Původní Revelations byla odbočka pro kapesní konzoli (recenze z roku 2012), jejíž zajímavostí bylo rozsekání na cirka třičtvrtěhodinové části. Tentokrát už Capcom seriálový koncept dotáhl k dokonalosti a v uplynulém měsíci vydával každý týden jednu epizodu Revelations 2 (a brzy vyjde krabicová kompilace se všemi). Dle mého názoru je to dobrý marketingový tah, protože se o aktuálním Residentovi všude mluvilo čtyři týdny v kuse. Ani z pohledu hráče si nemohu stěžovat, protože se mi myšlenka herního, po týdnech pravidelně vydávaného, seriálu líbí. Žádná nejistota, zda vyjde další epizoda opravdu teď, za půl roku nebo nikdy. Sice Capcom nerozdělil jednotlivé části úplně rovnoměrně, ale to ve výsledku příliš nevadí.

Nemá cenu se rýpat v příběhu, přeci jen tři epizody už vyšly. Takže z rychlíku: Claire Redfield jde na večírek anti-zombie-organizace TerraSave, kde potká Moiru Burton. Obě jsou uneseny na zapomenutý ruský ostrov, kde na ně čekají zástupy mutantů. Barry Burton se jim vydává na pomoc a jakmile s člunem přirazí k molu, potkává podivnou holčičku jménem Natalia. Cesty hlavních charakterů se proplétají a občas se k nim na pár minut přidají i další členové TerraSave. Ti však překvapivě nakonec končí jako přerostlé obludy infikované novým virusem.

Mnohem zajímavější než příběh jsou hlavní postavy a jejich charakter, historie a osobní tajemství. Claire a Barry jsou přímočaří agenti speciálních jednotek, kteří nejdou pro kulku daleko. Moira nechce mít nic moc s pistolemi, ale aspoň si do ruky vezme páčidlo. Navíc má velmi výkonnou baterku, kterou doslova škvaří kůži mutantům a to po pár sekundách vede k příležitosti je srazit k zemi. Tím efektivně šetří munici a že jí jako v jakémkoliv Resident Evilu není nazbyt.

Natalia je nejzranitelnější ze všech, protože sice uzvedne cihlu a může jí hodit, ale tím maximálně zničí bio-miny. Na druhou stranu vidí nepřátele i skrze zdi a pozná jejich slabá místa, což výrazně ulehčuje práci Barrymu. A pokud máte pocit, že se spoluprací staršího drsoně s dětskou hrdinkou Capcom „trochu" inspiroval u The Last of Us, máte pravdu. Ono těch vzorů je víc, tu na mě mrkal střihem The Walking Dead, tamhle zase Half-life a Left 4 Dead. Ale v současnosti je téměř nemožné udělat originální zombie hru a žádná další se nevyhne srovnání s již existujícími.

Přesto jsem měl pasáže s Barrym a Natalií radši kvůli nutnosti chránit malou holčičku v noční košili před hrůzami, které se odehrávají všude kolem. Na druhou stranu Natalia si toho na ostrově prožila ze všech čtyř postav zdaleka nejvíce. Bavilo mě sledovat kontrast Barryho taťkovské snahy o bezpečí Natalie a její bezstarostnost vycházející z toho, že se mezi mutanty dokázala pohybovat dlouhé měsíce úplně sama.

Malý kousek země v chladném oceánu je směsicí sovětské betonové architektury a chudých rybářských chatrčí původních obyvatel. Prostředí se mi líbilo pouze na začátku, kdy jsem se pohyboval v temných lesích s opuštěnými sruby a na mořském pobřeží. Později se hra smrskává na podzemní tunely kanalizace, zombie zamořený povrchový důl nebo nejen atmosférou nasáknutá jatka. Každou lokací projdete nejméně dvakrát, spíše však vícekrát a protože se jedná o opravdu úzký koridor, nemáte napodruhé co objevovat. Pochopitelně kromě obvyklých bonusových předmětů. Rozhodně nečekejte žádnou Call Of Duty jízdu, kde se každou půlhodinu podíváte na jinou stranu zeměkoule. Důvod je prostý, Capcom držel náklady proklatě nízko a nebál se úrovně recyklovat.

V zajetých kolejích série se drží ostatní elementy. Nábojů je tak akorát a jejich omezené množství vás nutí často používat nůž nebo páčidlo. Stále sbíráte zelené a červené bylinky, mícháte výbušné a zápalné lahve, zastavujete krvácení a řešíte jednoduché prostorové hádanky. A hlavně se poměrně často bojíte. Kromě vylepšování zbraní investujete zkušenostní body i do vlastností všech čtyř postav, ale jejich vývoj nehraje nijak zásadní roli. Spíše se hodí pro druhý, třetí až desátý průchod hrou na nejtěžší obtížnost, kdy už vychytáváte každou maličkost. Příkladem je třeba rychlejší odskok při uhýbání nepříteli nebo umění máchat nožem i při běhu.

Kromě čtyř epizod obsahuji Revelations 2 velmi rozsáhlý Raid mód, v němž bojujete proti hordám mutantů, vylepšujete si zbraně, získáváte oblečky a tak dále. Musím říci, že ačkoliv jsem Raid mód původně měl spíše za přívěšek k příběhu, nakonec v něm trávím nejméně stejně času jako v příběhu. Zajímavé jsou i dvě vedlejší mise za Moiru a Natalii, které spíše než hratelností zaujmou doplněním bílých míst příběhu. Moira v nich loví a požírá nebohé králíčky a bojuje s vlnami zombíků. Příběh Natalie je stealth akcí, kdy téměř celý ostrov musíte projít bez jediného zabití.

Suma sumárum, příběh jsem měl dokončený za třináct hodin a zatím se stále bavím Raid módem. Capcom se navíc viditelně snaží a neustále vydává patche, naposledy přidal i pro PC oficiální možnost lokální kooperace, která původně na PC chyběla, což vítám s otevřenou náručí. Technické zpracování je jednodušší, ale funkční. A tohle všechno můžete mít jako novinku za 25 EUR neboli 600-700 Kč (bez dvou zmíněných bonusových epizod, ty jsou u dražší krabicovky). Podle mého názoru skvělá nabídka, zejména pro fanoušky Resident Evil.

Resident Evil: Revelations 2 pro PC/PS3/PS4/X360/X1 vycházelo digitálně po epizodách od půlky února do půlky března, krabicovku u nás vydá tento pátek 20. března Cenega.

koupit na Xzone.

Osobně bych byl nejraději bych, kdyby Revelations převzali vedoucí pozici od klasických očíslovaných dílů Resident Evil. Jsou totiž mnohem věrnější původnímu hororovému konceptu a nezvrhávají se kompletně do bezduché zombie akce. Tak působila zejména první epizoda, při které jsem se hodně bál. Druhá část pro mě byla pořád napínavá, ale ze všech nejslabší. Třetí díl byl nejdelší a již notně akčnější, přesto měl své temné chvíle, zejména zmíněná pasáž v prasečích jatkách. Čtyřka pak vše důstojně završila. Správně pojatý herní seriál mi prostě sedí!

Sledujte také sérii našich LETS PLAY videí ze všech epizod Revelations 2: první, druhá, třetí (čtvrtá bude tento víkend).

Reklama

O autorovi

Pavel Oreški

Pavel Oreški

Redaktor

Čas s hrami už počítám na dekády, neodmítám žádný žánr, zajímá mě hratelnost a originalita.