Skip to main content
If you click on a link and make a purchase we may receive a small commission. Read our editorial policy.

Hydrophobia

Revoluce ve zpracování vody?

Doposud jsem hru příliš nechválil. Ale stále zbývá popsat stěžejní složku hry. Samotnou dynamickou vodu. A i zde jsem se svým dojmy na rozpacích. Z hlediska fyziky jde opravdu o obrovský krok vpřed a dost možná o revoluci. Voda opravdu přetéká, je na ní znát směr proudu. Při prostřelení skleněné místnosti zaplněné vodou se efektivně rozvalí. A silnější proud s sebou strhává předměty včetně protivníků a hlavní hrdinky.

Ale tím, že jde o první herní simulaci tohoto druhu a vše je počítáno dynamicky, tak má engine stále mouchy, čímž dochází k mnoha podivnostem a voda často nepůsobí příliš efektivně. Zejména když zahlédnete podivnou tsunami, která se v malé chodbě bezdůvodně žene odnikud nikam. Takže zpracování vody bych označil za nejzajímavější. Ale určitě ne nejhezčí.

Voda bohužel není využita ani k originální hratelnosti. Uvidíte sice klesat a stoupat hladinu. Uvidíte vodu přetékat mezi místnostmi. A občas vás maličko zpomalí. Ale že by se ostatní 3rd person hry hrály výrazně jinak se říci nedá. Jedině v bonusových úkolech, které se odemknou po dohrání, získáte magickou schopnost ovládat hladinu vody a využívat ji ve svůj prospěch. Tohle se mi opravdu líbilo. A nějak mi uniká, proč tento prvek nebyl zapracován do hlavní hry, když je na celé Hydrophobii nejzajímavější, nejoriginálnější a v soubojích si s ním lze užít fůru švandy?

Nenadchl mě ani rozsah hry. Dohrání sice zabere čtyři až pět hodin, což na arkádu z Xbox Live za čtyři stovky není zlé. Ale děj vás neustále vrací do již navštívených lokací. A když popáté plavete stejnou chodbou, říkáte si, zda to někdo s leností nepřehnal. A celý děj je hrozně divně useknut. A to ani ne v epizodickém duchu, že by se uzavřela nějaká logická kapitola a natěšila hráče na dvojku. Jako to třeba zvládá Mass Effect, Deathspank, epizody Sama a Maxe, nebo ostatní hry vydávané po částech. Zde je na jednou bum, prásk, konec. Jakoby tvůrcům zazvonil natažený budík a oni odjeli od klávesnic s výkřikem: "Čas vypršel! Už na nic nesahejte. Musíme to vydat tak, jak to je. Cože? Děj? Hlavní Boss? Outro? Né - není čas!!!" Zlatá Mafia 2...

Hydrophobia nakonec nenaplnila ani střízlivá očekávání. Zlevně jí ublížila délka vývoje. Protože hra působí jako šest let starý počin. Ale s tím, že ani předvedené prvky nejsou zcela vypilované a dotažené do konce. Vlastně mě nenapadá žádná část hry, kterou bych si troufnul označit za povedenou. Ani akce, ani ovládání, ani šplhání, ani příběh, ani puzzle, ani technické zpracování. Vše je spíše lehce podprůměrné a krkolomné. A ani vlny na hladině nejsou tak úžasné, aby zametly pod stůl všechny ostatní nedostatky. Zejména, když už se nás hrnou první videa ze hry From Dust, kde voda vypadá povedeněji.

VERDIKT: Pokud chcete ukázku nových technologických možností vody, které bohužel nejsou zcela doladěné a působí spíše neohrabaně než revolučně, pak se do hry vrhněte. Jinak radím obezřetnost.

4 / 10

Read this next