RECENZE Rambo: The Video Game

Rádoby filmová hra, která dělá všechno za vás.

Pokrývá hlavní události první filmové trilogie, ale hodila by se spíš pro automaty.

Moc jsem tomu nevěřil, ale Rambo: The Video Game má skutečně licenci na první tři filmové díly. Prakticky každou chvíli hraní jsem si totiž říkal, jak mohl spíše neznámý a menší producent Reef Entertainment spolu s polským studiem Teyon, jež za sebou nemá ani jednu pořádnou hru, vydundat oficiální filmovou licenci. Ale stalo se a tak nová oficiální Rambo hra vylezla na svět. Ona jí ta licence stejně moc nepomohla, však sám John Rambo si tady není skoro vůbec podobný. Nicméně tvůrci tak nemuseli nic moc vymýšlet a nakonec zcela dle očekávání sestrojili pěkný paskvil, který jen naprosto jednoduše stříhá v jednom trysku za sebou všechny důležité filmové momenty až do zmíněného třetího dílu. Kdyby šlo o klasickou střílečku typu Call of Duty či Sniper: Ghost Warrior, myslím, že by dopadla ještě docela dobře. Avšak pojetí, které tvůrci zvolili, je již jednak dávno zastaralé a jednak pro počítačové a konzolové vydání ani ne moc vhodné.

Rambo je totiž dnes už docela přežitá tzv. "on-rail" střílečka, tedy hra, jež veškerý pohyb obstarává sama, a vy jen tupě čekáte na vybraná místa, kde zmáčknete určitá tlačítka či postřílíte něco nepřátel. Tento koncept by skvěle fungoval na hracích automatech, a kdyby pomyslný Rambo-automat nabídl ještě světelné pistole, myslím, že by o dobrém coin-upu nebylo pochyb. Ale na domácích mašinkách je díky tomu hraní neskutečně nudné a nezajímavé.

Jestli si to stále ještě nedokážete moc představit, tak připomenu kdysi slavný titul The House of the Dead či Time Crisis z prvního Playstationu. Všem těmto nalinkovaným střílečkám (ovšem vytvořeným zejména pro světelné pistole) se Rambo hra velmi podobá, ale jejich kvalit naprosto nedosahuje, což není jen tím, že se dá ovládat pouze myší, klávesnicí a ovladači. Hra vyznává jakýsi zakletý trojboj. Spočívá ve zhlédnutí příšerného videa v nízkém rozlišení, pak přichází na řadu zpravidla ubíjející QTE sekvence, kdy musíte třeba desetkrát za sebou jen ve správném okamžiku stisknout danou klávesu. A nakonec vás hra sama dopraví na nějaké místo, kde se otáčíte dokola a kosíte desítky nabíhajících nepřátel. Tato příšerná trojčlenka se opakuje prakticky celou hru.

Pojďme si ty jednotlivé části více rozebrat, protože fakt stojí za to! O ohyzdných videích už byla řeč, ještě ale doplním, že někdy zcela bez logiky pokryjí zásadní filmové situace, jindy zase jen spíše neuměle propojí jednu scénu s druhou, kdy nějakou zásadní bitvu z filmu vloží do vašich rukou a zbraní. Velmi často hra prostě něco přeskočí a tak zejména později některé scény na sebe vůbec nenavazují. Jednou jste s Rambem támhle a potom zase úplně jinde, přičemž hra nijak neřeší, jak se tam John sám dostal.

Nu dobrá, jestli si nějaký titul zaslouží metál za největší drcení tlačítek v QTE, tak je to právě Rambo. Kde jinde za půl kampaně (mimochodem všech 16 misí zabere maximálně 4-5 hodin stálého opakování té trojčlenky) při omezeném čase stisknete více než stovku tlačítek? Ano, třeba tu známou bitku na policejní stanici z prvního filmu hra pojala tak, že co úder či chvat na jednoho šerifa, to jedno až dvě tlačítka na stisk. Jelikož na stanici trůní pěkná řádka policistů, tak se asi doberete, že se jenom v této scéně pěkně procvičíte v prstokladu. Navíc hra obsahuje množství faktických nepřesností oproti filmové předloze. Všiml jsem si třeba té jizvy na paži Ramba po skoku do propasti, kterou ve hře má i ve finální skrývačce v lese, přičemž ve filmu si ji záhy po skoku sám zašil.

Již večer navážeme na textovou recenzi ještě videorecenzí od Josefa Eisnera, kde vše popisované uvidíte (ne)pěkně v pohybu.

Prakticky jedinou více interaktivní částí jsou pak do třetice přestřelky, v nichž ovšem stále nemůžete svobodně chodit a jen využíváte situací, kdy vás hra sama zastaví, někam posadí... a chlapče pal, co to dá. Jakkoli jsem se zaradoval u přítomnosti krytu, hnedle záhy jsem zase vychladl, protože ten hra povolí jen někdy (asi v 60% přestřelek) a skoro vždy vás zakryje jen z půlky. Takže třeba levá strana výhledu je v bezpečí, ale ta pravá je celá odkrytá a nepřátelé z ní na vás neustále pálí. Jejich objevování připomíná střelnici, protože je hra vysazuje v houfech klidně pár metrů před Ramba, což je nejen zcela mimo místu, ale mnohdy až smutně úsměvné. Hra vás tak neustále točí dokolečka, přemisťuje o pár metrů vedle a všude kolem jak zajíčci hopkají protivníci, vykukující ze všech stran. Asi nemusím říkat, že jsou snad všichni z jednoho rodu, protože mají stejné obličeje...

Velmi protivné je i neustálé nabíjení, které je provedeno další QTE sekvencí, kdy se musíte trefit čárkou do malého výřezu nabíjecího kolečka, což není při té vřavě okolo zrovna jednoduché. Když to dáte, dostanete pár nábojů k dobru, ale pokud netrefíte, tak jich naopak klidně i z plného zásobníku plno vytratíte a celé nabíjení se neskutečně natáhne. Přitom vás mají nepřátelé kvůli tomu polovičatému a jindy zcela chybějícímu krytu stále na mušce, takže díky tomu se tu i na nejlehčí obtížnost docela často umírá.

Hra neobsahuje žádné lékárničky ani doplňování zdraví. To se pomalu vrací výhradně likvidací nepřátel, k čemuž máte k dobru ještě jakýsi vzteklý režim, který na pár sekund obstará nekonečno munice, zvýrazní nepřátele na scéně a ještě jim zpomalí reakce. Naštěstí jsou ale checkpointy dostatečně husté, takže po skonu nemusíte opakovat moc dlouhou část znovu. Nicméně díky té totální svázanosti a nesvobodě u hry asi stejně moc dlouho nevydržíte. A když už ano, tak jí stejně za večer dohrajete, tudíž v obou případech není o co stát.

Naproti tomu se najde pár věcí, které chtě nechtě musím pochválit. Grafika hratelných scén není vůbec špatná, přičemž okolní prostředí nabízí poměrně dost věciček na výbuch a rozmlácení (včetně průstřelů některých materiálů). Ovšem podivně působí střelba do aut, jež musíte kropit asi deset až dvacet vteřin, než je přivedete k výbuchu, na co tady ale nemáte zrovna moc času. Optimalizace na PC je ale dost odfláknutá, protože ze standardních 60 fps (hra nastavuje grafiku pouze přes jedinou volbu "nízká-vysoká"), jsem se ve druhé kapitole v džungli neustále propadal až na 12 fps.

Ukázky QTE sekvencí ve hře

Rambo: The Video Game u nás dnes vydává Comgad v angličtině pro PC, PS3 a X360 za 699-999 Kč.

koupit na Xzone.

Drobné zpestření nabízejí postupně odemykatelné skilly a perky, takže Rambo postupem času drobně sílí, dokáže přesněji střílet a rozdávat lepší zásahy. Vliv na postup to má ale spíše neznatelný, stejně jako honba za co nejlepším skóre v každé misi, jež hra také hodnotí a vystavuje pro porovnání v žebříčcích. To už jsem se alespoň náznakově bavil v misích, kde Rambo používá tichý a smrtící luk (bože, jak mi přitom chyběl ten volný pohyb!), nebo volí mezi náběhem přímo mezi nepřátele a tichým plížením.

Nakonec zmíním ještě malý lék na tu nebetyčnou nudu zde, který obstarává bohužel výhradně pokojová kooperace, kdy vám může jeden parťák píchnout. Ve dvou je hra jednak o něco lehčí, ale mluvit o kooperaci či taktice ve dvojici se stejně nedá, protože prostě jen na střídačku drtíte tlačítka, čučíte na videa a spolu kosíte všechno, co se vpředu hýbá. Ten na kost ořezaný zážitek ani koop stejně nedokáže nějak více pozvednout.

VERDIKT: Na automatech by herní Rambo mohl udělat celkem slušnou kariéru, ale na PC a konzolích je to jen neskutečně tupá, nudná a zjednodušená střílečka s totálně omezenou svobodou, která je zastaralá už v den, kdy vyšla.

3 / 10

RECENZE Rambo: The Video Game Michal Jonáš Rádoby filmová hra, která dělá všechno za vás. 2014-02-21T16:00:00+01:00 3 10

- komentáře (35)

Po 30 dnech od publikování článku se diskuse automaticky zavírají, ale v rozpravě můžete pokračovat v našem fóru!

  • Nahrává se...