Sid Meier's Civilization V

Zlatý fond počítačové zábavy s několika novinkami.

Testovaná verze: PC

Civilizace od geniálního Sida Meiera patří do zlatého fondu počítačové zábavy, dost možná jde o nejlepší strategickou sérií vůbec. S každým dalším dílem tohoto eposu zas a znova vzpomínám na zlaté časy před dlouhými a dlouhými lety, kdy jsem na Amize proháněl hranaté ikonky jednotek po jednoduché dvojrozměrné mapě s dalšími čtverečky představujícími města, přírodní zdroje a další důležité části Meierova virtuálního světa. A s každým novým dílem se těším, že opět – v novém kabátě – prožiji aspoň virtuálně celé lidské dějiny.

Pátý díl tahové strategie přichází po podařené čtyřce i zábavné odbočce v podobě Civilization: Colonization opět v milé grafice, základní principy a kouzlo celé série zůstává zachováno. Od doby bronzové až po kosmický věk vedete svůj vybraný národ. Mezi vůdci bohužel nenajdete Praotce Čecha, Karla IV., Járu Cimrmana ani jiného českého velikána, ale z „velkých" národů je jinak zastoupena většina důležitých: Anglie, Francie, Amerika, Německo, Řím, Egypt, Indie, Rusko, Indiáni, Čína, Japonsko...

Zvolte obezřetně: Každý má nějaké ty výhody oproti ostatním a také speciální jednotky: třeba mé oblíbené Japonsko vštěpuje všem svým bojovníkům učení bushido, díky kterému bojují i se zraněními jako v plné síle. A speciálními jednotkami jsou samurajové – v éře středověku vynikající válečníci – a letecké stíhače Zero. Třeba Angličané jsou zas zdatní mořeplavci, Němci zas umí lépe válčit s barbarskými nájezdníky a mají výborné tanky... Výběr je veliký, jen je škoda, že rozdíly mezi národy nejsou ještě větší. Zvlášť po vizuální stránce: drtivá většina jednotek vypadá stejně v podání Číny, Francie i Arabů, což kazí jinak skvěle zpracovaný střet rozdílných civilizací.

První kroky: Po výběru národa a stylu hry (různé obtížnosti, různě velké mapy, různá členitost světa – včetně klasické Země) se ocitáte na neprobádané mapě s osadníky a jednou tlupou bojovníků. Vidíte jen kousek území, okolo je tma – tedy typická „fog of war". Tady začíná vaše dlouhá pouť za dominancí ve virtuálním světě. Budete zakládat města, stavět v nich rozmanité budovy, využívat okolní zdroje a zvelebovat krajinu. Postavíte silnice, farmy a doly na vzácné nerosty. Setkáte se s dalšími národy a buď se s nimi dohodnete, nebo poperete. A neustále budete vynalézat nové technologie, stroje a budovy...

Od barbarů po rakety: Až založíte první město, začnete ho samozřejmě vylepšovat a naverbujete i první vojáky. Jak už jsem říkal, drtivá většina jednotek je stále společná pro všechny národy, což je trochu škoda, na druhou stranu odpadá nutnost precizního balancování rozmanitých vojáků. Během hry se setkáte s pěknou řádkou armádních složek, od kopiníků, přes rytíře a mušketýry, až po tanky, neviditelné bombardéry, nukleární rakety a futuristické bojové roboty.

Armádní jednotky jsem zpočátku využíval hlavně k likvidaci dotěrných barbarských kmenů a co nejrychlejšímu průzkumu území: je samozřejmě dobré, když se vám brzy podaří založit další města v úrodné krajině s množstvím různých surovin. Ty jsou jednak vhodné k obchodu a potěše obyvatel (víno, stříbro, koření), jiné nutně potřebujete k výrobě některých pokročilejších jednotek či staveb (železo, hliník, ropa).

Budovatelské orgie: Ve městech samozřejmě můžete stavět spoustu věcí. Tedy, zpočátku ne, ale vaší výzkumníci vás pravidelně zásobují novými možnostmi. Od prvních sýpek, kasáren a majáků, až po observatoře, burzu a továrnu na raketové komponenty. Speciální kategorií jsou divy světa – Velká čínská zeď, Kreml, nebo pyramidy vám dodají permanentní bonusy, nicméně musíte je postavit dřív než ostatní. Každý div světa prostě může být ve hře jen jednou.

S kulturním a populačním rozmachem města obsazujete další a další políčka v jeho okolí (lze si je ovšem i koupit), a můžete tak obyvatele rozmísťovat podle toho, zda chcete generovat co nejvíc jídla, peněz, produkce, výzkumných či kulturních bodů, nebo třeba osobností. Území kolem města si samozřejmě rádi zvelebíte: vaši pracanti mohou podpořit úrodu stavbou farem, zvýšit produkci postavením dolu, nebo zrychlit dopravu pomocí silnic a železnic.

Městské státy: Jednou z novinek pátého dílu jsou městské státy. Kodaň, Singapur nebo Dublin působí jako samostatné frakce, ovšem s tím, že nemají zdaleka tak roztahovačné choutky jako většina ostatních národů a spíš si zvelebují své malé území. Je jen na vás, jak s nimi budete vycházet, každopádně pokud se chcete kamarádit, můžete pro ně plnit různé úkoly: třeba s nimi propojit silnicemi vaše hlavní město, zajistit konkrétní luxusní zboží, nebo dát přes ústa jinému městskému státu, se kterým jsou ve při.

Za odměnu pak dostanete třeba zbrusu novou jednotku nebo jiné výhody. Tady si dovolím jednu stížnost: městské státy vás za pomoc nesmyslně odměňují jednotkami, které odpovídají vaší, nikoliv jejich technologické úrovni. V praxi to tedy vypadá tak, že zaostalý městský stát, jehož hranice hlídají barbaři s klacky, vám klidně poskytne dělo. Což vypadá dost divně.

Startovní trailer

Když se spojí malí... Jednotlivé městské státy pro vás obvykle nepředstavují žádné větší vojenské nebezpečí, ovšem jen tak je kosit jeden po druhém se nemusí vyplatit. Když budete na své malé sousedy zlí, často se ze strachu proti vám spojí a třeba šest městských států naráz vám vyhlásí válku. I to většinou ustojíte, ale hodně vás to oslabí. A pokud třeba zrovna vedete dlouhou a vyčerpávající válku s koalicí Francie a Německa, pak vás záškodnické útoky malých armád mohou přijít celkem draho.

Peníze nebo život: Později jsem samozřejmě začal narážet na další národy. Každý se chová jinak, někdo je agresivní, jiný se chce dohodnout a rád přistoupí na vzájemně výhodnou dohodu. Diplomacie je už hodně propracovaná, umožňuje uzavírat různé pakty, otevírat si navzájem hranice, dávat dary a úplatky, měnit technologie či zboží... Zajímavou zkušenost jsem udělal s Angličany, kteří se ukázali jako celkem úplatná cháska, protože za slušnou porci luxusního zboží mi přenechali několik svých měst! Královně asi šlo hlavně o to, aby měla palác naditý zlatem a vínem, a o osud pohraničních měst se moc nestarala...

- komentáře (8)

Po 30 dnech od publikování článku se diskuse automaticky zavírají, ale v rozpravě můžete pokračovat v našem fóru!

  • Nahrává se...