Eurogamer.cz

RECENZE Stronghold Crusader 2

Vyrovnáte se s určitými změnami?

Po fiasku se Stronghold 3 asi málokdo věřil, že tato herní série není definitivně pohřbená. Sám jsem nechápal, jak bylo možné nasekat tolik chyb a nedodělků v jediné hře, která navíc pouze navazovala na předchozí úspěšné díly. Není se asi co divit, že jsem i ke druhému Crusaderu přistupoval docela s despektem a raději bez očekávání. Naštěstí se ukázalo, že zbytečně, protože ona to nakonec není vůbec špatná hra. Ale jak už to tak bývá, ani ona se nedokáže zavděčit všem. Hlavně pro věrné fanoušky starého Crusadera to v oblasti hratelnosti znamená vyrovnat se s určitými změnami.

Firefly Studios po třinácti letech od jedničky ale necílí jen na původní hráče. Nyní jsou rovnocennou cílovkou i úplní nováčci, kteří mohou okusit současnou RTS, ale s nádechem old-school hratelnosti.

Obsah singleplayerové části Stronghold Crusader 2 je na dnešní dobu docela rozsáhlý. Kromě úvodního tréninku (určen jen pro naprosté nováčky) je zde kampaň, která sice není příběhová, ale postupně hráče zocelí v práci se všemi mechanikami herního systému. Obtížnost tedy postupně stoupá a navíc si člověk vyzkouší, jak se hraje s vybavením evropských dobyvatelů v čele s králem Richardem Lví Srdce i jeho protivníka Saladina a jeho jednotek.

Už tady jsem si všimnul, že při hraní není čas na žádné dlouhé otálení a rozmýšlení. Výstavba ekonomiky, obraných budov a zároveň i útočných jednotek musí běžet jako na drátkách, protože počítačový protivník útočí velmi záhy. Všechny aspekty se proto musí řešit najednou. Nepřichází do úvahy říct si, že nejdříve vyřešíme ekonomiku, pak postavíme nějakou obranu a teprve pak se pokusíme o budování armády.

Design map a struktura opevnění protivníka je v kampani dopředu daná, takže není možné být tolik kreativní jako ve skirmish módu, kde všichni protivníci startují z bodu nula a jsou závislí na fungující ekonomice. V kampani je navíc evidentní, že AI více či méně podvádí. Zničíte-li protivníkovi zemědělské budovy, nijak ho to neohrozí, na krajích mapy se respawnují skupinky nepřátel atd. Nezmiňuji to ale jako nějakou výraznou kritiku, je to prostě daný druh scénářů, kde se s tím musíte vypořádat a uzpůsobit tomu svůj styl hry.

Ve výsledku jde jen o to se klidně sebevražedně vrhnout k nepřátelské pevnosti a zabít nepřátelského lorda, tím je vítězství dosaženo. Zároveň je ale třeba uchránit vlastního hlavní postavu (nesmí zemřít) a navíc vše zvládnout v časovém limitu, který je někdy hodně neúprosný. V každém případě by ale kampani prospěl nějaký hlubší příběh nebo více pospojovaný děj, takhle to je v podstatě jen soubor několika minikampaní po 2-4 misích, nic víc.

Prakticky stejně velká, co do počtu scénářů, je i další část hry jednoho hráče. Tou je mód Skirmish Trails, kde čelíte výzvám umělé inteligence. Pravidla jsou stejná jako v normálním skirmishi, ale druh, počet protivníků nebo mapa je dána dopředu a nemůžete si vybírat. Ze začátku máte i více startovních prostředků a jednoho lehčího soupeře. Postupně se ale podmínky ztěžují, až třeba v pokročilejších mapách stojíte proti koalici tří AI lordů a navíc jen s almužnou místo pořádné zásoby zlaťáků do začátku.

Klasický skirmish, kde si nastavujete vše sami dle libosti, taky nechybí. Navíc je možné, stejně jako v multiplayeru tvořit co-op týmy a rozhodně potěší výběr z 8 různých AI charakterů, z nichž jsou někteří už notoricky známí z minulých dílů (Krysa, Vlk). Každý soupeř představuje trochu odlišný styl hraní. Je to dáno jejich rozdílnými slabými a silnými stránkami, což ovlivňuje i obtížnost. Je to rozhodně potěšující, ale pro fandy původní hry zase nic objevného, spíše samozřejmost. Multiplayer (2-8 hráčů) pak funguje totožně jako skirmish mód s tím rozdílem, že hrajete i s živými protivníky (deathmatch nebo co-op proti AI soupeřům, případně mix lidí i AI hráčů a všichni jdou proti sobě).

Jak už jsem naznačil o trochu výše, hratelnost rozhodně není na pohodu a člověk se musí hodně otáčet, aby mu hlavně ze začátku hned neujel vlak. Zvlášť ve skirmishi/multiplayeru, když to na startu vezmete za špatný konec, jste vyřízení jedna dvě.

I ostřílení hráči původního Stronghold Crusader se asi budou docela divit nad občas brutálním objemem surovin pro stavbu některých budov. Třeba mlýn na mouku nebo hospoda schramstne 200 jednotek dřeva a na 1 čtvereček širší hradby padne celých 7 jednotek kamene. Chcete-li se řádně opevnit, tak náklady se šplhají do mnoha stovek nebo i tisíců "tun" kamene, protože i střední věž chce 100 a větší 180.

Ještě větší šok nastane při prvním větším útoku nepřátel. Střední věž jde k zemi snad po první či druhé střele z trebušety, hradby se rozlétávají na prach, jak kdyby byly z polystyrenu i při použití obyčejných katapultů nebo vojáků s krumpáči. Aspoň že ta demolice díky fyzikálnímu enginu Havoc hezky vypadá ;) Kusy hradeb létají do všech stran a vojáci, kteří na nich předtím stáli, jakbysmet.

Ve světle příliš snadné destrukce jakéhokoli opevnění se už asi není třeba divit, proč ze hry vymizely například obléhací věže nebo chlapíci se žebříky. Jsou to totiž naprosto zbytečné jednotky. Proč by se někdo namáhal hradby přelézat, když je tak snadno rozstřelíte. Obrana je proti tomuhle fungování asi jediná. Rapidně zvýšit produkci surovin a smířit se s tím, že výstavba a údržba funkčních hradeb neustálými opravami vás bude stát hoooodně kamení.

Stronghold Crusader 2 motivuje k objednávce trailerem

Ubránit hrad lze i různými udělátky a pastmi, jak jsme si osvojili už v minulých dílech. Tedy kromě vodního příkopu, který taky nějak záhadně zmizel (v původním Crusaderovi přitom byl). Naštěstí jsou zde stále klasické pasti s dřevěnými bodáky v zemi, zápalné pasti, polévání horkým olejem apod.

Více o Stronghold Crusader 2

Zajímavé jsou i tři druhy střeleckých věží, ale chce to vychytat jejich používání, protože každá se hodí na určitý druh cílů, jsou nechutně drahé a nepřátelé je obvykle rychle pošlou k zemi ani nevíte jak. Správa hradu se jinak omezila jen na vybírání daní, zajišťování stravy obyvatelům, přísun piva do hospody a dodávání svíček do kostela pro bohoslužby. Daně se dají zvednout na maximum, když zajistíte zvýšené přísuny ostatních spotřebních složek.

Všechny tyto změny docela zásadně ovlivňují hratelnost a je mi jasné, že řada fandů původního Stronghold Crusader tohle nepobere a zůstanou u své staré klasiky. Pokud se ale přizpůsobíte (je navíc možné, že hra bude postupem času lépe vybalancovaná), jen samotný singleplayer vám nabídne desítky hodin zábavy. To u moderních her rozhodně není pravidlo. Díky samostatnému a plně nastavitelnému skirmish módu je znovuhratelnost nového Crusaderu velmi dobrá a nesmíme zapomenout, že v multiplayeru taky nějakou dobu prakticky každý hráč pěkně pobude.

Stronghold Crusader 2 pro PC vyšel digitální distribucí koncem září za 35 eur a u nás v krabicovce v angličtině od Hypermaxu 24. října za 899 Kč.

koupit na Xzone.

Když bych to měl celé shrnout, tak jsem byl ve výsledku příjemně překvapen. Sice není vše úplně skvělé, ale i přes zmíněné nedostatky se ani jednou nedostavila frustrace či pocity zmaru z technických chyb, které jsem zažíval u Stronghold 3. Naopak obtížnost hry představuje slušnou výzvu a sváteční hráči budou mít nemalé problémy při zdolávání jednotlivých scénářů a AI soupeřů.

Vychází Stronghold Crusader 2, v němž můžete katapultovat mrtvá zvířata do nepřátelského hradu

VERDIKT: Doslova hrobníkovi z lopaty se podařilo utéct a vrátit značku Stronghold na výsluní klasických RTS, kterých už je jen poskrovnu. Druhý Crusader sice prošel určitými změnami, ze kterých nemám úplně nejlepší pocit, ale celkově to dopadlo na chvalitebnou. Pokud nepočítám původní staré díly, tak beztak lepší hru, kde se dají stavět a dobývat hrady, jinde nenajdete.

7 / 10

RECENZE Stronghold Crusader 2 Milan Bergman Vyrovnáte se s určitými změnami? 2014-10-19T05:00:00+02:00 7 10
REKLAMA

- komentáře (4)

Po 30 dnech od publikování článku se diskuse automaticky zavírají, ale v rozpravě můžete pokračovat v našem fóru!

  • Nahrává se...