Dragon Age 2

Dragon Age II je jiný a s tím se musíme smířit. Změna přeci není synonymem pro degradaci a je na místě uvědomit si, že hru přeci dělá BioWare, že oni si značku hýčkají, a že je třeba akceptovat jejich nadšenecké rozhodnutí sérii upravit. Sám za sebe sice nebudu zastírat, že první dojmy z novinářské prezentace na Gamescomu byly děsivé, a že začátek předváděčky se stal šokem snad pro všechny přihlížející. Ale jen co jsme si všechno vyslechli...

Hawke. Takhle frajersky se jmenuje hlavní hrdina (potažmo hrdinka), který se spolu se svou sestrou Bethany ocitl na vrcholku jakési zpustlé kamenné hory, očividně sopky nebo místě, kde se příliš dlouho zdržovala Darkspawn. Aneb staré známé zlo se vrací. Hawke se zrovna se svým sourozencem vybavoval – ano, hlavní hrdina nyní bude plně nadabován a vybraný hlas k jeho drsnému vzhledu rozhodně sedí – když v tom na ně vyběhlo asi dvacet Hurlocků, kostlivých bojovníků. A začala řežba se slovním spojením „Dragon Age“ zdánlivě neslučitelná.

Prezentující hrál verzi pro Xbox 360, ve které byl hlavní hrdina snímán jako ve hře typu Devil May Cry a podobně se i promenádoval se svým obřím mečem, když půlil jednoho nepřítele za druhým a jeho sestřička k tomu smažila zástupy dalších. Souboj byl mnohem dynamičtější než v jedničce, skutečně šlo spíše o rubačku a neviset všude kolem plakáty Dragon Age II, asi bych ani nepoznal, že se jedná o nástupce.

Vypadalo to asi takhle: Odehrála se cut-scéna, kde Hawke a Bethany mezi sebou prohodili pár slov, objevila se horda Darkspawn, kterou hrdinové udolali, v další cut-scéně si postěžovali, že nepřátel je čím dál tím více, i přiběhla ještě větší hromada kostlivců. Následně zase další scénka, kde si Bethany frajersky nárokovala příští rundu pekelníků exkluzivně pro sebe, hráč jí to povolil a ona předvedla masivní ohnivé kouzlo Inferno, které prohnilou záplavu spálilo na místě. Oku nelahodící efekty, očividně z velmi rané fáze hry, jsem raději přešel.

Jenže to už se zase začali valit další kostlivci a k tomu všemu se na scénu přihnal pro Dragon Age charakteristický dvourohý obr zlobr. Od minula se naučil tvrdý útok hlavou, kdy se rozeběhne jedním směrem a při tom smete vše, co mu stojí v cestě. Ale protože tohle Dragon Age se hrálo jako God of War, Hawke samozřejmě uměl svižně uskakovat. Překvapivě jednoduše pak spolu s Bethany nestvůru zabili a sestři při tom ještě stihla předvést jeden z nových, dokonce magických zakončovacích úderů, který zvedl Ogra do vzduchu a za doprovodu oslepující záře jej rozpůlil a následně roztrhal na stovky malých kousíčků masa.

Na chvilku se pak i zdálo, že krví potřísnění sourozenci mají konečně pokoj, jenomže jen pár vteřin na to – kdo by to byl čekal – začali vystrkovat růžky další kostlivci. Takže díky bohu za toho draka, který se zničehonic objevil na skále nad námi, hrozivě zařval, vzlétl a střemhlav se rozletěl hráčovým směrem, chrlíce při tom smrtelný proud ohně...

„Kecy!“ vykřikla ve tmavé místnosti slečna Cassandra, přerušující tak vyprávění obtlouštíka Varicka, který se zrovna chystal líčit Hawkovo setkání s oním hrozivým drakem. „Takhle to nebylo,“ stála si za svým bojovnice, jíž očividně nebylo při chuti, jakého legendárního hrdinu vypravěč z Hawka dělá. Ona zřejmě věděla, co je zač, věděla, že je normálním člověkem, že nemá dva a půl metru, a že nezabíjí příslušníky Darkspawnu jednou ranou; pouze neví, kde jej najít, a proto je zde, u kecala s prosíkem o navigaci.

„Vše, co jste až do doby přerušení hry tímto dialogem viděli, bylo smyšlené. Nešlo o skutečné události. Bylo to pouze vyprávění, přehnané vyprávění,“ uzemnil mne i ostatní přísedící Mike Laidlaw z BioWare. Jinými slovy – celá ta dlouhá akční rubanice, která měla s hratelností původního Dragon Age společného snad jen nepřítele a hektolitry cákající krve, nebyla opravdová. Takto „skutečnost“ v Dragon Age II vypadat nebude. Jenomže o skutečnosti hra vždy nebude aneb dostáváme se k unikátnímu způsobu vyprávění příběhu.