RECENZE Civilization: Beyond Earth

Probudí nadšení pro strategie a umí překvapovat.

Není pochyb o tom, že dosavadní Civilizace Sida Meiera byly a stále jsou výbornými strategiemi, nicméně pět dílů mapující lidskou historii je myslím docela dost a jen málokdo si přál, aby se "šestka" držela původních vyjetých kolejí. Tahle série se zkrátka musela pohnout dál a jen těžko hledat lepší nápad než to zkusit tam, kde klasické Civilizace obvykle končily. Mluvím o vědeckém (vesmírném) vítězství, kterého člověk dosáhl, pokud jako první postavil a vyslal vesmírnou loď k Alfě Centauri.

Beyond Earth vás tak přivádí v roli vesmírných kolonizátorů na vzdálenou planetu. Některá prostředí na první pohled vzdáleně připomínají původní Zemi, jiná jsou zase jak vystřižená ze sci-fi komiksů a hýří pestrobarevnou paletou. A to nemluvím o emzácích a alienech, kteří tady doslova vykukují zpoza každého rohu, kamene nebo vodní hladiny. Problém není ani potkat červa, který by si moc nezadal s písečným kolegou ze sci-fi románu Duna od Franka Herberta.

Fanoušci dnes už legendární hry Sid Meier's Alpha Centauri ale budou lehce rozladěni, protože Beyond Earth není jejím druhým dílem, spíš jen duchovním pokračovatelem. Když se totiž po chvíli adaptujete na nové prostředí, zjistíte, že herní systém se mnohem více podobá minulé Civilizaci 5 než Alpha Centauri. Jinými slovy, žádné hodně komplikované mechanismy zde nečekejte, opět se jedná především o hru pro masy.

I bez tutoriálu si základy osvojí i naprostý nováček během pár minut. Stačí, když se řídí tím, co mu v ostré hře radí průvodce a zbytek si najde v civilopedii, která je samozřejmě přítomna. Je důležité si ale uvědomit, že zatímco minulé díly byly svazovány reáliemi Země a její historie, v Beyond Earth ani jedno z toho neplatí. Vývojáři konečně mohli pořádně popustit uzdu své fantazie, což v důsledku znamená, že hráč je neustále překvapován novými prvky a událostmi související čistě s odlišným světem jiné planety.

Už úvodní kola mi tak přišly mnohem zábavnější než v jakékoli Civilizaci předtím. Mě osobně třeba nikdy moc nebavily začátky odehrávající se v minulosti, zejména ty ze starověku. Doslova jsem se vždy těšil, až se tímhle obdobím prokoušu do modernější doby. Prostředí a vynálezy byly zkrátka až moc předvídatelné, chyběl moment překvapení nebo seznamování se s netradičními záležitostmi.

V Beyond Earth je to naštěstí jiné. Před samotným spuštěním nové hry si totiž vyberete herní frakci, typ kolonistů, technologický bonus a druh nákladu do rakety, který poslouží k rozjetí kolonie na nové planetě. Tímto výběrem už v podstatě určujete svůj herní styl, který budete posléze praktikovat. I já jsem se docela dlouho rozmýšlel, než jsem svou raketu nechal odstartovat. Například výprava složená z vědců s bonusy pro obchodování a hledání strategických surovin není vyloženě předurčená, aby si silou podrobovala ostatní frakce nebo původní obyvatele. Na druhou stranu se ale vlivem okolností může frakce kompletně transformovat a později změnit své primární zaměření.

Co asi zklame, je fakt, že zde není možné hrát za jiné než pozemské frakce. I když se kolonizuje planeta s rozmanitými životními formami, za alieny si scénář zkrátka nedáte (alespoň prozatím, uvidíme, co přinesou datadisky). Jinak má Beyond Earth vstup do hry naprosto parádní. Ačkoliv je základní mechanika rozvoje prvotní kolonie stejná jako v normální Civilizaci a zajišťují se obdobné prvky funkční ekonomiky (jednotky energie místo zlaťáků, body kultury, vědy a zdraví), prostředí je zcela neznámé. Jste nuceni záhy začít vše prozkoumávat a zjistit, co vám nová planeta nabízí k užitku a čemu naopak musíte čelit jako prioritnímu nebezpečí.

Zajímavostí je, že kromě klasické terénní vrstvy herní plochy je k dispozici i orbitální vrstva, kam se dají vystřelovat satelity pomáhající vyrábět solární energii nebo se starají o ochranu vašich jednotek. Satelity ovšem na orbitu vydrží jen předem stanovený počet kol a posléze se zřítí na povrch planety. Velký důraz je kladen i na obchodní trasy včetně možnosti zásobovat své vlastní vzdálené základny, které se po založení potýkají s pomalým růstem a nedostatkem surovin.

Zásadní skutečností je, že nic není černé nebo bílé. Po zjištění, že jste obklopeni agresivními emzáky ze všech stran, se sice můžete pustit do lítého boje a tlačit na ně silou. Když se k tomu ještě přidá zvláštní povrchová mlhovina, která postupně zabíjí všechny cizorodé (rozumějte pozemské) organismy, logicky z toho vychází skoro beznadějná situace. Tady ale přicházejí ke slovu tzv. afinity. Ty jsou sice novinkou, ale vlastně jen nahrazují původní ideologie.

Pokud například vhodným výzkumem a správnými rozhodnutími začnete sbírat body pro afinitu harmonie, začnete přizpůsobovat svou frakci mimozemskému světu. Emzáci na to začnou reagovat jednoduše, přestanou na vás útočit a později naopak můžete spojit genetický výzkum a křížit lidské a mimozemské geny pro tvorbu zcela nových jednotek (vzít to nejlepší z aliení a lidské rasy). I ona mlhovina, která vás nejdříve vraždí, se postupně může stát neutrální veličinou a později naopak vaše jednotky léčí.

Afinity purity a supremacy jsou ale zase v opozici, kdy buď ochraňujete čistotu lidské rasy a vše jiné se snažíte odmítat nebo místo sounáležitosti usilujete o nadvládu nad svým okolím. Body afinit lze i kombinovat a vytvořit různorodý mix ideového směřování vaší frakce, zkrátka nic není pevně dáno.

Aby toho nebylo málo, v souvislosti s děním a probíhajícím výzkumem vás hra doslova bombarduje miniquesty. Tyto úkoly představují třeba povinná rozhodnutí, která musíte učinit. Například obdržíte zprávu, že v laboratoři vědci začali s genetickými pokusy a je na vás jim to buď zakázat (bod pro puritu) nebo je naopak podpořit (bod pro harmonii).

Další skupina questů je sice dobrovolná, ale potřebuje vyloženě nějaký zásah na mapě. Třeba když vám obchodní stanice v rámci dodávek pošle poškozené zboží a nechce uznat reklamaci. Pak je potřeba zachřestit zbraněmi a menším útokem jí usměrnit ve svém chování, čímž úkol je splněn. Některé questy jsou ale vyloženě na delší lokte nebo je můžete záměrně ignorovat, protože neodpovídají vaší ideologii. Měl jsem tuhle zabít velkého červa, na kterého bych musel vyplýtvat drtivou většinu svých vojenských jednotek. Pro mě bylo lepší úkol ignorovat a vylepšit afinitu harmony, čímž pro mě červ přestal být nebezpečný a raději šel opruzovat jiné pozemské frakce.

Mnohem větší roli tentokrát hraje výzkum. Mapa technologií je náležitě větší a pestřejší a umožňuje daleko více variant. Struktura výzkumu už hlavně nepřipomíná strom, ale spíše obrovskou pavučinu, přičemž počáteční bod je v jejím středu. Jak už jsem zmínil, směrováním výzkumu udáváte ideový směr své frakce a získáváte důležité nástroje pro rozvoj svých kolonií. Některé strategické suroviny například na začátku hry ani nevidíte, a jejich naleziště odkryjete až tímto výzkumem.

Během hraní jakéhokoli scénáře jsem se trochu hůře srovnával s chováním inteligence protihráčů z řad ostatních pozemských frakcí. Celé to funguje tak, že na nové planetě jako první přistává sám hráč a ostatní soupeři dorazí se svými moduly pár kol poté. Všichni mě v zápětí kontaktovali, ale nikdo nechtěl ihned spolupracovat s odůvodněním, že se neznáme a že o sobě nic nevíme. To jsem si vyloženě klepal na čelo. Dva sousední pozemské národy se vydají na cestu napříč pustým vesmírem, potkají se na cizí planetě zamořené alieny a oni prohlásí tohle :) Z herního hlediska to chápu, ale takto zasazené do kontextu mi to logicky nedává smysl. Mnohem více to sedí na klasickou Civilizaci v době, kdy lidé poznávali svou vlastní Zemi.

Tímto jsem nakousl i diplomacii, která nese jemné prvky vylepšení, ale jinak jí považuji za nejslabší článek celé hry. Jako hráč mám hodně omezené možnosti širší komunikace a musím se nadneseně řečeno omezit na obligátní výkřiky typu: něco požaduju, směnný obchod nebo bude válka. Přitom od AI hráčů neustále chodí obsáhlá sdělení, jak oni hodnotí mé jednání, prosí o pomoc, protože jiné frakce až moc zasahují do jejich vlastního teritoria atd. Já můžu sice požádat o to, aby šel někdo se mnou do války proti jiné frakci, ale nemůžu uvést důvod a obvykle pak podle toho vypadá i odpověď.

Zaujalo mě, že některé ne zrovna přátelské frakce přišly za mnou s prosíkem o poskytnutí strategických surovin výměnou za "favor". Pokud jsem kývnul, byla do logu tato službička zaznamenána. Já jsem později po této frakci mohl také něco chtít a místo fyzického platidla použit právě připomenutí této záležitosti a bylo mi vyhověno.

Civilization: Beyond Earth pro PC v angličtině vydává dnes 23. října Cenega za 1099 Kč.

koupit na Xzone a dostat podložku pod myš zdarma.

Civilizace Beyond Earth se po vzoru starších dílů dá opět vyhrát několika různými způsoby. Jednak lze zvítězit přes jednu ze tří výše zmíněných afinit, ale jelikož není podmínkou být v tomhle smyslu tak ordinérní, nechybí možnosti své soupeře vykostit silou a je jedno jakou afinitu vlastně máte. Stejně tak lze vyhrát i prostřednictvím kontaktování staré civilizace jejíž pozůstatky objevíte na planetě, kde se děj hry odehrává. I v tomto případě je úplně vedlejší, pro jakou ideologii jste se předtím rozhodli.

Na nové Civilizaci je pro mě samotného nejdůležitější zjištění, že jsem znovu zažil nadšení pro strategii tohoto typu, dostavil se tradiční efekt "ještě jeden tah a jde se spát" a ona najednou byla hluboká noc. Ne že by tohle pátá Civilizace taky nedokázala, ale poslední dobou už jsem ani neměl chuť začínat nové scénáře kvůli neustále repetitivnosti a já se přistihl, že se vlastně začínám nudit. Bylo zkrátka naprosto nezbytné nakopnout tuhle herní sérii směrem ke hvězdám a otevřít jí novému prostředí a sci-fi prvkům.

VERDIKT: Nejedná se sice o regulérní druhý díl Alpha Centauri, spíše o duchovního následovníka postaveného na základech minulé Civilizace V, ale až na tradičně pokulhávající diplomacii je nová Civilizace Beyond Earth prostě výborná. Přesto si v hodnocení nechávám rezervu, protože mám takový dojem, že vývojáři se ještě nevytasili se všemi trumfy. I minulá Civilizace byla mnohem vybroušenější až po dvou datadiscích a teprve v tomhle kompletu si dle mého zasloužila poctivou devítku.

8 /10

Reklama

Související obsah

RECENZE Ancestors Legacy CZ

RTS jak vystřižená ze staré školy.

RECENZE Total War Saga: Thrones of Britannia CZ

Británie 9. století má pár háčků.

DoporučenoRECENZE Frostpunk

Století páry a doba ledová.

RECENZE Civilization 6: Rise and Fall

Rychlý vzestup a pozvolný pád nálady.

Také na webu...

- komentáře (6)

Po 30 dnech od publikování článku se diskuse automaticky zavírají, ale v rozpravě můžete pokračovat v našem fóru!

Schovat komentáře s nízkým hodnocením
Pořadí
Vlákna