Velké srovnání PlayStation VITA s Nintendo 3DS - téma

Oficiální start prodeje Playstation Vita v ČR se blíží mílovými kroky (22. února). Chceme vám proto představit hlavní rozdíly proti přímému konkurentu - Nintendo 3DS (recenze). Věnovat se budeme hlavně hardware a systému samotnému. Hry, které jsou samozřejmě tím nejdůležitějším, protentokrát záměrně necháme stranou (o nich až příště).

Displej

První, co u konzole vidíte, je vnější obal a displej. PS Vita má pětipalcový OLED multidotykový kapacitní displej s rozlišením 960x544 pixelů. Naproti tomu Nintendo 3DS obsahuje displeje dva. První 3,53 palcový autostereoskopický 3D LCD displej s rozlišením 800x240 bodů, které je ale při použití 3D vlastně 400x240. Spodní displej je třípalcový, má rozlišení 320x240 bodů a je dotykový, ale využívá jinou technologii - je rezistivní. V praxi to znamená, že PS Vita si poradí s lůžky prstů a je tím pádem intuitivně a pohodlně ovladatelná. Nintendo 3DS má s prsty trochu problém, ale zase bezvadně funguje s dodávaným stylusem a je s ním přesnější. Nicméně kvalita obrazu je jasně lepší na displeji PS Vita, ať už proto, že je větší, jemnější nebo používá na barvy vynikající OLED technologii. Subjektivně rozdíl v kvalitě obrazu mezi oběma displeji však nepovažuji za až tak enormní. A tím říkám jediné, na Nintendo 3DS je obraz taky pěkný.

Výkon

Výkon obou přenosných konzoli se nedá příliš porovnávat. V PS Vita je procesor ARM Cortex A9, podobně jako v iPhone 4S, ale na rozdíl od něj se čtyřmi jádry a pravděpodobně na 800 Mhz, i když je schopen tepat rychlostí až 2 Ghz. Pro běh systému samotného je jedno ze čtyř jader plně rezervováno a aplikace, rozuměj hry, mohou zatím využívat jádra tři. Nintendo 3DS je pouze dvoujádrové a běží na 1 Ghz. Po dlouhodobějších zkušenostech s Nintendem 3DS mám pocit, že výkonu se opravdu nedostává.

Nemám nicméně na mysli hry, které běží naprosto plynule, ale spíše odezvu při pohybu v menu, fotoaparátu, aplikacích a nastaveních. Ale dle zkušeností z Japonska ani Vita není ve svižnosti systému nijak excelentní, někdo tvrdí, že je dokonce pomalejší. Na takový verdikt, ale musím počkat, až budu mít s PS Vita znovu v ruce.

Grafika

Grafický výkon obou soupeřů je také propastný. PS Vita používá grafiku PowerVR SGX543 MP4+ se čtyřmi jádry, která je opět použita i v iPhone 4S v dvoujádrové variantě. Nintendo 3DS má grafiku PICA-200. Jak moc je grafická část PS Vita výkonná pochopíme v momentě, kdy zjistíme, že její čip dokáže vyprodukovat kolem 133 miliónů polygonů za sekundu, kdežto Nintendo 3DS 15,3 miliónu. Jasně PS Vita musí počítat s vyšším rozlišením displeje, přesto je její teoretický grafický výkon více než osminásobný.

Výdrž na baterie

Výkon je jedna věc a druhá je provozní doba na baterie, u přenosných zařízení kritická hodnota. Nintendo 3DS vydrží běžet až pět hodin v kuse, to mohu potvrdit. A je to málo. PS Vita se pohybuje na podobných hodnotách a myslím, že to bude stejně málo, jako u konkurence. Na druhou stranu, přenosné konzole mají trochu jiný účel než třeba telefony, které musí být na příjmu alespoň celý den. A nakonec jsem stejně zjistil, že s Nintendo 3DS hraji většinou v blízkosti zásuvek.

Ovládání Nintendo 3DS má jeden joystick (dva s 3DS Circle Pad Pro), křížový ovladač, čtyři akční tlačítka, dvě zadní a tři ovládací prvky pod displejem. Rovněž má gyroskop a akcelerometr. Zapomenout nelze na ovládání přes spodní dotykový displej.

PS Vita obsahuje podstatně širší možnosti. Nejvýraznějším plusem jsou dvě analogové páčky. Sice mi nepřijdou ze zkušenosti z E3 tak pohodlné, jako circle pad z Nintendo 3DS, ale pro ovládání stříleček a akčních her, jsou prostě nenahraditelné. Velmi zajímavý je zadní dotykový panel, který podle mě najde využití zejména v indie hříčkách, spíše než ve velkých AAA hrách. Multidotykový displej přibližuje herní požitek k chytrým telefonům. Ačkoliv jsem držel PS Vita jen pár desítek minut, na rozdíl od stovek hodin strávených s Nintendo 3DS, už teď je mi jasné, že do rukou padne mnohem lépe, než kvadroidní konkurence, z níž mám při dlouhodobém hraní křeče do rukou.

Rozšířená realita a bezdrátové sítě

Oba systémy přibalují šest AR karet, tedy papírků, které z vašeho okolí udělají herní hřiště, například v Reality Fighters. PS Vita si umí zvládá AR i bez karet. Obě konzole také obsahují Wifi čip, PS Vita lze koupit i s 3G modulem. Ovšem v době, kdy každý slušnější telefon funguje jako Wifi access point a vzhledem k stavu mobilní sítě u nás, je 3G verze PS Vita pro ČR možná zbytečný luxus. Nintendo 3DS má možnost bezdrátové sítě (Wifi) jednoduše vypnout pomocí hardware tlačítka na straně konzole a šetřit trochu baterku. U Vity musíte do menu nastavení.

Ukládací prostor

Poměrně málo diskutovanou vlastností konzolí je ukládací prostor. Nintendo 3DS je v základu vybaveno dvougigabajtovou SD kartou a ač stahuji hodně, rozhodně se mi ji zatím nedaří zaplnit ani z půlky. Problém u PS Vita je, že v základu nemáte paměťovou kartu žádnou. Ta nejlevnější stojí v tuto chvíli 4GB verze na Xzone 599,- Kč a není ničím nahraditelná. Nejedná se o žádný standard typu microSD ani proprietární Sony MemoryStick. A nemyslete si, že paměťovou kartu nebudete potřebovat. Některé hry, například Uncharted: Golden Abyss, k ukládání pozic paměťovou kartu vyžadují! Bez ní se ani nespustí! Navíc jestli plánujete nakupovat plné hry přímo z Playstation Store, rovnou se poohlédněte po té největší - 32 GB.

Fotoaparát

Snad jediná hardware vlastnost, která je u obou konzolí funkčně podobná, jsou kamery fotoaparátu. Maximální rozlišení PS Vita je 1,3 megapixelu a u Nintenda je to "pouze" 0,3 megapixelu, ale ve 3D. Proč říkám, že lze fotografování na obou systémech porovnávat? Jednoduše, fotky z nich budou vždy naprosto otřesné vedle těch z novějších mobilů nebo i tím nejlevnějším digitálním fotoaparátem. Nintendo 3DS už může natáčet video ve 3D a s pár efekty. PS Vita zatím ne, zřejmě se dočkáme až s vydáním novějších firmware. Ale pro oba platí v podstatě to samé, co u fotografování.

Přiložený neherní software

Nintendo 3DS je na trhu tři čtvrtě roku a jeho software výbava je samozřejmě rozsáhlejší. Stručný seznam: Nintendo eShop pro nakupování nových i starších her a přehrávání trailerů, Nintendo 3DS Camera pro focení a natáčení, Nintendo 3DS Sound pro nahrávání a upravování zvuků, Mii Maker, StreetPass Mii Plaza s nasbíranými Mii a hrami postavenými na výměně informací s dalšími Nintendo 3DS konzolemi, AR Games, Face Raiders (jednoduchá hříčka využívající kameru a pohybové senzory), Nintendo Video pro krátké 3D filmy (v ČR nedostupné i s nastavením regionu na Velkou Británii), aplikace Eurosport s klipy ze série Watts (zábavnější než celé Nintendo Video a dostupné i v ČR).

Dále je u 3DS Activity Log pro kontrolu doby strávené hraním a krokoměr, Download Play pro sdílení demoverzí a bezdrátové hraní s konzolemi v blízkém okolí nebo Nintendo Letter Box pro výměnu ručně psaných zpráv s přáteli. Již jsme zmínil internetový prohlížeč (Opera). A nechybí ani pár her zdarma, které Nintendo občas nabízí. Třeba hned při zahájení fungování eShopu to byl Excitebike 3D Classics, později Zelda: Four Swords nebo Pokédex. A to nemluvím o dvaceti hrách pro majitele Nintenda 3DS, kteří konzoli zakoupili před čtyřiceti procentním zlevněním.

PS Vita zatím v software výbavě lehce pokulhává, ale stejná situace byla v době uvedení u Nintendo 3DS, takže bych z toho nedělal žádnou tragédii. Na druhou stranu nabízí více, než ve své době mělo Nintendo 3DS. A zejména komunikační výbava je o pár tříd lepší než u konkurence.

Šťastné majitele PS Vita přivítá Welcome Park - minihry, které mají ukázat různé ovládací prvky nové konzole. Třeba Digit Chase představí (multi)dotykový displej, malá skejťácká variace Skate Axis zase využívá pohybové senzory. Welcome Park bych přirovnal k Face Raiders, které sice jiným způsobem, ale rovněž představují funkce Nintendo 3DS. Druhou předinstalovanou aplikací je Party. Díky ní si můžete textově i hlasem pokecat až s dalšími sedmi kamarády. Funguje i při hraní her, dokonce můžete mít každý spuštěnou hru jinou. Skvělé a na Nintendo 3DS podobná utilitka zatraceně chybí.

Přiložený komunikační software

Playstation Store nemusím ostříleným fanouškům Sony konzolí představovat. Jde o elektronický obchod s hrami, ať už přímo vytvořenými pro PS Vita, či původní PSP stahovatelné hry, Playstation Minis nebo Playstation One Classics. Nebudou chybět aplikace, hned od startu by to měli být Facebook, Foursquare, Skype a Twitter. V budoucnu asi i s dalšími věcmi jako komixy, možná filmy. Přiznám se, že právě třeba Twitter nebo Skype mi na Nintendo 3DS hrozně chybí a díky jejich absenci nosím konzoli s sebou mnohem méně, než bych mohl. V téhle disciplíně má Vita jasně navrch.

1/23 Rozhraní menu PlayStation VITA

Předešlá Další Ukázat vše ▸

Group messaging je Sony alternativa k ICQ nebo Steam/Google/Facebook chatu. Posílat zprávy půjde i s majiteli PS3 a snad i původní PSP. Photos je fotoaparát a galerie v jednom. Near je variace na StreetPass u Nintendo 3DS. Díky Near byste měli vědět, co hrají ostatní lidé s PS Vita ve vaše okolí, přidat si je do svého seznamu přátel na Playstation Network nebo se přidat k/spustit multiplayerové klání s lidmi ve vaší blízkosti. Trophies je přehlídka trofejí nejen z PS Vita her, ale i těch na PS3. Music jednoduše přehrává vaší sbírku písní stažených z počítače nebo PS3. Friends je centrální bod pro komunikaci a sdílení dat s kamarády z PSN.

Internet Browser nemusím vysvětlovat. Použití internetového prohlížeče je na Nintendo 3DS kvůli šílené pomalosti v podstatě nefunkční. Snad bude PS Vita zobrazovat web bez větších problémů. Určitě bude jeho prohlížení bude pohodlnější díky vyššímu rozlišení displeje. Tedy až na fatální zádrhel v podobě chybějící podpory Flash nebo HTML 5, což znamená velmi omezenou funkcionalitu webu. Sony i Nintendo (o Microsoftu s Xbox360 nemluvě) omezují Flash dlouhodobě, aby zabránili v konzumaci obsahu bez podílu na zisku z jeho distribuce. Ale ruku na srdce, jestli si koupím PS Vita nebo jinou konzoli, nepořizuji si ji přeci kvůli flashovým hrám, ale právě kvůli AAA titulům, které jinde nenajdu. Jasně, a pak je tu samozřejmě porno, které se na přenosné konzole, určené v západních zemích hlavně dětem, prostě nehodí.

Závěr

PS Vita na papíře vypadá jako nabušená konzole, která nesmí chybět v kapse každého pořádného hráče. Nicméně nepřesvědčivé prodeje z předvánočního Japonska mluví jasnou řečí. Konzole může mít výkonu, kolik chce, důležité jsou exkluzivní tituly, které nakonec hardware dokáží prodat. A nesmíme zapomínat na cenu, která je u VITA asi o 40% vyšší a to nepočítám téměř nutnou paměťovou kartu. Ale na nějaké verdikty je nyní ještě brzy.

Tento článek vyšel v rámci speciálu Eurogameru věnovanému PlayStation VITA. Příště se budeme věnovat nejočekávanějším hrám pro tuto přenosnou konzoli.