Risen 2: Dark Waters

Svázaná a zoufale bučící kráva, vhozená do vody na pospas piraním, je příslibem pro každého, který se při pomyšlení na první dva Gothicy rozpláče dojetím. Vtipnou "upoutávkou" na vývojářské studio Piranha Bytes, která se po odmlce vrací a předcházela novinářské prezentaci, jakoby se autoři snažili říct, že na jejich nejlepší výtvory nezapomněli. A že na jejich základech hodlají nadále stavět. S Risen 2: Dark Waters jsem na Gamescomu strávil více jak hodinu, s úlevou se přesvědčil, že RPG hra negeneruje směrem k Fable a nakonec si spokojeně zavrněl. Duchovní nástupce série Gothic se vrací.

Svět zůstává otevřený. Jeho osazenstvo neleveluje spolu s hlavním hrdinou. Krutá přírodní bariéra je zpět. Zalesněné nížiny střídají vysoké kopce. Hlavní hrdina vtipkuje i kleje. Spousta místních je zlých, podlých, drzých a přes držku si říkajících. A drsný svět nutí k opatrnosti - nebo spoustě loadování. Tak, to jen pro uklidnění hardcore držáků, kterým při vzpomínkách na Arcanii stále škube v koutku.

Gamescom demo Risen 2 ukázalo několik segmentů ze hry, přičemž bezesporu nejvíce se věnovalo de facto úplnému začátku. Bezejmenný hrdina z prvního dílu (recenze) připlul na ostrov Tacarigua, pohledné karibské letovisko zalité sluncem a pokryté bujarou vegetací, a měl strašnou vopici. Události z originálního Risen ho nějak vzaly, začal se stranit, propadl tekutému zabijáku, nechal se zarůst a vůbec se z něj stala lidská troska. Upít se k smrti jí však osud nedovolil a tak se, bůh ví proč, ocitá ve službách Inkvizice, pokrytecké organizace s nečestnými zájmy, jejíhož šéfa jste na konci jedničky zabili.

Je to právě loď těchto "vznešených" rytířů, na jejíž palubě hrdina své Risen 2 putování začne a kde odstartovala i naše prezentace. Od svého arogantního nadřízeného (nebo spíše únosce?), vojáka Sebastiana, ihned dostal úkol - cestovat na druhou stranu ostrova, infiltrovat tábor pirátů a zjistit, jak jednoočkové proplouvají po námořních cestách, když jsou teď, po příchodu titánů, plné vodních bestií. Jenže vyšťourat takové citlivé informace, to nebude jen tak. A jen co se hrdina zamiluje do sličné pirátky a dostane nabídku vykašlat se na inkvizici, připojit se k některé jiné frakci (třeba právě té pirátské), začnou se teprve dít věci...

of

Caption

Attribution

A protože Risen 2 je hrou plnou pirátů, musí obsahovat grog (prý má fungovat jako léčivý elixír), chlastací soutěže, hledání pokladů i papoušky. Jednoho takového prý hráč bude nosit na rameni a pak jej štvát proti nepřátelům pro odlákání pozornosti. Podobně ochočit půjdou i opice, aby někde něco ukradla či se někam vplížila. No a také tu samozřejmě musí být lodě! Jak jinak by se hrdina mezi ostrovy přepravoval? Volné plachtění po moři prý sice čekat nemáme, dlouhý transport bude znázorněn pouhou cut-scénou, ale minimálně kolem pobřeží si prý zaveslujeme aspoň na nějaké bárce.

Typická kolonie

Zatímco první Risen se inspiroval pevninskou středověkou Evropou, podklady pro Risen 2 museli němečtí autoři shánět za oceánem, ve střední Americe. Zcela evidentně tahají z dob conquisty, kdy Španělé kolonizovali Nový svět. Při odposlouchávání cizích rozhovorů na náměstí ani netrvalo moc dlouho, než jsem zjistil, že ve zřetelně hispánském Puerto Sacaricu byli na pořadu dne líní otroci, plantáže cukrové třtiny, nedostatek zásob z domoviny a obrana proti domorodcům.

Vaše loď však bude kromě funkce přepravní plnit ještě jednu. Stačí, když teď řeknu "BioWare"? Jak k mému překvapení líčila producentka, "Plachetnice bude zároveň fungovat jako mobilní základna, takový hub. Hráč si na ní bude moci skladovat věci nebo komunikovat s jeho společníky, postavami relevantními pro příběh." Jak naznačilo GC demo, kde jsem za sebou mohl tahat Patty, v Risen 2 si k sobě kdykoliv můžete přivolat souputníka. Sice jen jednoho a bez plejády taktických příležítostí à la Mass Effect, ale pokud se jakožto náborář osvědčíte, budete si moci vybírat ze zástupu spojenců a na základě toho, jestli chcete silného bijce na blízko, ostrostřelce s flintou nebo třeba čáryfuka. Člověk si najednou nemůže nevzpomenout na pátrání po ohniskových kamenech...

Konkrétní vzezření a fungování posledně zmíněného souputníka - mága - je bohužel stále zahaleno rouškou tajemství. Nikdo z Deep Silveru mi ani nechtěl potvrdit, že má jít o onu naznačovanou voodoo magii, a tak jsme se raději zaměřili na konvenční styl bojů. Práci s mečem hrdina těch deset let po událostech z prvního dílu očividně trénoval, neboť se od minula naučil řadě nových seků, výpadů, bloků nebo nečestných kopů, které "odsunou" protivníka o metr dva zpět. Navíc jsem okamžitě musel ocenit, že Piranha Bytes konečně naplno využili služeb motion-capture a animace postav na sebe tudíž plynule a docela realisticky navazují.

Ale zpátky na úvod prezentace. Kousek od pobřeží, kde loď kotvila, se rozkládalo drobné městečko Puerto Sacarico, a protože co do oblíbenosti tam inkvizici řadili na roveň mořských krys, bezejmenný rek musel vyrazit bosý a polonahý. Aby nikdo nepoznal, za koho kope. Stejně jako snad ve všech ostatních hrách od Piranha Bytes, před branou do osady hrdina okamžitě dostal preventivního sprda od namyšlené stráže, ale zlaťáky na podplácení či body reputace naštěstí shánět nemusel. I vešel.

of

Caption

Attribution

Aby se nepokřtěný geroj vůbec mohl orientovat, potřeboval mapu ostrova. Jenže tu měl guvernér Di Fuego, sídlící ve své honosné, dobře bráněné vile. Znalci předchozích her od Piranha Bytes už jistě ví, která bije - bodyguardi do guvernérova sídla nepustí každého, takže následovala série vedlejších questů, na jejíž konci stál již oblečený protagonista před Di Fuegem. Nakonec to ani takovou práci nedalo, jen té Patty - staré známé z jedničky a dcerce objevivšího se kapitána Steelbearda - se nechtělo stát u plotny, aby hráč od místního kuchaře obdržel nějaké šušně na novou košili. Tu však mohl i ukrást z kasáren (jak jinak) nebo se mohl pokusit hlídače překecat, k čemuž však potřeboval umět perk "mrštný jazyk" (silver tongue). Kde se mu naučit? V bordelu od šlapek, to je jasné.

Bude konzolová verze lepší než minule?

Sympatická producentka, uvědomující si důležitost konzolového trhu, začala přiznáním, že první Risen s gamepadem stál za starou belu. "Bylo to poprvé, co jsme na konzole dělali něco takového a při vývoji tak naráželi na spoustu neočekávaných překážek. Jako největší chyba se ukázalo rozhodnutí nejprve vytvořit PC verzi a až pak jí portovat na konzole. Mohu vás však ujistit, že Risen 2 je dělán simultánně na všechny tři platformy," vysvětlovala průvodkyně demem, aniž by si uvědomovala, že mně - a asi ani žádnému jinému hráči prvních Gothiců - tím druhé Vánoce neudělá. Nemluvě o tom, že po ani ne dvouminutové ukázce nehotové X360 verze jsem se už nemohl dočkat, až opět spustí tu nehranatou na PC, kde obraz neskákal ve 20 snímcích za sekundu.

V Risen 2 začnete od nuly (nezapomínejte, že v hlavní roli je notorický alkoholik s je-mi-to-u-zadku přístupem), oproti jiným RPG si nevyberete žádnou rasu ani povolání, a "schopnostně" se profilovat budete až za pochodu. Když jsem hru spustil, dělal jsem nuzného podržtašku, žíznivým otrokům nosil grog a horko těžko vraždil zubaté suchozemské ryby na pláži. Vrcholem hodinky hraní byl boj se zkorumpovaným vojákem, od něhož jsem potřeboval pirátský šátek a i tohle utkání jsem musel, po vzoru Gothic, vyprovokovat útokem z jeho strany, protože tasení zbraně na veřejnosti poštve proti hráčovi celé okolí. Takže na nějaké titány, kteří ohrožují svět, jsem neměl ani pomyšlení.

Tady se hodí zmínit, že titáni už asi nebudou tak mocní jako boss na konci jedničky (o něm radši pššt, vzpomínky na jedno z nejstupidnějších finálních klání v historii videoher stále bolí). Spíše budou plnit roli jakýchsi mezibossů, neboť producentka jedno takové "řadové" setkání ukázala. Hrdina v něm vrhal magická kopí po obřím, šutry házejícím zemním titánovi (Earth Titan), kterého jste ostatně měli možnost zahlédnout už v GC traileru - masivní golem, jehož rozevřený chřtán je plný lávy.

Je dost možné, že právě titáni, ruku v ruce s dalšími velkými potvorami (třeba pavouk na steroidech), budou tvořit páteř tzv. přírodní bariéry. Jak vysvětlovala producentka, celý svět by sice teoreticky měl být přístupný hned od začátku, ale různá teritoria mohou být oddělena třeba jeskynním komplexem. A v těch jeskynních komplexech budou potvory, které s odhalenou hrudí a levelem 1 prostě nesundáte. Nějaké přirozené překážky (a nikoliv tedy iracionálně zavřené brány nebo neviditelné stěny - dívám se na tebe, Arcanio!) by měly oddělovat i jednotlivé ostrovy, z nichž ani jeden nebude tak rozsáhlý jako Faranga, dějiště prvního Risenu, ale ve výsledku mají dát hrací plochu zhruba o třetinu větší a s o třetinu více questů. "Díváte se na nějakých 40 až 60 hodin hraní," slibovala předvádějící.

A střelné zbraně, novinka v sérii? Ani při prezentaci, ani při vlastním hraní, jsem na ně nenarazil, ale když jsem se bavil s jedním fanouškem, který tři hodiny stál ve frontě na showflooru a pak spokojeně hrál, říkal, že bambitky jsou docela fajn a do pirátské atmosféry zapadají. Pravým tlačítkem zamířit, levým vystřelit a rozsvítit třeba sud se střelným prachem. Jen se ten krám prý po každé ráně nesnesitelně dlouho nabíjel, a tak raději zůstal u pirátské šavle. Avšak to je jen jedna z mála výrazných novinek, jež jsem svým ostříleným gothicovským okulárem rozeznal.

Jinak jsem viděl a hrál sice mnohem krásnější a "conquistadorský", ale ten samý Risen co minule. Spousta rozhovorů, spousta questování, spousta volnosti... prostě spousta věcí, které takhle umí dělat jenom Piranha Bytes. Předvídat výslednou podobu hry by bylo pouštěním se na tenký RPG led, ale troufám si říci, že pokud vás minulá piraní tvorba chytla za srdce, s Risen 2: Dark Waters vedle nešlápnete.