RECENZE Life is Strange: True Colors

Emocionální horská dráha.

Life Is Strange: True Colors je v pořadí již třetím regulérním dílem cyklu oblíbených adventur. Tentokrát vychází vcelku, nikoli po epizodách, což je vítané. A otázka hned na začátek zní: „Vyrovná se svým předchůdcům?" Odpovědí je, že více než ano. Důvodem je v první řadě samozřejmě skvěle napsaný příběh.

Odehrává se v komorním prostředí malého městečka Haven Springs někde ve Skalistých horách, do nějž, po útrapách v systému náhradní rodinné péče, přijíždí zakotvit hlavní hrdinka Alex za svým bráchou Gabem. Alex to neměla a nebude mít jednoduché, protože ač vše začíná zcela nevinně, bude muset vyřešit detektivní případ a pomoci lidem kolem sebe. Nebude na to sama a pomůže jí k tomu i dar, který zpočátku vnímá spíše jako kletbu - schopnost empatie, vcítit se do kůže ostatních lidí kolem ní a prožít jejich pocity, které ne vždycky bývají zrovna příjemné. Víc netřeba příběh rozpitvávat, jedná se o hlavní devizu hry a doporučuji všem si neničit prožitek čtením kdejakých návodů.

Krom samotného hlavního příběhu, jenž má šest možných konců, a kochání se nabízí hra i další možnosti se trochu vyblbnout. Obsahuje totiž několik nepovinných vedlejších úkolů, osmibitovou arkádu, jukebox i několik předmětů, jejichž vzhled můžete upravit a obyvatelé si toho všimnou. A v neposlední řadě dvě postavy, které můžete pozvat na rande.

Pěkně zvládnuté uživatelské rozhraní vede evidenci úkolů, vzkazů a dalších doprovodných textů. Všechny obrázky ve hře jsou otitulkovány, takže i když mohou být někdy hůře čitelné, nic vám neunikne. Co už však při hraní trochu vadí, jsou omezené možnosti pohybu. Městečko Haven Springs je vymalované tak krásně, že vás přímo láká k prozkoumání každého zákoutí, jenže hra vás tam prostě nepustí a nejčastěji narazíte buď na neviditelnou bariéru nebo hlášku, že je třeba něco udělat.

Hra sice běží na starší DX11 verzi Unreal Enginu, přesto vypadá více než dobře, s krásnými detaily postav i prostředí, i s vydařenými animacemi obličejů. A ti, co se rádi kochají, jako pan doktor Skružný, si taky přijdou na své. Na vzhledu se tak dají vytknout pouze možná až příliš statická pozadí hor, která jsou při pohybu postavy poněkud okatá. Starší engine také znamená vcelku nízké HW nároky, které zvládá kdejaké PC: čtyřjádro běžící aspoň na 2,8 GHz, 6 GB RAM a GF 750Ti resp. Radeon 7790, s 2GB VRAM a 30GB volného místa na uložišti (reálně využitých je však cca 23 GB).

Po hudební stránce na tom hra také není vůbec špatně, v hlavní roli zde nalezme hlavně klasickou akustickou kytaru. Problémem však časem může být použití licencované hudby od jmen jako jsou Mxmtoon, Novo Amor nebo Gabrielle Aplin. Poté, co vyprší licence, podobně jako tomu bylo u Alan Wake, může nastat problém. Ale ať už to s hudbou dopadne jakkoli, použitá je vhodně a skvěle vykresluje atmosféru okamžiku. Jedinými menšími vadami na kráse poslechu je tak nepřítomnost lyrických titulků a hraní hudby ve smyčce, dokud ji sami nepřerušíte.

Hra samotná se hraje snadno a ovládání byť je docela intuitivní, by zasloužilo na začátku přeci jen trochu podrobnější tutoriál. Přijít na to, jak použít Alexinu empatii, mi přeci jen chvilku trvalo, hra mi ji sama nevysvětlila a ušlo mi tak pár věcí v první kapitole.

Další drobností je také pouze automatické ukládání, které se většinou uskuteční při změně scény. Vyváženo je však možností se po dokončení kapitoly do dané scény vrátit a zkusit si beztrestně i další dialogové možnosti, nebo kapitolu rozehrát zcela od začátku. S tímto také souvisí systém příběhových voleb. Těch naprosto zásadních je pouze několik a můžu snad i prozradit, že žádná není v první kapitole. Po skončení kapitoly vždy dostanete taky rekapitulaci, jak jste se rozhodli vy a ostatní hráči, či zda vám nějaká drobná událost zcela neutekla.

Zdaleka největším problémem s touto hrou však bude pro běžného českého hráče bohužel opět chybějící český překlad. Naštěstí to vypadá, že hru pro širší české publikum zachrání alespoň čeština amatérská. Podle posledních zpráv na serveru prekladyher.eu se podařilo ze hry vytáhnout i vrátit do ní texty, a písma také nativně podporují českou diakritiku. Přesto, překlad je teprve na úplném začátku, a proto si na češtinu určitě nejméně několik týdnů počkáme.

A jaký je tedy můj celkový dojem ze hry, která minulý týden vyšla na všech platformách ve fyzické i elektronické edici a vyjde vás na 1599 korun? Veskrze chvalitebný. Zažijete zajímavý příběh, který vás pošle na emocionální horskou dráhu. Budete ji chtít dokončit jedním dechem a přesto vás zabaví na minimálně 10 až 15 hodin. Při srovnání s kdejakou hrou na hrdiny sice herní čas trochu pokulhává, ale tohle je adventura, jak má být, tady si to vynahradíte o to bohatším prožitkem - jak obrazovým, tak hudebním i příběhovým.

999

Nejnovější hry testujeme na výkonném počítači LYNX Grunex Super Gamer 2020.

Reklama

Související obsah

Také na webu...

Vesmírná arkáda Chronus přiletí 3. prosince

+ technikálie, vše o ní v kostce.

Fotky z Asus Media Day 2021

Zúčastnili jsme se páteční akce v Praze.

Oficiální nosný motiv Suicide Squad: Kill the Justice League

Hra bude 16. října 2021 v 19 hodin na DC FanDome.

- komentáře (1)

Schovat komentáře s nízkým hodnocením
Pořadí
Vlákna