Metro 2033

Většinou v soubojích volím hrubou sílu a musím se přiznat, že jsem tak činil i tentokrát. Dlouhou dobu jsem se dokázal ploužit ve stínu, zhasínat petrolejové lampy, vypínat generátory a vyhýbat se postavám, ale jediná malinká chybička a vrhají se na vás nepřátele z celé úrovně. Sice vás nevyčmuchají všude, ale stejně to vypadá, že přesně ví, kde se nacházíte.

Například v půlce hry máte za úkol projít vojenskou základnou, pokud možno nepozorovaně. Za tím účelem se proplížíte kolem dvou stráží a dlouhou chodbou ke třem místnostem s generátorem. Ten když vypnete, ale přesto upoutáte pozornost vojáků, seběhnou se všichni k onomu koridoru a stejně se musíte prostřílet. A to i v případě, že jednu až dvě skupinky obejdete temnými kouty místnosti, protože zbytek na vás prostě čeká v onom koridoru. Těm už se nevyhnete a jakmile začnete střílet, máte protivníky před i za sebou. Osobně jsem na to neměl nervy, ale věřím, že spousta hráčů možnost kradmého pohybu ocení.

Další přísadou herního eintopfu je survival horor. V Metro 2033 jsou dlouhé pasáže, kdy pouze prozkoumáváte prostory kolem vás a vůbec nebojujete. V těchto okamžicích by se dala atmosféra krájet. Pak na vás z ničeho nic vyskočí jeden dva mutanti a máte naděláno. K tomu se přidává zapojování různých strojů, abyste se dostali o kus dál a jemná interakce s postavami a plnění úkolů, které vám zadávají.

Celkově jsem měl ze hry velmi celistvý dojem. Všechno má své místo, svůj smysl a žádná ze složek vás nezahltí. Z chození vás vytrhávají pasáže, kdy jezdíte metrem, ať už na ručně poháněném vozíku, parní mašince nebo stojíte za kulometem či plamenometem.

Zpočátku jste vybaveni základními a velmi nepřesnými zbraněmi, což se postupem času samozřejmě lepší. Trochu smutné je, že peněz je poskrovnu, takže moc nespoléhejte na nabídku v obchodech, protože na jejich zboží musíte dlouho šetřit. Osobně se mi vyplatilo kupovat zbraně s tlumičem, které lze použít k tiché práci a zbytek tak jako tak najdete po cestě. Nábojů není nazbyt a musíte arzenál často i v průběhu úrovní měnit, to znamená pohodit prázdnou zbaň na zem, takže utrácet za vybavení postrádá smysl.

Vedle pistolí, samopalů a brokovnic zaujmou vrhací nože a jakási na stlačený vzduch fungující flusačka. Tu musíte čas od času, stejně jako baterii pro lucernu a noční vidění, manuálně natlakovat, respektive nabít pomocí dynama. Je s podivem, že na Xbox360 vám čelní svítilna vydrží podstatně méně než na PC.

Rozdílů v obou verzích je mnohem více. Podstatné je ovládání. Ačkoliv jsem si na gamepad už zvykl, Metro 2033 mě vrátilo nohama na zem. Na Xboxu totiž vůbec nefunguje jakýkoliv auto aim a to je naprosto smrtící. Tam, kde si myškou rychle a přesně zamíříte, budete na Xboxu jen náhodně pálit a doufat, že někoho trefíte. Naštěstí vývojáři poměrně pružně reagovali a na světě už je první patch pro Xbox360 verzi. Na obou systémech jsem hrál na střední obtížnost, ale u Xbox360 verze jsem u jedné kapitoly trávil tak o jednu až dvě třetiny více času. Dle verze se tak odvíjí i celková doba hraní, která je mezi šesti (PC) až deseti hodinami (Xbox360). Je s podivem, že na PC jsem třeba na začátku třetí kapitoly potkal méně nepřátel než na Xboxu, opět se stejnou obtížností.

Tím největším rozdílem je samozřejmě grafické zpracování. Metro 2033 je mou první hrou, která na konzolích poslední generace vypadá o třídu hůře, než na PC. Rozdíl je vidět v ostrosti textur, částicových efektech, na mlze i v osvětlení. To sice i na Xboxu 360 vypadá parádně, ale na PC prostě a jednoduše nemá. A to jsem spustil hru pouze v DX10 módu na high detaily, kdy jsem dostával stabilně okolo 35 snímků za vteřinu. U very high nastavení už jsem se za přítomnosti většího počtu světel propadal k dvaceti snímkům. Pro úplnost uvedu konfiguraci: Phenom II 3,2 Ghz, 4 GB DDR3 a ATI 4850, to vše pod Windows 7 64bit, rozlišení 1280x1024.

Velmi mě zaujala hudba a dabing. Prvně jmenovaná zejména v základnách, kde si autoři dali záležet na kytarových brnkačkách. Mimo stanice hudba také hraje, ale nejde o nic světoborného, „jen“ dobře doplňuje atmosféru. Dabing je naprosto perfektní. Nejprve jsem si zvolil ten anglický, který mě překvapil skvělým ruským přízvukem. Navrch jsou některé fráze a slovíčka i tak ponechána v ruštině, což dodává na autenticitě.

Při druhém hraní jsem si jako mluvený jazyk vybral ruštinu a byl jsem ještě více překvapen. Dabing je, zejména u hlavních postav, ještě lepší než ten anglický. Jsme slované a někteří z nás se rusky dokonce učili, takže i tak několik slovíček pochytíte. Jestliže porovnám obě verze hry, musím se jednoznačně přiklonit k té na PC. Ať už kvůli mnohem lepšímu ovládání nebo k neoddiskutovatelně lepší grafické stránce.