Rok 2010 na české herní scéně

Až se budoucnost zeptá, jaký byl právě končící rok 2010 pro českou herní scénu, odpověděli bychom, že určitě neusnul na mrtvém bodě. Domácí herní trh se neustále vyvíjí díky aktivitě přibližně deseti schopných lidí, kteří ho posouvají dál a přibližují vyspělejším zemím. Z pohledu koncových hráčů to jsou někdy změny k lepšímu, někdy k horšímu, ale bez nich by to zkrátka nešlo. Kdo z aktérů se nepřizpůsobí nově nastalé situaci nebo správně nezareaguje na změny nálad na trhu, ten nepřežije. Pojďme nyní společně bilancovat, čím se uplynulých 12 měsíců podepsalo na české herní scéně:

Vliv vydání Mafie II

Žádná jiná česká hra dosud nespolkla tolik peněz na vývoj, neměla ve světě masivnější marketing a neoplývala takovým zásadním vlivem na celou domácí branži. Můžete si oprávněně stěžovat na rozkouskování příběhu do přídavků (jak velí trendy), vyhození slibovaných prvků (s nimi bychom ji ještě nehráli) nebo nevyužitý potenciál města, ale vydání Mafie II se z lokálního pohledu musí považovat za úspěch. Už jen proto, že po tolika odkladech nakonec vůbec vyšla. Take Two se nikdy nepochlubili konkrétními prodejními čísly jako u jiných svých hitů, z čehož se dá soudit, že ve světě asi nešlo o extra trhák, ale zároveň ani o propadák. Stejně jako průměrné hodnocení (74%-78%) skončilo hluboce pod očekáváními, přesto je slovo úspěch na místě. Proč?

Zaprvé: po produkční stránce odvedli v Brně práci na jedničku, což u multiplatformních titulů stále nebývá samozřejmostí. Zadruhé: na rekordní prodejnosti a popularitě Mafie II v ČR se "zahojilo" hned několik subjektů v řetězci. A především: Take Two dál studiu 2K Czech věří. Nezavřeli ho a o práci tak nepřišly stovky vývojářů (největší herní zaměstnavatel v ČR), kteří teď dělají na zatím ještě neohlášeném/potvrzeném třetím dílu Mafie. Jeho tvorba by neměla (resp. už nesmí) trvat tak dlouho a také bude nepochybně lepší než Mafia II. 2K Czech má jiné vedení, vývojáři více zkušeností (ale zároveň méně svobody, což nemusí vyhovovat každému), nastavily se jinak provozní procesy a nepřekopávají se zásadní věci za chodu jako minule. Vedle toho chystají druhou, menší hru - tenis Top Spin 4.

Méně her lokalizovaných do češtiny a klady s tím spojené

V roce 2010 vyšlo méně PC her v češtině než v minulých letech a téměř úplně se upustilo od lokalizací těch konzolových. Důvody? Distributoři jsou nyní mnohem opatrnější a provádějí přesnější kalkulace rizik, zda se do nákladných překladů vůbec pouštět. I kvůli tomu, že většina z nich si nedrží vlastní lokalizační oddělení, protože je pro ně výhodnější tyto služby outsourcovat. Jiní zase doplácí na drahé překlady, řešené globálně pro celou Evropu. Proto se někdy rozhodnou pro lokalizace her, které to ani moc nepotřebují (typicky závody nebo FPS), protože v nich je "pár" stran textu (a dobře to vypadá, když mohou na obalu říct - máme hru v češtině). Zatímco počeštit RPG, kde by se to hráči šiklo více, by stálo mnohonásobně vyšší částku.

U nadnárodních korporací nyní pečlivěji kontrolují, zda odbyt minulého dílu dosáhl předpovědí a jestli zájmu o složité počešťování vůbec dají zelenou. Jinak řečeno, zahraniční vydavatelé jsou poučeni z minulosti, když vidí, kolik se tady reálně čeho prodá, a stanovují pro umožnění překladu nerealisticky vysoký odběr/odbyt kusů. Tomu často nelze vyhovět ani v tom nejvíce optimistickém scénáři a bohužel na to dojede Dragon Age II (vyjde jen v angličtině, narozdíl od prvního dílu, považovaného za prodejní trhák).

Jiné předem jasné prodejní hity typu Zaklínač 2 zase budou lokalizovány menší měrou, tzn. jen formou titulků a bez českého dabingu, který ale bestseller v podobě jedničky měl. K chybným rozhodnutím ohledně překladů dochází už jen ojediněle, například když Microsoft omylem nechal přeložit Crackdown 2 namísto Alan Wake (téhle historce jsme zpočátku nevěřili, ale prý se opravdu stala :)

Snížení počtu přeložených her však s sebou přineslo i pozitiva. Když už nějaká hra lokalizovaná je, většinou jde o kvalitně odvedenou práci překladatelů i testerů. U nejdůležitějších titulů v češtině už letos nedocházelo k promeškání termínu zahraničních premiér, jako tomu bylo běžně v minulých letech a řešilo se to dodatečnými CZ patchi. Ať letos šlo o Fallout: New Vegas, Gothic IV Arcania nebo Mafii II, české verze se vždy stihly včas, což nemuselo být samozřejmostí a stálo to mnoho úsilí. Distributoři už teď vědí, že když pro lokalizaci není šance stihnout datum vydání, pak se jim náklady nevrátí (téměř každý si hru sežene odjinud, protože nechce čekat měsíce) a obvykle raději překlad nebo vydání hry dopředu zruší. Amatérské překlady téměř zanikly.

Rošáda v herních médiích

Když jsem se na jaře rozhodl opustit Tiscali (kvůli nespokojenosti s tamními poměry/vedením) s deset let budovanou návštěvností a vsadil na Eurogamer (kam přešla celá redakce, na TG nakonec zůstal pouze jeden člověk), tento krok nečekaně způsobil konsekvence v několika jiných magazínech. Petr Poláček kvůli nabídce práce od Tiscali dal výpověd v Levelu, kde nebyl celkově spokojen, aby pak s Martinem Bachem mohli přes léto připravit nové Games i s novou redakcí. Odchod jejich i několika dalších autorů z Burdy pak ovlivnil také personální složení a obsah Hrej.

K změnám nedávno došlo také ve Score, kde skončily mnohaleté stálice Jan Modrák a Mikoláš Tuček (prý kvůli dlouhodobému dlužení výplat od Omegy), a nahradil je na pozici šéfredaktora Lukáš Bašta (Tn.cz, Hratelne, Gamecenter, PlayOn). Navzdory klesajícími zájmu o papírová herní média (každého čísla Levelu se podle auditu na stáncích prodá jen 4-5 tisíc kusů) vznikla dvě nová (Frag a Score Girl), byť nepravidelně vycházející. Dlouho fungující české herní weby letos zažily další pokles návštěvnosti, což se přisuzuje jejich přetlaku (na relativně malý trh) a rozmachu sociálních sítí.

Zdravější herní distributoři a změny fungování trhu

Vzhledem k nástupu digitiální distribuce (silný Steam), opožděném vlivu krize a tvrdším podmínkám od zahraničních výrobců pokračovala v roce 2010 očistná kůra českých distributorů. Mnohem více zvažují, které hry se tu vyplatí vydat a s kým z partnerů z rozličných důvodů (i třeba personálních, špatné komunikaci nebo přehnaným požadavkům na reportování a schvalování všeho) raději nespolupracovat, protože by na to mohli dojet. Pár "shooterů" sice pořád platí přemrštěné částky za licence, nabírá pod sebe dopředu odepsané tituly nebo je dotováno z jiných byznysů svého majitele, ale většina ostatních se do riskantních podniků nepouští. Nebo neodkýve k jednomu trháku "povinné" vydání několika dalších, již nezajímavých her od téže firmy, jako se dělo kdysi.

Cenega letos překvapivé dala vale Activision, jichž se ujali dosud neviditelní ABC Data (na ještě jak dlouho?). CD Projekt na jaře zrušil českou pobočku kvůli prý neperspektivnímu trhu. Její osazenstvo se transformovalo v Comgad, už s méně hrami pod palcem, někteří zahraniční distributoři tu přestali mít přímé zastoupení a zvýšil se šedý dovoz. Zviditelnil se ConQuest díky silnému marketingu a zastoupení UbiSoftu nebo Codemasters. EA Czech a Playman víceméně zůstali v pozici, kde byli, což není zápor.

Čím dál více se rozvírající nůžky mezi prodejními hity a totálními ležáky (nic mezi obvykle neexistuje) však nutí distributory k efektivnímu chování a naučení se cílit i na jiné publikum. Už také nenechají bez povšimnutí ležet stovky nebo tisíce kusů her zastrčených někde ve skladu, jako se to dříve stávalo u konzolovek, protože snáze vidí, že jim to blokuje finance a na drsnějším trhu by dlouho nepřežili. Když se něco neprodává, distributor nyní promptně reaguje a zlevní hru klidně i pouhých pár týdnů po vydání. Masové slevové a výprodejové akce na celé portfolium obecně v roce 2010 přicházely mnohem rychleji.

Leckde očištěný managment českých vydavatelů v roce 2010 zlepšil své schopnosti v odhadu, kolik kusů čeho si mají nechat dovézt nebo vyrobit. Už to nefunguje jako kdysi, že sem distributor dovezl obrovský počet kusů každé hry a tu pak pro obchody šlo kdykoli neomezeně doobjednat. Naopak, přesné odběry se musí do zahraničí nahlašovat třeba půl roku před vydáním (i proto je marketing a způsob ohlášení hry čím dál důležitější), kdy ještě není jasné, jak vlastně hra dopadne. Takže pokud některý obchod nemá zkušenosti nebo není dobrý v tomto odhadu, hru pak v době vydání jednoduše nemusí mít skladem v dostatečném počtu, a další várka nikde.

Proto se zákazníkům vyplatí pořádně promyslet, kde nakupovat, a neorientovat se jen podle ceny/slevy. I vzhledem k problémovým vztahům s vydavateli některé shopy proto v době premiéry vůbec neměly skladem např. StarCraft II. Jiná věc je, že když na hlavních trzích (USA / Velká Británie) u něčeho panuje nedostatek kusů, typicky třeba Kinectu, stát typu Česká republika bývá místem, kam se navzdory dříve zadaným přesným objednávkám pošle doslova jen pár kusů, aby se neřeklo, a není k sehnání. Nikdo s tím nic nezmůže a pak nezbývá než čekat, než dojde další malá várka nebo než poptávka na hlavních trzích pomine, vrátí se tam nějaké kusy výrobci a ten je milostivě poskytne malým trhům.

Ostatní události

K zbývajícím trendům už jen stručně: V letošním roce pokračovalo tiché uzavírání domácích profesionálních studií zaměřených na PC hry a přeorientování tvůrců her na casual/indie nebo iPhone/Android atd. Založena byla Česká herní asociace, které se ještě nepovedlo pohnout ledy např. v zavedení věkového doporučení her. Zatím pomáhá mainstreamovým médiím v pokrytí veletrhů, vysílá své zástupce (redaktory) na osvětovou činnost nebo brání herní průmysl před tendenčními reportážemi o škodlivosti našeho druhu zábavy.

V České republice začal být oficiálně podporován Xbox Live, leč značně omezená nabídka downloadů oproti britské nebo americké variantě služby sráží jeho atraktivitu, stejně jako jiné zápory, byť se to Microsoft snaží kompenzovat body zdarma. Letošek byl také prvním celým rokem, během nějž probíhalo nezávislé auditování počtu prodaných kusů her v ČR firmou GfK Czech. Bohužel jde o komerční produkt určený firmám v branži a výsledky ani trendy (např. o nárůstu popularity konzolových her) proto nejsou zveřejňovány.

Závěr

Jak vidno, v roce 2010 se toho na domácí herní scéně událo opravdu hodně. Ale pořád tu dominuje PC, což může do budoucna způsobit nemalé komplikace, protože to není v souladu s hllavními světovými trendy. Pokud by čím dál více PC verzí zásadních multiplatformních titulů vyšlo pouze digitální distribucí (nebo se zpožděním PC verze bez marketingu - ostatně není se co divit, viz americký odbyt jen 100-300 tisíc kusů PC verze Call of Duty: Black Ops oproti mnoha milionům každé konzolové), může poklesnout síla lokálních distributorů, kteří se pak teoreticky částečně mohou stát nechtěnými (zbytečnými) články obchodního řetězce. Stavu v naší distribuční kotlině také nenahrává rozmach DLC a vznik méně těch nejnákladnějších velkých projektů (a přeliv části tvůrců na malé, jen digitálně distribuované hry), čímž hrozí šéfové všech firem. Eurogamer.cz bude vývoj zdejšího herního trhu bedlivě sledovat a komentovat i v roce 2011.