RECENZE finální prodejní verze Mafia: Definitive Edition PC CZ

Jak dopadl nelehký úkol s oprášením české klasiky?

Na remake původní Mafie se musí chtě nechtě koukat dvojím pohledem. Mladší hráči, kteří osmnáct let starou klasiku nikdy nehráli, k tomu přistupují jako k nové hře. Zatímco fandové, co pamatují originál do posledního detailu, byli až do pátečního vydání jako na trní, protože měli obavy, jak tahle masivní předělávka vlastně dopadne. A že to byly obavy oprávněné! Na rozdíl od remasteru Mafia II, kde šlo jen o vylepšenou grafiku a přesto se to neobešlo bez masivního bugfestu (recenze), nezůstal v definitivní edici první Mafie kámen na kameni. Došlo na kompletní novou grafikou, zasahovalo se do mapy města, do ztvárnění postav a autoři přistoupili i ke scénáristickým úpravám včetně změn v designu misí. Navíc mělo remake na starosti studio Hangar 13, které se nechvalně podepsalo pod bídným třetím dílem Mafie.

Nebudeme chodit kolem horké kaše a hned zkraje prozradím, že do dokonalosti to má stále daleko, ale ve výsledku převládají výrazně pozitiva nad negativy. Největším lákadlem je jednoznačně zcela nová grafika, která vdechla Mafii úplně nový život. Sám jsem byl strašně zvědavý, jak vypadají staré známé lokace, a musím říct, že to je náramná podívaná. Detaily aut, domů a vůbec život na ulicích je prostě super. Určitou kontroverzí ale spatřuji ve vcelku výrazné vizuální proměně jak hlavního hrdiny Tommyho, tak jeho kumpánů Sama i Paulieho.

Zatímco třeba tváře Dona Salieriho nebo Franka Collettiho nemáte ani nyní problém rozpoznat na první dobrou, u prve zmíněného trojlístku koukáte vlastně na tři nové chlapy. Kromě vizuálu došlo i k proměnám jednotlivých charakterů, které výrazněji odhalují své nitro. Některé z nich dokonce začnete vnímat odlišně, než tomu bylo v původní hře. Tommy třeba vůbec nepůsobí tak uhlazeně a i Sam je nyní mnohem hovornější a člověk zírá, co všechno z něj během hry vypadne. Snad jen Paulie je pořád ten Paulie. Proměnou nicméně prošly i další postavy jako je Sára nebo její otec barman Luigi. Vlastně i samotný Don Salieri občas překvapí svou odchylkou od originálu.

Kromě postav bylo sáhnuto i do designu ingame animací a hlavně do průběhu samotných misí. Nechci vám vyzradit nějaké překvapení, alespoň tedy naznačím o čem je vlastně řeč. Například už v první scéně, kde se setkává detektiv s Tommym, jsou jejich role prohozené. V původní verzi přichází Tommy do kavárny za detektivem a stále působí jako člověk na úrovni. V remaku je to ale obráceně. Tentokrát je to detektiv, kdo přijde do kavárny očividně nižší cenové skupiny a tam nalezne čekajícího nevyspalého Tommyho ošuntělé vizáže s vytahanou kravatou a strništěm na tváři. Zdá se to jako maličkost, ale když se nad tím zamyslíte, dojde vám, že tyhle věci dost mění podstatu vyprávěného příběhu.

S designem misí je to podobné. Byla učiněna řada změn, které mají za cíl nějak pozvednout či zatraktivnit průběh hraní. Už úvodní honička s taxíkem, kdy dojde k seznámení Tommyho s členy Salieriho „rodiny", je v jádru odlišná. Autorům ta původní asi přišla příliš nudná, takže nasadili uzavírky silnic, kterými lze šikovně projet, ale pronásledovatelé se na nich vymlátí. Tedy ne všichni, ale vždy se někdo z nich chytí. V remaku umí postava skákat, takže když pak prcháte pěšmo před Morelovými poskoky, opět vás čeká úplně jiný průběh. Teď už to není orientační běh uličkami, ale spíše parkur se skákáním přes ploty a zdi.

Nové herní mechaniky, v podobě plížení a schopnosti krýt se při střelbě za překážky, rovněž změnily akční scény, které se nyní dají hrát více takticky. Hratelnost při přestřelkách se mi nyní líbí o poznání více, což jsem ocenil už v legendární misi ve venkovském motelu, která je první velkou akcí se zbraněmi s řadou nepřátel. Oproti tomu boj na blízko pěstmi nebo basebalkou, je v zásadě tristní. Trochu archaicky se ovládá dvěma tlačítky pro útok a obranu, takže žádná sláva to není. Tyhle bitky jsem tedy spíš vždycky nějak přetrpěl a běžel zase dále.

Změn nebyl ušetřen ani proslulý závod aut na okruhu. V nové verzi startujete až z posledního šestnáctého místa a jede se na tři místo pět okruhů. V první zatáčce je tedy v podstatě vyloučeno, abyste se prodrali na první místo. Trvá to tedy o něco déle, ale i na střední obtížnost je to stále zábava a žádná frustrace. Samozřejmě musí mít člověk trochu štěstí, ale rozhodně to není o tom, že uděláte jednu chybu a už byste museli opakovat závod. Dochází ke vzájemným kolizím mezi NPC jezdci, sem tam z nich někdo nevybere zatáčku a se zbytkem si už musíte nějak poradit.

Celou hru jsem jinak odjezdil s nastavením vozidel na úroveň simulace, což mi sedlo lépe než v obyčejném režimu. V simulaci (nutno brát s rezervou) je alespoň znát váha aut, brzdná dráha je delší a musí se při ostrých zatáčkách pamatovat na to, že auto nezatočí na pětníku. Super je viditelné fungování pérování, takže při rozjezdu a brzdění je vidět přenášení váhy a při jízdě po kočičích hlavách kola také pěkně nadskakují. Modely aut jsou krásné a navíc do hry přibyly motorky, na kterých se dá normálně jezdit. Pro rychlý přesun jsou naprosto výborné, zároveň jsou i výrazně nebezpečnější pro vaši postavu. Na motorce stačí jeden silný náraz a Tommy to má spočítané.

Když se vrátím k designu misí... Je jasné, že fandům, co znají všechny mise původní Mafie pomalu nazpaměť, se to asi nezamlouvá, ale není potřeba to vidět zas tak černě. Remake je zkrátka o novém zpracování a autoři se tímto snažili jednotlivým misím vdechnout čerstvý život. Je potřeba si to vyzkoušet a uvidíte, že si už po chvíli hraní začnete užívat současnou podobu. Tomu odpovídá i to, že grafika města není jen nově otexturovaná, ale komplet znova vymodelována. Ve výsledku ani s tímhle nemám problém. Grafika je špičková a nově pojaté město Empire Bay jsem si vyloženě užíval. Naštvalo mě jen to, že z příběhových misí prakticky úplně vypadly závěrečné přejezdy autem, kdy bylo možné více poznávat okolí. Aspoň, že se už po první misi odemknul herní mód „Volná jízda", kde může člověk libovolně jezdit po celém městě, plnit drobné úkoly, sbírat auta a další předměty.

V definitivní edici je k dispozici i tzv. klasická obtížnost, která zde figuruje mimo zaběhnutou škálu snadná, střední a obtížná. Ta klasická má představovat skutečnou výzvu pro zběhlé hráče původní Mafie, ale pro normálního člověka je spíše frustrující. Nefungují zde žádní pomocníci a v řadě případů musíte postupovat metodou pokus omyl, což není ideální. Nemá to pak nic společného s tím, že to hrajete coby zkušený hráč. Zuby si nejdříve vyláme každý, a kdo vydrží dokolečka načítat poslední checkpoint, aby se na několikátý pokus posunul dále, je spíše trochu masochista.

Pozitiva nové grafiky jsem už zmínil, takže je čas říct i ty méně příjemné věci. Krom občasného probliknutí textur se mi dost nelíbilo, co se děje s NPC postavami, po tom, co jsou zabity. Nejen, že se složí do naprosto krkolomných pozic (hlavně v interiéru), ale hlavně jejich končetiny často prolínají s okolními objekty. Tuhle vidíte chlapa jak má ruku skrz komodu, vedle se válí mrtvola napůl zapuštěná do podlahy atd. Na tomhle by tedy určitě chtělo ještě zapracovat.

Někomu může vadit i zámek na 60 FPS, který se zatím nedá vypnout a mě osobně ještě více naštvala jen částečná podpora pro ultra širokoúhlé monitory. Zatímco herní části, kde ovládáte svou postavu, v 21:9 fungují v pořádku, všechny cutscény (a že jich v Mafii je) jsou jen v 16:9. Neustále mi tedy problikával obraz mezi normálním zobrazením a tím s černými pruhy po stranách, což působilo dost rušivě.

Blížíme se k závěru a na samotný konec jsem si nechal český dabing. Sám si říkám, jestli se vůbec ještě někdy dočkáme další hry s kompletním dabingem. Každopádně i nad dabingem nejdříve visel velký otazník. Bylo jasné, že musí být komplet nový, protože dialogy jsou rozdílné oproti původní hře. Problém byl i tom, že někteří původní herci už bohužel nebyli k dispozici a ostatní zase zestárli. Marek Vašut v roli Tomyho Angela ale podal opět excelentní výkon. Na něm vlastně stojí a padá dabing této hry. Petr Rychlý v roli Paulieho také nezklamal, ale na rozdíl od Marka Vašuta se jeho hlas za těch osmnáct let poměrně výrazně změnil. Marcel Vašinka se zhostil nevděčné role po zesnulém Antonínu Molčíkovi naprosto úžasně a dobře si vedli i další herci jako Luděk Čtvrtlík v roli Sama nebo Alexej Pyško v roli detektiva. Je pravdou, že spousta legendárních českých hlášek z původní hry nyní chybí, ale úroveň celého českého dabingu v definitivní edici Mafie velmi příjemně překvapila.

Jak už jsem zmiňoval v úvodu, nová Mafie nezaslouží pomyslných pět hvězdiček, ale je to moc fajn hra a určitě stojí za to projet si nové ztvárnění původního scénáře od Dana Vávry. To je ostatně také vysvětlení, proč to nedopadlo tak tragicky jako u Mafie III. Hangar 13 pouze modifikoval vynikající námět a design misí, který už jednou skvěle zafungoval. Pokud někdy v budoucnu bude další Mafie, určitě by vývojáři měli zapřemýšlet nad kvalitním scénáristou. Ten rozdíl mezi Mafií III (recenze) a definitivní edicí původní Mafie je v tomhle ohledu nebetyčný.

999

Nejnovější hry testujeme na výkonném počítači LYNX Grunex Super Gamer 2020.

Reklama

Související obsah

Také na webu...

- komentáře (11)

Schovat komentáře s nízkým hodnocením
Pořadí
Vlákna