Eurogamer.cz

RECENZE Dying Light

Skákání mezi zombíky v prvním českém verdiktu.

Dámy a pánové, prvním velkým zombie titulem roku je, tradá - Dead Island 2. Pardon, vlastně Dying Light, ale o název jde až v druhé řadě. Pro mě samotného je Dying Light skutečným nástupcem skvělé zombie-sekačky z pohledu vlastních očí z roku 2011. Vždyť na něm pracovali původní autoři, tedy polský Techland. A staršího bratříčka Dying Light věru nezapře. Což je dobrá a zároveň špatná zpráva. Dobrá je pro někoho, kdo nehrál Dead Island (ani Riptide), nebo hrál a bezmocně se do něj zamiloval. Špatná pro ty, kterým DI nesedl a nebo už se při Riptide cítili přejedeni nášupem podle totožného receptu.

Stejnými ingrediencemi je v Dying Light zaměření na ruční zbraně, hledání součástek k jejich vylepšování v tisících bednách, tři stromy schopností, kooperace pro čtyři lidi, otevřený svět s vedlejšími úkoly a podobný engine. Úplné novinky jsou vlastně jenom dvě - parkúr a denní/noční cyklus.

Pochopitelně i ve zmíněných oblastech se najdou drobná vylepšení. Například zbraně se nejen opotřebovávají, ale zároveň mají pevně danou životnost. Opravit je můžete jen párkrát. I když později získáte dovednost, s níž máte šanci na opravy nad limit. Výsledkem bylo, že jsem s jednou hasičskou sekyrou prošel dobrých dvacet procent hry. Přesto se k jednotlivým zbraním nemá cenu příliš vázat. Rozhodně jejich vyrábění nemá tak velký vliv jako v Dead Island. Základní vlastnosti nalezených nebo koupených zbraní se sice postupem času zvyšují, ale nijak radikálně. Vítanou změnou je, že už nemusíte hledat ponky, ale vybavení si vyrobíte na koleně kdekoliv.

Materiál k bastlení eletrifikujících nožů nebo zápalných sekáčků nacházíte všude kolem sebe. Už nebudete zkoumat tisíce stejně vypadajících kufrů, ale lootování je stále pevnou součástí hratelnosti. A proto zatraceně nechápu, proč musí být otevírání beden, hlavně těch větších, provázeno tak nechutně dlouhou animací. A to nemluvím o odemykání zámků šperhákem, které je zábavné pětkrát a pak vám akorát pije krev. Navíc ani v těch nejzabezpečenějších bednách většinou nenajdete nic moc speciálního, ačkoliv se vám hra snaží naznačit opak.

Naštěstí se dají součástky i nakoupit v obchodech nebo získat pomocí doprovodné aplikace pro chytrá zařízení. Ta mi hlavně zpočátku vytrhla trn z paty. Na mapě města v aplikaci pošlete běžce nebo rváče na misi a předem se podívat, jestli k jejímu splnění mají dost síly nebo vytrénované nohy. Zábava nulová, ale výbava se hodí. Nejdůležitějším artiklem se nakonec stávají plány vylepšení, které doporučuji pokaždé při návštěvě obchodu koupit. Dají se i najít a dostanete je občas jako vyjádření díky od lidí, kterým jste pomohli.

Schopnosti se dělí na obecné, parkúrové a bojové. Bodíky do první, nazvané Survivor, získáváte plněním misí. Parkúrové běhání po střechách nebo úprk před monstry zvyšuje agilitu. A bojové, "překvapivě" přibývají za likvidaci zombie. K přežití se hodí třeba prostornější batoh nebo výmluvnější jazyk pro slevy v obchodech. Agilita vám pomůže třeba skluzy lámat zombíkům nohy nebo snižovat zranění při pádu z výšky. No a díky síle můžete roztočit svou sekery do 360° nebo rozdupávat ležícím nemrtvým hlavičky.

Když se na herní svět podíváme optikou jeho fungování, je naprosto totožný jako v Dead Island. Běžíte z místa A do B, kde si většinou vyslechnete nepochopitelně dlouhý rozhovor a pak běžíte z B do Z. Mezitím buď někoho zabijete nebo přinesete vytoužený předmět. Pokud poslušně neplníte jedno zadání po druhém, máte za pár hodin úkolníček plný a už si vůbec nepamatujete, co pro koho děláte.

Příběh je totiž sám o sobě nudný, neoriginální a předvídatelný. A vedlejší úkoly jsou to samé v bleděmodrém. Myslíte, že by tajný agent vyslaný do místa katastrofy s cílem získat tajné dokumenty běhal každému Amirovi pro jeho akční figurku do zombíky zaneřáděného bytu? Zvláštní je zasazení do Jižní Ameriky. I dle dřívějších zpráv to asi mělo být jinak, protože jména postav jsou podle mě spíše turecká. Zřejmě vzdálená kolonie. Následkem je, že jednotlivé charaktery kvůli jejich splývajícím jménům moc nerozlišujete.

Jenže druhý úhel pohledu na prostředí Dying Light je mnohem optimističtější. Za prvé se mi ohromně líbí grafika. Město kupodivu Chrome engine 6 sedí více než džungle. Navíc se Techlandu povedlo úžasně zachytit městskou katastrofu a chudinské čtvrtě. Dálnice sice připomínají Dead Rising 3 více, než je zdrávo. Ale výškové stavby obydlené přeživšími, osvětlené a ověšené vlajkami, s vybydlenými patry vypadají náramně reálně a dá se podle nich skvěle orientovat. A to nemluvím o modrých oázách klidu, které v noci prozařují oblohu jinak temného města ultrafialovým zářením odpuzující zmutované zombie. Parádně vypadá i Staré město, které mi ovšem až příliš připomnělo to z Dead Island, ačkoliv tady je jasná inspirace Florencií.

Město Harran je navíc skvělým hřištěm pro parkúr i pro laškování se smrtí. Skákání po střechách kupodivu naplno vynikne až v druhé části. Ta první s chatrčemi ve slumech je pro parkúrové hopsání nepříliš vhodná. Nicméně přeběhnout Harran v Dying Light je úplně něco jiného než Paříž s Assassinem. Nestačí držet jedno tlačítko a páčku vpřed, ale musíte aktivně vyhledávat příležitosti k zachycení, což v běhu není nic jednoduchého. Parkúr se musíte nejdříve naučit. Než se pro vás stane zábavou, budete padat ze střech jako přezrálá švestka, která se občas rozplácne o tvrdý beton.

Město zároveň nabízí tisíce a jednu možnost k vyřádění se na nemrtvých. Můžete je laškovně ostřelovat ze střech noži a hvězdicemi nebo mezi ně házet plynové bomby a ty posléze zapalovat pomocí krabičky bouchacích sirek. Můžete jim běhat po hlavách nebo podrážet nohy skluzem. Na zdech jsou připraveny bodáky, na které můžete zombie nakopávat. Nádherný pohled je i na chrčíci postavu plachtící z desátého patra.

Přesto byste neměli podlehnout dojmu, že Dying Light je snad nějakým masakrem alá Dead Rising. Pravda nemůže být dál. Zabít vás zde může i jediná osamocená zombie, natož více kousků. Pokud vás honí agresivnější jedinci, nepomůže ani schovka na střeše. Ne nadarmo vás hned v tutorialu učí, že i přes den je lepší chodit po střechách.

Startovní trailer Dying Light

A v noci se všechny tyto faktory násobí. Hlavně nevidíte nic než tmu, prozářenou pár neony a ohni, takže pád do temné ulice nedoporučuje deset z deseti zombologů. Vyhnout bleskově se pohybujícím a agresivním nočním mutantům se dá na druhou stranu poměrně snadno, protože na minimapě vidíte, kam se v danou chvíli koukají. Odměnou za nervy napnuté k prasknutí je v noci dvojnásobek zkušeností, méně únavy a více síly. Mimochodem energie vám dochází zejména v boji velmi rychle a místo akční hry je soubojový systém taktickou záležitostí ve stylu hit&run.

O prostředí naplněném spoustou drobných příběhů, zajímavých předmětů a nebezpečných nepřátel bych mohl vyprávět ještě dlouho. I kvůli vyšší než běžné obtížnosti to je zábava na dlouhé zimní večery. Ačkoliv jsem ani náhodou nesplnil všechny vedlejší mise, zabralo mi dohrání asi 25 hodin. Z toho mise příběhové mohly zabrat více než polovinu. Kupodivu je ale zábavnější jen tak běhat Harranem a objevovat jeho kouzlo.

Kooperace ve čtyřech funguje naprosto totožně jako v Dead Island. Autory musím pochválit za bezchybně naplánované ukládací body a to jak při kooperaci, tak při singlu. Měl jsem pocit, že hra byla primárně vyvíjena pro kooperaci. Při ní vás totiž kamarádi mohou oživit. A věřte, že umírat budete v Dying Light často. Jeden špatný krok a letíte ze střechy. Trochu odvážnější výlet mezi chrčící monstra a už se vám sápou po krku. A právě tato velmi častá drobná zaváhání s fatálními následky dokáže kooperace elegantně řešit.

Dying Light pro PC, PS4 a X1 v angličtině vyšlo v dražší digitální verzi 27. ledna, levnější krabicovka bude následovat 27. února za cenu od 899 Kč.

koupit na Xzone.

Druhým online módem je souboj s živým protivníkem reprezentujícím rychlou zombie. Ve výchozím stavu je takový souboj zasazen pouze do noci. Představte si zjednodušený mód Versus z Left 4 Dead. Jeden typ monstra se snaží pozabíjet všechny přeživší a ti mají zase za úkol vybít "hnízda" zombie. Zábava to je, ale přiznám se, že po třetí noc v řadě, kdy mi online souboj přerušil právě plněnou misi, jsem kompetitivní multiplayer zrušil.

Na PS4 jsem se v době vydání digitálky potýkal s více technickými problémy, než by bylo na konzolovou hru vhodné. Několikrát celá finální hra spadla do systému s chybovou hláškou nebo úplně zčernal obraz, aby se po pár desítkách sekund zase vrátil. Očividně šlo o problémy hry jako takové, protože vždy jsem měl možnost se přepnout na hlavní obrazovku. Z odkladu krabicovky o měsíc tak možná bude nakonec výhoda, pokud se podobné chyby do konce února povede opravit (?).

Eurogamer ve spolupráci s Lelkem pro vás také připravil LETS PLAY v češtině z pokročilejší části hry. Čtěte také shrnutí recenzí ze světa či tipy, co byste měli vyzkoušet.

VERDIKT: Kombinace Dead Island, Far Cry 3, Assassins Creed a spousty dalších her. Z každé si Dying Light vzal to nejlepší a narouboval na sebe. Většinou to funguje, ale občas máte pocit, že to autoři s inspirací přehání. Oproti předchůdci Dead Island přidává spoustu drobných vylepšení, skvělou grafiku, děsivější atmosféru a parkúr. Pokud se vám Dead Island líbil, nemůžete se spálit, pokud jste ho nehráli, je Dying Light tou nejlepší zombie akcí od Techlandu.

8 / 10

RECENZE Dying Light Pavel Oreški Skákání mezi zombíky v prvním českém verdiktu. 2015-02-02T10:20:00+01:00 8 10
REKLAMA

- komentáře (17)

Po 30 dnech od publikování článku se diskuse automaticky zavírají, ale v rozpravě můžete pokračovat v našem fóru!

  • Nahrává se...