuž je už jen náhled na skvěle animovaného vojáka malou radostí.

Ostatně jsem poprvé nechal moji jednotku vpředu a dlouhé minuty jen zkoušel a kochal se různými pohybovými eskapádami mé postavy, abych si kromě pěkného podívání zažil i poměrně složité ovládání, resp. velký počet kláves, které obsluhují pohyb a postoj vojáka. A které jsem samozřejmě od podobné dvojky už dávno zapomněl... Některé detaily jsou až úsměvné, třeba trochu nerealistický sed s nataženými končetinami, v němž by v reálu zpětný ráz zbraně sedícího střelce hnedle uzemnil. Zajímavá je i tradiční simulace únavy z běhu skrze horší míření a rozklepanou ruku. Podobně ne zcela obvyklá je i možnost vytáhnout z batůžku novou uniformu a rovnou na bojišti se převléknout. Uvidíme, jestli to bude dobré třeba na nějaké špionské účely...

Důraz na realitu

Když jsme se v jednotce v rámci první mise za pěšáka blížili k vesnici, kde přežívali v palbě přišpendlení kolegové, přišel vhod dalekohled, protože zdejší přestřelky se klidně vedou na velké vzdálenosti a ve zcela odlišném tempu, než může být někdo zvyklý z tupějších stříleček typu Call of Duty a Battlefield. Tady kolikrát střelce ani nevidíte, když ho spatříte, tak na tu dálku ho není lehké zasáhnout (dráha střely, rozptyl zbraně a zpětný ráz) a když se budete chtít neopatrně více přiblížit, umřete na dva, tři zásahy i na nejlehčí obtížnost (lze ji plně nastavit podle sebe) do pár sekund.

Jo jo, tady budete za každý zářez do pažby hodně rádi, však v tomto jsou spolubojovníci hodně dobří a klidně větší prácičku sami udělají i bez vašeho pajdavého oka. Vůbec atmosféra přestřelek je zde opravdu na herní poměry výjimečná a absolutně bezkonkurenční. Ok, jestli jste blahořečili Battlefield 3 za jeho naturalistické souboje, to budete teprve koukat, jak to vypadá a působí v Armě 3! K reálným záběrům z bojů třeba v Afghánistánu to nemá vůbec daleko. Při přepadení velitel začne hlučet pokyny a rozkazy (rádio je ovšem stále takové robotické), do toho přicházejí hlášky o lokalizaci nepřítele, jenž klidně i na stovky metrů nebezpečně, ale mnohdy trochu nepřesně pálí s trasovkami, které vám těsně hvízdají kolem uší.

Když pak vedle vás dopadne vystřelený granát, tlaková vlna vám zdvihne zbraň a máte co dělat, abyste se v tom zmatku zorientovali. Protivníci se poměrně účinně kryjí, mění svoje pozice a na rovině zalehávají, takže když k tomu připočtete ještě parádní a velmi živé zvuky střelby, či znamenité kouřové efekty vystřelených plynů z hlavně, reálnější dojem z bitvy pěšáků zatím žádná jiná hra nepřinesla!

Mnohdy nepomůže ani kryt v typické kůlně, což je jinde naprosto bezpečný přístav. Sám jsem zažil střelbu nepřátel, která mě zranila ruku, když procházela i jednotlivými škvírami mezi latěmi boudy. Bez léčení jsem pak měl míření o hodně ztížené, nu a když jsem to posléze koupil ještě do nohy, mohl jsem se už těžce poraněný jen plazit a čekat na pomoc spolubojovníka s lékárničkou. Naštěstí jsem ještě nezemřel, to by mě pak asi protivníci prošacovali jako já je, protože vhodné munice není nikdy dost.

Krásné pohlednice nejsou zadarmo

Navigace mi přišla v tradičním ArmA duchu bezproblémová a velmi podobná minulým hrám, však sehrané kvarteto velké mapy, navigačního systému, kompasu a waypointů v prostředí nemůže zmást ani chronického bloudílka. Ostatně, dobrému přehledu nepomáhají jen ty široké možnosti kamery, ale také velmi pohledná a detailní grafika, které prodělala od minula velkou kosmetickou kůru. Dohled může být velmi daleký, extrémního detailu pobere kdejaký šutrák či keřík, ale zadarmiko to samozřejmě není.

Pokud chcete ve FullHD rozjet všechno na maximum, pak budete potřebovat zřejmě mnohem výkonnější stroj, než na Crysis 3, a to už chce pořádnou kalkulačku! Abych mohl pohodlně a plynule hrát, tak v rámci testovací sestavy (i5 4,2 GHz, 16 GB RAM, GF N-660 2 GB RAM a Win 8 64bit) jsem byl rád za globální volbu "vyšší" (to jest prostřední předvolba grafiky z pěti), snížené stíny a nejnižší možné vyhlazování. Pak jsem dostal průměrně dobrých 40-45 FPS, ovšem nějakému propadu až ke třicítce jsem se ani tak nevyhnul. Hodně dobroty ale udělá kompletní vypnutí vyhlazování, které je zde velmi nenažrané, mnohem více, než třeba u zmiňovaného Crysis 3.

Pokud jsem se spokojil se zubatými okraji, nádavkem jsem za můj vyhlazovací půst dostal místy až báječných 20 FPS k dobru, které jsem tak mohl rázem investovat do jiných efektů. Nutno ovšem podotknout, že i na to mé prostřední nastavení grafiky vypadá ArmA 3 fantasticky a velice reálně. Každopádně jsem přesvědčen, že ArmA 3 bude ve finále asi ještě náročnějším titulem než Crysis 3, ovšem stejně jako v případě futuristické FPSky za to dostanete obrázek hodný absolutní grafické špičky.

Oficiální trailer o obsahu alfa verze.

Za volantem a kniplem

V těch dalších třech misích už tolik překvapení není, však třeba řízení bojového vozidla Hunter, jako jednoho ze dvou vozidel v alfě, zatím není podle mého moc dobře provedené. Stále mi přijde, že vůz je velmi líný, neochotně akceleruje a ani jeho model řízení mi nepřišel moc realistický. Stačilo mi při jízdě jen drobně sjet do mělkého svahu a vozidlo se až moc ochotně převrátilo. Z kabiny toho moc neuvidíte, nicméně ArmA 3 vlastně poprvé přináší změnu v podobě futuristických a smyšlených bojových prostředků (až na pár výjimek z dneška, jako je kupř. v alfě vrtulník Kamov KA-60), takže na ty akurátní jízdní vlastnosti nemusí až tak dbát. Ale stejně řízení mi tady zatím prostě moc nesedí.

Pod vodu!

Jednou z největších novinek trojky je potápění a záškodní akce pod hladinou moře, což i v alfě drobně okusíte skrze misi žabího muže, jenž musí nepozorovaně zneškodnit miny. No, jak koukám, tak jeho neopren ani nevadí, aby nedokázal sestřelit vrtulník protileteckou střelou z ramene, nicméně pokud jde o to plavání a potápění, to je velmi intuitivní a zábavné, někdy i dost humorné. To když jsem se plácal na mělčině na znak tak, aby mě hlídkový vrtulník nepřítele pokud možno neviděl. Jakkoli v této misi není podvodní prostředí nijak moc živé či detailní, tak přeci jen lze zastřelit i rybu, nebo na sebe neopatrně upozornit už jen vystrčenou hlavou na hladině. K dokonalosti této mokré části hry mi snad schází jen zatím chybějící animace čeřené vody při pohybu na hladině.

Nádherná ostrovní scenérie

Poslední ukázku si menší ostrov Stratis, jakožto zatím jediná lokace v alfě, schoval na prezentaci pilotáže dvou typů vrtulníků. Tady jsou možná vidět velké zkušenosti s nedávným specializovaným vrtulníkovým simulátorem Take On Helicopters, protože mi přišlo hlavně od dvojky Army, že se i přes kombinaci myši a klávesnice helikoptéra mnohem snáze řídí a ani na první vzlet jsem se nikam nezřítil, což se mi vždy v minulosti pravidelně stávalo. Pouze jsem měl při pozdějším útoku na pozemní cíle v misi někdy docela potíž ty drobné tečky dole vůbec zachytit. Možná by nebylo od věci zvětšit a více probarvit jejich HUD značky, takhle jsem musel často čekovat mapu, protože mi ikonky s krajinou docela splývaly.

To je sice výtka na oltář přehlednosti, ale zase pochvala za krásnou a pečlivě modelovanou krajinu, na první pohled (a ten druhý z výšky ještě více) o třídu živější a plnější než snad v obou předešlých titulech dohromady. Kvituji mnohem více zeleně a flóry celkově, což znamená i více možností krytí, stejně jako hustší zástavby a strategicky rozmístěné vojenské základny. Obzvláště moře vypadá z vrchu báječně a ani rozloha 20 km² menšího ostrova není k zahození, leč by v jiné hře klidně stačila na celou kampaň jako jediná dostatečná lokace. Určitě hlavně kvůli velkému množství objektů na scéně je vskutku ArmA 3 náročnější na železo, ale je to opodstatněná vlastnost, která má své výhody.

A nakonec ještě editor a živé hraní

Jakkoli nejsou ty singl mise moc dlouhé a slouží zatím spíše jen pro prvotní představení virtuálně ohromných možností hry, více rozmanitosti i času se dá strávit buď v editoru, nebo v multiplayeru. Postavit si už dnes můžete celkem propracovanou vlastní misi či úroveň, popř. si to pak zkusit rozdat i v multiplayeru jak proti sobě, tak i ve společné kooperaci. Ostatně volných seancí je nyní už opravdu hodně. Možná nakonec škoda, že alfa nenabídla i nějaký ten tutoriál, protože její ovládání je hodně rozsáhlé a když poprvé hrajete, popř. jste v sérii nováčky, musíte stále nepohodlně přerušovat hru a otevírat příručku.

ArmA 3 tak stále pěkně tvrdí muziku, že jde zcela proti proudu celé té plejády "standardních stříleček" (dosaďte jakoukoli FPS sérii s milionovými prodeji). Teď se ale bude lámat ten nejtvrdší oříšek, totiž velmi lákavé a solidní kulisy oživit také pořádným příběhem a solidní kampaní, a nespoléhat jen na to, co pak vytvoří komunita. Snad i tam ArmA 3 dobře našlápne, protože už nyní hra vypadá nadmíru lákavě. Rozhodně jsme zvědavi, jaká plná krasotinka se z této poutavé ochutnávky vyklube.

Read this next