RECENZE Assassins Creed 4: Black Flag

Pirátský svět velkým osvěžením série.

Nový díl je již mnohem více simulátorem pirátství, než původní zabijáckou hru za vraha.

Testovaná verze: Xbox 360

Pamatujete, jak jsme u minulého dílu všichni bědovali, že v něm mohlo být těch námořních bitev mnohem více? Jedna z nejlepších částí z Assassin's Creed 3 se nyní vrací, a to v míře doslova vrchovaté. Série se totiž už docela přesunula na moře, až by se mi chtělo říci, že Black Flag nyní není tím oblíbeným "vraždícím" titulem, nýbrž jasným námořním, a ještě lépe pirátským, simulátorem. Teplé karibské vody časného 18. století totiž poskytují zbrusu nový a poprvé vlastně již od začátku zcela otevřený svět, v němž již pevnina nehraje tu vůdčí roli jako dříve.

Spíše pirát, než ideový vrah

Ostatně celý příběh typicky začíná na palubě plachetnice, kam se ostatně budete velmi často vracet. A to v kůži idealisty Edwarda Kenwaye, mladého bukanýra, který by se rád vrátil do rodné Anglie jako bohatý muž. O nic jiného mu tady vlastně ani nejde, tedy postupně krapet prohlédne, ale jeho instinkty jsou v Black Flag skoro po celou dobu velmi jednoduché. Však se do asasínské kutny oblékne vlastně docela náhodou - o nějakých morálních sporech mezi Asasíny a Templáři nemá ani potuchy a je mu to zpočátku docela jedno.

Možná, že tradiční "creedovská" zápletka je tady skoro na obtíž. Hra by si bohatě sama vystačila s jednoduchoučkým poselstvím o plundrování a honbě za bohatstvím, protože o co jiného pirátům jde? Jenže ti bohatí, zde představovaní hlavně španělskými dobyvateli, jsou, kdo by to byl řekl, naši staří známí Templáři, a tak je o další, celá staletí trvající konflikt, zase postaráno. Všechny zdejší frakce totiž pasou po mytickém starověkém chrámu, který má svému objeviteli předat nezměrnou moc. A to se hodí jak Templářům, tak i jejich protivníkům, stejně jako Edwardovi, jenž v tom vidí krásný recept na pohádkové zbohatnutí.

Delší, ale nudnější příběh

Jakkoli je hra v celku naprosto shodná s minulým dílem, tedy myšleno soubojovým systémem a nezměrnou šíří hlavních i vedlejších misí, tak je nyní kupodivu mnohem rozmáchlejší a rozevlátější, než minule. Koneckonců první pořádný příběhový zvrat přijde až zhruba po čtyřech až pěti hodinách hraní, protože do této doby je kampaň spíše jen taková přípravka na kapitánské zkoušky a velení vlastní lodi. Vůbec mi přišlo, že děj je krapet fádnější, než dříve, chybí mu více napětí a situací, které by motivovaly dál hrát a objevovat. Docela mne mrzí, že to musím říci, ale místy jsem se i nudil, což se mi za to kvarteto minulých dílů nikdy nestalo.

Možná je to i tím, že kampaň je zřejmě nejdelší v sérii, když trochu nešťastně do sebe občas vcucává i jinak nepovinné vedlejší mise, jež zde musíte kolikrát chtě nechtě absolvovat, protože se bez nich nehnete dál. Hlavní linka na věru slušných dvacet až třicet hodin hraní (třináct sekvencí) působí dnes v době zkracování jako malý zázrak (navíc si dalších zhruba dvacet hodin přičtěte za vedlejší úkoly!), ale scénář tomuto tempu často nestačí. Jako by tvůrci hodili do osudí různé typy misí z minulého dílu a losovali je do nových. Kupř. stopování a odposlouchávání rozhovorů je zde velmi časté a podobně se mnoho úkolů točí jen kolem velmi prostého dobývání a zabíjení.

To mluvím jen o práci na pevnině, která je zde jen necelou půlkou hry. Skoro větší část hry totiž prožijete na moři, na své pirátské lodi s lebkou na černé vlajce. Stačí si jednoduše představit námořní bitvy z trojky, z nichž je zde plnohodnotný a velmi obsáhlý herní režim, a jste doma. Poprvé v sérii Assassin's Creed zřejmě za celou hru vystřelíte vícekrát z lodních děl a moždířů, než z osobních pistolí. Ani typické vystřelovací nože nebudou v takové permanenci, jako vaši lodní zbrojíři. Zdejší rozlehlá vodstva (přeplutí celé mapy zabere přes čtvrt hodinky) jsou totiž doslova přecpaná škunery, brigami, korvetami a galeonami různých velikostí, výzbroje a vlajek.

Ano, sice nechybí větší vísky, jako je pirátské doupě Nassau, pobřeží Floridy, Kingston či Havana, ale v porovnání např. s italskými renesančními perlami to jsou jen malé vesničky s nevýraznou dřevěnou architekturou, podobné jako vejce vejci. To už jsou zajímavější myriády malých pidi ostrůvků, osvěžující jinak docela monotónní moře, na kterých je vždy co dělat a plundrovat. Vůbec si zde musíte zvyknout, že pevnina je oproti rozloze vody docela nicotná a v drtivé většině připlouváte jen k malému kusu země uprostřed nedozírné masy vody.

To nepovažuji za zápor, protože šťavnaté ostrovy plné palem, starých mayských chrámů, haciend, pobřežních pevností, zvěře..., a také pokladů, působí po dřívější monolitické krajině docela svěže. Menší počet metropolí zde vyvažuje fakt, že skoro na každém několikametrovém flíčku písku vám hra něco nabízí či schovává. Právě proto se zde přesunujete výhradně svojí plachetnicí, která od minula dostala ještě rychlejší plachty a u navštívených lokací také možnost rychlého cestování. A právě na lodi si vyděláte nejvíce realů v námořních bitvách, které tu tvoří jednu z hlavních náplní hry.

Přepady a loupeže jako životní nutnost

Peníze se zde hodí na mnoho důležitých věcí. Jsou potřebné pro opravování lodi, nákup nových zbraní a střeliva, vylepšování plachetnice, ale také pro stavbu nových krámků v přístavech, v nichž můžete prodávat a nakupovat zmíněné komodity a konečně i pro vylepšování obleku a zbraní hlavního hrdiny. Ostatně v pozdějších úrovních už bez opravdu dobré výbavy na suchu i na mokru větší bitvy rozhodně nepřežijete. Proto je zde nutné velmi často přepadávat obchodní i vojenské lodě, plující ponejvíce pod španělskou a britskou korunou.

Námořní souboje jsou, jak jinak, opět velmi živelné, napínavé a zábavné. Kolikrát se mi stalo, že jsem se zapletl do bitvy rovnou s několika plachetnicemi najednou, do toho připlul ještě další pirát-pomocník a celou tu vřavu asi šesti lodí ještě postřelovala velmi nebezpečná nepřátelská pevnost na blízkém ostrově! Asi vám nemusím vysvětlovat, jakou jsem měl velkou radost, když jsem se jako jediný nepotopil a přežil s jediným malinkým dílkem poškození plachetnice. Oproti minulému dílu se navíc dá s lodí více manévrovat, protože dokáže jak rychle zastavit, tak velmi hbitě zrychlovat, takže se velmi intuitivně kormidluje skoro jako motorový člun.

Střílet lze nyní do všech stran a s moždířem i na velké dálky, jen možná škoda od minula zjednodušených animací posádky u plachet a děl. Když pak loď palbou ochromíte, ještě se můžete rozhodnout ji za půl vezené kořisti ránou z milosti potopit, nebo za plný náklad zahákovat, což je drobně nebezpečnější a pracnější. Na palubě tak vesměs pobijete kolem deseti posledních vojáků a celá loď je vaše! A zase je tu další kapitánské rozhodnutí: buď materiál lodi použijete na opravu té své (tím je bárka ztracena), nebo obsazený koráb zařadíte do své obchodní flotily (ta vám pak přináší další peníze), případně kocábku se zbytkem posádky propustíte.

Propuštění lodi vám totiž sníží míru pátrání před silně vyzbrojenými loveckými galeonami nepřítele, které po vás za každou potopenou plachetnici stejné vlajky baží více a více. Naštěstí lze hledání také snížit uplacením námořního důstojníka na ostrovech, což je jedna z milionu věcí, jež tady lze mimo hlavní příběh provozovat. Ostatně Black Flag je první hra série, v níž považuji vedlejší mise a skopičiny za skoro zajímavější stránku hry, než vlastní kampaň.

Trailer sestavený z in-game střihových scén v kampani.

Fantastický vedlejšák

Kromě klasických činností převzatých z minulých dílů, na nichž stojí celá hratelnost (rozhlédnutí z věží, truhly s poklady, lov zvířat, stíhání kurýrů apod.), tu skoro na každém ostrově naleznete parádní pirátské povyražení. Kontakty na vraždy jsou dobrým odkazem na kořeny celé série, ale každého bukanýra jistě potěší třeba plundrování královských skladů (nutná kombinace násilí a tichého postupu), dobývání pobřežních pevností, prozkoumávání vraků v potápěčském zvonu, hledání pokladů podle starobylých map, osvobozování zajatých bukanýrů, hledání dopisů v láhvích a mnoho dalšího. Vůbec mapa světa je nyní doslova poseta tak hustou sítí ikonek, jako nikdy předtím!

Právě v osvobozování zdejší přímořské krajiny, vytlačování evropských dobyvatelů a zabírání přístavů pro vlastní pirátské účely, vidím tu největší motivaci na zdejší opravdu dlouhé hraní, které jen tak neskončí. A to i přesto, že stále pohledné moře ale není tak pěkně animované jako v etalonu GTA 5, potápět se lze jen na malých a určených místech, a všechny vodní části mapy vypadají na jedno brdo. Pokud nejste blízko pevniny, je totiž mořská krajina dosti generická a mdlá, takže často plujete za cílem jen podle mapy a navigace, protože orientovat se na hladině je pohledem kolem zhola nemožné.

Nicméně hra je samozřejmě opět velmi pohledná a detailní. Znovu Assassin's Creed dokazuje, že patří k naprosté konzolové špičce, byť od třetího dílu tu žádný velký posun už nečekejte. Vše je ovšem naprosto plynulé a řekl bych, že oproti minulému dílu už i bez chyb. Však na proměnlivou denní dobu včetně různého počasí je opět nádherný pohled. Vlastně i moře má několik nálad, vždyť velké bouře s obrovskými vlnami vás mohou pořádně pocuchat! To pak znepřátelená plavidla ani nezápolí, nýbrž sama bojují o přežití lodě i posádky.

Video o dobývání a zajímání pobřežních pevností.

Asasínské zlozvyky

Samozřejmě mezi přítomné "trademarky" série Assassin's Creed můžu zařadit pro někoho jistě otravné šavlovačky, kdy stačí vykrýt výpad protivníka, načež ho vždy jednoduše rozpářete, což se stále dokola opakuje. Přijde mi, že tyto souboje jsou nyní mnohem lehčí, než minule, protože nepřátelé toho snesou málo, na Kenwayovy šavle a dýky absolutně nestačí a také už nejsou tak bystrozrací, pokud se potřebujete plížit, což rozhodně vítám. Tady už kradmé dobývání není tak frustrující jako minule.

Více o Assassin's Creed 4: Black Flag

Assassin's Creed 4: Black Flag vyjde v úterý 29. října pro PS3 a X360 s českým manuálem a titulky. Verze pro PC (také český manuál a titulky), PS4, XONE a WiiU pak vyjdou 22. listopadu.

koupit na Xzone a dostat originální plechový box na hru zdarma.

Co je ovšem horší, že při volném běhu, kdy Edward sám sprintuje, přelézá a skáče, zřejmě budete mít jako já velké problémy s automatickým přichytáváním na cokoli, což rychlý pohyb nabourá. Kupř. stíháte kurýra, ale v úzké uličce se Kenway místo běhu vpřed sám vyhoupne na dům, čímž je celá mise v kopru. Nebo se chcete ukrýt a hrdina místo toho vyběhne ven a vyleze na plot, za kterým jste se potřebovali schovat. Kupodivu mi přijde, že takové problémy jsem dříve neměl. Zdá se tak, že ovládání při sprintu je aktuálně snad moc citlivé. Ovšem otevřenější lokace velkou citlivost rychlého pohybu zčásti eliminují, takže to naštěstí nepřekonatelný problém při jinak velmi příjemném hraní určitě není.

VERDIKT: Black Flag se ze škatulky původně tiché vraždící hry přesunul do zcela nových vod námořních bitev, kterým sekundují pirátské akce na pevnině. Ostatně právě díky moři, ostrovům a plachetnicím je zdejší tropický a pastelově barevný svět v sérii velkým osvěžením a malou revolucí. Jestli je to správný směr, to ukáže až budoucnost, ale jakkoli Black Flag nepovažuji za nejlepší hru série, tak mu opravdu velké kouzlo romantického pirátství rozhodně upřít nedokážu.

8 / 10

RECENZE Assassins Creed 4: Black Flag Michal Jonáš Pirátský svět velkým osvěžením série. 2013-10-29T09:00:00+01:00 8 10

- komentáře (57)

Po 30 dnech od publikování článku se diskuse automaticky zavírají, ale v rozpravě můžete pokračovat v našem fóru!

  • Nahrává se...