Enslaved: Oddysey to the West

Hora svalů a krásná dívka pospolu.

Protentokrát raději zapomeňte na sličnou Nariko a její sestřičku Kai z předešlého Heavenly Sword od stejných tvůrců Ninja Theory, i když o sympatickou dvojičku ze stejného pera půjde i podruhé. Trochu jednodušší svalovec Monkey se totiž stane zajatcem mladičké krásky Trip, která by mohla na přehlídkách Miss Nariko zdařile konkurovat. Když se oba dostanou z nedobrovolného věznění, Trip využije Monkeyho, aby jí pomohl a ochránil na dlouhé cestě zpět za její rodinou, a za poznáním, kdo za tím únosem do otroctví vůbec je.

Trip naprogramuje otrokářskou čelenku pro vězně tak, že se Monkey od ní nesmí více vzdálit, pročež by čelenka taktéž zahubila i svého nositele. Ale nebojte se, že v roli bijce Monkeyho budete pevně svázáni s Trip. Ne ne, potulovat se můžete skoro svobodně, byť se musí počítat s jistou kooperací obou postav. Sice hlavní tíha odpovědnosti leží na vašem svalovci, protože skrze svoji sílu a bojovou rozkládací tyč s možností střelby, ochraňuje svoji velitelku a bojuje s nepřáteli, ale Trip mu na oplátku může na požádání odlákat protivníky, nebo je alespoň na chvíli omráčit. Přičemž se stará i o všechny intelektuální činnosti, jako např. odblokování elektronických dveří, na což by Monkey, ehm..., asi nestačil.

Monkey, jakožto jediná hratelná postava, má ale jiné přednosti. Prvně je to jeho akrobatické nadání, které jakoby odkoukal od prince, nebo Lary. Enslaved je totiž možná trochu překvapivě primárně docela zábavná hopsačka, už jen z toho titulu, že design zdejšího lineárního světa je vystavěn spíše do výšky, než do šířky. Přitom kulisu tvoří postapokalyptická budoucnost na americkém kontinentu, kde až na jedinou výjimku nepotkáte živáčka, jen velmi hbité roboty, mechy a automatické věže, s kterými budete zápasit v té zbylé části herní doby.

Jen se nesmíte moc ptát a moc se dívat, protože s logikou, popř. smysluplným podtextem děje, se tu nikdo moc nezaobíral, hlavně ať se to svižně hraje. Ony ty prakticky blikající prvky prostředí, po nichž se dá vylézt, jsou rozhodně vítané, ale když nalézáte hrazdy a přilepené úchytky skoro úplně na všem, tak to nepůsobí moc reálně. Zde totiž nemůžete šplhat a skákat přímo po přirozených objektech v okolí, jak to umí třeba Assassin's Creed, ale právě jen po těch umělých prvcích, které mnohdy působí dost podivně. Stejně jako nelogicky rozdělené cesty, protože platí, že kam vleze Trip, Monkey už nikoli a pokud ona prostě přeručkuje po římsách a parapetech, tak Monkey zase musí přeskákat po těch hrazdách kousek vedle.

Nemůžu ovšem popřít, že zdejší ručkování a přelézání je docela zábavné, pročež zejména kolem poloviny z celkových 14 kapitol je prostředí velmi pěkné a členité. Takové trosky bývalého New Yorku, k nimž se dostanete po ostatcích polorozbořeného mostu, vypadají dosti působivě i zásluhou velmi pestré barevné palety, i když grafika obecně zaslouží spíše naplácat a hlavně pozdější lokace na robotím vrakovišti už tolik úžasu rozhodně nevykouzlí.

Jednak je ke konci svět citelně nudný a bez té šťávy dříve, ale většina textur je hrubšího zrna a i přesto má hra fatální a permanentní problémy s kolísajícím frameratem. A ty jsou opravdu citelné a pohříchu velice časté, takže trhající obraz při hraní ruší skoro neustále. A když se k tomu přidají i doskakující textury, popř. zpožděné vykreslování okolí, jenom kroutím bulvy nad tím, jakými kardinálními potížemi Enslaved trpí.

- komentáře (17)

Po 30 dnech od publikování článku se diskuse automaticky zavírají, ale v rozpravě můžete pokračovat v našem fóru!

  • Nahrává se...