Eurogamer.cz

Recenze FIFA Street

Je to ten nejlepší pouliční fotbálek?

Je to už nějaký ten pátek, co se naposled objevila rozjuchaná arkádová série FIFA Street. Vlastně je to už víc jak 200 pátků, co jsme tehdy čerstvý třetí díl na konzolích proháněli, psal se únor 2008. Opravdu to letí. Velké nadšení se ale nekonalo - já tenkrát pouliční fotbálek počastoval jen lehce nadprůměrnou šestkou s dodatkem, že by mu to slušelo víc coby bonusu regulérní velké FIFA sestry. A jelikož si dala série poté čtyři roky pauzu, Electronic Arts to možná viděli podobně.

Mezitím však potají kuli pikle a novou FIFA Street (tentokrát pro jistotu bez číslovky, že by další restart?) jakoby nechali dospět, případně odkoukat od výborné FIFA 12 co možná nejvíc. Těžko říct, jestli si holky někde sedly na kus řeči, daly hlavy dohromady, nebo si povyměňovaly svoje recepty a triky, aktuální FIFA Street je každopádně lepší, realističtější a zábavnější. Takový alespoň byl můj první dojem, když jsem na ušpiněném plácku dostal balón prvně na kopačky.

Někdejší akční pojetí, s nabíjením Gamebreakeru skrzeva bláznivé triky, aby mohl hráč předvést triky ještě bláznivější, je ten tam, stejně jako artistické prvky typu "narazím si se spoluhráčem míč a tebe mezitím obejdu s efektním saltem a odrazem ode zdi". Jakkoli se všemožné trailery i tentokrát nesly v duchu kliček, parádiček a speciálních pohybů těch nejzářivějších hvězd (však mrkněte na takovouto první sadu obrázků), všechno je to skutečné, žádná postprodukce, digitální efekty, ani fotbalisté zavěšení na lanech.

Věřte, nebo ne, tohle je realita, čisté motion-capture, ti kluci kouzla s míčem vážně dokážou. A podobně čarovat můžete i vy, pakliže tedy proniknete do tajů ovládání a vše se poctivě naučíte. Závan reality je ve hře ovšem všudypřítomný, nikdo nebude od první minuty válet jako Messi. Dokonce i zdejší režim kariéry lze s přimhouřením oka považovat za uvěřitelný, když všechno začíná tak nevinně, při fotbálku s partičkou kamarádů. Nejen že vás to baví, ale ono vám to i docela jde a užijete při tom spoustu legrace. Tohle si určitě musíme někdy zopakovat! V případě FIFA Street to však podobným rozloučením nekončí, pro mód World Tour je to naopak začátek.

Přes rádoby SMS zprávy a improvizované emaily si poskládáte první tým, nechybí ani volba barev, loga a tvorba kapitána - pokud hra detekuje uložené pozice z FIFA 12, může to být klidně vaše ostřílené virtuální já z režimu Be a Pro. A hned potom hurá na první malý turnaj, v sousedním městě pořádají o víkendu nějaké sranda mače. Pokračovat dál předpokládám nemusím, všichni jistě tušíte jakým směrem se hra ubírá. Hrajete pořád lépe a lépe, za zkušenostní bodíky nasbírané během zápasu upgradujete své hráče i celý tým (kdo bude chtít, může se věnovat též podružnostem jako jsou dresy, značkové oblečení a doplňky typu sluneční brýle, čepice...), tu a tam přiberete do party někoho od konkurence a hlavně se neustále učíte nové triky a posouváte na žebříčku.

FIFA Street to bere od lokálních a regionálních mini-turnajů, potažmo přátelských klání jen s několika sousedními týmy, až k oficiálním zápasům pořádaným velkým sponzorem. V obvyklém duchu "viděli jsme vás hrát, posíláme pozvánku, zkuste si to s profíky" obdržíte co chvíli email, takže já se třeba po pár zápasech nadál účasti na futsalu v Mnichově, kde byl jedním ze soupeřů výběr FC Kaiserslautern. A to mluvím jen o základní skupině, dál (ano, postoupil jsem) byli k vidění i borci z FC Köln, Hannoveru 96 a Borussie Dortmund. Inu FIFA Street samozřejmě oplývá oficiální licencí, takže kromě "bezejmenných pouličních" týmů později narazíte též na mnoho prvoligových fotbalových mužstev z celého světa.

Na úvod World Tour si lze mimochodem vybrat lokaci, odkud že váš slibný mančaft amatérů vlastně pochází. K dispozici je pětice evropských zemí (Německo, Francie, Itálie, Španělsko a Anglie/Irsko) doplněná duem USA a Kanada. Kariérní režim si tak můžete i několikrát zopakovat a pokaždé se bude hrát jinde a proti jiným soupeřům. Systém zůstává nicméně zachován, od malých plácků a skupinek amatérů, až po světové metropole a velké arény s tím, že hráč má na výběr kde bude hrát a jakých soutěží se zúčastní. Vždy stačí jen nastřádat potřebné skóre a kvalifikovat se na finálový event té které úrovně.

Jestli někoho zarazila zmínka o futsalu o pár odstavců výš, je nejvyšší čas prozradit další z novinek, totiž různorodé fotbalové pojetí. FIFA Street tak trochu klame tělem, toho ryze pouličního fotbálku v ní zase tolik není, respektive bývá doplněn o další varianty a často přemístěn do hal a tělocvičen. Pokud znal třetí díl série jen extravagantní plácky a hru čtyři na čtyři, tady se počty, pravidla i velikost hrací plochy mění snad co zápas. Jednou si zakopete jen dva na dva a bez brankářů někde na parkovišti, podruhé to bude s pěti hráči v poli a se strážcem svatyně, je tu halový fotbal bez mantinelů, i s nimi (pamatujete na FIFA 97?), v některých zápasech dokonce nejde vyloženě o góly, jako spíš o triky.

O pravidla a styl hry jsem se v podstatě přestal brzo starat, protože mnohdy jsem ani nechápal, kdy se rohy zahrávají a kdy ne, kdy se hraje ve volném stylu a kdy je za drsnější faul hned volný kop, potažmo jak je to s nastřádanými body, když míč opustí hrací plochu. Tohle má zkrátka v rukou pořadatel a vždy se hraje dle jeho notiček, jak pendlujete od města k městu. Nuda a stereotyp tak ani chvíli nehrozí, pestré si to uděláte sami tím, jak vybíráte jednotlivé turnaje.

Koho otráví tradiční pouliční směska, střihne si nablýskaný halový a oficiální futsal, kdo má plné zuby všech těch kombinací a gólů, přihlásí se na nějaký freestyle, při kterém hrají prim triky. V podstatě každá parádička a efektní obejití soupeře jeden na jednoho je bodováno, teprve až s nastřádaným kontem (zúročeným všelijakými bonusy, jak finty navazujete a řetězíte) je dobré vstřelit branku, teprve pak se totiž skóre započítá. Výsledky 3548 ku 1573 (na body) nejsou výjimečné.

Bavila mě i různorodost hřišť, hrát se dá pod dálničním mostem, u nákladové rampy vedle stojících kamionů, všelijakých skladišť a hal je tu také hned několik. Některé vypadají jako tréninková a víceúčelová hřiště, jiné jako klasická tělocvična. Co víc, tenhle výčet se snaží čtenáři decentně naznačit, že FIFA Street zná a počítá všelijaké povrchy, jakož i velikosti hracích ploch. Fyzikální model prostě bere v potaz prostředí a materiál na kterém se hraje, i jeho vlastnosti, ostatně liší se také míče. Odrazy a rychlost hry se tak mění co chvíli, rozdíl mezi palubovkou a betonem rozhodně poznáte. A prakticky totéž platí pro nejbližší okolí, někde tvoří mantinely klasický plot, jinde reklamní panely různé konstrukce a velikosti - buďte si jistí, že reakce balónu jsou odlišné, někde s přihrávkami "o stěnu" počítat lze, jinde míč hned chytí faleš a přeskočí k divákům.

Zrovna tak branky, ta oficiální futsalová má pochopitelně jiné rozměry než jakási podomácku vyrobená kysna pod dálnicí, některé zdejší svatyně mi připomínaly ty florbalové, další zase modely pro děti. Prostě co zápas, to jiné prostředí a pojetí - přizpůsobte se, nebo budete vyřazeni. Pořadatelé mnohdy improvizují dokonce i na velkých podnicích, v Benátkách se například hraje přímo na kanále, na plujících pontonech, v Amsterodamu zase na náměstí, v Londýně rovnou u královny na dvorku, New York zapůjčil slavnou Madison Square Garden a Paříž plac před katedrálou Notre-Dame. Povrch hrací plochy i branky přitom každý řeší individuálně, v Dubaji se třeba utkáte na tenisovém kurtu, v Brazílii na pláži, veliký extrém je kamenný most kdesi v Petrohradu.

Oficiální trailer

Mnohé z arén jsou pochopitelně na úvod nepřístupné, stejně jako týmy. Teprve s úspěchem v kariéře si je smíte užít v klasickém "Hit the Streets" módu, kde je možno nastavit si takřka vše. Od pravidel a počtu hráčů, až po styl zápasu. Z těch, které jsem ještě nezmínil, stojí za pozornost "Last man standing", kde skórující tým pokaždé přijde o střelce branky. Ale hrát se dá i v duchu "kdo dá první pět gólů, vyhrál" nebo soupeřit v různých trikových soutěžích. V některých jde čistě o freestyle a parádičky, jiné rozlišují kdy dáte soupeři jesle a kdy bude překonán vzduchem. Jestli mi FIFA Street 3 přišla po pár hodinách nudná a stále na jedno brdo, tady jsem vydržel hrát dlouhé hodiny a v podstatě viděl pořád jinou hru. Kombinací je spousta, pravidla, hřiště, branky, mantinely i počty zúčastněných se neustále mění.

Co se samotné hratelnosti týče, netřeba zabíhat do detailů, zcela podle předpokladů je to FIFA 12 v kapesním vydání. Impact engine, Attack dribbling system, Tactical defending..., ať už všem těm technologiím říkáme jak chceme, je to zatím to vůbec nejlepší a nejrealističtější od EA Sports. V kontaktním malém fotbálku samozřejmě osobní souboje a kolize hráčů zvlášť vyniknou, všelijakého přetlačování a tahání se o míč je tu spousta. Také ovládání je z velké části podobné, byť na triky je kladen mnohem větší důraz a hráči jich i víc zvládnou. Ostatně mnohá z kouzel by na velkém hřišti a ve skutečném zápase ani využití nenašla, ovšem pouliční freestyle, to je jiná.

Vcelku spokojen jsem byl s chováním brankářů, jelikož je od nich tentokrát vyžadováno víc, při všech těch odrazech o mantinely a důrazu na triky. Tvůrci to naštěstí pochopili, takže gólmani jsou mnohem akčnější a pružně reagují na míče vracející se do brankoviště, starosti jim nedělá ani velikost hřiště. Mají přehled a jsou v klidu jak na malém plácku, tak v hale, na větším prostoru. Potěšilo rovněž jejich zapojování do hry, pokud týmu teče do bot, vyběhnou do útoku a neváhají ani rozehrát roh. A naopak, jsou-li z brány až příliš daleko, spoluhráč z obrany je zastoupí. Na druhou stranu, menší rozpaky jsem občas pozoroval při přebírání míče a vůbec pokrývání prostoru. Ne všichni hned věděli co mají dělat a zbytečně čekali, zda si balónu bude hledět kolega.

FIFA Street vyšla 16. března pro PS3/X360 v angličtině za 1399 Kč

koupit na Xzone

K záležitostem, které zrovna nepotěší, patří určitě i slabší výběr týmů. Dobrá, máme tady Bundesligu, Premier League, Sérii A, Ligue 1, Primera División a americkou MLS. Jenže EA toho mají v rukávu podstatně víc, tak proč do FIFA Street nepřidali i další mužstva a soutěže? S reprezentacemi je to podobné, nároďáků nabízí hra dvacet (naši zase chybí, stejně jako nějaké domácí hřiště), vybraných tak nějak šalamounsky. Nic proti Pobřeží slonoviny, Chile či Rakousku, ale mnohé zajímavější a hvězdnější mančafty absentují. Bonusové výběry All-Stars a pár extra týmů budiž slabou útěchou.

15 minut ze hry

Drobné popíchnutí opětovně zaslouží i prezentace, přestože jsou zápasy v režimu kariéry uváděny hned několika způsoby, animace se brzy začnou opakovat. Při volbě rychlého zápasu zase hra dokolečka opakuje jedno a totéž zahájení, jakoby si tu a tam nemohl pohrávat s míčem jiný hráč a předvádět drobet jiné triky. Ano, je to maličkost, ale při knihovně animací, které EA za ta léta nahráli a vytvořili, dost směšná. Body k dobru mají autoři určitě za kameru umístěnou v podélné ose hřiště (minulý díl zvládnul jen dva pohledy z boku), bohužel hned asi můj čtvrtý zápas odhalil odfláknutý betatest, když do záběru lezla budova za jednou z branek, zaclánějící ve výhledu. Takže jim ty body hned zase beru. ;) Jinak je ale technické provedení precizní a grafika víc dospělá, od karikatur ze třetího dílu posunutá k reálu, byť pestré barvy a obrazové filtry byly zachovány.

Více o FIFA Street

Povedené ozvučení, obvyklou to devízu EA sportů, asi rovněž netřeba vyzdvihovat, soundtrack je jaksepatří stylový a zvukové efekty jakbysmet. Zápasy podbarvuje tlumená hudba, spolu s ruchy okolního prostředí - na některých "stadionech" se k fandění těch několika málo diváků (turnajové arény ale bývají plné) přidává ještě uřvaný moderátor/komentátor. Zdaleka nejvíc jsou ale slyšet sami hráči, neustále na sebe pokřikující instrukce, jak to hrát a koho bránit. Díky halekání dokonce poznáte s kým máte tu čest, není-li tým smíšený, podle mateřštiny a přízvuku hned víte, odkud soupeř dorazil. Ostatně už při tvorbě mužstva je na výběr mnoho zvukových sad a znovu nezbývá než si povzdechnout nad chybějící češtinou. Těch pár slůvek v NHL a FIFA dokázalo vždy potěšit.

VERDIKT: Konečně pouliční fotbálek, který je zábavný a díky spoustě herních režimů i zápasových módů se hned tak neomrzí ani neokouká. Skvělou hratelnost navrch podpořily technologie z FIFA 12, v čele s parádní fyzikou míče a těsnými osobními souboji, no mohli bychom chtít víc? Snad jen opravit těch pár drobných chybiček a přidat několik dalších týmů, včetně toho našeho, národního.

8 / 10

Recenze FIFA Street Marek Beniač Je to ten nejlepší pouliční fotbálek? 2012-03-16T11:30:00+01:00 8 10
REKLAMA

- komentáře (1)

Po 30 dnech od publikování článku se diskuse automaticky zavírají, ale v rozpravě můžete pokračovat v našem fóru!

  • Nahrává se...