Dragon Age: Return to Ostagar Recenze

Po celosvětovém úspěchu Dragon Age (recenze) a předchozích dvou přídavcích (recenze), které byly uvolněny zároveň s uvedením hry na trh, se nám nyní dostává do rukou první dobrodružství, jež bylo vyvíjeno až dodatečně. Jeho zrod však nebyl lehký - provázely ho různé bugy, technické problémy či zdlouhavé čekání na certifikaci, načež se kvůli tomu jeho původní prosincové vydání posunulo až nyní, na únor.

Za 400 Bioware bodů, což odpovídá zhruba 90 korunám, získáte zbrusu nový úkol, zahrnující jednu velkou a tři menší mapy. Cena to není velká, ale vyplatí se vrátit do Ostagaru i hrdinům, kteří již původní hru dokončili?

Vše začíná celkem nenápadně - zprávou o uprchlíkovi v zemích bann Lorena. Z toho se posléze vyklube králův důvěrník, jenž vás požádá o nalezení ztracené korespondence a poprosí vás, zda byste nemohli králi Cailanovi zajistit řádný pohřeb.

Ostagar přikryl krásný zimní háv.

Po příjezdu ale najdete Ostagar rozbořený, zahalený do sněhu a o několik okamžiků později zjistíte, že se to v něm zplozenci jen hemží. Je potřeba jej vyčistit a kdo jiný by se tohoto úkolu mohl lépe zhostit, než jeden z posledních šedých strážců. Tolik k celkové zápletce, která si nehraje na to, že by chtěla něčím překvapit. Znovu tak pozvednete své nabroušené meče a magické hole, a dáte se do práce.

Return to Ostagar je přitom chronologicky zasazen do doby před konečným střetem a přestože jde spustit i po dohrání základní hry, její celkový děj nikam neposouvá, pouze rozšiřuje. Hlavním hybným prvkem se tak stává především nostalgie, a proto vaše hraní čas od času protne vzpomínka na velkolepou bitvu, která se tu odehrála.

Zde to nevypadá na polední siestu.

Po zhlédnutí těchto animací jsem se těšil na pořádné epické boje a těch jsem se bohužel nedočkal. Nepřátelé na vás často nabíhají jen v menších skupinkách a úhlavní záporák vám cestou sice neustále demonstruje svou sílu a hází klacky pod nohy, ale nakonec stejně potupně chcípne, a to ještě celkem rychle. Nejtěžším soupeřem tak pro mě byl boss těsně před ním. Ostřílení dobrodruhové si však hravě poradí i s ním a ani ostatní protivníci pro ně nebudou představovat větší výzvu.

Při masakrování zplozenců jsem narážel jen na staré, recyklované oblasti a oproti Warden’s Keep, který byl plný rozhovorů a animací, působí Return to Ostagar spíš jako chudý příbuzný. Nenabízí totiž nic, co bychom již v původní hře neviděli. Důraz je kladen hlavně na boj a byť se pár dobrých momentů také najde, nečekejte žádné dlouhé debaty, ani zásadní rozhodnutí. Je tu sice pár nových slovních přestřelek mezi společníky, ale pouští se do nich hlavně ti, co již v Ostagaru byli – především tedy Alistair a Wynne. Ostatní postavy jsou většinou mlčenlivé a přídavek si s nimi rozhodně neužijete tak, jak byste mohli.

Ten úkol zní dost podezřele.

Jedním z hlavních úkolů je získání několika částí Cailanova ztraceného brnění, tvořících dohromady hezkou zlatavou sadu sedmé úrovně. Pěkně vypadá i legendární meč krále Marika, jenž navíc poskytuje slušné bonusy proti zplozencům. Krom toho můžete najít také zajímavou kouzelnickou hůl, Duncanův meč a pár dalších věcí, které jsou užitečné ale jen v případě, že tento doplněk hrajete s postavami na nižších úrovních, protože ke konci hry už většinou máte lepší předměty.

Jelikož jsem si dával načas, četl si všechny poznámky a prozkoumával každý kout mapy, aby mi něco neuteklo, zabralo mi dokončení přídavku zhruba dvě a půl hodiny. Při svižnějším hraní ho ale zřejmě nebude problém proběhnout tak za hodinu a možná i o něco rychleji, pokud už člověk ví, co a jak. Po splnění questu a opuštění Ostagaru se bohužel celá oblast uzamkne a není se tam pak již možné vrátit, jako třeba do Honnleathu nebo na Vojákův vrch, což je trochu škoda.

Přídavek je hlavně o soubojích.

Má-li Return to Ostagar sloužit jako můstek na překlenutí doby mezi původní hrou a jejím pokračováním, tak budiž. V mých očích se mu úspěšně podařilo zvednout zájem o další dobrodružství mého šedého strážce a při jeho procházení jsem se přes všechny zmíněné nedostatky nenudil. Dá se v něm získat i pár zkušeností navíc a také užitečná výbava, jež se vždycky hodí. Soustředí se ale hlavně na boj a dialogů je v něm málo. Především proto tento doplněk doporučím spíše zarytým fanouškům původní hry a ostatní odkážu na chystaný datadisk Procitnutí, který vychází již téměř za měsíc.