Shadows of the Damned

Kožený lovec démonů proti celému peklu.

Co asi tak může vzniknout, když dají hlavy dohromady pánové Goichi Suda, Shinji Mikami a Akira Yamaoka? Správně, absurdní humorně-hororová akční střílečka, která si trochu bere jak od Goichiho Killera 7 a No More Heroes, tak i od Mikamiho Resident Evila 4. Když se k nim pak přidal ještě hudební skladatel Yamaoka jakožto vrchní pán hudby nad sérií Silent Hill, tak si řeknete, že výsledek musí být nějaké úplně geniální dílo. Ale to se bohužel nestalo a Shadows of the Damned (SotD) se zařazuje až za ty zmíněné skvosty, jako jsou Resident Evil a Silent Hill.

Pokud bych měl SotD k něčemu přirovnat, hned by se mi vybavil nedávný Splatterhouse, však to skoro vypadá, jako by se jím Suda a spol. nechali inspirovat, i když to hned musím zaplašit, protože SotD byl ve vývoji už od roku 2006. Nicméně také zde máme tak trochu neobyčejného hlavního hrdinu se španělským jménem Garcia Hotspur, který také s pomocí mluvící lebky musí také bojovat proti démonům, aby také zachránil svoji milou Paulu ze spárů pekelníka největšího, jímž tady není pošahaný profesor (hurá, první změna), nýbrž pán démonů zvaný Fleming.

Kulisy pak obstarává démonická říše ve stylu středověkého městečka na kraji našeho reálného světa, v níž řádně naštvaný lovec démonů rozpoutá snad ještě větší peklo, než tam normálně vůbec mají. K ruce má totiž ubreptanou ale přitom vtipnou démonickou lebku alias Johnsona, která ho nejenže provází (to už jsme zase u masky Splatterhouse), ale také poskytuje skrze své transformace různé varianty na palné zbraně, od obyčejné pistole, přes brokovnici, vícehlavňový kulomet až ke světelnému granátometu a dokonce i motorce.

Právě všudypřítomnou střelbou řeší Garcia naprostou většinu bitek s mnoha různými, a musím přiznat, že i hrůznými démony, nicméně občas dojde i na ruční dodělávky nebo mávání pochodní, v níž se znovu proměňuje praktický lebkoun Johnson. Na všechno přitom nahlížíte zpoza třetí osoby zhruba ve stylu čtvrtého residenta, tedy znovu s laserovým zaměřováním a omezeným pohybem při míření. Kromě bitek a přestřelek si na vás peklo přichystalo ještě něco velmi jednoduchých hádanek, k nimž vám lebkoun jednak soustavně napovídá a druhak např. sehnat jahodu, kterou je potřeba pro odemčení dveří strčit do huby démonického cherubína, jenž dveře stráží, je práce na minutku hledání. Takže nic složitého.

To už mi přijde zajímavější nápaditý souboj světla a temnoty, zde podaný skrze osvětlené a pro Garciu rádoby bezpečné pasáže, ale také temné kousky světa, kde náš bijec démonů pomalu ale jistě ztrácí svůj život. Navíc v temnotě získávají démoni navrch, takže šíleně pokérovaný, oprstýnkovaný a punkrockový dobrodruh Garcia musí těmito lokacemi buď rychle proběhnout, nebo svoji světelnou pistolí postřelit nějaký zdroj světla. Čímž jsou zde hlavně kozí hlavy...

Krásně šeredný design bosů snad nemohl dělat rozumný člověk!

Líbí se mi ale starý dobrý způsob léčení, když hra opustila dnes tolik tradiční vydýchání, které nahradila prostě a jednoduše flaškami s chlastem, jež Garcia s oblibou vyžunkne, když je mu ouvej. Podobně nachází, popř. nakupuje také různobarevné diamantíky, za něž si pro změnu prodlužuje svoji životní čáru nebo vylepšuje charakteristiky svých lebkounských zbraní. Jinému sběratelství se již věnovat nemusíte, protože tím hlavním je tady prostě neustálý souboj s Flemingovými přisluhovači a můžete vzít jed, že pokud se jimi prokoušete na konec, tak na obřího kostěje Fleminga určitě narazíte.

Však pokud bych měl na hře něco vypíchnout, pak by to byli kromě pěkně řízlé metalové hudby Akiry Yamaoky určitě právě velcí bosové. Je jich necelá desítka a oproti uniformním obyčejným démonům se žhnoucíma očima vzbuzují oprávněný strach a jejich krásně šeredný design snad nemohl dělat rozumný člověk! Souboje s nimi jsou zpočátku osvěžující, ale ke konci již stále stejné a docela obtížné, stejně jako snad zbytečně frustrující pasáže, kdy k vám hra do arény bez východu našoupe velká kvanta nepřátel, které lze jen těžko zvládnout. Zamrzí také, že když skonáte, stejně vám hra znovu naservíruje všechna videa bez možnosti přeskočení a musíte občas opakovat docela dlouhou část znovu.

- komentáře (7)

Po 30 dnech od publikování článku se diskuse automaticky zavírají, ale v rozpravě můžete pokračovat v našem fóru!

  • Nahrává se...