Jak hustou krajinu chcete prozkoumávat v českém husitském RPG?
Čtivá úvaha Dana Vávry o záludnostech realistických map vs. zábavnosti.
Dan Vávra, kontroverzní osobnost domácí scény a kreativní ředitel pražského studia Warhorse, které chystá husitské RPG o Janu Žižkovi, dnes publikoval chytlavě čtivý příspěvek na firemní blog a to na rozdíl od dřívějška rovnou i v češtině.
Nahlas tam uvažuje o tom, jaký typ mapy je vlastně pro správné RPG tím nejlepším řešením, a ptá se vás, hráčů, jaké řešení preferujete. Zdali "komprimovanou bramborovou krajinu, kde je všechno blízko?", nebo "realistickou krajinu, ve které se můžete potloukat hodiny, i když bude relativně prázdná?", nebo snad "Menší mapu, která vypadá realisticky, ale je rozumně zkomprimovaná?" Názory můžete psát do diskuse.
Nechybí ani srovnání husitského RPG s rozlohou jiných známých her v otevřeném herním světě, když podle obrázku má být o něco menší než Oblivion, ale zase větší než GTA: San Andreas / GTA 3. Vávra také vychvaluje způsob generování mapy v Red Dead Redemption nebo popisuje ostrov Teneriffe z Kanárských ostrovů coby předlohy pro simulaci od Bohemia Interactive. A jako bonus dokonce přihodil ukázku první testovací verzi jejich krajiny, včetně stromů pro snadnější vnímání měřítka. Malý úryvek z článku aneb těžkého údělu vývojářů her:
"Jelikož stěžejní události příběhu se odehrávají na několika místech, vzdálených od sebe desítky i stovky kilometrů, bylo potřeba rozhodnout, zda půjdeme cestou fikce a plácneme vedle sebe zcela nesouvisející místa jako třeba Berlín a Londýn do jedné mapy 3x3 km, nebo zda bude ve hře nějaký loading a hráč se mezi příliš vzdálenými místy přesune po mapě. Rozhodl jsem se pro druhou variantu. Hra se proto bude odehrávat na několika menších mapách, které budou reálné, místo jedné mapy nesmyslné. Důvodem nebylo technické omezení enginu, ale prostě jen a pouze snaha o realističnost."
"Prošel jsem mnoho desítek hradů, tvrzí a městeček a u každého zkoumal jeho historii. Skončil jsem s asi dvěma desítkami míst, která vypadala slibně, a začal je zkoumat hlouběji. Nakonec jsem vybral dvě lokace, kde se odehrály události, které takřka předčily moje očekávání, a k mé velké radosti jsem zjistil, že zmínky o nich jsou hned ve dvou románech, odehrávajících se ve stejném období, jako náš příběh, a v jejichž bezprostřední blízkosti se nachází spousta zajímavých míst a krásná divoká příroda. Kromě toho osudy lidí, kteří zde žili, přímo vybízely k zakomponování do našeho příběhu."
"Bohužel, ona místa od sebe byla vzdálená dvanáct kilometrů vzdušnou čarou, což je opravdu hodně. Podobně velká krajina je nad naše realizační možnosti a navíc by byla zcela nezábavná na hraní. Pokud bychom se drželi reality, vytvořili bychom deset kilometrů prázdných lesů. Kdybychom je osázeli něčím, co v nich nebylo, popřeli bychom důvod toho, proč se držíme reality. Přišel tedy čas dělat kompromisy... "