If you click on a link and make a purchase we may receive a small commission. Read our editorial policy.

Drakensang: Řeka času

Připadají vám dnešní RPG moc akční a přímočaré?

Pokud vám dnešní RPG tituly připadají moc akční a přímočaré, určitě si vychutnáte druhý díl fantasy série Drakensang. Propracovaný vývoj postav, taktické boje a bohaté rozhovory potěší všechny fajnšmekry.

Stolních erpégéček jsou na světe stovky, ba možná tisíce. Většina z vás nejspíš slyšela o českém Dračím doupěti nebo americkém Dungeons and Dragons, a svojí modlu mají i naši západní sousedé. Na motivy německé stolní předlohy Das Schwarze Auge vyšla v devadesátých letech skvělá trilogie Realms of Arkania (Blade of Destiny, Star Trail, Shadows over Riva) a přiznám se, že jsem rozhodně patřil k těm, kteří si vždycky přáli zahrát si nějaký remake nebo novou hru postavenou na stejných herních pravidlech. A předloni jsem se – nejen já – dočkal: vyšel totiž první díl nové trilogie Drakensang. Při jeho hraní jsme si opět užili oldskoolovské herní řádění v mnoha ohledech připomínající hraní stolních RPG s kamarády. A už tehdy autoři slibovali, že nezůstane u jednoho dílu.

Závan starých časů: Obvykle nezačínám exkurzí do historie, ale na druhou stranu aktuální Drakensang: River of Time si navození atmosféry starých časů zaslouží. I druhý díl chystané trilogie je totiž hlavně erpégéčekem ze staré školy, oblečeným do příjemného moderního kabátku. K jeho hraní nepotřebujete znát předchozí část, už proto, že se děj Řeky času odehrává pár let před událostmi předloňského dílu.

Propracovaný systém: Tohle je hra pro trpělivé. Pokud čekáte, že si rozdělíte pár bodíků mezi sílu, obratnost a inteligenci a vyběhnete řezat nekonečné zástupy orků, trollů a chodících mrtvol, pak si radši pořiďte jinou hru. Pokud si ale chcete užít propracovaný vývoj postav, spolupráci v partě a obtížné taktické boje, jste na správné adrese. O komplexnosti hry vás přesvědčí už výběr hlavní postavy. Z mixu mnoha povolání a ras můžete vybrat jak klasiku (bojovník, hraničář, zloděj, elementalista), tak trochu méně obvyklé zaměření - je libo piráta, alchymistu, šarlatána, amazonku či trpasličího sapéra? A pak se ponoříte do neuvěřitelné škály statistik, skillů a kouzel.

I když je deník postavy rozdělen na několik stránek a je vážně bohatý, nemyslím si, že by se v něm někdo vyloženě ztratil. A RPG fajnšmekři si vyloženě pochutnají. Nevšiml jsem si nějakých výrazných změn proti minulému dílu, ale to je logické, když hra vychází ze stejné „papírové" předlohy. Opět se tedy můžete cvičit s různými typy zbraní, ale také ve znalosti bylin a zvěře, pouliční moudrosti, vyjednávání, svádění či smlouvání, páčení zámků, alchymii, kovářství... Prostě krása. Je jen škoda, že některé dovednosti ve hře nejsou využity zdaleka tolik, jak by mohly být. A to si říkám hlavně ve chvíli, kdy si vzpomenu na hledání stop v divočině nebo sociální orgie v hospodě v sérii Realms of Arkania.

Základna na lodi: „Vyrobil" jsem si lesního elfa zběhlého v šermu, lukostřelbě, přírodních znalostech a některých kouzlech, a vzhůru do hry. Ovládání a logiku hry si osaháte v krátkém prologu, kdy si při kempování lodní posádky v divočině na břehu řeky omrknete jednu malou ruinu, prohodíte pár slov v dialozích a vyzkoušíte boj při přepadení tábora pirátskou cháskou. Naostro hra začne v poměrně velkém městě s mnoha obchody, velkou hospodou, chrámem, podzemní arénou a dalšími zajímavými místy. Časem se podíváte do dalších více či méně obvyklých lokalit, jako je třeba elfí vesnice, starobylý chrám, nebo pirátská základna. Mezi lokacemi pohodlně cestujete na globální mapě – a hezky na lodi, která je i vaší základnou, kde můžete měnit složení party nebo si uložit nepotřebné harampádí do osobní truhly.

Živoucí město: Město Nadoret vypadá jako živé, což je moc fajn. Lidé plkají na náměstích, stráže se courají na nudné obchůzce, v hospodě si štamgasti vyprávějí vtipy. Do toho všeho je zasazen hlavní příběh, který se zpočátku točí kolem vašeho tréninku a později se změní v hon na piráty sužující celé okolí. A nejen na něj, samozřejmě.

Hra není úplně nelineární a otevřená, jak by se vzhledem k poměrně velkým lokacím mohlo zdát, ale na druhou stranu obvykle máte na výběr z více míst a úkolů, na které se můžete vrhnout. Řekl bych, že hráči tu mají o ždibec víc volnosti než v prvním díle. Dost úkolů je přitom nepovinných a s hlavním příběhem přímo nesouvisí. Určitě si ale nenecháte ujít příležitost k získání pokladů a zkušenostních bodů za vyřešení záhady čarodějné věže nebo zúčtování s vlkodlakem sužujícím město.

Místy je to těžké: Dlužno dodat, že hra je dost těžká a v některých fázích jsou některé úkoly prostě takřka neřešitelné. Nevyvážená obtížnost hry je jedním z mála větších neduhů, a je škoda, že se autoři nepoučili z minulého dílu, ve kterém byly některé situace také za hranicí rozumné náročnosti. Pokud se budete držet hlavní linie, tak se k vám poměrně brzy přidají tři kumpáni - a budou následovat i další parťáci. Je fajn, že se mi do party jako první přidal kouzelník, trpasličí bojovník a zloděj: jinými slovy se o vaši zábavu stará poměrně pestrá družina, která dokáže jak zabojovat, tak léčit nebo otvírat zamčené truhly. V kombinaci s mým přírodně zaměřeným elfem šlo o takřka ideální univerzální partu.

Sign in and unlock a world of features

Get access to commenting, homepage personalisation, newsletters, and more!

Find out how we conduct our reviews by reading our review policy.

In this article
Related topics
PC
About the Author

Jiří Sládek

Contributor

Comments