Sliby se naplnily, variabilita je diskutabilní. Nekonečný rozsah, jedinečný styl a skvělou atmosféru kazí otravné mechanismy. Bez medaile.

Tahle hra měla několik posledních let poměrně výjimečný status. Od jejího prvního odhalení všichni cítili, že jde o něco neuvěřitelně ambiciózního a jinakého, ale zároveň nikdo doopravdy nechápal, co přesně to vlastně je, co se tam bude dělat. Příslib nekonečného generovaného vesmíru se vším všudy (8 kvintilionů planet, každá s vlastní flórou a faunou, nebo dokonce civilizací) zněl neuvěřitelně - jak by to vůbec mohlo fungovat? Tím spíš, že celou hru má na svědomí skromný tucet indie vývojářů. Přesto každá další ukázka byla natolik poutavá a okouzlující, že se fantazie hráčů rozběhla naplno a všichni si vysnili nekonečnou hru s nekonečnými možnostmi. Tomu samozřejmě nikdy neměla šanci dostát, ale bohužel ji ve finále drží zpátky i úplně zbytečné základní problémy.

Silné i slabé stránky hry dokonale ilustruje rozdíl mezi mým zážitkem z prvního dne hraní a následným zážitkem z druhého dne (a všech dalších dní) hraní. První okamžiky byly doslova opojné. Hra má naprosto dokonalý a jedinečný audiovizuální styl, který vás snadno ohromí, obzvláště pokud máte rádi klasickou sci-fi. Navíc vám přejede mráz po zádech, když během úvodního loadingu vidíte kameru prolétat mezi stovkami hvězd a sem tam se u některé zobrazí její jméno - vygenerované nebo přidělené jiným hráčem. Každá z těch hvězd má celou soustavu planet k prozkoumání a každá planeta má celý ekosystém k objevení. Člověku se zatočí hlava, kdykoliv nad rozsahem téhle "indie hry za plnou cenu" zapřemýšlí.

Objevíte se na povrchu náhodně vybrané planety, vedle své skromné - a poškozené - vesmírné lodi. Nemáte peníze, nemáte dostatek zásob, nemáte ponětí kde jste a co máte dělat. Ale kolem vás se vlní mimozemská tráva neuvěřitelných barevných odstínů a z dálky doléhají zvuky mimozemských zvířat. Abyste opravili vaši loď a doplnili její energetické zásoby, musíte se vydat na obchůzku a začít hledat vhodné minerály a suroviny. Vše kolem vás je přitom natolik cizí a fascinující, že se snadno zapomenete a odejdete od své lodi mnohem dál, než byste měli.

Každopádně vzrušení z objevování vašeho prvního mimozemského světa (který s vysokou pravděpodobností ještě žádný jiný hráč na světě neviděl) je dále překonáno nadšením, když se konečně odlepíte od povrchu planety, prolétnete atmosférou a vydáte se ke hvězdám. Pocit svobody a rozlehlosti vesmíru kolem vás je dech beroucí. Chuť objevovat další planety, základny, ruiny a civilizace je během prvních hodin na maximu. Skutečnost, že skoro všechno kolem vás, ale i samotné herní mechaniky nebo herní menu působí poněkud cize a nepochopitelně, jen přidává na onom příjemném pocitu objevování neznáma.

Jakmile ale začnete cestovat mezi planetami, zasáhnou vás zároveň dvě nepříjemné skutečnosti. Doletět z jednoho místa na druhé je často zdlouhavý proces (pokud trpělivým sbíráním neshromáždíte dostatek zdrojů na pulzní skoky prostorem) a cestování, stejně jako samotné přežití na povrchu planet, obecně stojí suroviny. Na povrchu planety musíte často "živit" několik kusů vašeho vybavení zároveň: vaše zdraví, energii ve skafandru, energii ve zbrani, energii ve vaší lodi, aby se vůbec dokázala znovu odlepit od země. Problém je, že tyhle věci vám často klesají tak rychle, že příliš často a soustavně odvádí pozornost od toho hlavního, co byste chtěli dělat.

Namísto abyste zkoumali místní ruiny nebo základnu či proháněli místní faunu, budete muset neustále zastavovat a hledat kolem sebe suroviny potřebné k udržení vašeho vybavení v chodu. Právě tahle skutečnost mi během druhého dne hraní začala lézt nesnesitelně na nervy a zkazila radost z jinak zábavného objevování fascinujícího vesmíru.

Také kvůli tomu jsem asi začal kritičtěji vnímat věci jako doskakování grafiky při příletu na planetu (věci se před vašima očima jakoby zhmotňují z "černých teček", což ale vypadá spíš jako grafická chyba než zamýšlený efekt) nebo citelnou podobnost některých planet i jejich obyvatel sobě navzájem, jak jsem si začal zvykat na jednotlivé proměnné oné procedurální skládačky v pozadí systému hry.

Vedle ústředního tématu objevování nových věcí a doprovodných mechanik souvisejících se samotným přežitím na povrchu planet hra nabízí také akci a obchodování. Některá zvířata vás budou agresivně pronásledovat a nebudete mít moc na vybranou, než proti nim obrátit svůj "těžební laser". Ve vesmíru občas narazíte na vesmírné piráty. Na obou místech se do vás pustí tajemní robotičtí Sentinelové, pokud se budete chovat příliš agresivně.

Jak budete sílit a zlepšovat své vybavení, budou se vám přizpůsobovat a sílit i Sentinelové. Bohužel alespoň na Playstation je ovládání poněkud pomalé a neohrabané na pořádný zážitek z přestřelek. Nejjasnějším důkazem, že ovládání není úplně v pořádku, je umístění běhání na pravou analogovou páčku, což je opak proti všem ostatním FPS hrám a bohužel to nejde změnit jinak než natvrdo pro celou konzoli v jejím systémovém nastavení.

Obchodování je podobně nevypočitatelné jako samotné objevování vesmíru - ve vesmírných stanicích i na planetárních základnách můžete narazit na příslušníky různých mimozemských ras, se kterými komunikujete pomocí jednoduchých textových tabulek (což je celkově hlavní vyprávěcí nástroj hry). Nevypočitatelnost spočívá samozřejmě v tom, že nikdy nevíte, na koho narazíte a co bude prodávat. K mání je vše možné od surovin po lepší zbraně nebo vesmírnou loď.

Jakmile získáte vybavení pro hyper-prostorové skoky mezi slunečními soustavami, dopadne na vás ještě jednou s plnou sílou rozlehlost hry. Pointa spočívá v její rozloze a související svobodě, proto se nic nesnaží vás vyloženě tlačit dopředu. Na začátku máte možnost jednoduché volby, zda si přejete být mírně navigováni nebo se jen tak toulat. Tak nebo onak, pokud má hra nějaký cíl, pak je to dostat se do středu galaxie, kde na vás čeká odměna v podobě odhaleného tajemství.

Pro většinu hráčů ale bude dostatečným cílem samotné užívání si jejich času se hrou - nekonečné přelétání z planety na planetu, procházky pod cizími slunci a pozorování podivných mimozemských životních forem. Pokud ovšem dokážou skousnout neustálý tlak hry na sbírání minerálů a surovin pro udržení jejich vybavení v chodu. Snad tenhle aspekt hry autoři alespoň trochu zmírní nějakým budoucím patchem.

Pokud hledáte pomalou hru na odreagování od náročných dní, pak vám No Man´s Sky se svými rozlehlými světy a nádhernou hudbou má co nabídnout na mnoho let dopředu. Pokud ale hledáte vtahující gameplay a divokou jízdu za tajemstvími vesmíru, hledejte jinde. Tohle rozhodně není hra pro každého.

111

Nejnovější hry testujeme na výkonném počítači LYNX Grunex ExtremeGamer.

Reklama