Eurogamer.cz

Recenze The Unfinished Swan

Nejen vizuálně mimořádná pohádka.

U her, podobně jako u filmů nebo lásky na první pohled, občas zafunguje okouzlení prvním okamžikem. Ne náhodou má v tomto ohledu Unfinished Swan (dále jen "labuť") mnoho společného s hrami od Thatgamecompany, jako jsou Journey nebo Flower. Navzdory snaze o podobnou výtvarnou a emotivní výjimečnost má ale Labuť svůj vlastní styl, takže ji v žádném případě nelze pokládat pouze za nějakou "vykrádačku", snažící se těžit z úspěchu a oblíbenosti podobných titulů. Když hru poprvé zapnete a v hlavním menu se před vámi začnou obracet listy nádherné pohádkové knihy s nedokreslenými obrázky, pochopíte, že máte před sebou něco jedinečného.

Andersenovská pohádka

Labuť není žádnou experimentální hříčkou bez hlubšího smyslu a kontextu. Naopak, je to hodně cílevědomý kousek s poměrně silnou příběhovou linkou, přinejmenším v rámci žánru. Výchozí zápletka vypráví o malém chlapci jménem Monroe, který po své zesnulé matce schraňuje její sbírku maleb. Jelikož máma byla šikovná na začínání věcí, ale ne na jejich dokončování (v jistém smyslu to lze vztáhnout i na jejího syna), všechny malby jsou nedokončené. Monroe má přitom nejraději kresbu nedokončené labutě. Když tedy jednoho dne labuť záhadně z plátna zmizí, Monroe se vydá tajemným portálem za ní, do království nedokončených kreseb.

Již v těchto úvodních řádcích snadno vycítíte silnou melancholičnost celého příběhu, která mi pohromadě s černou tuží ztvárněnými ilustracemi připomněla posmutnělé pohádky Hanse Christiana Andersena. Monroe na své pouti za uniklou labutí bude vždycky kousek pozadu, zoufale natahujíce ruku za sněhobílým ptákem, který mu zase na poslední chvíli unikne. Přitom bude objevovat osiřelé království a odhalovat hořkosladký příběh jeho vládce, který prostě nemůže dopadnout dobře. Na této úrovni má hra hodně co do sebe, i bez všeho toho humbuku okolo vizuálního zpracování a nápadité hratelnosti. Bohužel samotný konec je ale poněkud nejednoznačný a nechá snad až příliš na výkladu hráče.

Call of Brush

Po předchozích odstavcích může někoho zaskočit, když hru prohlásím za střílečku. Ona je to ale pravda jen částečně, podobně jako například ve hře Portal. Základní mechaniky jsou chození z vlastního pohledu a "střílení" (můžete hrát pomocí Move, ale přišlo mi to jako snaha o vtažení do hry za cenu určité ztráty přesnosti). Kulky ale nejsou tvořeny olovem, nýbrž barvou nebo vodou. Hráč tak efektivně kreslí a maže: zemi, zdi a předměty před sebou. Abychom si rozuměli, ty věci tam vždycky jsou a je možné se o ně zaseknout apod. Jsou ale všechny celé bílé a teprve "nahození" barvou odhalí jejich obrysy v 3D prostoru - do té doby splývá vše do nerozeznatelné bílé plochy, jako nepokreslené plátno.

Úvodní vizuální šok a zážitek jsou opravdu silné. Samozřejmě jsou v tomto ohledu ve výhodě ti, kdo nekoukali na videa a pokud možno, ani na obrázky. Pocit z procházení se bílou nicotou a její odhalování pomocí cákanců barvy je prostě jedinečný a navzdory zdánlivé jednoduchosti konceptu i formy mu hodně sluší velká obrazovka nebo plátno. Hra se ovšem vyznačuje také vynikajícím dávkováním, takže jakmile se vám určitý aspekt okouká - vizuální nebo hratelnostní - otočí kniha list (doslova) a ocitnete se v novém prostředí, které vypadá výrazně jinak a vyžaduje odlišné herní postupy.

Trailer

Výprava plná zážitků

Zatímco první kapitola hry si snadno vystačí se samotným kreslením, následující kapitoly již přináší mnohem pestřejší arzenál a postupně se vzdají i oné dvoubarevné jednoduchosti. Budete se tak procházet gigantickým zahradním bludištěm, šplhat po hradbách vysokého hradu nebo zažijete hodně adrenalinovou jízdu po řece. Hra nemá nouzi o překvapení a silné momenty, kdy se před vámi poprvé otevře výhled na novou scenérii nebo vám dojdou její souvislosti, které jste z předchozího úhlu neviděli. Velkou roli v celkovém dojmu hraje také mimořádně působivá hudba, náležitě pohádková a relaxační, plná silných motivů a zajímavých efektů.

The Unfinished Swan pro PS3 vyšlo 23. října jen digitální distribucí na PSN za 13 eur.

Ne vše je přitom pohádkově melancholické. Jistá kapitola se odehrává v noci ve strašidelném lese. Zde je stěží vidět na krok a v neproniknutelné temnotě lesa okolo vás se skrývá plno příšer, hlavně pavouků, které vás rozcupují, pokud nebudete našlapovat opatrně a nebudete si hlídat svůj zdroj světla. Tahle pasáž byla regulérně strašidelná. Silný zážitek nabízí ale také pasáž, ve které získáte uvnitř nedokončeného obrazu schopnost tvořit geometrii skoro kdekoliv a jakkoliv, abyste se po ní mohli dostat dále. Tahle fascinující kapitola je navíc spojená se zrcadlením a nutností orientovat se v obrácených obrazech světa. Přesto se ale obtížnost udržuje na skvěle vyrovnané hladině a troufnu si tvrdit, že hru bez velké frustrace dohraje i dítě.

VERDIKT: The Unfinished Swan je jako pohlazení: půvabná pohádka, která okouzlí bez ohledu na věk hráče. Pokud jste měli tendenci ji odsoudit jako příliš jinakou podivnost, udělejte si laskavost a zkuste alespoň zkušební verzi. Objevíte překvapivě konzistentní audiovizuální zážitek, který vás na několik hodin vtáhne do snu, na jaký jen tak nezapomenete.

7 / 10

Recenze The Unfinished Swan Martin Zavřel Nejen vizuálně mimořádná pohádka. 2012-12-07T10:30:00+01:00 7 10
REKLAMA

- komentáře (6)

Po 30 dnech od publikování článku se diskuse automaticky zavírají, ale v rozpravě můžete pokračovat v našem fóru!

  • Nahrává se...