RECENZE Blood and Truth
Proč to je zatím nejlepší FPS pro PSVR?
Asi každý, kdo si pořídil Playstation VR, vyzkoušel střílečku The London Heist jakožto součást kompilace VR Worlds, kterou dodnes najdete prakticky v každé sadě brýlí a kamery (PSVR bundle). Ačkoliv se jednalo jen o technologickou ukázku, stala se právě tato FPS natolik populární, že se její autoři rozhodli si to zopakovat a vyrobit samostatnou hru, která bude obsahem a délkou působit tak nějak plnohodnotně.
Atmosféra akčního filmu
Blood and Truth přitom stále zůstává kolejnicovou střílečkou, což znamená, že musíte zapomenout na volný pohyb, ale zase to není takové jako třeba v Time Crisis: Razing Storm (PS3 Move verze), kde jste fakt jen stříleli z bambulkového ovladače a nic jiného.
Pohyb v Blood and Truth je omezen na body, na které se můžete postupně posunovat, což jednak trochu řeší krytí a dostáváte se i do jiných střeleckých úhlů. Je ale na vás, kdy svojí pozici opustíte a na které z dostupných míst se posléze posunete. Nutno dodat, že se ve hře vyskytují i situace, kde to přejde do úplné automatiky, například při splašeném běhu přes střechy nebo při jízdě v autě. To se dění zvrtne do naprosto frenetické akce, kde jste rádi, že aspoň stíháte mířit, střílet a dobíjet.
Atmosféra a pocit při přestřelkách jsou ale naprosto famózní, o čemž vás přesvědčí už samotný prolog hry, který řádně vtáhne do děje a představí vám hlavní postavu hry Ryana Markse, bývalého vojáka. Už v téhle kapitole nabydete neomylné přesvědčení, že máte hlavní roli v nějakém akčním filmu.
Následný předěl vás v tom jen utvrdí. Opět se totiž vracíte k rozhovoru s vyšetřovatelem, jehož tvář i hlas hře propůjčil skutečný herec Colin Salmon a vy pokračujete v retrospektivním vyprávění nebo spíše ve virtuálním přehrávání svého zamotaného příběhu. V něm hraje ústřední roli vaše vlastní kontroverzní rodina, která se brání útoku bandy hlavního záporáka Tonyho Sharpa. Příběh sice moc originality nepobral, ale má hlavu a patu a je vyprávěn skutečně filmovým způsobem. Jeho přímočarost nevadí, důležitá je tu hlavně akce, kterou si hráč musí sám prožít.
Dva Move ovladače jako základ
Ovládání této hry je alfou omegou dobré zábavy. I když Blood and Truth podporuje klasický Dualshock, pro své vlastní dobro na něj rovnou zapomeňte. Je vyloženě nevyhovující a degraduje hratelnost. Jediná správná periferie je tak dvojice Move ovladačů, kterými ovládáte své ruce, a právě to přináší výborný pocit ze hry. Virtuální ruce se totiž starají i o vytahování zbraní z pouzder na těle, vyndávání nových zásobníků z vesty a ruční přebíjení. Dále je používáte na otevírání dveří, aktivaci vypínačů, lezení po žebříku nebo páčení zámků. A nic z toho neděláte jen tak zmáčknutím čudlíku na ovladači, veškeré pohyby provádíte jako ve skutečnosti.
Například ke slézání žebříku skutečně natahujete ruce ke šprušlím a chytáte se za ně. Zásobník do pistole je nutné uchopit a zasunout ho do pažby nebo při páčení zámku si do každé ruky vezmete šperhák a speciálními pohyby obou rukou se snažíte vyháčkovat vložku. Samozřejmě to občas přináší nějaké problémy, zvlášť když vás pozlobí PSVR tracking a ruce se nechovají tak, jak čekáte. Někdy je to ale jen chybka kalibrace nebo nesprávným posazením před kamerou. Sám jsem řešil problém, kdy se mi nedařilo sebrat náboje ze stolu, ale stačilo se jen s křeslem trochu posunout dozadu a rázem vše fungovalo v pohodě.
Hodně se mi líbilo, že má člověk možnost zvolit si styl střelby, která mu více sedí. Nejde přitom jen o to, že je zde k dispozici hromada zbraní a spousta jejich modifikací. Důležité je osvojit si styl jakým chcete následně střílet. Můžete například vzít pistoli do pravé ruky a levou ruku použít jako podporu pro střelbu obouruč. To znamená, že muška je pak pevnější a přesnější. Pokud ale raději zasypáváte nepřátele deštěm střel, tak je možné držet v každé ruce jednu zbraň a střílet z obou naráz. Záleží na vás, co si zvolíte a rozhodně to není jen o dvojici krátkých pistolí. Klidně můžete zkombinovat brokovnici v levé ruce se samopalem v pravé. Jen musíte počítat s tím, že manuální přebíjení je v tomto režimu nutné řešit častěji a je malinko komplikovanější.
Brokovnice je navíc trochu nešťastná v tom, že má dvě hlavně a žádný zásobník, ale síla na blízko je skutečně zničující. Dokonce se mi s ní podařilo ve vzduchu odstřelit hozený granát nepřítelem, což byla pecka. Přesně v tomhle je tady VR tak dobrá. Myslím ten pocit, kdy musíte rukama skutečně mířit, když chcete zasáhnout cíl, to vám žádný klasický 2D režim se standardními perifériemi prostě nemůže nabídnout.
Výborná implementace VR
Atmosféře pomáhají i rozličné herní úrovně a ocitáte se jak v interiérech tak exteriérech. Hlavní část hry se odehrává v Londýně, ale i tam není o překvapení nouze, když se například dostanete do galerie moderního umění či na staveniště nebo nákladní letiště.
Super je, že ve všech lokacích se najdou věci, se kterými můžete nějak interagovat a zapojit do toho opět své virtuální ruce. Někdy je to náznak puzzle, kdy třeba za pomocí šroubováku a kleští přemostíte nějaký ten elektrický obvod, jindy si třeba zaházíte papírové koule do odpadkového koše. Vrcholem byla asi přestřelka v kasinu, kde šlo během střelby volnou rukou scratchovat na gramofonu do rytmu puštěné hudby. To by asi jen tak nějaký DJ nedal :) On vůbec soundtrack k Blood and Truth je parádní, opět si nezadá s hudbou k akčnímu filmu a skvěle podtrhává atmosféru hry. Poslechnout si ho mimochodem můžete celý na Youtube zde.
Celkový průchod hrou zabere cca pět hodin, mě to tradičně trvalo o hodinu až dvě déle, protože jsem si všemožně hrál s modifikacemi zbraní, trénoval na střelnicích a prozkoumával všechna zákoutí během misí. Ono pokud lovíte trofeje, tak to jinak ani nejde a i zdánlivé drobnosti mohou přinést překvapení. Jakmile máte dohráno je trochu problém se přinutit hrát znovu. Maximálně na vyšší obtížnost nebo s cílem najít skryté předměty a trofeje, které se nepodařilo napoprvé vysbírat.
Blood and Truth není bez chybičky, ale i tak je pro mě jednou z nejlepších PSVR her vůbec. Navíc to vypadá, že se skvěle prodává! Ačkoliv se tedy jedná o jednoduchou FPS s béčkovým příběhem, její výborně implementovaná VR z ní dělá vyloženě áčkový titul.
Nejnovější hry testujeme na výkonném počítači LYNX Grunex UltraGamer 2019+.