Eurogamer.cz

James Cameron's Avatar: The Game

Hned 2 hry v jedné, patřící mezi ty povedenější filmové.

Jde vůbec začít recenzi na "hru podle filmu" jinak, než klasickým konstatováním, že tenhle sub-žánr většinou stojí za starou belu? Najdou se i pověstné výjimky, jako nedávný Batman nebo temný zabiják Riddick. Cameronův herní Avatar, vytvořený v montrealských studiích UbiSoftu, by se pochopitelně rád zařadil do té úspěšnější a povedenější skupiny. Ačkoliv vypadá pouze jako přívěšek několikasetmilionového hollywoodského spektáklu, tvůrci na to tentokrát šli trochu jinak.

Hra se na naše obrazovky dostává dobře 14 dní před premiérou a její příběh popisuje události, těm filmovým předcházející. Konečně proč se znovu zaobírat tím, co již bylo/bude řečeno a předvedeno na filmovém plátně, když lze vyprávět zcela odlišnou kapitolu vpádu na Pandoru? Vývojáři prý měli dostatek času na vývoj, když jejich hra započala svoji cestu dlouho předtím, než padla první klapka a James zavelel z režisérské stoličky poprvé k akci. Slibovali nevídaný herní zážitek, jakož i zpracování. Chce si někdo vsadit, jak žhavá tahle prohlášení byla?

1

Idylické setkání? Ne, to spíš Na´vi kují pikle, kde oslabit RDA tentokrát.

Já se prakticky od prvních minut bavil hlavně tím, že jsem se pokoušel zařadit a rozpoznat, kde jsem viděl tohle a kde zase tamto. Kupříkladu zvolený náhled kamery, za zády našeho hrdiny – nejblíže má asi k Dead Space, se svým pohledem přes pravé rameno. Nakonec ale proč ne, současný trend third-person akcí hovoří jasnou řečí a výhled na fantaskní svět Pandory je tak obsáhlejší. Sama tropická planeta pak připomíná (vizuálně i barevností) trochu herního King Konga a trochu Lost, shodou okolností též tituly z dílny UbiSoftu. První dojem však může lehce mást, ostatně přistávací plocha a několik budov v okolí zdaleka nereprezentuje povrch tohoto měsíce.

Poklidný život domorodých obyvatel planety/měsíce Pandora (říkají si Na´vi) jednoho dne naruší příchod prazvláštních bytostí. Pocházejí z planety Země, jsou známi jako lidé a jejich lodě dorazily na orbitu z prostého důvodu. Nerostné bohatství Pandory totiž skýtá z jejich pohledu nevídané poklady, chtějí tady okamžitě těžit a co na to říkají místní, je popravdě až tak netrápí. Zdejší předpotopní vesničky přece mohou bez problémů ustoupit před bagry a buldozery, nějaká oboustranná dohoda se jistě najde.

2

Jedna z těch větších základen RDA na Pandoře. Jednotky spěchají k vrtulníkům... to vypadá na větší úder.

Vlastní hra sice filmovým událostem o pár let předchází, i tak ovšem přiletíte na Pandoru již v pokročilé fázi, kdy se vesele těží, všude je spousta základen, pozemské techniky… a bohužel také konfliktů s domorodci. V kůži Able Rydera, specialisty na mimozemské signály, máte v podstatě z pozice pozorovatele monitorovat situaci a v první řadě odhalit krtka, který lehce sabotuje plány korporace RDA, když spolupracuje s bytostmi Na´vi. Mimochodem vzezření postavy i pohlaví si lze zvolit (proto to unisex jméno) a výběr následně ovlivní také podobu samotného Avatara.

Úvodní pasáže hraní připomínají Alenku v říši divů, jelikož planeta vypadá opravdu pohádkově a na překvapení narazíte na každém kroku. Třeba prvotní prohlídka vědeckého komplexu a vyzkoušení svého Avatara, člověk pomalu neví, co dřív. Aha, Avatar… asi by bylo dobré zmínit, že lidé používají pro snazší integraci umělé syntetické bytosti, do nichž přenášejí své vědomí a v jejichž kůži si pak mohou vesele skotačit. Atmosféra planety je totiž pro člověka smrtelná a bez kyslíkových masek prakticky není možné vycházet. Able ale nepřijel na výlet a brzy je povolán k veliteli – rozkazy jsou jasné, je čas se dát do práce a najít krtka.

3

Hlídkový člun RDA... ta hůl vyhlíží hrozivě, já bych asi zapnul maskování, přiblížil se a hupnul na palubu.

První drobné úkoly jsou tradičně poznávací, vrtulník vás konečně vezme ze základny, přímo do hloubi džungle. RDA má po celé Pandoře rozprostřeny všelijaké tábory, vědecká a výzkumná centra, či přímo těžební oblasti. Já si při pohledu na prostředí okamžitě vybavil Jurský park, jednak jsou všechna zařízení obehnána vysokým plotem, masivní brány hlídají kulometná hnízda a potom, volný pohyb za plotem se prý nedoporučuje. Žertíky mariňáků (hele viděl jsem, jak masožravá kytka ukousla maníkovi ruku) nebo holá skutečnost? Úvodní výpravy za oplocení dokáží, že pravdivá je druhá varianta.

Fauna i flóra na Pandoře je vskutku velice nepřátelská, nebezpečná květena totiž tvoří valnou část vegetace. Většina rostlin vypouští jedovaté plyny a různé spóry… no snad má Ryder cestovní pojištění. Zvířátka jsou jak vystřižená z Jurského parku, od menších ještěrů, přes prapodivné býky až po cosi jako nosorožec, s kladivem místo rohu. Neustále tak někde dochází k narušení bezpečnosti, v jednom kuse jsou objevovány díry v plotech, jindy zase nefungují speciální sonické odpuzovače a stále volají skupinky vědců, že někde uvízly, že je někdo odřízl a žádají pomoc. A tak Able vypomáhá a poznává Pandoru, jejíž svět lehce evokuje Spielbergův Isla Nublar, potažmo ostrov doktora Moreau.

11

S palicí na mecha? Věřte nebo ne, dá se to, ale souboj to není zrovna vyrovnaný.

Docela solidní, ale nijak úchvatná střílečka v Turok stylu, se ovšem zhruba po hodině hry zastaví a hráč je postaven před zásadní rozhodnutí. S odhalením krtka totiž vyplavou na povrch zajímavé skutečnosti a je pouze na vás, jak situaci vyhodnotíte a jak se zachováte. Nic není černobílé a nelze říct, že deset stop vysocí Na´vi jsou vyloženě ti hodní, kdežto korporace RDA patří k záporákům. Buď jak buď, příběh se tu láme a vy čelíte klíčové volbě – přidáte se k domorodcům, v boji proti lidským nájezdníkům? Nebo zůstanete po boku vojáků a pokusíte se definitivně skoncovat se zpupnými modrými ufouny?

REKLAMA

- komentáře (9)

Po 30 dnech od publikování článku se diskuse automaticky zavírají, ale v rozpravě můžete pokračovat v našem fóru!

  • Nahrává se...