Recenze Walking Dead: Survival Instinct

Kontakt se zombíky může vážně poškodit vaše zdraví!

Na papíre vymyšlená dobře a se zajímavými nápady, ale hodně omšelé zpracování a hlavně špatné provedení.

Hry se zombíky jsou v posledních letech v kurzu. Na nemrtvé lze narazit dokonce i tam, kde byste je vůbec nečekali, alespoň jako bonus a něco navíc. Neúnavně útočí i z televizních obrazovek a bylo jen otázkou času, až se to někdo (už zase) pokusí skloubit. Loňský hit, adventurní série The Walking Dead od Telltale budiž toho příkladem a úspěšným, byť čerpal inspiraci z komiksu. Je ale otázkou, zda by zájem byl tak velký i bez seriálu. A protože ten zůstal v tomhle ohledu (zdá se?) trestuhodně nevyužit, přispěchal se svou troškou do mlýna i všemocný Activision.

Že bude „akční" Walking Dead s velkou pravděpodobností pěkný propadák (kulantně řečeno) bylo znát už z prvního neoficiálně-oficiálního traileru na Survival Instinct. To bylo řečí, že s ním Activision nemají nic společného a že záběry neodpovídají finální verzi hry. No žehlili to, jak jen mohli. Přitom zhruba minutu po spuštění teď již definitivně finální a prodávané verze všichni odvážlivci zjistí, že skutečnost je možná ještě horší. Ohledy a takt stranou, tak nevábně vypadající a odpudivý titul, prodávaný navíc za plnou cenu, aby v roce 2013 jeden pohledal.

Bude to už jen... lepší?

Náplní celé hry je sbírat cokoliv k snědku, jakékoli náboje a každou věc, s níž lze mlátit zombíky po hlavě. Jednotlivé úrovně na tom přesto ještě stavějí zápletku a zobrazují tyto samozřejmosti jako hlavní úkol. Najdi benzín, najdi zásoby, najdi parťáka a vyraž dál. A takhle pořád dokola. Ano, na jednu stranu je to vcelku otravné a repetitivní. Na druhou stranu realita sama a věrná kopie seriálu. Takže proč vůbec chtít nějaké zázraky. Rozjezd hry je na každý pád pomalejší a vyložená zábava se zrovna nedostavuje, když v líném tempu bloumáte po okolí chaty, učíte se jak zabít nemrtvé potichu a zezadu, jak je kladivem nebo pažbou lehce odstrčit a rozptýlit, abyste je posléze dorazili.

Opravdové hraní začíná až o nějakých 20-30 minut později, to už víte která bije a o co v téhle prý-ne-tak-úplně first-person střílečce půjde. Her se zombíky je hromada a příměrů se jistě nabízí spousta. Já si ale - kdo ví proč vlastně - vzpomněl na postarší kousek jménem Condemned. Ač horor a spíše detektivní, ovšem zároveň hodně lineární, pomalý a se značně omezeným designem levelů. Mapy jsou jedna jako druhá (jen vždy začínáte v jiném místě) a často s neviditelnými zdmi či nelogickými překážkami, což vás časem začne hodně štvát a kazit zážitek. Myšlenka se nicméně přikradla patrně z důvodu, že i v Survival Instinct jsem zpočátku běhal vyzbrojen vodovodní trubkou, šajnil kuželem baterky po regálech opuštěných obchodů a hledal cokoliv, co by mohlo pomoci. Pomalé až rozvláčné tempo, realtime stíny a obava, že za každým rohem na vás někdo vybafne. Atmosféra chvílemi není vůbec špatná.

Cesta z města a do města s možností volby

Docela zajímavé jsou rovněž přesuny mezi jednotlivými městečky. Každý z levelů je ve hře reprezentován menší mapkou (nejčastěji pár hlavních ulic, farma s nejbližším okolím, opuštěná továrna...) a jakmile máte hotovo, je čas vyřešit jízdu z lokace do lokace. Přípravu a nezbytné sesbírání zásob (jídlo, zbraně, palivo) máte hotovu, plánuje se ale i trasa kterou zvolíte. Destinací na mapě může být dokonce víc, což je další plus - pořadí levelů lze občas určovat a vybírat, jediné dohrání tudíž neodhalí úplně všechno.

Cesta sama, pomyslná a neinteraktivní, potom závisí na výběru silnice. Obecně se dá říct, že dálnice je relativně bezpečná, rychlá (šetříte benzín) a skýtá minimum možností pro přepad, či nějakou tu zastávku. Pravým opakem je jízda „oklikou", po okreskách a mimo hlavní tahy. Samozřejmě projedete víc, lze se nadát nějakého toho překvapení, ale lze i více získat. Nejednou je hráči nabídnuta neplánovaná pauza, s možností prozkoumat blízký motorest, autodílnu a podobně. Zlatá střední cesta bývá potom zlatá a střední, inu směs obojího. Nicméně, za celou dobu hraní jsem neodhalil systém s jakým hra různé alternativy předkládá. Jsou pevně dány? Jsou náhodně losovány? Kouká vám hra do inventáře a dává případně šanci na sběr věcí, co se zrovna nedostávají? Netuším. Tohle by dost možná odhalil až třetí, pátý..., průchod příběhovou kampaní.

Jedno je jisté: Jsou přejezdy, kdy se nic nestane a v poklidu dorazíte do cíle. A jsou infarktové situace, kdy už z bodu A vyjíždíte s minimem jídla, nedostatkem nábojů a poloprázdnou nádrží. Neplánovaná zastávka tak svádí k risku. A možnosti se před bodem B pěkně napakovat. Asi dvakrát mi také benzín došel a nebylo zbytí obstarat si ho právě tam, kde jsme zastavili. Dálnice s odstavenými auty a přilehlý kemp byla docela v pohodě, jen pár zombíků a slušné zásoby. Parkoviště plné školních autobusů a osobních aut byl však pravý opak, hejna nemrtvých a volná prostranství, kde se nebylo jak ukrýt. Ale i velký počet kanystrů.

Sólo se to lépe táhne?

Použil jsem množné číslo, každopádně hra je čistě singlová, žádní parťáci, žádná skupinka přeživších. Přes právě vyřčené jste však nuceni shánět i větší auta (kufr, počet míst k sezení) a starat se o další členy skupiny. Co že to? Inu ač sami a jako kůl v plotě, většinou po cestě naberete další nepokousané a těm lze drobně rozkazovat. Proto než vyrazíte do akce a za plněním úkolů, navrhnete, že tady plešoun zkusí najít nějaké jídlo. A dáte mu třeba do rukou i palici, neb má v charakteristice, že je pruďas a rád nářadí. Polda zase může zkusit obstarat další pistole a vůbec zásobníky, už se vám to tenčí. Ovšem po zbytek úrovně už o nich neuslyšíte, ani je neuvidíte, na kooperaci tuplem zapomeňte.

Podobně jako u přejezdů, nevím jak tohle funguje. Je-li předem dáno komu se zadaří a kdo bude pokousán. A znamená-li příkaz „vlez do auta a seď na zadku" automaticky bezpečí. Nápad je to nicméně zajímavý, možná i neotřelý a evidentně nutící k opakovanému hraní. Nejen abyste tomu přišli na kloub, ale dostali i speciální odměny, za projití celé hry s tím a oním charakterem po boku. Informační obrazovky a atributy jednotlivých přeživších mají navíc tendenci slibovat vám hory doly. Ve smyslu policista s puškou, vyslaný na stanici plnou zombíků, to jistě zvládne. Dáváme 80% šanci. Naproti tomu vystrašená holčina s holýma rukama to má spočítané, tu jste snad ani neměli brát, vrátí se sotva na 10% a určitě bez jídla. Horší je, že tohle posílání parťáků na mise opět není dotažené, protože časem zjistíte, že se vám to vůbec nevyplatí, když se téměř vždy vrátí zmasakrovaní a s jen minimálními až směšnými nálezy, které si během pár vteřin dokážete najít sami.

Jízda jak na horské dráze

Jak vidno (a pokud ne, zkuste tomu věřit), Survival Instinct není zase tak špatná hra. Vymyšlená je na papíře docela dobře a i přes nevábnou grafiku, celkově hodně omšelé a laciné zpracování, umí překvapit a má světlé chvilky. Vizuální kabát jakoby někdo přešel s tím, že adventurní Walking Dead přece taky není nijak hvězdná, tím spíš krásná. Jenže tam šlo o stylizaci, tady o peníze a šetření na každém kroku. Jen domněnka, ale asi správná. Stejně tak herní náplň. Ano, je to blbárna a pořád dokola, vlastně o ničem. Jenže jde o hru podle seriálu - a i ten je svým způsobem o ničem a pořád se stejnou šablonou.

Survival Instinct chvílemi dokáže pracovat s atmosférou, jeho pomalé tempo a snaha nutit hráče jet to stealth stylem přináší občas ovoce. Zombíků je většinou víc než nábojů, zbraně na blízko jsou slabé a chvilku trvá někoho ubít, plus palné zbraně dělají hluk a strhávají pozornost. Prvních pár hodin jsem tedy nemrtvé hlavně překvapoval, vpadal jim do zad a vrážel kudlu do hlavy. Je možné i lákat celé skupinky kam zrovna potřebujete, stačí hodit láhev támhle, nebo zapnout nahlas rádio tuhle. A když už není zbytí a když už si vás všimli, brát je po hlavách čímkoliv co je zrovna po ruce. Trubky, pálky, kladiva, mačety..., jsou-li náboje, i střílet z pistolí, brokovnic, či pušek. Nezdá se to, ale způsobů jak hrát se nabízí víc, od kradmého Sama Fishera, až po akčního Ramba. Občas lze ulicí jen proběhnout, několika jedincům ustřelit hlavu a než se další vzpamatují, zapadnout do krámku.

Na druhou stranu, hře podrážejí nohy hloupé úkoly, podivný design map a opakující se akce, nejen co se rozbíjení hlav týče. A zase, je to jako v seriálu, každý nalezenec chce jen pomoc, odvézt, potažmo něco přinést. Zároveň je to ale po chvíli nuda, pobíhat od domečku k domečku a nosit podivné předměty, s vidinou výměny za něco potřebnějšího. Tenhle chce baterky do rádia, bláznivá stará ženská svoji kočku, další buduje past na zombíky a potřebuje nějaké prskavky..., ve finále však donášková služba. Kdy jen doufáte, že to přežijete a že vás dotyčný nepodrazí. Jak na horské dráze, jednou nahoře, jednou dole. Chvíli se bavíte (takové letní autokino za tmy a bouřky bylo fajn, městečko a přilehlý hřbitov též), chvíli se koušete nudou, když v jiných a přesto stále stejných kulisách děláte jedno a totéž. Chtělo by to nějaké zpestření.

Došly nápady?

Řeklo by se, co vymyslet nového? Jak zaujmout a vypadnout ze stereotypu? Dobrá, ovšem vejít do města, zabít tři nemrtvé (a každého vzít 3x tyčí po hlavě), najít osobu O, pak doběhnout za jejím kamarádem K (a mezitím jich třeba zabít dalších deset), přinést zpět předmět P..., a takhle 2-3x v každém levelu, to taky není zrovna terno, skvělá zábava a esence hratelnosti. Je sice pravda, že to je asi realistické a že americká městečka či zastávky u silnice jsou také jedna jako druhá a nemůžeme chtít po ujetí pár kilometrů úplně jinou krajinu, ale zábavnosti hry to nesvědčí. Ať se snažíte jak chcete a se zombíky máte i chuť si hrát, lákat je do pastí, vábit kraválem jinam, nebo jim skákat do zad, po chvíli to zkrátka omrzí. Tím spíš, že cestičky a design úrovní jsou svázané a pevně dané. Jsou-li kolem atraktivní kulisy - mimochodem denní doba se mění, možná i podle délky cestování, a některé mapy proto někdy působí skutečně jako noc a den - můžete se klidně hodinku potutelně usmívat, při všem tom masakrování. Abyste pak další hodinu byli třeba mrzutí.

Slušné nakopnutí představuje i kuše, Darylova tradiční zbraň, ke které se bohužel dostane až relativně pozdě. Nebo jsem měl jen smůlu? Možná se dá najít dřív, tenhle výběr levelů a bedlivý průzkum všech zákoutí je dvousečná zbraň. Ovšem na první šípy jsem narazil až v motorkářském baru, takže kdo ví jak to je. Avšak zábava s pomyslným toulcem na zádech rozhodně vzrostla, najednou jsem mohl střílet neslyšně a šípy zpětně vytahovat, takže i munice byl relativní dostatek, a pochopitelně, Daryl rázem ukázal své pravé já a byl trochu jiným zabijákem. Ale nic to nemění na tom, že Darylova postava je pro účely hry zoufale nevyužitá, nikdy s ním nemůžete jít společně ani mu zadat úkoly. Přičtěte si k tomu ještě drsňácké hlášky (dabing mají pochopitelně na triku ti správní herci), tklivé melodie a seriálový soundtrack, no a hned hru vnímáte lépe.

Startovní trailer

Jako ukázka docela dobré, ale jako hra za plnou cenu?

Jsem rozhodně dalek toho Survival Instinct někomu doporučovat. Pro fandy seriálu asi stojí za pokus, ale nelze zaručit, že se pak nebudou chtít raději nechat dobrovolně pokousat. Zvlášť za plnou cenu. Možná za polovic, nálepka budget za pár stovek by krabici slušela víc. Zrovna kritizovat nelze asi délku, při prvním hraní (styl "bojím se a nevím, co bude") to za ty tři hoďky, které zmiňovaly některé recenze, asi nedohrajete. Já končil někde na 7-8 hodinách, ale těžko říct - kampaň si každý buduje a volí sám, velký vliv má i styl hraní a preference boje. Multiplayer chybí, je to škoda, zrovna sem by se hodil a nepůsobil jako přílepek, ale soupeřte s Left 4 Dead.

Více o The Walking Dead: Survival Instinct

Umělá inteligence? Jak kdy, jak kdo. Vtipné video viděli jistě všichni, ale neřekl bych, že zombíci dělají svému druhu ostudu. Někteří jsou neteční a nevadí jim když se motáte kolem (svou roli prý hraje i čich), ani svit baterky, další vás zmerčí už na dálku. Jinak ale hloupé tupé stádo, pokud už se rozběhnou k vám, priorita je jen jedna. S tím souvisejí nedoladěné základní herní mechanismy, které můžete zneužívat ve svůj prospěch. Například zabíjení desítek zombíků, pěkně jednoho po druhém, kteří k vám jdou úzkým průchodem jako na porážku, a bodáte je nožem jak přes kopírák, což vás ani nestojí žádné náboje. Nebo vylezení do bezpečí na střechu auta (mimochodem s nerozbitelnými skly, což nepřidává na atmosféře), kam za vámi nemohou.

Což mi připomíná, i život máte jenom jeden, klesne-li energie na nulu (a v houfu nemrtvých je to hned) jednoduše končíte. A valnou část úrovně si dáte klidně znova, checkpointy jsou umístěny různě a hra občas podivně pochopí co už jste splnili. Nebo jsem hrál jen jinak, než tvůrci zamýšleli? A sejvovat nelze, což je ale fajn, užijeme si to. Ač mnohdy nadávajíc. Kvitovat lze v dnešní době též absenci mapy, tradičních QTE, neřku-li už z dálky zářících aktivních objektů. Takže spousta malých plus.

The Walking Dead: Survival Instinct vyšlo pro PC (jen digitální distribuce), PS3, X360 a WII U 22. března za 50 eur nebo 1299 Kč.

koupit na Xzone.

Pro koho vlastně je tahle hra? Může zafungovat jako slušné připomenutí seriálu a občas se mu i relativně přiblíží. Dokážu si představit, že ji někdo pojme i jako sandbox a na ne zrovna velkých mapách si se zombíky bude hrát a zkoušet různé způsoby, průchody, herní styly. Jeden a tentýž scénář se dá sehrát v několika variantách, což prodlužuje znovuhratelnost. Další hráč se možná pokusí kompletovat některé z achievementů a chránit jisté osoby, potažmo prozkoumat a proběhnout všechny zastávky na trase. Na většinu publika bude ovšem hra působit asi jako špatný vtip. Už jen jméno výrobce a nevábný kabátek ji sráží, prapodivný a pomalý rozjezd jakbysmet. K Darylovi tak, jak ho známe, s kuší a neohroženému, se patrně dostanou jen ti nejotrlejší a nejzarputilejší, jako jsem musel i já během recenzování. Škoda, silná licence, solidní nápad a návrh... ale působí to jako ochutnávka a prototyp, který potřebuje další čas a po všech stánkách dotáhnout.

VERDIKT: Survival Instinct není zase tak špatná hra. Je to blbárna a pořád dokola, vlastně o ničem. Pro fandy seriálu asi stojí za pokus. Hra působí jako ochutnávka, prototyp. Atmosféra chvílemi není vůbec špatná, ale provedení hratelnosti je mizerné. Hře podrážejí nohy hloupé úkoly, opakující se náplň a podivný design map. Nálepka budget by krabici slušela víc. Jsem rozhodně dalek toho Survival Instinct někomu doporučovat...

To bylo pár vět vytržených z textu. Hru nicméně vystihují. Pokud vás nezajímá jen číslo, rádi byste věděli víc a dostali útržky do kontextu, pokračujte čtením celého textu. A bacha na zombíky!

3 / 10

Recenze Walking Dead: Survival Instinct Marek Beniač Kontakt se zombíky může vážně poškodit vaše zdraví! 2013-03-24T09:00:00+01:00 3 10

- komentáře (36)

Po 30 dnech od publikování článku se diskuse automaticky zavírají, ale v rozpravě můžete pokračovat v našem fóru!

  • Nahrává se...