Eurogamer.cz

Ferrari - The Race Experience

Potřetí ve stejné řece.

První stahovatelná hra od System 3 - tak tito londýnští tvůrci titulují své poslední dílo na poli automobilových simulátorů. Jako striktně digitálně šířený titul pro Playstation 3 (a Wii) je titulek pravdivý, ale modří už vědí, že ani potřetí jsme se nedočkali od těchto vývojářů zbrusu nového titulu. Před více než dvěma lety jsme si mohli zahrát jejich závodní prvotinu Ferrari Challenge - Trofeo Pirelli, toho času veskrze průměrnou arkádovku, na níž o rok později navázalo vylepšené pokračování Supercar Challenge. Nu a teď dostáváme znovu takřka identickou hru s těmi předešlými, pouze trochu pozměněnou, ořezanou a uzpůsobenou pro digitální šíření.

Směle tak System 3 můžeme zařadit po bok skandinávských SimBinů jako mistry recyklace, protože dvě poslední hry na původní engine Ferrari Challenge nabalují pouze jen trochu jinou slupku. A tímto zvláštním případem je i Ferrari - The Race Experience. Však už hlavní menu je úplně stejně provedeno jako ve dvou zmíněných případech, ovšem včetně stejné a velmi povedené chorálové hudby. V garáži je také vlastně vše při starém, když tvůrci pouze převzali kompletní vozový park z Ferrari Challenge, přidali k němu dva nové modely, a ejhle, za minimum práce máme hotový celý vozový park v počtu 34 kusů!

A honem honem šupajdá na okruhy, které se musí také rychle sfouknout, aby to tvůrce nestálo moc potu. Takže znovu osvědčená recyklačka: prostě se vzaly a smíchaly tratě z obou předešlých her, opět se doplnilo pár nových okruhů, aby se neřeklo, a mávnutím kouzelného proutku tu máme na talíři úplně stejný počet 16 tratí jako v první hře s Ferrari. Jen zčásti trochu jiných, drobně modifikovaných a již bez skutečných jmen a bez licencí. Takhle se dnes přátelé dělají hry za několik měsíců, byť druhým dechem musím dodat, že u menší stahovatelné hříčky takové vykrádání sebe sama zas tolik nevadí.

Zapomněl jsem ovšem dodat, že zdejší samojediná značka je znovu výhradně vzpínající se koník, ale v tomto alespoň potěší, že už od úplného začátku si za startovních 27 tisíc kreditů můžete vybrat ze široké škály jejich modelů. Ceny nejsou ani u slavných kousků nijak přemrštěné. Takže tím mám na jazyku jedinou motivaci pro delší hraní, kterou je vydělávání kreditů za odježděné závody pro nákup dalších a dalších vozů do vaší garáže. V ní se nejenže můžete ze všech stran kochat těmi ušlechtilými krasavci se stovkami koní pod kapotou, ale k dispozici je opět převzatý editor vzhledu, jenž je na dnešní poměry vskutku bohatý.

Změnu laku vozu přejdu, to je jasná věc, ale polepit si vaše vozy můžete třeba vlaječkami (naše nechybí), různými samolepkami, cedulemi a ozdobnými pásy. Konečně jsou podporovány i vrstvy, což dřívější hry ještě neuměly. Pouze v rámci jména vašeho týmu, což se zobrazuje ve výsledcích závodů, je stále to protivné omezení jen na devět znaků, když AI týmy mají mnohem delší názvy. Titul největší zbytečnosti hry již potřetí za sebou obhájila kartičková minihra na přebíjenou. Vysvětlím: Za vaše úspěchy, jako bonus kromě kreditů, dostáváte také malé kartičky s různými vozy Ferrari. A s nimi pak hrajete dosti přiblblou hru, kdy vyberete jednu kartu, AI soupeř také, a porovnává se vybraná veličina, jako výkon, hmotnost apod. Ten kdo má hodnotu lepší, bere obě kartičky. A tak pořád dokola, dokud jedna strana o své karty nepřijde. Hrozná nuda...

Přebíjenou bych klidně zcela vypustil, protože v té hlavní kolonce závodního povyražení už je nabídka slušně bohatá, a to nejen na stahovatelnou hru. Do třetice vás pro začátek znovu vyprudí Tiff Needell (komentátor her TOCA a motoristický novinář), když vám dělá instruktora v tutoriálu na testovací trati ve Fioranu. V kokpitu F-458 Italia máte zajet dvě kola na jedničku, včetně dobrého brzdění, čisté stopy, velké rychlosti a dalších.

Oproti minulosti má Tiff v kapse už více pokynů k věci, takže někdy i dobře radí, jindy jen peskuje a na konci dvoukolky vám vždy vystaví vysvědčení, na kolik procent jste správně brzdili, pracovali s plynem, drželi jízdní stopu, trefovali apex apod. To je vskutku výborná škola, zvlášť když se tyto výsledky ukládají a vy se tak můžete časem stále zlepšovat. Jenže obrovské zklamání přišlo z kokpitu Italky. 458 je splašená jak naštvané sáňky, vůbec nebrzdí, jak by se slušelo na tento supersport, gumy jí kvílí skoro i při volnoběhu a řízení je velice nepřesné. Uf, no jo, však to je reminiscence na tu první hru s Ferrari, ta byla známa dosti špatným jízdním modelem, takže stejně mizerná arkáda znovu na scéně? Naštěstí nikoli...

REKLAMA

- komentáře (3)

Po 30 dnech od publikování článku se diskuse automaticky zavírají, ale v rozpravě můžete pokračovat v našem fóru!

  • Nahrává se...