Eurogamer.cz

Rodinné hry pro Move

Start the Party, EyePet a Kung-Fu Rider.

Nové ovládací periferie mohou být fantastické, ale pokud je nic nedokáže smysluplně využít, úspěch se nemůže dostavit. V současné bitvě tří pohybových koncepcí proto budou těmi pěšáky hlavně hry. Tituly pro PlayStation Move (recenze hardware) určené pro hardcore hráče chystá Sony až na příští rok (např. LittleBigPlanet 2, Socom 4, Sorcery...), takže představovaná startovní várka byla cílená spíše na méně náročné a příležitostné hráče.

Jako první takovou hříčku jsem si vyzkoušel něco, co nemůže u pohybového ovládání zákonitě chybět. Tím myslím sadu těch nejtriviálnějších her pro extrémní nehráče a (hodně) malé děti. Microsoft má svůj Kinect: Adventures! a Sony zase balíček s hrozivým názvem Start the Party!. U této sady dvou desítek velice podobných minihříček na pár desítek sekund se zabaví snad jen velmi malé děti. Dospěláci se u toho tak akorát zasmějí. Soutěže jsou tak triviální, že mě docela zaráží, že Sony si nechá za tuto kompilačku platit a nedává jí zadarmo k Move ovladači (jako je Wii Play u Nintenda a Adventures! u Kinectu).

1

Pozitivní je, že hrát může postupně až kvarteto hráčů, přičemž pro jednoho se kromě volné hry nabízí ještě Survival mód, vždy je to ale zadání na omezený, nebo ubývající čas. Všechny hry spočívají vlastně jen v máchání ovladačem před televizí na různé způsoby. V tom jsem si uvědomil, že zde se vidíte v reálu na obrazovce, virtuální jsou pak kulisy okolo, a velmi zajímavě vypadá nástroj, jenž vám hra naroubuje místo svítící kouličky, což je třeba malovaná plácačka na mouchy, nebo štětec.

2

To jsem trochu napověděl o náplni hry, což je třeba plácání much, obtahování šablony štětcem, nadnášení padajících kuřat větrákem, zabíjení nočních duchů svítilnou, nebo směřování parašutistů vějířem do záchranné loďky. Prostě máte třeba půl minuty plácat mouchy a vyhnout se těm nebezpečným, načež vám hra spočítá skóre a vyplivne ven. Pokud vás hraje více, vystřídáte se, hra spočítá pořadí a zase vyplivne ven. Motivací snad můžou být jen tři obtížnosti a výkony spoluhráčů pro překonávání, nicméně i tak tyto hříčky asi po hodině přestaly bavit i pětiletého testera, jenž mi sekundoval.

Jestli chcete příklad typické rychlokvašky pro podpoření nového produktu, máte ji zde. Nicméně pokud máte v dosahu snad ještě menší děti, tak tam bych viděl cílovou skupinu hráčů pro Start the Party!. Upřímně, i první a dnes již notně překonané EyeToy Play na PS2 nabízí stále smysluplnější zábavu než tento nastartovaný večírek. Hodnotím 3/10.

3

Další rodinnou hru pro Move představuje starý známý EyePet v nové Move Edition, tedy pěstování roztomilých zvířátek, jež jsem ale po chvíli přešel, protože z Tamagotchi už jsem za prvé dávno vyrostl a za druhé se jedná o identickou hru, jako klasické starší EyePet, všem již dostatečně známé. Tedy jen s tím rozdílem, že nemusíte používat výhradně ruce, ale hra je nově uzpůsobena pro Move ovladač, který mimo jiné používáte jako rozličné nástroje. Třeba jako skener pro pohledy do vajíčka se zvířátkem uvnitř. Hodnotím 5/10.

Dalším kousek už pomalu nakukuji do vod dospělejšího hraní, byť pořádně ujetého. Ani bych nevěřil, že obyčejné ježdění z kopce na židli může být docela zábavné a vtipné, však Kung-Fu Rider je prosté sjíždění kopců na židlích, vozíčcích a různých dalších podivných předmětech, jako je třeba i taková dopravní značka. Hra by se mi z tohoto titulu perfektně hodila na hrací automaty. Na výběr máte dvě postavy, dost potrhlého soukromého očka Tobina a jeho krásnou asistentku Karin.

5

Hra dokonce nastiňuje jakýsi drobný příběh, kdy oba utíkají před japonskými gangstery jak jinak, než na židlích a pěkně z kopečka! Ovládání je vcelku intuitivní, kdy pohyby ovladače a tlačítky např. skáčete, podjíždíte překážky, smykujete do zatáček, nebo jednoduchými kung-fu pohyby stále přikovaní na židli drtíte předměty a osoby v cestě. A to všechno klidně i ve dvojici doma i online, když si dobrou jízdou postupně odemykáte další a další mise. Dlouho bych u toho asi nevydržel, ale jako občasné pobavení to ve mně zanechalo docela příjemný dojem. Zkrátka pěkná a svižná automatovka, takže dávám 7/10.

Každopádně mě Move po tom všem velice příjemně překvapil. Ani ne tak po stránce hardware (však i ten Kinect nabízí lautr to samé), jako spíš po stránce softwarové. Oceňuji možnost plného ovládání konzole, vysokou přesnost a velice sporadické prodlevy při převodu pohybu na obrazovku. Oproti Kinectu ale vždy musíte něco držet v ruce, což už dnes asi nemůžeme považovat za žádnou revoluci. Nicméně zase se v některých hrách přímo vidíte, což není případ Kinectu a Wii, kde za vás hrají Mii postavičky a Avataři. Move ale hlavně dokázal, že nabízí sice skoro to samé co Wii (stejný styl držení ovladačů), ale díky své vysoké přesnosti si může dovolit složitější hry, z nichž jsou některé kousky nečekaně solidní. Tím nejlepším ale pro mě zatím stále zůstává dříve recenzovaný Sports Champions.

REKLAMA

- komentáře (4)

Po 30 dnech od publikování článku se diskuse automaticky zavírají, ale v rozpravě můžete pokračovat v našem fóru!

  • Nahrává se...