Gray Matter

V příběhu Gray Matter samozřejmě figuruje spousta jiných postav, ty ovšem fungují spíše jako doplněk k dvojici hlavních hrdinů. Asi by nebylo od věci k osmi až desíti hodinám herního času něco málo přidat a pokusit se dát některým z nich malinko více prostoru. Ale budiž, nezamrzí to tolik jako odbyté finále, kdy se na prostoru nějakých deseti minut honem nahází NĚCO do placu, a to něco mi silně připomíná nevábné hovínko. Ne, tohle se opravdu, ale opravdu ani trochu nepovedlo a jestli si Gray Matter za něco zaslouží kritiku, tak za tenhle direkt do obličeje do té doby hýčkaného hráče. Já si snad nakonec začnu vážit dnes tak populárních otevřených konců...

Co se týče ryzího adventurního jádra, Gray Matter pravděpodobně ničím nešokuje. Prostě ta klasická adventura s kombinacemi předmětů. Hádanky nejsou špatné, jejich obtížnost nicméně průměrná, což ale automaticky nepovažuji za vlastnost negativní. Je to dnes zřejmě nutná úlitba hráčské většině a alespoň díky tomu děj pěkně odsýpá. Jediné riziko zákysu ukrývá samotný konec každé kapitoly, kdy vás od postupu zlomyslně dělí nějaká opomenutá spouštěcí událost (kliknutí, dialogová volba,...).

Za zmínku stojí poměrně nadstandarní důraz na texty, kterých v podobě různých dopisů nebo knih naleznete požehnaně. Jednou z takových knih je také stylová příručka kouzelnických triků, které sem tam musíte vhodně využít. Tahle maličkost v sobě neukrývá nic menšího než zpestřující minihru, v níž je úkolem hráče správně vykonat posloupnost kroků jako ukrytí předmětu v rukávu levé ruky, odvedení pozornosti publika, manipulace s předmětem v pravé ruce... Bezva nápad! Na druhou stranu docela k pousmání je deník, u něhož si nedokážu odpustit jízlivou poznámku, že méně je někdy skutečně více. Nevím, jaký má smysl do deníku zvěčnit každou volovinu včetně průpovídek k okolním předmětům. Příště by možná nebylo špatné zapisovat záznamy v morseovce?

Vůbec jsem měl během hraní dojem, že designeři měli až nezdravé nutkání odklánět se od zavedených standardních řešení a vymýšlet své vlastní změny pro změny. Naprosto ukázkovým příkladem je práce s inventářem. Jakýkoliv předmět, se kterým chcete pracovat, tj. většinou ho s něčím zkombinovat, musíte nejdříve pravým kliknutím přesunout do ruky a poté levým kliknutím akci provést. Netvrdím, že se na to nedá docela rychle zvyknout, nicméně nechápu důvod. Nechápu, v čem je roky používaný drag-and-drop najednou tak nevyhovující. Gray Matter se hraje pohodově a tohle jsou spíše jen takové maličkosti než seriózní výtky, ale minimálně je hezky vidět, že ne všude jsou invenční orgie na místě.

Technické zpracování Gray Matter si zalouží potlesk. Kromě výborného ozvučení dokáže hra nabídnout i solidní zážitek vizuální. Radost z krásných renderovaných pozadí lehce kazí pouze místy poněkud toporná animace postav. Hra bez problému zvládá různá rozlišení - 1024x768 počínaje, širokoúhlým 1680x1050 konče. Nechybí dokonce ani možnost spouštět hru v okně. HW nároky byly přitom udrženy na rozumné hranici a jistě nebudou problémem ani pro majitele starších notebooků.