RECENZE Killzone: Mercenary

Když byl handheld VITA poprvé oznámen, byl jsem si jistý, že díky výkonu a dvojici analogových páček se stane ideální platformou pro vznik "plnokrevné" Call of Duty, která konečně dá desítkám milionů fanoušků možnost hrát jejich oblíbenou sérii na pochodu a zároveň tak zajistí handheldu trvalou slávu a prodeje. Bohužel, Call of Duty pro VITA byla dokonalým selháním a ani jindy kvalitní série Resistance se moc nepředvedla.

Nyní ale přichází Killzone a opět potvrzuje svou reputaci vlajkové střílečky Sony platforem i technického zázraku v jednom. Videa na internetu vám nedokážou dost dobře vysvětlit, jak nádherně hra vypadá na onom OLED displeji. Ostatně ji pohání lehce upravený engine Killzone 3. Přičtěte k tomu velkolepou kampaň a plnokrevný multiplayer. Výsledkem je pořádně explozivní balíček.

Uncharted: Golden Abyss nám převedla, že VITA opravdu utáhne audiovizuální podívanou (i hratelnost), jakou známe z Playstation 3. Jistě, při bližším zkoumání najdete o něco chudší textury a tak dále, ale s ohledem na menší obrazovku se tyhle rozdíly dokonale ztratí. Bohužel ty nejpůsobivější pasáže Uncharted se nacházely až v druhé polovině hry. Killzone do vás napere celou svoji vizuální magii od prvního okamžiku: začnete na vrchním patře mrakodrapu, prozářeného slunečními paprsky... o chvíli později už z oné střechy budete skákat a plachtit vzduchem na protější budovu.

of

Caption

Attribution

Výprava vám vezme dech jak grafikou a efekty (stejně jako v Killzone 3, i zde tvůrci upustili od původní hnědo-šedé palety barev ve prospěch mnohem pestřejšího mixu), tak i přítomností mnoha epických wow momentů (exploze obřích křižníků jsou zde celkem běžné), samozřejmě skriptovaných, přesně jak je známe z Call of Duty.

Říkejte si, co chcete, ale tyhle pasáže jsou prostě působivé a člověk se díky nim těší na další misi - obzvláště když každá mise je zasazena do úplně odlišného prostředí (občas i na jinou planetu) a odehrávají se v průběhu původních Killzone her, tedy na ploše několika let. Přesto nejde o nějaké separované mini-události nebo mise beze smyslu (jako tomu bylo u kapesní Call of Duty), ale o jeden poměrně soudržný příběh, točící se kolem nové skupiny postav a podporovaný kromě wow momentů, wingmanů a záplavy dialogů také animovanými sekvencemi mezi misemi.

Zároveň je možné poměrně často volit mezi tichou a hlasitou cestou skrz misi (AI většinu času funguje stejně spolehlivě, jak ji z této série známe), případně hledat skryté předměty, takže nechybí ani znovuhratelnost a radost z experimentování s různými zbraněmi či vybavením (které si nakupujete mezi misemi za nasbírané body). Jasně, hra vás občas nažene do situace, kde je potřeba jasně daný přístup nebo zbraň (pokud ji nemáte u sebe, budete mít problém), ale prostor pro volbu a experimentování nechybí.

of

Caption

Attribution

Vedle desítky misí příběhové kampaně (jejich průchod vám poprvé zabere okolo šesti hodin) na vás ovšem čeká také online multiplayer až pro osm hráčů. K dispozici jsou tři herní režimy - deatmatch všech proti všem, týmový deathmatch čtyř proti čtyřem a především proslavený mód "Warzone", ve kterém se dynamicky mění úkoly pro dva týmy za pochodu.

Docela příjemně mě překvapily mapy, které jsou poměrně rozlehlé a není tak problém se třebas někde zašít jako odstřelovač. Na druhou stranu, pokud budete pohybliví, dostanete se do přestřelky každých pár sekund, přesně jako v Call of Duty. Multiplayer mi fungoval bez problémů a skvěle jsem se u něj bavil, nicméně docela mi vadila nutnost po každé smrti znovu vybrat "loadout", přestože jsem chtěl používat pořád ten samý.

Nechybí populární persistentní profil, na kterém se vám zvyšuje hodnost hraním kampaně i multiplayeru. Kromě toho máte ovšem také "služební kartu", jejíž hodnota se mění nahoru nebo dolů podle toho, jak se vám průběžně daří. Při online hraní můžete sbírat karty zabitých nepřátel a kompletovat tak série s bonusy.

Killzone: Mercenary jen pro VITA vyšlo začátkem září v angličtině s českým manuálem za 899 Kč.

koupit na Xzone.

Za získané body nakupujete vybavení, od střelných zbraní přes tišší nebo odolnější brnění až po speciální doprovodné drony, které vám pomohou ovládnout bojiště. Najdete mezi nimi i možnost leteckého útoku, kdy ťukáním prstem do obrazovky necháváte protivníky vyhodit do vzduchu. Dotekové ovládání se dá naštěstí pro většinu herních funkcí vypnout, ale hrstka z nich jej prostě vyžaduje (například brutální útoky na blízko).