Recenze Star Wars The Old Republic

Příběh a atmosféra jak v singleplayeru a k tomu všechny MMO vychytávky. Opravdu to jde dohromady. A je to pecka.

Nejsem extra blázen do Hvězdných válek. Mají pro mne ale své kouzlo a navíc - není to (tak úplně) fantasy. Copak ve filmech a knihách, tam je boj sci-fi versus fantasy tak nějak vyrovnaný, ale na poli onlinovek blastery a vesmírné lodě se zástupy trpaslíků, elfů a čarodějů dost prohrávají. V kvantitě i kvalitě. Tedy, doposud prohrávaly. Teď se boj o kvalitu minimálně vyrovnal. Všichni jste o téhle hře slyšeli, takže jdeme na to.

Kým budu?

Zvolíte si server (a volte dobře!): klasicky PvE nebo PvP pro milovníky řežby proti ostatním hráčům. Případně s přívlastkem "RP", tedy roleplaying - tahle volba by měla (opravdu jen měla) zaručit hraní s lidmi, kteří si opravdu chtějí užívat tenhle virtuální svět a zpříjemňovat ho i ostatním. A třeba neřešit v chatu sáhodlouze, jestli je lepší SWTOR nebo WoW (bohužel to tak zatím úplně nefunguje). Jdeme dál - volba strany konfliktu, to je jasné jak facka. A další krok: Republika i Impérium nabízí po čtyřech povoláních, každé se přitom na 10. úrovni dělí na dvě specializace - více v tabulce vlevo nebo v našem průvodci výběrem postavy.

První kroky

Po výběru postavy přichází první z miliardy filmečků a vy se rozkoukáte na jedné ze čtyř startovních planet - to podle toho, za jaké povolání hrajete. Tutorial vás vede za ručičku, první rozhovory, první úkoly. Aha, první rozhovory: v kruhovém menu vám naskakují různé možnosti a vy mluvíte podle svého vědomí a svědomí. A povahy. Svět není černobílý, i rytíř Jedi stojící na straně Republiky může být docela nepříjemný, a naopak i imperiální agent v srdci může skrývat smysl pro čest. Rozhovory jsou někdy celkem košaté, propracované a KOMPLETNĚ namluvené.

Vím, o tom už jste asi četli ve dvaceti jiných článcích, ale ono je to vážně neuvěřitelné. Vy mluvíte (když máte něco přes pusu - třeba fešácké sniperovské hi-tech cosi - zní váš hlas jinak!!!), vojáci mluví, civilisti mluví, žoldáci mluví, droidi pískaji, podivné bytosti huhlají. Těm teda nerozumíte, ale titulky jsou naštěstí v angličtině, ne v alienštině. Až si užijete mluvení v první hospodě nebo kde to vlastně své putování začnete, vyběhnete za nějakými úkoly. Splníte je, dostanete zkušenosti, pár prvních kousků vybavení a tak. A krásně se před vámi začnete rozvíjet hlavní příběh - různý pro různé profese, samozřejmě! - a taky spousta vedlejších. A hodně se toho začnete dozvídat. O planetách, potvorách, organizacích, historii... Hezké to je, hezky se to hraje.

1/18 První várka obrázků z recenzování

Předešlá Další Ukázat vše ▸

Tak trochu jiná MMO

Počkat, připadá vám tohle spíš jako povídání o klasickém singleplayerovém RPG než o masivně multiplayerové záležitosti? Tak, a je to venku! Tajemství (očekávaného i reálného) úspěchu SWTOR totiž netkví v geniálním herním systému ani v ultra hi-end čupr grafice. Je za tím něco jiného - totální stržení hráče do příběhu, atmosféry, světa... a tohle vše dokáže přebýt i honbu za nejlepšími statistikami a nejvymakanějšími předměty, což je jinak vcelku běžná náplň dosud snad všech MMORPG na trhu.

Nedělám si tedy úplně iluze, že to tak bude i po dosažení nejvyššího 50. levelu, vykosení všech instance a pokoření všech bosů. Pak asi mnozí půjdou po nejlepších předmětech, ale kdo chce roleplaying, dostane ho tady plnými doušky. Hodně jsem si při hraní vzpomínal na Knights of the Old Republic a taky na Mass Effect. Třeba proto, že se k vám postupně přidá pár chlapců, děvčat a robotů, kteří pomohu slovem i skutkem. Aktivně vás sice může doprovázet jen jeden, ale hned je veseleji. Vlastně i díky tomu stačíte na většinu běžných questů - včetně těch příběhových - sami. Teoreticky by se tak asi dalo projít až na maximální level, ale byla by to škoda.

Příběh a volba

Úkoly jsou hodně příběhové, a skoro nikdo vám neřekne něco ve stylu "jdi a pobij deset potvor". Jasně, spousta úkolů ve finále takových je, ale je zabalených do dílčího příběhu. A další spousta úkolů vás opravdu někam zavede, hodně pokecáte, prozkoumáte staré ruiny... a dočkáte se samozřejmě i mnoha dějových zvratů, zrad a nečekaných spojenců. A hodně úkolů je navíc specifických pro jednotlivá povolání, stejně jako spousta menších "exkluzivních" lokací. Fakt to připomíná spíš singleplaerovku s propracovaným dějem!

Třeba i tím, že i tady máte mnohdy možnost morální volby. Tedy, abych nepřeháněl, dost dialogových rozcestí je spíš pro pohlazení vašeho ega a přidání atmosféry, ale hodně jich ovlivní náklonnost vašich kumpánů k vám a nebo přímo vaše přesvědčení. To je tu (samozřejmě!) reprezentováno inklinací k temné či světlé straně Síly. Možná si myslíte, že všichni hrající za Impérium jsou automaticky zlí a stojí na temné straně a naopak, ale tak to není. Volba Impérium versus Republika je spíš globální; představte si to tak, že postava se prostě narodila tam nebo onam a přirozeně bojuje ve službách svých vládců. Ale temno versus světlo, to je spíš o osobním přístupu a hodnotách. Zabít nebo odpustit? Nahlásit zločin nebo se nechat uplatit...?

Temná a světlá strana

Zvyšování temné či světlé strany Síly má několik zajímavých důsledků. V řeči čísel je to hlavně přístup ke speciálním předmětům, které jsou určeny jen pro určité stupně temna/světla. A v řeči roleplayingu a příběhu je to postupná proměna vizáže. Svému imperiálnímu agentovi jsem dal obrazně do vínku krutost a naprostou oddanost k Impériu - a po čase mu s přibývajícími Dark pointy začaly oči měnit barvu a na kůži má patrné temné žíly; i taková je cena za zlo... Mimochodem, tohle epicky znějící souvětí zas sestřelím do mantinelů recenze: SWTOR je jednou z nemnoha her, kde je hraní za zlou postavu stejně propracované jako za dobrou. A tím nemám na mysli boj ve stylu Aliance versus Horda, ale spíš konání jednotlivých zlých skutků jako v opravdu propracovaných RPG - třeba v sériích Fallout nebo The Elder Scrolls.

Hm, koukám, že jsem v úvodní euforii, typického přetlaku informací a taky kvůli tomu, že jsem se při psaní cpal cukrovím a myslel na ledacos kolem, tak nějak přeskákal takové ty klasické informace. Takže teď něco víc k hernímu systému.

Až mi bude padesát

Levelů tu máme pro každou postavu (zatím) 50, při postupu na novou si obvykle u trenéra můžete vylepšit nějaké dovednosti nebo se naučit nové. A že se můžete těšit na klasické kousky: Jediové umí odhodit Silou nepřítele, Sithové zas umí posmažit své soky klasickými "imperátorskými" blesky. Nájemní lovci mají jetpack a rakety, pašeráci se většinou někam schovají a zbaběle odstřelují protivníky blastery. Je tu prostě všechno, co máte na filmové sérii tak rádi!

Krom toho od 10. levelu výš dostanete vždycky jeden bodík, který můžete cpát do specializací. Každá postava má tři takové vývojové stromy a jde vlastně o vyprofilování povolání: třeba imperiální odstřelovač může specializovat v oboru Marksmanship - vesměs přímém zvyšování poškození střelbou -, v Engineering posilující různé technické hračičky a nebo v Lethality, oboru využívajícím hlavně různé jedíky, granáty a podobné legrace. Ještě výraznější vliv rozdělení těchto bodů je vidět u postav, které mají víc rolí. Zatímco snajpr je prostě pořád snajpr, co střílí bubáky do kebule, třeba sithský čaroděj se díky různému rozdělení bodů může profilovat jako smažič nebo jako léčitel. Což je rozdíl obrovský.

Tenhle systém není nic převratného - takhle nějak to bylo ve WoW, takhle nějak je to i ve spoustě jiných her. Ale funguje to, takže proč vymýšlet něco úplně nového. Když ještě tak dumám o vývoji postav, musím říct, že postavy v SWTOR jsou relativně univerzální, protože třeba léčit může i Bounty Hunter nebo Operative (plížící se varianta imperiálního agenta). V tužších skupinových bojích ale samozřejmě dost záleží na skladbě party a pokud si někde postavu piplá jako primárního léčitele, určitě bude pro tuhle činnost mnohem vhodnější než všeuměl, který zná od každého trochu.

Řemesla

To je ale divný výraz, hodí se spíš do fantasy her. Takže sbírání a těžení materiálů plus výroba. To je zas dost dlouhé. Tak dobře, řemesla. Jo, ty tu jsou. Taková, která byste čekali (těžba kovů a krystalů a trhání rostlin, výroba zbraní, brnění, světelných mečů nebo stimulantů a balíčků první pomoci). A pak úplně nečekaná. Třeba diplomacie. Nebo honba za poklady či šmelina na černém trhu. To je, co!? Ona to vlastně nejsou ani tak řemesla, jako spíš speciální schopnosti vaší posádky, tedy kumpánů. Můžete je totiž vesele vysílat na různé mise, zatímco vy se prořezáváte zástupy imperiálních (nebo republikánských) hejsků v uniformách. A to je fajn.

1/17 Druhá várka obrázků z recenzování

Předešlá Další Ukázat vše ▸

Funguje to vcelku jednoduše: vyberete disciplínu (vy a vaše posádka dohromady mohou umět maximálně tři), pak misi a kdo na ní půjde. A hotovo. Za pár minut - nebo později spíš za pár desítek minut - je vás kamarád zpátky a oznámí výsledek. Občas neúspěch, většinou kořist. Můj vlezlý droid 2V-R8 obvykle přidá zaskuhrání, že se vyskytly problémy a moc mě prosí, abych ho nedeaktivoval. Už mě tím štve a asi ho opravdu deaktivuju. I když... spíš ne, jelikož nevím jak.

Vyslání na misi sice něco stojí, ale když budete dobří hospodáři, neproděláte. Z misí vám chachaři přinesou tu nějakou surovinu, tu předmět, tu peníze; záleží na tom, jaké disciplíny ovládáte a na jakou misi přesně je pošlete (už při jejím aspoň obecně výběru vidíte, co z ní může kápnout, takže nejde vyloženě o střelbu naslepo). Kromě toho jsou tu i specialitky: třeba pomocí diplomacie můžete posouvat svoje přesvědčení (světlá versus temná strana Síly) a šmelina se zas hodí na získávání dárků pro kumpány.

Jó, dárky pro kumpány - další to hezký nápad převzatý ze singleplayerovek (Dragon Age třeba, hm?). Ale samozřejmě zrovna tak můžete nahnat svou posádku k pracovnímu stolu a nechat je vyrábět implantáty, blastery a injekce s posilujícími drogami. Je to na vás a je to docela zábava. Jen škoda, že soudruzi z Bioware při launchi hry netrefili úplně přesně vybalancování jednotlivých produkčních skillů a hodně třeba přestřelili výnosnost misí v dovednosti Slicing - napravili to sice hned prvním patchem po cca dvou týdnech, nicméně herní ekonomiku to trochu rozkolísalo.

Okrádáme mrtvoly

Vyrobitelných předmětů jsou mraky, ale nejde o jediný způsob, jak přijít k zajímavým věcem. Postupně si samozřejmě opatřujete lepší a lepší předměty i jinak: olupujete mrtvoly, kasírujete odměny za splněné mise, občas něco koupíte nebo vyměníte za speciální poukázky (na každé planetě budete dostávat a nacházet jiné), a čas od času natrefíte i na nějakou tu truhlu. Tedy spíš skříňku, jsem z těch fantasy her trochu zblblý.

Vybavení nevylepšujete jen sobě, ale i svým parťákům! A to je prima. Zbraně, různé části brnění či mystických rób, implantáty, opasky, náušnice... je toho dost, ale dech vám to asi nevyrazí. Ani možnost některé předměty rozložit na suroviny (jen v případě těch, jejichž výrobu ovládáte). Ani vylepšování předmětů pomocí různých upgradů úplně nepřekvapí, ale na druhou stranu to už je doopravdy příjemná věc. Stejně jako výroba či nákup vlastního speederu! Ano ano, to je takové to malé osobní vznášedlo, od 25. levelu na něm můžete drandit co hrdlo ráčí, a rozdíl v rychlosti je samozřejmě hodně znát. Jo a víte, co taky budete potřebovat? Vylepšení pro svoji vlastní loď.

Mezi hvězdy!

Blaster je fajn, vlastní vznášedlo ještě lepší, ale vlastní loď! K tomu není co dodat. Dostanete ji docela brzo, podle toho, jak rychle postupujete v hlavním příběhu, tak někdy mezi 15. a 18. levelem. Asi tak. Ale fakt to záleží na vašem postupu v dějové linii, ne na levelu, což je super. Funguje vlastně jako dům (s úložným prostorem, který je totožný s bankou!), jako rychlý přepravní prostředek z planety na planetu, jako zdroj některých úkolů (přes holoterminál nebo pokecem se společníky), a taky jako zbraň. Po získání lodi se totiž můžete vesele zapojit do plnění misí v otevřeném vesmíru.

Teda - otevřeném. On moc otevřený není, a musím říci, že v tomhle mě hra trochu zklamala. Mise jsou čistě arkádové a jde vlastně jen o to se na předem naskriptované trase co nejlíp trefovat do nepřátelských stíhačů, křižníků, věží, sond a já nevím čeho všeho. Záleží samozřejmě na tom, jaké upgrady jste si do lodi nacpali, ale oproti komplexnosti celé hry jde až o trapně zjednodušený vesmírný boj. Boj, který mne trochu zklamal... jako recenzenta. Ale jako hráče vlastně úplně ne. Nevím, zda to byl úmysl nebo náhoda, ale tyhle střílečkoidní mise jsou vlastně docela fajn odpočinek od toho obrovského propracovaného světa na planetách. I když opravdu působí trochu nepatřičně jako pěst na oko. I tak ale doufám, že zrovna na tomhle aspektu hry vývojáři v budoucích aspektech trochu (nebo klidně hodně) zapracují. Asi z toho nebude Eve Online, ale trochu komplexnější pojetí by vážně neškodilo.

Grouping (ve vší slušnosti)

Už víte, že parťáci jsou super na výrobu a mise všeho druhu a jak jsem řekl (napsal), doplňují i vaši bojovou sílu. Ale už na první planetě - natož na dalších - je dost misí pro party hráčů. Některé z nich je dokonce možné opakovat, kolikrát chcete (ovšem resetují se vždy až za den nebo později - jako klasické instance v jiných MMORPG). A není asi třeba vysvětlovat, že takové mise jsou 1) tužší než běžné úkoly a 2) výnosnější než běžné úkoly. Běžná matematika běžné onlajnovky: najdi si partu bijců, vyčistěte tuhle tuhou jeskyni/pevnost/vesmírnou stanici a z bosů vám vypadne pěkný loot. Tedy lup. Ke "groupingu", tedy poskládání týmu, vás motivuje i získávání sociálních bodů, díky kterým si pak můžete kupovat třeba různé hadříky a podobné kosmetické kraviny.

Na misích v partě na první pohled není nic zvláštního: tank tankuje, léčitel léčí, škodič škodí. Boje s bosy jsou tuhé a zvlášť ty v pokročilých misích samozřejmě vyžadují speciální taktiky. Tolik klasika. Jenže my nejsme v klasické hře, jsme v SWTOR, onlajnovce protkané příběhem a opravdovými roleplaying prvky. Takže v rámci misí zhusta dojde na rozhovory. A ty jsou... skupinové! Jak to funguje? Jako když se perete o kořist: každá postava si vybere odpověď, pak počítač hodí virtuální kostkou a komu padne nejvíc, toho odpověď se vybere! Elegantní, jednoduché, a naprosto funkční. A zábavné a atmosférické k tomu. Jen si to představte: každý rozhovor je krátký interaktivní filmeček, v rámci mise se vlastně střídají mluvčí party a jednou příkladný a čestný rytíř Jedi nepřítele ušetří jen proto, aby se do toho o chvíli později vložil cynický pašerák a odprásknul ho. Chachá.

Kontakt s ostatními hráči samozřejmě není jen o přímé akci. Můžete na ně taky dělat slušná i neslušná gesta, obchodovat s nimi přímo či skrzeva aukci (zatím funguje celkem dobře, ale hodnotit sílu ekonomického modelu hry je trochu předčasné). A samozřejmě sdružovat se do guild. Na nižších a střeních levelech obvykle dáte funkční partu dohromady i s cizími lidmi, ale kamarádi jsou kamarádi. V nejdrsnějších instancích poznáte, že potřebujete sehraný tým. Co se týče pokecu s ostatními hráči, je to klasika s několika chatovacími kanály. Jen mi připadá, že úroveň debat zatím není nic moc, a to prosím hraju na RP serveru. A ty v tomhle ohledu bývají - alespoň v jiných onlinovkách - obvykle celkem na úrovni. Tady teda zatím úplně ne.

PvP

S ostatními hráči se ale nebudete jen přáteli, obchodovat a kecat. Ať už hrajete na PvE nebo PvP serveru, tak jako tak se můžete pustit do hráčů kopajících za druhou stranu. V prvním případě v několika vybraných lokacích a hlavně na vyhrazených bojištích (nebo pokud si zapnete PvP vlajku tak i jinde), ve druhém případě kdykoliv narazíte na "ty druhé". Speciální arény, nebo tedy bojiště, jsou přístupná odkudkoliv ve hře - stačí se jen přihlásit do fronty a tu dříve, tu později můžete vstoupit do řežby. Bojiště jsou různá a obvykle nejde jen o totální vybití nepřátel, ale spíš o režimy inspirované klasikami multiplayerových stříleček - domination, bombing run, assault.

A jak to vypadá v praxi? Třeba jako boj o to, kdo třemi obrovskými kanóny rozmydlí vesmírnou loď protivníka na atomy. Jenže ty kanóny musíte nejprve obsadit a pak udržet. Koordinace je samozřejmě klíč k úspěchu: budete se soustředit na obranu dvou kanónů, nebo přebíhat od jednoho k druhému, nebo se pokusit ovládnout rychle všechny tři? To je na vás (a na vašich kumpánech). Docela mi to připomíná systém Guild Wars: Factions. Řežba je to někdy vcelku zábavná, ale jelikož hra dost nesmyslně volí týmy (běžně po stejném bojišti pobíhají postavy na 15. levelu a "padesátky"), bývají někdy bitky trochu nevyvážené. Tady by to chtělo ještě ladit a ladit. Za PvP hraní taky dostáváte nějaké ty odměny: kredity, zkušenosti, speciální poukázky na speciální vybavení. Někdy až přespříliš a říkám si, jestli zrovna tenhle prvek dost nenarušuje atmosféru a příběhové pojetí celé hry. Na druhou stranu vás do PvP nikdo nenutí.

Tenhle svět žije

O SWTOR by se dalo psát ještě hodně. Vlastně na každou planetu nebo vesmírnou stanici - zatím je jich ke dvacítce - bychom mohli napsat samostatnou recenzi. Klidně. Už proto,že se od sebe dost liší, každá má svojí historii a problémy. Pouštní Tatooine, válkou rozervaná Balmorra, toxická Quesh, Korriban se sithskou akademií, arktická Belsavis... nebo třeba obří město na měsíci Nar Shaddaa. A všude to celkem žije, je tu spousta běžných civilistů, hlídkujících robotů, lodí přelétávajících nad hlavou. Postavy navíc obvykle nestojí jak trubky, ale třeba živě diskutují, tancují u baru, poldové na chudáka žebráka řvou s blastery v ruce... Prostě taková galaktická idylka.

Vizuální zpracování mi vůbec celkově dost sedlo. Grafika je detailní, čistá, a svět Hvězdných válek vystihuje dobře. Skvěle. Znovu musím připomenout už zmiňované neuvěřitelné namluvení všech dialogů ve hře. Vážně všech. A vlastně jsou nejen namluvené, ale také kompletně animované, jak cut-scény. Pro atmosféru a vtažení do děje perfektní tah. Na celém zpracování mi přijde malinko divné vlastně jen to, že celá hra je vizuálně zcela nekrvavá. Opravdu jen vizuálně, protože v rámci morálních voleb můžete vlastně dělat docela velká zvěrstva včetně poprav civilistů. Jen přitom tak nějak nestříká krev. Já neříkám, že to je špatně - konec konců i filmové Hvězdné války jsou poměrně nekrvavé (na to, že v galaktické válce umírají miliony lidí, tedy vlastně tvorů, až extrémně nekrvavé). Ale možná mi to tam trochu chybí. Hm. Asi jsem temnou stranou Síly ovlivněn víc, než je zdrávo.

Ovládání je vcelku typické, hezky si štosujete skilly a předměty do lišty a číslíčkama je používáte. Jen je hloupé, že dvě spodní lišty brzo naplníte a používání bočních mi nějak ne a ne přejít do krve. Pomůcky jako mapa s navigací k úkolům, teleport ke zvolené základně (cooldown půl hodiny), taxislužba nebo krásný zápisník s informacemi o všem možném, co najdete a potkáte, jsou milou samozřejmostí.

Paráda!

Z celé recenze jste asi poznali, že tahle hra mě hodně baví. A považuji ji za nejlepší MMORPG současnosti. Jasně, určitě se rozhoří boj mezi pravověrnými zastánci WoW a fandy onlinových Hvězdných válek, ale ať si hoří. Já mám jasno a pokud nevěříte, měli byste to aspoň zkusit. V mnoha ohledech nasazuje nový SWTOR nový standard a nedostatků se fakt moc najít nedá. Že by tu mohlo být víc kosmetických úprav? Možná i víc úkolů? Líp řešené lišty? Propracovanější vesmírné boje? Bohatší PvP mise? Hm, to máte pravdu, ale jsou to drobnosti. Mě skutečně vadily jen ty zpočátku přetížené servery. A vlastně taky to, že jsem před startem SWTOR nedohrál Skyrim. Protože teď už si na něj čas asi neudělám. Síla ať vás provází.