RECENZE přídavku Far Harbor pro Fallout 4

Všude samé bažiny.

Dosud největší přídavek pro Fallout 4 (Alza.cz) je spíš výletem do vlhkých krajin s polopenzí než výprava do neznámých končin, ze které by vám vstávaly vlasy na hlavě, ale to rozhodně není vina úvodních scén. Sotva jsem prošel branami města For Harbor na záhadném ostrově, kam jsem se vydal v rámci pátrání po náctiletém utečenci, hned mě tam požádali, abych zahnal dav hladových rybích lidí, kteří vylezli z radioaktivní mlhy, jež obestírá celou zemi jako zatoulaná představivost vývojářů.

Je to nádherně strašidelná bitka, asi jako když hrajete modifikaci Horde v kirkwallských přístavech v Dishonored. Měšťané se shlukují v nadpozemské záři kondenzátorů, které mlhu drží v uctivé vzdálenosti, a střílejí do moře vypoulených očí a pilovitých ploutví. Naštěstí jsem se řádně vybavil: v jedné ruce Fatmana a ve druhé pytel pulzních granátů. Neobjednal si někdo úlovek dne? Protože já mám rád, když rybí maso pěkně křupe.

O 15 hodin, pár milionů donáškových úkolů a neutuchající sérii poprav VATS později mě nadšení opouští. For Harbor nabízí obrovskou krajinu, která je plná tajemství, kořisti a lákavých příběhových vláken, ať už jde o ztracenou zásilku bytelných mariňáckých zbrojí, nebo prastaré a zázračně funkční autokino s hledištěm plným ghúlů. V rámci hlavního příběhového oblouku vyvažujete (anebo podrýváte) plány tří frakcí - protivných obyvatel samotného For Harbor, kmenu syntetických uprchlíků, kteří si budují nový domov na rozhledně, a zatoulané kapituly Children of Atom, která se zahrabala v rezavé jaderné ponorce.

1
Angleři možná vypadají děsivě, ale je z nich spousta jídla.

Během svého dobrodružství - které může skončit buď smírem, masakrem, nebo tak trochu obojím - si také najmete nového společníka, mrzutého a nesympatického Longfellowa, dáte dohromady pár osad a na hromadu arzenálu přihodíte pár zbraní specifických pro tu kterou frakci.

A samozřejmě tu najdete pár dalších spolehlivě složitých odkazů na úpadek Ameriky - zatopené továrny, kde fosilizované řetězy e-mailů vyprávějí smutné historky o byrokracii a korupci, a různých náboženských kultů je zde asi tolik co lodí ztroskotaných v mlze. Nenajdete tu však dostatečné charisma ani zájem na tom, aby vám všechen ten průzkum stál za to.

Přídavek For Harbor, který je zasazen někde u pobřeží Maine, dluží za očividnou inspiraci Lovecraftovým arkhamským mýtům a krvavějším béčkovým filmům jako třeba Netvoru z Černé laguny, ale nejvíc mi kupodivu připomínal starou dobrou Anglii. Samozřejmě že ne tak jako živoucí a veselý Albion z Fable ani jako rýpavá, leč dobrácká Anglie z Everybody's Gone to the Rapture, ale připomínal mi Anglii, kde pořád jenom mrholí, kde je každý vysazený na své sousedy a kde cestovat kamkoliv je až bolestivě únavné.

2
Vzhledem k tomu, že v příběhu přídavku hrají synťáci ústřední roli, se vyplatí vzít si na cesty Nicka Valentina.

Bethesda tuto krajinu oživila pomocí veškeré péče, kterou byste očekávali od vývojáře, jenž má v databázi zápis i o nepoužitých popelnících, ale obrovská bažinatá mapa skýtá pro rozmanitost jen omezený potenciál. Volba kulis s sebou navíc nese i technické limity, alespoň na PS4 - výkon klesá a trhá se, když se engine snaží pohltit toxickou polévku částic a efektů plynů a světel, a to zejména v jihozápadní části ostrova, která je vůči poklesům výkonu po začátku radiační bouře obzvláště náchylná.

Ale stejně, jestli nás Fallout 4 (vše o hře na EG) něco naučil, pak to, že dokonce i to nejsklíčenější prostředí stojí za průzkum, i kdyby jen kvůli drancování. A Bethesdě se musí nechat, že For Harbor zkouší pár docela nezvyklých úkolových konceptů. Jeden z nich je patrný v misi, ve které - aniž bych něco prozrazoval - pročesáváte krajinu a hledáte útržky minulosti jedné postavy: nesnesitelně traumatické a hanebné zážitky, s nimiž se musí mesiášský dobroděj, kterým se postava mezitím stala, vyrovnat.

Je to skvělá příležitost pro spisovatele, ale jak už je u mnohých vedlejších zápletek ve Fallout zvykem, skončí příliš brzy. Spousta jednotlivých scén tak nakonec vyzní ploše, protože dialogy se navíc až protivným způsobem snaží vyhnout jakékoliv nejednoznačnosti. Jednou jsem byl požádán, abych odposlechl rozhovor v přilehlé místnosti, kde si účastníci navzájem dokola „připomínali" své přísně tajné plány, jako by si ukazovali prezentaci v Powerpointu.

3
Části pro VR nejsou tak úplně majestátní, ale od vraždění a kořistění je to docela příjemná změna.

Tento úkol je pozoruhodný také tím, že vás uvrhne do spárů úrovní pro virtuální realitu, které mísí stavební hádanku s obranou věžiček prostřednictvím nabídky pro stavbu osad. Jde tu o stavění mostů a vypínání firewallů tak, že přesměrováváte energetické paprsky přes uzly, aby rychlé hackovací programy mohly získat kousky dat z úložných zařízení. Když postavíte cestu, budete muset programy pomocí věžiček bránit před bezpečnostními protiopatřeními (čtěte: před rozzuřenými červenými koulemi). Je to celkem otřepaná sada vizuálních metafor a stavební rozhraní Bethesdy je i nadále dost uživatelsky nepříjemné, ale minihra mi aspoň přišla jako vítaná, ačkoliv trochu nadbytečná změna tempa.

Také jsem si užil seznamování s Children of Atom, uctívači boha smrti, který se schovává v raketových silech a ve vodách Commonwealthu. Na nich jsou patrné náznaky pikantní náboženské satiry, zejména když si vás zavolají, abyste se dohodli s uprchlým kacířem, který vyznává prakticky to samé, akorát v komičtějším oblečení. Otázka, jestli máte vyhovět nejvyšším touhám této frakce tím, že je vystavíte hněvu jejich boha, je zvládnuta docela pěkně.

Kouzlo Atomu však kalí chování NPC, které vám toho odpustí až příliš. Vůdce frakce je úlisný tyran, který žije v neustálém strachu z uzurpace, ale je až směšně ochotný vás přijmout za akolytu. Jednou mě dokonce přistihl, jak mu do očí lžu ohledně úmyslů někoho jiného, ale stálo mě to nanejvýš zkušenosti z úspěšného charismatu. Rozhodně to není žádná španělská inkvizice.

4

Ve hře najdete nové mořské příšerky, se kterými můžete bojovat a které jsou všechny příjemně ohyzdné. Nejvíc mě upoutali titáni, jako třeba Giant Limpet Crab, který se usídlil v opuštěném školním autobusu (ve kterém školním autobusu? To už bych vám moc napovídal). Také jsem si oblíbil anglery, zmutované hlubinné ďasy, jejichž bimbající se vábničky na čele si snadno spletete se svítící květenou, která vám vyznačuje cesty v podrostu.

A nesmíme zapomenout na Fog Dwellera, kterážto číhající stvůra připomíná korýšovitou verzi Pyramid Heada ze Silent Hill. Tyto oplzlé chitinové hrůzy sice dokážou upoutat na pohled, ale boj s nimi se nijak zvlášť neliší od zástupu stávajících nepřátel - většinou jen ustupujete a čekáte, než se vám naplní VATS, nebo si píchnete pár kilo psychojetu a vrhnete se kupředu.

Když pomineme to, že novinky jsou vždycky přitažlivé, lákadla dodatečných prostředí Bethesdy spočívají v tom, že jsou zkrátka epické - veškerá rozmanitost a svoboda ze základní hry, ta radost z toho, když se hrabete troskami zašlé civilizace, to vše v balíčku s výraznou regionální příchutí, který vám zabere jen pár desítek hodin. For Harbor bohužel působí trochu zředěně na to, aby se mohl postavit vedle třeba oblíbených Shivering Isles z Oblivion anebo relativně vypočítavému DLC Dragonborn pro Skyrim. Na ostrově je hodně co dělat a spousta z toho za to stojí, ale nic z toho není nijak výjimečné a samotné prostředí je prostě otrava. Commonwealth zůstává nebezpečným místem, které sice tu a tam obsahuje nějaký ten nesmysl, ale já jsem rád, že jsem se tam mohl vrátit.

Reklama

Související obsah

RECENZE Kingdom Come DLC From the Ashes

Nešťastné načasování obnovy Přibyslavic.

RECENZE Spellforce 3

Po skoro třiceti updatech.

DoporučenoRECENZE Seven: The Days Long Gone CZ

Na vězeňském ostrově po záplatách.

Také na webu...

- komentáře (1)

Po 30 dnech od publikování článku se diskuse automaticky zavírají, ale v rozpravě můžete pokračovat v našem fóru!

Schovat komentáře s nízkým hodnocením
Pořadí
Vlákna