L.A. Noire

Mafia 2 potkává Heavy Rain ve výjimečné detektivce.

Testovaná verze: Xbox 360

Píše se rok 1947 a nacházíte se na nejbáječnějším místě na světě v tu nejlepší možnou dobu. Poválečná Amerika, Kalifornie, země plná rozkvětu a neomezených možností. Tisíce nádherných holek míří do Hollywoodu, kde sní o vytoužené kariéře velké filmové hvězdy. Všude se staví nové hotely, jezdí luxusní americké bouráky a sukně se zkracují tak rychle, že z toho muži dostávají oční tik a trnutí v rozkroku. Lidé si zkrátka chtějí pořádně užít a po všech těch nekonečných frontách na polévku a otravném přídělovém systému žijí naplno.

V tomto dynamickém a divokém období poprvé potkáte dva řadové policajty, Cola Phelpse a Ralpha Dunna z losangelského policejního sboru. Jako se na úspěch a rozvoj lepí špína a zločin, tak se od nepaměti staví proti nekalým živlům strážci zákona. Prvně jmenovaný, nezkušený zelenáč Cole Phelps, je hlavním hrdinou hry, v jehož kůži projdete od samotných začátků policejní kariéry až po drsnou práci elitního detektiva. Tvůrci si rozhodně nebrali žádné servítky. Na začátku sice honíte jen malé zloděje a maximálně rozmlouváte sebevrahům jejich úmysly, ale na konci se brodíte ve špíně brutálních sériových vražd se sexuálním podtextem, ze kterých doslova mrazí. Na tak těžkou práci ale nikdy nebudete sami a po vašem boku bude vždy stát nějaký parťák. Moc velkou pomoc od něj nečekejte, ale pokud si nebudete vědět rady, pak vás dokáže nasměrovat správným směrem. Mimochodem, až se dostanete na oddělení vražd, zkuste Gallowayovi z legrace ujet autem...

Dnes recenzovaná novinka od Rockstaru je skutečně výjimečným projektem, jehož největší síla spočívá právě v příběhu. Rozhodně jej však nechci nijak glorifikovat, protože první polovina L.A. Noire trpí určitou naivitou a několika logickými kiksy, kterých si nešlo nevšimnout (např. každý zločinec si nechá doma všechny důkazy proti sobě včetně vražedného nástroje, zakrvaveného oblečení apod.). S postupem času je však scénář stále promyšlenější a na jeho konci budete autorovi tleskat.

Pokud mermomocí chcete slyšet nějaké přirovnání, pak mi vytanul na mysli mix mezi Mafií 2 a Heavy Rain. Ani jedné z těchto her nemůže L. A. Noire přímo konkurovat, protože každá má svou silnou stránku, které tento projekt využívá jen okrajově. Jejich spojením však vzniklo dílo, které si zaslouží vaši pozornost. V podstatě se jedná o kombinaci žánru GTA a akční adventury, přičemž slovíčko akční bych vyslovoval jen opatrně. Podívejme se však na jednotlivé detaily postupně...

Příběh je velmi přímočarý. Bývalý válečný hrdina vstoupivší do řad policie nemá moc velké charisma, pokud vás tedy nevzrušuje vizáž spořádaného hošíka, jenž nechybí na žádné ranní bohoslužbě a podívá se do předpisů i předtím, než hupsne na svou starou. Tento dojem ve mně Cole Phelps rozhodně vyvolal, ale naštěstí se o pořádné vzrušení postarají případy, které budete během jeho dlouhé kariéry řešit. Musím přiznat, že stát zase na té správné straně bylo velmi osvěžující a chvíle strávené ve společnosti řadového policajta jsem si s chutí užíval.

Malé uklidnění pro majitele Xboxu 360

Výměna DVD disků není nijak otravná díky lineárnímu průběhu hry - jakmile vyřešíte poslední hlavní případ na prvním disku, hra si požádá o druhý a vy normálně pokračujete dál

Cole Phelps je snaživý chlapík a než se trochu rozkoukáte, začnete šplhat po kariérním žebříčku hodně rychle nahoru. Z obyčejného pochůzkáře to dotáhnete až mezi detektivní elitu a brzy se o vás začnou vyprávět legendy. Než se tak ale stane, čeká na vás celá řada více či méně komplikovaných případů, jejichž řešení se ukrývá na celých 3 DVD discích. Jenom u prvního disku jsem strávil téměř 7 hodin poctivé policejní práce, přičemž celou hru lze dokončit za zhruba 20 hodin. Hodně bude záležet na tom, kolik pozornosti budete věnovat 40 vedlejším případům (mimo 21 hlavních) a jak rychle je budete řešit. Herní doba 25-30 hodin udávaná vydavatelem tak vůbec není nadsazená, jen ji ovlivňuje celá řada faktorů.

Jedním z těchto faktorů je určitě struktura hry, která dělí mise na hlavní - příběhové, a vedlejší - nahodilé. Příběhové mise jsou servírovány postupně, jedna za druhou, a dokud nedokončíte předchozí případ, nedostanete se dál. Výborným zjištěním pro mě bylo, že některé z těchto případů jsou inspirovány skutečnými zločiny, což podtrhuje mravenčí práci vývojářů a dodává hře punc reality. Během práce na velkých případech však můžete odbíhat k těm menším. Při jízdě policejním autem vám vysílačka oznámí nějakou událost, do níž můžete zasáhnout. Tyto malé události zahrnují vesměs pomoc kolegům v ohrožení, stíhání zlodějů, zneškodnění potrhlého cvoka apod. Jsou to krátké mise, ale docela zábavné a vtipné. Většina z nich byla skvělých a současně chci zdůraznit, že jsou navíc akčnější než ty příběhové.

Obecně je hra totiž poměrně málo akční, což jí nevytýkám jako chybu. Jen to zdůrazňuji, abych korektně popsal její hlavní vlastnosti. Párkrát si sice zastřílíte, zajezdíte a proběhnete, ale převážně se soustředíte na sbírání a ověřování důkazů proti podezřelým. Mnohé zločiny prostě vyřešíte jen tak, že usvědčíte pachatele pěkně v klidu a bez zbytečného rozruchu. Nejprve obhlídnete místo činu a snažíte se zajistit všechny dostupné stopy. V tom vám napomáhá jednak signál zavibrování gamepadu, pokud jste poblíž zajímavého místa, a potom zvuky klavíru, které signalizují buď přítomnost důležitých věcí v lokaci, nebo naopak posbírání všeho podstatného. Někdo to může považovat za zbytečnou berličku, ale přispívá to plynulosti hry, kdy nemusíte ztrácet čas na místě, kde už není co k vidění. Navíc můžete tyto pomůcky snadno vypnout v menu.

Trochu mě zarazilo, že detektivní práce je pojata snad až trochu moc zevrubně. Phelps se nerozpakuje vzít důkazy proti podezřelým do rukou a nějaké otisky prstů ho vůbec nezajímají. Dalšími detektivními schopnostmi už moc nedisponuje, pokud teda do nich nepočítáte občasné primitivní skládačky, které vyřeší i žák pomocné školy. Je to ale jen taková menší kaňka na jinak kvalitně servírovaném příběhu, který je mimo jiné vyšperkován prostřihy do Phelpsovy válečné minulosti. Děj hry je obohacen i netradičně pojatými novými články. Ty jsou po kliknutí tlačítkem zobrazeny jako filmový děj, z nějž postupně skládáte střípky jedné zajímavé události. Nesmím také zapomenout zmínit váš zápisník, do nějž se ukládají všechny nalezené stopy, kontakty na osoby či jednotlivé lokace. S jeho pomocí pak cestujete na určená místa a samozřejmě jej používáte během výslechu podezřelých.

Právě vyslýchání osob je asi tím nejzajímavějším a nejvýraznějším prvkem. Tady vývojáři vsadili opravdu všechno na jednu kartu, protože kdyby tohle selhalo, hra by se velmi pravděpodobně zhroutila jako domeček z karet. Její další mechaniky už totiž nejsou zdaleka tak výjimečné. Tvůrci vás vlastně nutí stát se zkušeným psychologem, pro něhož je studium profilu vyslýchaných každodenním chlebem. Rozhovor se svědkem, podezřelým nebo obviněným můžete vést podle libosti, na základě dostupných témat. Témata se samozřejmě odemykají s tím, jak pečlivě prozkoumáte místo činu. Na každou položenou otázku dostanete odpověď, během níž je důležité pozorovat obličej vyslýchaného. Podle jeho reakce pak usuzujete, zda vám říká pravdu, něco zatajuje nebo zda dokonce přímo lže. Toto rozhodnutí je skutečně stěžejní, protože pokud špatně odhadnete reakce vyslýchaného, dozvíte se méně potřebných informací a samozřejmě získáte horší hodnocení po uzavření celého případu. S každým výslechem je spojeno i navyšování celkového Rank skóre, které odemyká odměny v podobě nových obleků, aut a především bodů intuice (o tom až později).

Startovní trailer

Hra L. A. Noire si získala svou zaslouženou pozornost novátorskou technologií v animování obličejů (více zde), která dokáže velmi věrohodným způsobem přenést výrazy živých lidí do počítačové hry. Ukázky skutečně nelhaly a až na některé slabší výkony herců jsou předvedené emoce naprosto senzační a velmi věrohodné. Jen díky tomu je skutečně reálné odhadovat pravdivost či nepravdivost obdržených odpovědí. Pokud postava třeba uhýbá očima, je nervózní apod., máte téměř jistotu, že neslyšíte to, co byste slyšet chtěli.

Ne vždy je to tak jednoduché. Připravte se na to, že potřebujete slušnou znalost angličtiny, protože pokud budete číst titulky, nebude stíhat sledovat jemné rozdíly v chování vyslýchaných osob. Nezapomeňte také, že když už někoho obviníte ze lži, budete mu ji muset dokázat. Hra se tak zamotává do osidel důkazních řízení, drobných detailů a spousty výslechů, což může méně trpělivé hráče spolehlivě odradit. Pro mě osobně to však byl jedinečný zážitek a jsem přesvědčen o tom, že stejné pocity bude mít i většina z vás.

Když třeba vidíte, jak můžete zbortit obranu podezřelého šikovně vedeným výslechem, jak věrohodně se rozpláčí doposud suverénně se chovající ženy, jak rozzuříte otrlého zločince tím, že se vysmějete jeho průhledným lžím, pak pochopíte, proč je tato hra tak neobvyklá a skvělá. Dobře připravený výslech je základem úspěchu, ale ani to nemusí občas stačit. Tvůrci proto vymysleli body intuice, které dostáváte během hry s vaší stoupající zkušeností (Rank). Body intuice slouží k tomu, abyste si například usnadnili odhalení důkazů na místě činu, což mi přišlo jako zbytečné plýtvání. Mnohem vhodnější je jejich použití u výslechu, kdy můžete odstranit alespoň jednu ze tří svých dostupných reakcí. Když si tedy nevíte rady, můžete zvýšit svou šanci na poměr 1:1, že odhalíte pravdivost či nepravdivost obdržené odpovědi. Je to sice pořád loterie, ale už ne tak divoká.

Každopádně, na celou věc lze nahlížet i z druhé strany...

- komentáře (35)

Po 30 dnech od publikování článku se diskuse automaticky zavírají, ale v rozpravě můžete pokračovat v našem fóru!

  • Nahrává se...