Asi jedním z největších překvapení roku 2013 bylo restartované dobrodružství nejslavnější archeoložky všech dob, Lary Croft. Kdysi upadající série vsadila vše na jedinou kartu - okopírovat herní mechaniky populárního Uncharted a vložit vše do otevřenějšího světa. Výsledkem byla nečekaně kvalitní, byť poněkud naivně propagovaná hra, která se honosila zbytečnými přílepky typu „Survival simulátor" apod. Přes drobné přešlapy se domnívám, že Tomb Raider se vydal správnou cestou a pokračování znovuobrozené série bylo pro mě jedním z očekávaných vrcholů tohoto roku.

Hra začíná překvapivě krátkým intrem, protože už vzápětí se ocitnete v ledové vánici na vrcholcích hor. Trochu nejasné povídání o ztraceném městě je přerušeno skokem v čase zpět o dva týdny, kdy konečně pochopíte, okolo čeho se příběh bude točit. Lara se stále nevyrovnala se smrtí svého otce, který zmíněné ztracené město hledal. Nakonec unavený, zneuznaný a vysmívaný spáchal sebevraždu, což jeho dceru navždy poznamenalo. Mystické město má totiž ukrývat jedno dávné tajemství, po kterém odedávna touží celé lidstvo. O co konkrétně se jedná a kam všude vás zavede toto dobrodružství, to se dozvíte zhruba v 16 hodinách hry, které potřebujete na dokončení kampaně. Samozřejmě, pokud se vyžíváte v propátrávání každého zákoutí, pak si toto číslo klidně i zdvojnásobte.

V jednom z trailerů jste si možná všimli, že se ve hře podíváte i do Sýrie, ale naprosto stěžejní část dobrodružství se odehrává na Sibiři. Zmrzlé hory, lesy, ale i oblasti uměle vyhřívané geotermální energií jsou doslova prošpikovány desítkami tajných chodeb a starobylých chrámů dávno ztracené civilizace. Více než Sibiř mi mnohé lokace připomínaly Tibet, ale podstatné je, že level design je na velmi vysoké úrovni. I tentokrát je vše trochu nahuštěno těsně na sebe a prvoplánové konstrukce některých staveb jsou až do očí bijící. Tvůrci se ale maximálně zaměřili na hratelnost a v tomto ohledu rozhodně neselhali. Pokud se vám tedy mix šplhání, skákání, plížení, střílení a bojování zamlouval, buďte si jistí, že budete spokojeni i tentokrát. Nový díl totiž dokonale navazuje na svého předchůdce. Snad jen mnohdy striktně lineární pasáže jsou ve hře častější, než tomu bylo v minulosti.

Co mě zpočátku nepříjemně překvapilo, ale hned vzápětí začalo bavit, tím jsou pohybové možnosti hlavní hrdinky. Pár týdnů předtím jsem si znovu prošel celou remasterovanou sérii Uncharted a návyky získané z této hry mi příliš zůstaly vryty v paměti. U Tomb Raidera jsem měl dojem, že skákání vyžaduje více cviku a není tak zautomatizované. S Larou můžete často skočit špatným směrem nebo spadnout do propasti, pokud přespříliš spěcháte. Pozor, to není chyba hry! Hra v tomto směru není v žádném případě frustrující. Stačí se jen opravdu dívat a více si promýšlet cestu, jinak bude mít každá chyba fatální následky. Ale i když zpočátku budete asi o něco častěji umírat, nikdy nebudete muset opakovat jeden úsek více než třikrát. Systém checkpointů je navíc velmi benevolentní. Pokud už budete muset restartovat, vrátíte se obvykle jen kousek před problematičtější místo.

Samotný koncept hry s útlou ženskou hrdinkou v boji proti robustním vojákům byl kritizován jako nevěrohodný, ale pokud se dokážete s trochou nadsázky přenést přes tento úlet, budete se nepochybně královsky bavit. Nehledejte v tom logiku, ale čirou zábavu a radost z hraní. Asi každému je jasné, že pětačtyřicetikilová holka jen stěží vyřídí speciální jednotku po zuby ozbrojených chlapů, navíc když zvolíte kontaktní způsob boje. Na druhou stranu, designéři vám dají do rukou skutečně celou škálu různých prostředků, jak vyváznout i z velmi ošemetných situací. V tom spočívá hlavní kouzlo hry. Ten neustálý vývoj možností a variabilita, kde hra jen obtížně hledá konkurenci.

Čas od času jsem měl ovšem dojem, že to vývojáři s tím postupným odkrýváním možností přehnali. Jako v prvním dílu si i tentokrát za zkušenostní body nakupujete u ohniště nové schopnosti. Ty jsou rozděleny do kategorií, které preferují bojové dovednosti, lovecké nebo přežití. Mimo schopností si můžete vylepšovat zbraně a vybavení, ale to podstatné, co jsem chtěl sdělit, je mnohdy účelové blokování dostupných možností. Například tunely jsou často zataraseny dřevěnými překážkami. Ty můžete buď vytrhnout pomocí lana přivázaného na šíp, spálit je nebo zničit výbušninami. Záleží na tom, jak konkrétní dřevěná překážka vypadá. Působí ovšem prazvláštně, když výbušnina není schopná zničit chatrnou dřevěnou zábranu jen proto, že ji musíte spálit. Ještě divnější ovšem je, když hra vyžaduje pouze výbušninu, kterou házíte, a nereaguje na výbušný šíp. Párkrát mě tyto mechaniky skutečně naštvaly.

Abyste tedy byli schopni dohrát některé úseky, musíte se nuceně vrátit zpátky do stejných míst a to poté, co získáte nezbytné dovednosti. Naštěstí to tvůrci udělali celkem chytře a příběh vás většinou celkem logicky přivede zpátky. Někdy také mohou nastat situace, kdy se v záplavě možností prostě ztratíte. Tomb Raider nabízí tolik různorodých aktivit, až je těžké soustředit se na hlavní dějovou linii. V takovém případě můžete použít stisk pravé analogové páčky, která aktivuje funkci Survival instincts. Ta zvýrazní důležité nebo zajímavé objekty poblíž a současně vám ukáže, kterým směrem se máte vydat při plnění hlavní linie. Já jsem často zcela úmyslně hlavní mise odkládal na pozdější dobu, protože jednak je vedlejší náplň hry zábavná a zajímavá, a potom vás také k plnění dodatečných úkolu motivuje faktor různých odměn a vylepšení.

Jednou z nepříliš zmiňovaných novinek hry jsou domorodci, kteří brání svou domovinu před cizáky. Pod slovem domorodci si nepředstavujte nějaké primitivy s oštěpy, ale normální obyvatele vyzbrojené palnými zbraněmi. Ti nejsou příliš nadšení ani z jednoho náhodně zabloudivšího turisty, natož z desítek ruských vojáků, kteří budou vaší hlavní konkurencí během pátrání po tajemném pokladu. Ani Lara Croft to s místními obyvateli nebude mít zpočátku jednoduché, ale pokud je přesvědčíte, že jejich nepřítel je i vaším nepřítelem, stanou se z vás nakonec spojenci. Nejjednodušší je pomoci jim s různými úkoly, třeba se zničením nepřátelských průzkumných dronů nebo s výstavbou opevnění. Spojovacím znakem všech těchto úkolů je, že mi přišly poměrně snadné. Nejkomplikovanější pro mě bylo najít cestu do jednoho místního vězení, ale zbytek úkolů se dá zvládnout maximálně za několik málo minut.

Překvapivě nenáročné pro mě byly i tolik populární hrobky, ale tady vás nechci mást. Hrobek je ve hře celkem devět, pokud nebudu počítat další malé hrobky, kde ovšem neřešíte žádné hádanky. Některé z hrobek jsou poměrně rozsáhlé a vesměs fyzikální rébusy jsou velmi chytře navrženy. Všechny hrobky jsem však odhalil už během svého prvního průchodu hrou a podařilo se mi je celkem rychle rozlousknout. Vím ale bezpečně, že mnozí z hráčů na nich pohořeli, takže bude hodně záležet na tom, jak pečlivě si všímáte drobných detailů. Odměnou vám bude vždy nějaké vylepšení, které jiným způsobem nezískáte. Pokud si dobře pamatuji, jedním z takových unikátních vylepšení je, že vidíte srdce zvířat při aktivaci Survival instinktu, což vám usnadní lov a dopomůže k zisku jednoho z achievementů.

Designéři trochu inovovali i pohybové schopnosti Lary Croft. Alespoň mám ten dojem, protože už je to nějaký ten pátek, kdy jsem se naposledy bavil u předchozí hry. Namátkově vzpomenu třeba zdolávání vyšších překážek s pomocí vystřelovacího háku, nebo se můžete s pomocí stejného háku přehupovat přes propasti. Šikovně je uděláno i šplhání pomocí nastřelených šípů. Podržíte tlačítko střelby a namísto obyčejného výstřelu šípu si vytvoříte pevný bod na stěně, na který můžete vylézt. Na několika místech je to jediný způsob, jak se dostat na jinak nepřístupná místa. Obecně jsou však pohybové možnosti podobné původní hře a stejně tak je i postupně odemykáte. Odlišností je snad jen získání samonavíjecí karabiny k přejezdům po napnutých lanech. Tu totiž neodemknete sbíráním XP bodů, ale musíte ji zakoupit u obchodníka v horách. Je to součást výbavy, kterou nutně nepotřebujete, ale kterou si velmi pravděpodobně pořídíte jako jednu z prvních věcí.

U zbraní se v zásadě nezměnilo vůbec nic. Znovu máte cepín určený k boji, ke šplhání a k násilnému otevírání truhlic a dveří. Pro tichý způsob zabíjení je tu několik typů luků se čtyřmi hroty šípů. Dále pistole, pušky a brokovnice stejně jako tomu bylo v prvním dílu. Zbraně lze dále dovybavit podvěsným granátometem, tlumičem nebo laserovým zaměřovačem, ale nic z toho není stěžejní k dokončení hry. Mnohem zajímavější je spíše studium cizích jazyků. Díky tomu rozluštíte nápisy na kamenných monolitech, které vám odemknou mapu s poklady a usnadní tak jejich vyhledání. Takových drobností je ve hře skutečně příliš mnoho na to, abych je tady sepisoval.

Rise of the Tomb Raider pro X1 a X360 vychází 13. listopadu.

koupit na Alza.cz.

Grafiku na Xboxu One lze hodnotit jako vysoce nadprůměrnou. Úvod hry nebo pasáž v Sýrii jsou překrásné a asi dvakrát se mi stalo, že jsem nepostřehl, kdy končí filmová sekvence a kdy už jsem se ocitnul ve hře. V těchto případech se ale jedná o poměrně uzavřené levely, kde nemáte přílišnou volnost. Jakmile se ocitnete v otevřenějším prostranství, je patrné, že hra k absolutní grafické špičce nepatří. Přesto je celkové vyznění velmi dobré a některé efekty jsem v lepším provedení ještě neviděl. Třeba takové brodění se sněhem se mi líbilo natolik, že jsem se s tímto efektem hrál několik minut. Tohle se vývojářům opravdu povedlo!

Hra je nepochybně povinností pro všechny fanoušky podobných her. I když jsem čekal, že příběh bude o něco delší a bude tam více „wow" momentů, bavil jsem se parádně a užíval jsem si každou minutu hraní. Překvapilo mě, že po velmi dlouhé době je to taky hra, která nevyžadovala stáhnout žádný update. To je ale asi jen dočasný stav, protože pár menších problémů se ve hře vyskytlo. Propadnul jsem jedním z žebříků do prázdna, sem tam se zaseknul předmět o předmět a v jeskyni mi zhaslo světlo, takže vymotat se potmě ven bylo náročné. Tohle jsou ale fakt jen prkotiny, na které možná ani nenarazíte. Herní dobu si také můžete prodloužit opakovaným hraním jednotlivých levelů ve snaze dosáhnout lepšího skóre. Není to moc extra velká zábava, ale každou hru si můžete ozvláštnit aktivací speciálních karet, které dostáváte v průběhu kampaně jako bonus od vývojářů. Karty vám během opakovaného hraní přináší různé výhody, nebo vám naopak komplikují život. Ztížení hry přináší body navíc, zjednodušení je pochopitelně ubírá. A pokud se chcete zasmát, zkuste vtípky tipu zvětšení hlav nepřátel nebo vybuchující slepice. Příliš dlouho vám to sice nevydrží, ale pozitivní dojem ze hry rozhodně přetrvá.

Pokračování restartované série Tomb Raider se zkrátka znovu povedlo. Je delší a větší, protože tvůrci se správně vykašlali na multiplayer a raději investovali svůj čas do bohatší herní náplně. Z mého pohledu je škoda, že se nevykašlali také na karty a „score hunting", ale třeba se v tomto ohledu mýlím a lidi budou hrát Tomb Raidera i v tomto režimu. Hráči na PC a PS4 se rozhodně mají na co těšit a mně by nevadilo, kdyby i další díl pokračoval ve stejných šlépějích.

Reklama