God of War III Recenze

Stránka 1 z 2. Stránka 2

Krata zřejmě není třeba představovat. Chodící hromada testosteronu, která se s nikým nemaže. Až na výjimky, jež naopak rozmazává důkladně. Druhá nejdrsnější smyšlená postava všech dob, hned po Eso Rimmerovi. Předchozí díl série nechal fanoušky pěkně napjaté, když před třemi lety otevřeně skončil v nejnapínavějším okamžiku, kdy Kratos zahajoval nájezd titánů na horu Olymp. Naštěstí jsme se konečně dočkali pokračování a můžeme se podívat, jak dopadla finální kapitola Kratovy odplaty proti celému Olympu.

Příběh začíná přesně v okamžiku, kdy druhý díl skončil. Ve skutečnosti o pár chvil dříve a několik minut se prolíná. Závěrečné outro God of War II se v přepracované formě stává intrem God of War III. Úvodní titulky hezky připomenou všechny podstatné události z minulých dílů, takže i pokud jste je hráli před dlouhou dobou, hned se zorientujete. Na druhou stranu jde pouze o náznaky a úplně neznalému hráči příběh nevysvětlí. Takže nováčci v sérii mohou v určitých chvílích tápat.

Svaly vzbuzují podezření na nepovolený doping. Borec bude muset pro jistotu podstoupit důkladný odběr krve

U hry tohoto žánru se však nejedná o žádnou katastrofu. Mlácení je zábavné i bez pochopení Kratových motivací. Přesto bych doporučil základní události nastudovat alespoň třeba na Wikipedii. Kratovu pomstu bohům si užijete mnohem lépe. God of War má, na hack-and-slash rubačku, poměrně propracovaný děj v atraktivním prostředí řecké mytologie.

V samotných soubojích budou fanoušci jako doma. Autoři neriskovali změny osvědčeného a oblíbeného konceptu. Soubojový systém i základy ovládání fungují naprosto totožně, včetně většiny komb a speciálních schopností získaných v minulých dílech. Většinu z nich sice po úvodní pasáži ztratíte. Ale pokud přejdete plynule z hraní druhého dílu na třetí, tak si ani nevšimnete, že hrajete jinou hru. Až na grafiku samozřejmě...

Nefér přesila. Jeden Kratos a deset protivníků? Nepřátelé jsou ve značné nevýhodě.

Postupně se ovšem dočkáte novinek v podobě nových zbraní, kouzel a vedlejších schopností. Oproti předchůdci jsou kouzla pevně svázána s určitou zbraní. Z mého pohledu jde o příjemnou změnu, která vás donutí prostřídat všechny zbraně a nezakrnět u jedné nejoblíbenější.

V soubojích se mi líbily změny v ovládání speciálních schopností, které šlo používat mnohem pohodlněji a rychleji. Komba a bitky dostaly lepší nádech, když bez křečí můžete najednou měnit několik zbraní, používat luk a další dvě schopnosti. Všechny protivníky si můžete lépe vychutnat a celý souboj mít více pod kontrolou. Celkem se můžete těšit na čtyři zbraně, každou s vlastními komby, zajímavým přiřazeným kouzlem a možností několikrát upgradovat za nasbírané zkušenosti.

Po ránu je vždy příjemné důkladně protáhnout krk a prokřupat páteř.

Většinu nejčastějších protivníků poznáte z minula, včetně jejich speciálních útoků a taktik, které na ně platí. Ale dočkáte se i několika zajímavých nováčků. Při soubojích mě potěšilo nové zpracování závěrečných komb. To je stále řešeno pomocí mačkacích miniher, ale tlačítka naskakují na všech stranách obrazovky a jejich lokace koresponduje s pozicí na ovladači. Není tedy nutno dávat pozor, co je v kolečku zobrazeno za znak, pouze si stačí všimnout jeho pozice. Tohle sympatické řešení stačí sledovat periferním viděním a nijak neruší od zobrazované akce.

Slabší povahy a nováčky možná zaskočí brutalita. Autoři se nepárali se sebemenší cenzurou akčních scén. A tak krev stříká po hektolitrech a vnitřnosti se některým protivníkům detailně vyvalují na zem. Mnoho neznalých hráčů může skončit znechuceno. Je potom opět trošku paradoxní, když takovéto násilí prošlo všemi cenzory bez potíží, ale milostná scéna se pro jistotu musí odehrát zcela mimo kameru. Zřejmě by nám to během kuchání střev mohlo zkazit charakter.

Další puzzle na obřích vratech? To architekt nemohl použít spolehlivou FABku?

Počet logických puzzlů ve trojce klesl a jejich obtížnost také polevila. V obou předchozích dílech jsem našel jedno či dvě místa, kde jsem se zoufale zasekl a nevěděl si rady. Hádanky v God of War III jsem projel jako nůž máslem, bez potřeby výrazně přemýšlet. Hra vždy dává jasně najevo, co a kde se po vás chce. A vzhled a textury lokací napoví, jakou cestou toho dosáhnout.

Na druhou stranu musím uznat, že rozmanitost hádanek doznala značných vylepšení. Záměrně neříkám, že jsou nápadité, protože z nich vycítíte silnou inspiraci konkurenčními tituly Echochrome, Portal, Guitar Hero nebo filmem Kostka. Ale i když nezaujmou originalitou, výsledný dojem a různorodost je mnohem lepší než v minulosti.

Na stránku 2