Eurogamer.cz

Recenze Wargame: Evropská krize

Poctivá strategie s reálným pozadím a československými jednotkami.

Píše se rok 1975 a Varšavská smlouva přesunuje k hranicím více než milion vojáků a přes dva tisíce tanků. Západ právě odmítl vydat uprchlého vojáka a tak Sovětský svaz a jeho satelity rozpoutávají třetí světovou válku... Ano, málokdo ví, že v sovětských plánech se s invazí do západní Evropy opravdu počítalo, podle doktríny, že nejlepší obranou je útok. A Sověti po zkušenostech z 2. světové války za žádnou cenu nechtěli válčit ve své zemi, nota bene, když se rozšíření vlivu komunismu do celé Evropy přímo nabízelo.

A z podobných tezí vychází i nová RTS Wargame: Evropská krize, v zahraničí prodávaná pod původním dovětkem "European Escalation". Nicméně smířit se musíte s mnohem menším počtem zde bojujících jednotek, což pravděpodobnému konfliktu moc neodpovídá, ale budiž, i zdejší komornější boje menších svazů nepostrádají výbornou atmosféru střetu dvou politických křídel na území střední Evropy. Však tvůrci strategie, francouzští Eugen Systems, mají s žánrem bohaté zkušenosti, třeba skrzevá starší dílka Act of War a R.U.S.E.

Motostřelci jezdící na skotu

Hlavním tahákem Wargame je nebývale obří počet skoro 360 typů pěších jednotek a bojové techniky 2 stran a celkově 8 zemí. Za NATO zde vystupují USA, Velká Británie, Německo a Francie, zatímco Varšavskou smlouvu tvoří kromě SSSR ještě Polsko, NDR a naše ČSSR. Každá země přitom vyslala zástupce své skutečné bojové techniky a existujících jednotek, jimž zůstaly nejen původní názvy v mateřském jazyku, ale i výborný dabing v téže řeči, takže za naši zemi kupř. bojují motostřelci s transportéry OT-64 Skot nebo samohybné houfnice Dana.

Wargame je ale poctivá hardcore strategie jak víno, čemuž bohužel odpovídá alespoň pro nováčky dosti zmatečné hlavní menu a krajně nepřehledné tabulky s výzbrojí, stejně jako absence podrobného tutoriálu, když pominu těch pár kontextových nápověd a stručné nastínění multiplayeru (bez singlu) v tištěném návodu. Hlavním režimem hry totiž není singleplayerová kampaň (i když ani ta nechybí), ale výhradně souboje až 8 hráčů přes internet. Však se jen kvůli tomu musíte znovu ve hře registrovat a znovu pro multiplayer zadávat sériové číslo, jež si vyžádá prve i instalace skrze Steam, na disku zabírající 7,7 GB místa.

Za hvězdičky nové posily

Je zajímavé, že do zdejší výhradně konvenční války odemykáte nové jednotky za hvězdičky, potažmo bodíky, které dostáváte za splněné rozkazy a zabrané sektory mapy v obou režimech hry. Takže, to, co si nakoupíte v kampani, můžete poté klidně použít ve válce proti živému nepříteli. Navíc multiplayer motivuje nejen postupem na hodnostním žebříčku a sbíráním ocenění, ale i postupným odemykáním nových jednotek, což mi přišlo rychlejší než v kampani. Kromě dvou předpřipravených balíčků armád, je lepší pro multiplayer postavit armádu vlastní, opět z již přístupných jednotek, kterými se můžou šermovat klidně až 4 generálové na každé straně ve volných i hodnocených zápasech.

Rychlou přestřelku (zdejší skirmish) si střihnete také proti AI, kterážto je zde opravdu ve vynikající kondici a už na první ze tří obtížností dokáže kolikrát dost nepěkně překvapit a potrápit i zkušené stratégy. Není pro ni problémem obchvat či vpád do vašeho týlu, je ovšem škoda, že nástupní sektory jsou i při opakovaném hraní kampaně stále stejné a sktriptované, takže podruhé už víte, z jaké strany na vás kdo vpadne. Sektory jsou zde nejen dobře viditelné, ale i velmi důležité, protože jsou nejen bodově bohaté, ale do krajních přijíždějí posily, jež jsou při narůstajícím bodovém banku dostupné a svolatelné kdykoli během hry.

Nutno říci, že bodíků na nákup nových jednotek není nikdy dost a navíc se o své protřelé veterány musíte dobře starat, neboť v případě jejich zničení už tak dobré do konce tažení nedostanete, což platí překvapivě i o jednom typu bojové techniky. Když vám rozpráší celý tankový svaz vyzbrojený kupř. T-34, tak pro nákup tanků nových už musíte hrábnout mezi jiné modely a typy. Však jsem prve říkal, že Wargame není žádná růžová procházka pro mainstream, ale poctivá hardcore strategie, řekl bych pro zkušenější hráče.

Stejně tak si nemůžete hned od začátku nakvartýrovat na bojiště hned to nejlepší, co za danou stranu máte, protože většinu jednotek vám hra servíruje pěkně pomalu a polehoučku postupně. Zpočátku tak musíte zastavit útok cvičného pluku s několika T-34 na hraničním pomezí obou německých zemí pouze s dvěma družstvy průzkumníků a pár leopardy, navíc bez možnosti posil. Nebojte ale, širší volby a taktická rozhodnutí přijdou vzápětí.

Válka přímo v centru Evropy

Sólo hra pak nabízí kvarteto tažení s celkem 22 misemi vesměs na velmi podobných a spíše uniformních mapách střední Evropy, kde žel zcela chybí velké metropole. V drtivé většině času se brodíte pouze stejnými loukami a sem tam lesy a malými vesničkami. Jejich názvy, stejně jako místo na mapě ale odpovídá realitě, takže je docela možné, že budete útočit vedle městečka, které třeba z průjezdu Německem dobře znáte, což je moc fajn.

Oficiální trailer

Však ani grafika na dnešní dobré mravy moc nestačí, už před několika lety jsem např. u druhoválečných her Men of War a spol. viděl o třídu lepší obrázek, než zdejší bažinatou vodu, nakopírované pole a plošší textury vozidel. V české verzi od Comgadu, který hru opatřil titulky, jsou zřejmě přehozeny překlady v nastavení grafiky "nižší - vyšší", takže když zvolíte lepší kvalitu, grafika bude naopak horší. Nicméně za to mi Wargames naprosto plynule šlape při 1680 x 1050 bodech kolem 50-60 FPS, přitom moje sestava C2D 3.0 GHz, 3 GB RAM a N-260GTX 896 RAM je už staršího data.

Velmi mne ale mrzí, že v sólo hře jdou všechna tažení zásadně po sobě, takže nejdříve velíte Němcům a až později dalším zemím. Začít třeba rovnou za Varšavskou smlouvu, což jsem samo zamýšlel, není dovoleno. Později pak snadno hru v její logice prohlédnete a zjistíte, jak jí neskočit tak lehce na špek. Důležité ovšem je, že AI protivník nepodvádí a podobně jako vy má také omezený zdroj posil, stejně jako se nepohybuje rychlostí blesku. Nicméně prim zde hrají tankové jednotky a obrněná vozidla vůbec, což je ovšem dané reálnou doktrínou, jak by konflikt mezi Západem a Východem určitě probíhal.

Dobrý velitel je půl úspěchu

Stejně důležitá, ne-li důležitější, jsou i velitelská vozidla, vesměs slabě pancéřované transportéry, které jsou ale směrodatné právě pro zabírání a udržení nových sektorů. Ty je třeba za každou cenu bránit zuby nehty. Stejně jako zajistit dobrou logistiku pro zásobování municí a palivem, protože zde není žádné těžení. A do třetice hra sází na průzkumné síly, neboť se nelze spoléhat, že s několika silnými tanky v cuku letu rozmašírujete každičký odpor. Ne ne, tady dojedete k lesu, z něj najednou vykoukne pár hlav s protitankovými střelami, a než řeknete náměr-odměr, tak můžete celou vaši obrněnou chloubu odvézt do Kovošrotu. Navíc druhdy přijdete i o cenné a ve hře nenahraditelné zkušenosti jednotky, případně o vojáky s vyšší morálkou. Takže průzkum především!

Velká to škoda, že sólo hru sice spojuje drobný příběh na pozadí skutečných událostí, podávaný dobovými dokumenty, ale mise na sebe vlastně skoro nijak nenavazují a děláte v nich de facto stále to samé, tedy zabíráte sektory. Když k tomu přičtu ještě velmi podobné, graficky obyčejné a designem sterilní mapy s komornějšími bitkami, tak pokud nezamýšlíte multiplayerové souboje, hra vám toho asi moc nenabídne. Nováčci se tady lehce ztratí a zkušenější se později už mohou nudit.

Wargame: Evropská krize vyšla koncem února pro PC s českými titulky a manuálem za 899 Kč

koupit na Xzone

Na druhou stranu se ale Wargame nedá upřít obří nabídka rozmanitých jednotek a vozidel od pěšáků až po vrtulníky přesně podle skutečnosti. Dále výborná atmosféra na pozadí války o střední Evropu v lokacích, které máme doslova za humny anebo příjemně mrazivá obtížnost, kdy s omezenými zdroji válčíte proti mazanému nepříteli, a tím nemyslím výhradně ty živé protivníky. U mne jazýček vah docela jednomyslně převážil na tu kladnou misku, pročež kvituji tento určitě povedený pokus o poctivou RTS o konfliktu, jemuž jsme v osmdesátých letech byli mnohem blíž, než jsme si mysleli.

VERDIKT: Pěkně poctivá hardcore strategie pro zkušenější znalce žánru se v dobré kondici, byť v průměrném technickém zpracování, vrací k možnému konfliktu dvou politických přesvědčení. I když tu prim hraje hlavně motivující multiplayer, ani střídmější sólo kampaň se neztratí, když její kvality tvoří hlavně nebývale obří nabídka bojujících jednotek a solidní AI protivníků.

7 / 10

Recenze Wargame: Evropská krize Michal Jonáš Poctivá strategie s reálným pozadím a československými jednotkami. 2012-03-19T11:00:00+01:00 7 10
REKLAMA

- komentáře (4)

Po 30 dnech od publikování článku se diskuse automaticky zavírají, ale v rozpravě můžete pokračovat v našem fóru!

  • Nahrává se...