RECENZE Remember Me

Ne, na tohoto černého koně léta určitě nezapomenete!

Takřka dokonalá kombinace tří herních žánrů navrch v úžasném herním designu.

Testovaná verze: PC

Ne, opravdu se u popisu Remember Me nemůžu ubránit tomu kouzelnému slovíčku umění. Kamkoli v této neortodoxní hře pohlédnu, všude nacházím něco vpravdě uměleckého. Tady si dali tvůrci vážně obrovskou práci nejen s celým herním univerzem, ale i s jeho mechanikami a takovými drobnostmi, jako je příběhové pozadí či obyčejné herní menu. Přitom tyto kvality bych od prvotiny pařížského studia Dontnod vůbec nečekal. I když si tedy trochu pomohli tím, že Remember Me zasadili do své metropole, byť už notně zpustošené a z doby o nějakých sedmdesát let napřed.

Paříž 2084 známá i neznámá

Perla Francie, zde zvaná Neo-Paris, je ve hře částečně nová a zčásti rozbořená metropole po ničivé občanské válce, z níž jemně prosvítají historické ostrůvky známých památek, jako je Eiffelovka či slavné katedrály a na druhé straně vysoké věže supermoderních mrakodrapů. Na těchto základech si tvůrci vysnili naprosto báječný svět, balancující někde na pomezí Deus Ex, Total Recall a Blade Runnera. Však také sličná a bojovná hlavní hrdinka Nilin zápasí jako vyděděnec s všemocnou korporací, která vydělala jmění na sdílení pamětí obyvatel mezi sebou, což se samozřejmě zneužilo a rozdělilo společenství na ty nevědomě šťastné a ty ve spodu společnosti.

V kůži Nilin se samozřejmě přidáte k té druhé kastě, přičemž váš hlavní cíl je přijít na kloub tomu, proč vám vymyli mozek a vykradli z něj všechny vzpomínky. Ostatně příběh sám o jedné nenažrané instituci, jež by chtěla vládnout všem, už tu sice byl mnohokrát, ale zde je velmi dobře vystavěný, zábavný, nenudící a postupně gradující, až vám z toho půjde hlava kolem (a to v tom kladném slova smyslu). Však zmíněné steam-punkové kulisy Paříže budoucnosti tvoří snad jeden z nejzajímavějších a nejpečlivěji vymodelovaných herních světů, kam lze dnes vůbec zabrousit. Díky jisté lineárnosti postupu, již ale tvůrci dopředu avizovali a která vám bohužel třeba zavírá projité dveře, je ale zdejší kraj doslova umělecky fantaskní a nesmírně bohatý.

Koridor je dobře maskován i na dnešní dobu obrovským počtem objektů a předmětů na scéně v každém okamžiku, stejně jako ohromným citem pro detail, či působivými kamerovými přelety, kdy jinak volnou kameru za vašimi zády citlivě uchopí režie, aby vám dala přivonět k té kráse kolem. Na jedné straně živořící poloskladiště města a na té druhé protiklad historických staveb s futuristickými konstrukcemi moderní společnosti na troskách té naší staré - takovou fantazii jinde jen tak neuvidíte! Snad drobnou daní za to je sice živé, ale zoufale neinteraktivní prostředí kolem vás, kde je povolen jen kontakt na přesně určených místech, přičemž vše ostatní už je jen umně vystavěná kulisa.

Tři herní žánry na jednom disku

A mezi tím plynule hopká, šplhá a bojuje naše drobná Nilin ve velmi pohodlné variaci na hopsačku, bojovku a adventuru, kam všude Remember Me více či méně nakukuje. Skvělý a velmi členitý design města dokáže stále ohromit jak podzemními slumy mutantů s vysátou pamětí, tak výškovými budovami horních deseti tisíc, načež vy mezi tím ladně šplháte naprosto bez škobrtnutí. Možná slabší chvilky si v mém podání Nilin vybírá při velmi častých soubojích, pohříchu zde trochu nešťastně pojatých jako uzavřené arény, odkud není úniku bez likvidace nepřátelské přesily. V klidu tak zapomeňte na nějaké větší střílení, tady Nilin bojuje (jako dřívější elitní lovec pamětí) hlavně pěkně ručně, když se postupně rozpomíná na své bojové dovednosti.

Sami sobě bojovým trenérem

První ze dvou unikátních funkcí v Remember Me je totiž možnost postupně dle svého uvážení sestavovat až hustě dlouhá bojová komba z různých kombinací tlačítek a kláves, jež pak mají nejen drtivý účinek, ale dokážou vás při boji klidně i léčit a provádět další užitečnosti. Jestli si z nalezených útržků vzpomínek sestavíte extrémně útočnou sestavu, nebo raději střídmý útok se silným léčením, je jen na vás. Vlastně můžete klidně i obojí. Naštěstí není komb přehnaně moc, takže se je lze dobře naučit, přičemž vlastní navržené kombinace vám rychle přejdou do krve. A když nejste spokojeni, kdykoliv je možno hotová komba znovu rozebrat a pozměnit. Jakkoli bojovky moc nemusím, zdejší vtipný systém si zaslouží velkou pochvalu.

Některé ze 14 druhů nepřátel a bossů v traileru

Vzpomínka jako předmět doličný

Více o Remember Me

Ještě zajímavějším vidím to druhé unikum, za které si naše Nilin může tak trochu sama. Ano, hodně inteligentní lidé to mimo Menzu nemají zrovna lehké a naše dívka je toho dobrým příkladem. Však jako bývalá elitní lovkyně myšlenek nejenže dokáže vzpomínky sosat, ale jako jediná je umí i kompletně pozměnit, čímž může dokonale ovlivnit chování lidí kolem sebe. Kupř. jednoho zachránit od smrti, ale druhého dohnat k vraždě, protože mu přetočí vzpomínky na události, které se v reálu nikdy nestaly. Možná škoda, že tyto manipulace s vědomím lidí kolem sebe použijete jen párkrát za celou hru ve formě zábavných miniher. Vytěžit by se z toho dalo ještě mnohem více.

Nakonec vám tak určitě bohatě postačí v drtivé většině z osmičky kapitol (každá zhruba na hodinu) hlavně ta zmíněná a dobře fungující sestava šplhání a boje na blízko, kterou dokonale podtrhuje nádherná orchestrální hudba mladého francouzského skladatele Oliviera Deriviéra, z něhož podle mě bude jednou další Jesper Kyd. Však jakkoli je Remember Me ve svých herních mechanikách velmi příjemná dobrodružně-plošinková bojovka, tak v té omáčce kolem se navíc doslova umělecky vyžívá. Audiovizuál zde dorostl do velké krásy (ano, vím, že se už opakuji, ale nemůžu si pomoci) a tvůrci by mohli z fleku vyučovat design prostředí i ucelený umělecký styl celé hry, který tvoří současnou naprostou špičku bez rozdílu platforem.

Remember Me vychází dnes 7.6. v angličtině na PS3/X360 a s českým manuálem a titulky (dostupné od 10.6.) na PC. Na Xzone ke hře do vyprodání zásob dostanete navíc originální tričko s robotickou pandou a balíček DLC.

koupit na Xzone

Hra navíc vypadá neskutečně působivě na PC i konzolích, rozdíly v grafice jsou zcela minimální, přičemž díky tomu svázání prostředí jsem Remember Me v pohodě rozjel i na levném notebooku se slabou grafickou kartou. Však tady se budete kochat na každém kroku, protože město je nejen krásné, ale také rozmanité. Opravdu se nepamatuji, kdy jsem si dokončenou kapitolku okamžitě prošel ještě jednou a málem při tom ukroutil rozhledovou páčku na ovladači. Tolik krásy a umu jsem v jedné hře dlouho neviděl!

VERDIKT: Je to velké dobrodružství, poctivá plošinovka a propracovaná a přesto intuitivní bojovka v jednom. Navíc v dokonalých exteriérech umělecky pojatého a nesmírně detailního světa, který bere dech. Pokud omluvíte tu jedinou cestičku pouze vpřed a arénové bitky na povel hry, tak si zde tou nádherou kolem sebe ukroutíte páčky a vymačkáte klávesy. Jestli není Remember Me černým koněm léta, tak mi klidně vymažte mozek!

9 / 10

RECENZE Remember Me Michal Jonáš Ne, na tohoto černého koně léta určitě nezapomenete! 2013-06-07T14:54:00+02:00 9 10

- komentáře (23)

Po 30 dnech od publikování článku se diskuse automaticky zavírají, ale v rozpravě můžete pokračovat v našem fóru!

  • Nahrává se...