Eurogamer.cz

RECENZE Lara Croft and Temple of Osiris

Znovu do kobek procvičit hbitost prstů i mozek.

Není tomu dávno, co světlo světa spatřila další hra s prsaticí Larou Croft. Tentokrát se jedná o další z odboček, která není klasickou third-person akcí, nýbrž spadá do žánru izometrických her. Pro ty, kteří hráli předchozí, i mnou chválený díl Lara Croft and the Guardian of Light asi není třeba hru dlouze představovat. Ostatním by ji šlo s přimhouřením oka přirovnat třeba ke hrám podobným Dead Nation, jen ne zaměřenou čistě na akci.

Temple of Osiris je kombinací izometrické střílečky a hopsačky, okořeněnou řešením jednoduchých puzzlů, bez kterých si průzkum starodávných kobek snad ani nelze představit. To vše je ještě šmrncnuté RPG prvky, s možností jednotlivé levely procházet jak v jednom hráči, tak v kooperaci s až dalšími třemi kamarády.

Kdo hrál předchozí díl, bude hned jako doma. Hra se bohužel a zároveň naštěstí téměř nezměnila. Téměř vše zůstalo při starém, novinek je minimum a nový díl by se dal téměř označit jen a datadisk s novými levely. Na druhou stranu se předchozí díl nehrál špatně, takže heslem: "Neopravuj, co funguje" se na hře nic nepokazilo a netrpí žádnými závažnými neduhy.

Maličko se změnila pouze struktura herního světa. Nová Lara nyní není lineární sérií jednotlivých levelů, ale odehrává se v rámci uzavřené lokace, kde se neustále vracíte do jednoho hlavního centrálního hubu, ve kterém se postupem času odemykají nové průchody a s tím dostupné hlavní i vedlejší kobky k prozkoumání.

Průzkumem hlavních kobek posunujete hlavní příběh. Mají vždy standardní hratelnost, kdy část času bojujete s nepřáteli, část času řešíte nějaký jednodušší puzzle. Zbytek herní doby cvičíte hbitost svých prstů při průzkumu prostředí plném smrtících pastí v podobě rotujících čepelí, rozpadajících se mostů, valícího se kamení, apod. Nechybí samozřejmě ani různé souboje s bossy na konci kobek.

Při své cestě čas od času narazíte i na kobky, které není povinné prozkoumat, ale na jejich konci je nějaký šikovný bonus v podobě lepší zbraně, upgradu schopností apod. Tyto kobky jsou většinou kratší, ale obtížnější a představují nějakou větší výzvu pro dohrání.

Ve spojitosti s upgrady lze přiblížit, jak funguje jednoduchý RPG systém, který je založen právě na těchto upgradech. Lara Croft and the Temple of Osiris tedy není klasickým RPG, kde sbíráte zkušenostní body a ty pak investujete do různých schopností. Přesto lze základní parametry jako zdraví či množství munice vylepšovat. A to právě pomocí sbírání upgradů, které se nacházejí v různých skrytých zákoutích levelů nebo je lze získat za splnění některého z kritérií, které se váží ke každému levelu.

Aby hra motivovala ke znovuhratelnosti, používá lacinou berličku v podobě náhodného lootu v truhlách. Při průchodu hrou nalézáte drahokamy. Ty mají jednak bodovou hodnotu, od které závisí vaše umístění v online žebříčcích. Zároveň je lze využít k odemknutí truhel s poklady. Předměty nalezené v truhlách jsou generovány náhodně a jejich sílu lze jen částečné ovlivnit výběrem správné truhly. Čím více stojí její odemknutí, tím větší pravděpodobnost na kvalitnější odměnu. Truhla za sto diamantů tedy může dát jen prsten k ničemu, zatímco v truhle za tisícovku může být prsten s několika bonusovými vlastnostmi najednou.

Lara Croft and the Temple of Osiris se připomíná

Ve spojení s kooperativními prvky se tak jedná o podobný systém jako funguje v MMO hrách. Má vás motivovat probíhat kobky stále dokola, grindováním sbírat a šetřit diamanty a na závěr je nasypat do "herních automatů" v podobě truhel a doufat v nějaký zajímavý předmět. Za sebe přiznám, že tento systém mi závislost nezpůsobil. Ale dokážu si představit, že mnohým hráčům sežere hodiny a hodiny života.

Pokud ale mezi tyto hráče nepatříte, dlouhou zábavu nečekejte. Temple of Osiris není problém dohrát za nějaké čtyři až pět hodinek. A potom jste odkázání na opakování stále stejných levelů jen kvůli lepšímu bodovému ohodnocení, což mi jako velká sláva nepřijde. Zejména za cenu kolem 600 Kč nebo více u krabicovky. Zvláště když ke konci hry jsem se již celkem nudil kvůli brzkému stereotypu a ke hraní se musel přemlouvat jen kvůli recenzování.

Lara Croft and Temple of Osiris pro PC, PS4 a X1 vyšlo 8. prosince buď digitální distribucí za 20 eur nebo jako krabicová Gold edice v ČR za více než tisíc korun.

koupit na Steamu.

Po technické stránce hra neohromí. Sice nevypadá vůbec špatně, ale i na PS4 by ji člověk nerozeznal od her z minulé generace. Ne, že by to něčemu vadilo. Temple of Osiris se o nějakou extra realistickou grafiku nesnaží a její zpracování myslím plně dostačuje. Jako hlavní zápory vidím spíše minimum nových nápadů oproti předchůdci a cenu, která mi za tento titul přijde zatím docela vysoká.

Čtěte také: O čem je izometrická co-op Lara?, Vše o Rise of the Tomb Raider

VERDIKT: Šestka neznamená, že by hra byla vyložené špatná, zabugovaná, nedodělaná či jinak zpackaná. Bohužel se ovšem jedná o typický příklad, jak vypadá "neslaná nemastná" hra. V ničem není přímo špatná, vše funguje, jak má, chvíli určitě i zabaví. Ale brzy nastoupí stereotyp a hraní mě jednoduše řečeno nebavilo a stalo se pouze rutinou. I když to může být dáno osobními preferencemi, hru bych nyní příliš nedoporučil. V aktuálním podzimním období je spousta zajímavějších alternativ.

6 / 10

RECENZE Lara Croft and Temple of Osiris Agarwel Idiriz Znovu do kobek procvičit hbitost prstů i mozek. 2014-12-18T14:38:00+01:00 6 10
REKLAMA

- komentáře (4)

Po 30 dnech od publikování článku se diskuse automaticky zavírají, ale v rozpravě můžete pokračovat v našem fóru!

  • Nahrává se...