Alice in Wonderland • Stránka 2

Za králíčím ocasem.

Ve většině případů vám hra přímo řekne, kdy a jak chce tu či onu postavu použít a vy o tom ani nemusíte přemýšlet (pořád tu mluvíme o hře pro děti), ale čas od času vás přepadne souboj nebo puzzle, který zaskočí i zkušenějšího hráče. Ještě relativně brzo ve hře mě překvapil souboj s obřím Pentlochňapem, kterého jsem nejprve musel vyprovokovat házením šutrů pomocí telekinetických schopností Březňáka, potom bylo třeba nestvůru na okamžik paralyzovat McTwispovými čas-zastavujícími hodinkami, a posléze jsem zase používal Březňáka pro vyzvednutí sloupu ze země, o který si Pentlochňap následně rozbil čumák.

Tedy, on ten koncept zase nebyl tolik komplikovaný, ale i tak mi tento souboj zabral asi čtvrt hodiny a bohužel za to nemůže ani tak jeho složitost, jako spíše tragicky posazená kamera, která mě někdy dováděla k šílenství! Beze srandy aspoň desetkrát jsem nebyl schopen Pentlochňapa zranit, protože bylo nemožné natočit se správně a vyzvednout sloup, do kterého měla potvora nabourat. Hra mě prostě nenechala.

4
Alenka se přejedla a zatočila se jí kebule.

Myš (jako periferie) je tady zcela nefunkční (včetně menu) a kamerou se nedá nijak točit. Často jsem proto ani nevěděl, kde se můj oponent pohyboval a nesčetněkrát mě zasáhl jen proto, že jsem jednoduše nevěděl, odkud pádí. Žel bohu toto nebyl jediný incident, hrozivě udělaná kamera mě pronásledovala celou hrou a nebyl level, kde bych nebušil hlavou do klávesnice. Aspoň že trest za úmrtí je tu takřka nulový: přijdete jen o pár bodíků (kterých stejně brzy máte desetitisíce) a okamžitě se respawnujete. Frustraci to ovšem nevyléčí aneb další důvod, proč tuhle hru přenechat radši o dosti trpělivějším ratolestem.

Stejně tak mne párkrát zaskočily puzzle, které byly zpravidla triviální, ale pak se do nich vloudily okamžiky, kdy jsem se zasekl na dobrých deset minut a zoufale pobíhal okolo a netušil, co dělat. Tuhle jsem se ocitl v domě, kde jsem kvůli pomotané gravitaci běhal po stropě. Nejprve jsem se musel dostat na podlahu, takže jsem skákal po poličkách a zabodával nádobí do stěn, po němž jsem lezl ještě níže...

5
Takovéhle dveře na vás budou vyskakovat každou chvíli a proudit z nich budou zástupy karetních vojáčků.

Jenomže potom Alenka snědla příliš velký kus zvětšovacího dortu (vždyť to říkám, Alenka je jen přítěž a dělá zbytečný trable, blondýna!), já ji musel zase zmenšit, ale… najednou nebylo kam jít a co dělat. Na dětskou hru to autoři s obtížnosti místy přehnali, zvláště když se přihlédne ke zbytku hry, který je triviální a je veskrze jen o konstantním mačkání tlačítka pro útok a aktivaci speciální schopnosti. Na druhou stranu, pořád lepší než řadové filmové hry, které svou primitivností a tupostí uráží i pětileté pařanče.

Za triviální by se ovšem bohužel dalo označit i technické zpracování, které na PC očividně trpí konverzí z Wii verze. Grafika je rozmazaná a nedetailní, což zamrzí o to více vzhledem k tomu, že herní prostředí je vlastně docela nápadité a rozmanité, jen roky pozadu. Obří neviditelné bariéry okolo všech objetků a audio složka dojem z technického zpracování taktéž nezlepšují. Ačkoliv jsou použity dialogy z filmu, postavy jsou namluveny slabě a vágně a jejich záhadně utlumené a nevýrazné projevy působí až stupidně, nemluvě o tom, že je hudba místy i přebíjí. Ta jinak sice neruší, ale svými tuctovými tóny sotva tak podkresluje nijak nevýraznou atmosféru.

6
Králík udělal čáry máry s telekinezí a vybudoval si levitující zkratku přes bludiště.

Takže závěr je tu stejný jako u většiny filmových her – pokud máte doma malého caparta, který baští Alenku a vy ho potřebujete zabavit,Alice in Wonderland je fajnová volba. Anebo pokud tím capartem jste vy. Jinak ale existuje spousta lepších titulů, po nichž sáhnout. Nevýhodou pro děti je tu i fakt, že hra u nás tentokrát (na rozdíl od starších produktů Disney) není přeložená do češtiny.

VERDIKT: Je to trochu smutné, ale deset let stará American McGee’s Alice byla nápaditější, chytřejší, půvabnější a hlavně zábavnější. Ačkoliv herní Alice in Wonderland nabízí příjemný systém kooperace různorodých postav s různorodými schopnostmi a do toho přidává místy až překvapivě náročné puzzle, jedná se stále o jednodušší a ošklivou hříčku, navíc s nervy drásající fixní kamerou. Z podprůměru ji vytáhla hlavně sympatická snaha tvůrců udělat něco lepšího než další filmovo-herní odpad a faktem je, že ratolesti stejně nakonec budou z Alenčina kouzelného dobrodužství na větvi.

5 /10

Reklama

Související obsah

Také na webu...

Vesmírná arkáda Chronus přiletí 3. prosince

+ technikálie, vše o ní v kostce.

Fotky z Asus Media Day 2021

Zúčastnili jsme se páteční akce v Praze.

- komentáře (2)

Po 30 dnech od publikování článku se diskuse automaticky zavírají, ale v rozpravě můžete pokračovat v našem fóru!

Schovat komentáře s nízkým hodnocením
Pořadí
Vlákna