Vývojářské studio Obsidian má na kontě dlouhou řadu vysoce ceněných a nápaditých RPG, takže o jejich nové dílo by byl zájem, i kdyby nedisponovalo tak zajímavou zápletkou. V jejich nejnovějším izometrickém fantasy CRPG inspirovaném klasickými D&D hrami se bitva mezi dobrem a zlem odehrála ještě před vaším příchodem. Zlo vyhrálo a podobně jako většina světa i postav v něm, sloužíte nyní děsivému a krutému vládci. Jeho armády byly vyslány zlomit poslední zbytky odporu v odlehlé části země a vy se tam vydáváte jako Fatebinder - speciální pozorovatel, jehož hlavní rolí je rozhodovat spory mezi jednotlivými frakcemi, sloužícími vašemu vládci. Tahle funkce je samozřejmě jako stvořená k tomu, abyste dělali celou řadu fascinujících voleb, pokud jde o příběh a vaši vlastní definici spravedlnosti.

Ještě před vstupem do hry vás (kromě několika sofistikovaných obrazovek s tvorbou postavy jako takové) čeká fascinující hratelná předehra, nazvaná "Conquest". V té si můžete nad animovanou mapou stylem "vyber si své dobrodružství" odehrát onu původní bitvu o zdejší svět, čím si jej zároveň nastavíte a upravíte podle svého gusta. Vaše volby během tohoto "historického" tažení budou mít dopad na stav lokací, vztahy mezi různými frakcemi a samozřejmě také na reputaci vaší postavy - dle vašich voleb v této předehře vás následně budou lidé ve hře poznávat, oslovovat přezdívkami a respektovat nebo nenávidět. Je to pouze začátek dlouhé a hluboké sítě voleb, kterými je Tyranny protkaná a které tvoří jeden z jejích nejlepších aspektů.

Skutečný rozjezd hry je také mimořádně zajímavý. Přicházíte do oblasti, ve které se dvě z vojenských jednotek vašeho vládce neúspěšně snaží zlomit lokální hnutí odporu. Než ale stihnete cokoliv dalšího, uzavře zemětřesní cestu z lokace všem včetně vás a zároveň se projeví kletba, kterou jste sebou přinesli: pokud vaše armády nezvítězí do osmi dní, zemře vše v dohledu - hnutí odporu, ale i neúspěšní dobyvatelé.

Hra pak skutečně měří onen odpočet, během kterého se s rozhádanými vojenskými frakcemi snažíte zlomit rebely. Nic přitom není jednoduché a přímočaré - obě strany se podezírají ze sabotáže a prakticky každý má nějaký smysluplný argument pro svoje činy. Nezbývá než sestavit nesourodou družinu z členů jednotlivých frakcí, ale také zajatců (zrádci mají v tomhle světě svou hodnotu) a několik překvapivých posil.

1

Ve své družině můžete mít najednou pouze čtyři členy (většinou to v podobných hrách bývá šestice), ale i tak je možné dostatečně se vyřádit, pokud jde o taktiky a zajímavé kombinace schopností. Tím spíš, že vaše příběhové volby mají dopad i na to, jaké bojové schopnosti se vaše postavy naučí (podle toho, jak moc jsou vůči vám loajální nebo se vás bojí). Některé postavy jsou také naprosto unikátní svým vybavením, ať už jde o mého oblíbence Barika, zataveného do pokrouceného amalgámu bronzu a oceli nebo o jistou ne-tak-lidskou postavu, která bojuje lépe s holou kůží a prázdnýma rukama. Nebojte se ale, že byste si neužili dostatek managementu inventáře a vyrábění.

Kapitolou samou pro sebe je možnost tvorby vlastních kouzel - ve světě nacházíte magické runy, které pak můžete skládat do různých kombinací a rozhodovat tak o povaze, elementu nebo dosahu jejich efektu. Není vůbec na škodu, že kouzla zároveň báječně vypadají. Všechny ty gejzíry světel parádně oživují již tak nádhernou grafiku kolem vás, ačkoliv celkově jde o středně výpravnou hru, která omezený rozpočet řeší povedenou stylizací (statické artworky vyprávějící příběh mezi kapitolami).

2

Hru si můžete užít jako propracovaný příběh plný nečekaných zvratů a nesnadných voleb i jako soubojové orgie plné náročných kombinací a taktik. Pokud vás to druhé neláká, stačí hrát na lehčí obtížnost (trefně nazvanou "příběhová"). Pokud na vás souboje v reálném čase budou příliš náročné, můžete zastavit čas, zhodnotit situaci na bojišti, rozdat povely jednotlivým členům vaší družiny a zase čas odbrzdit. Některé dungeony také nabídnou rafinované prostorové puzzly k řešení.

Jak už jsme u Obsidianu zvyklí, svět je mimořádně propracovaný - dokonce do té míry, že hra disponuje vlastní obdobou Wikipedie, včetně hyperlinků a odkazů na další pojmy v textu! Kromě jiného máte i možnost se aktivně bavit s postavami ve vaší družině a dozvídat se tak více o jejich minulosti či názorech, což vám zároveň poslouží v budování jejich loajality nebo strachu z vás.

3

Pokud se rozhodnete běžet na nejnižší obtížnost pouze za hlavní příběhovou linkou, dostanete se do velkolepého finále (jak trefně popsala přítelkyně: "Druhá polovina hry je epická, pak ještě epičtější a nakonec úplně nejepičtější") za nějakých 25 hodin. Pokud ale budete hrát na vyšší obtížnost a rozhodnete se plnit i všemožné vedlejší úkoly, probádat každý kousek světa, sesbírat všechny kouzelné runy a tak dále, snadno strávíte jedním průchodem i stovku hodin. Schválně říkám jedním průchodem, protože při tom obrovském množství voleb a rozhodnutí je vysoká šance, že si budete chtít zkusit příběh odehrát znovu a jinak.

Hlavní devizou Tyranny přitom je, že navzdory několika velkolepým kataklyzmatickým událostem (a očividné možnosti hrát za nejzápornějšího zloducha v historii RPG) jde o důsledně lidský příběh, který vás donutí opakovaně zvažovat vaši vlastní definici pojmů "spravedlnost" nebo "menší zlo".

111

Nejnovější hry testujeme na výkonném počítači LYNX Grunex ExtremeGamer.

Reklama