DRUHÁ STRANA MINCE: Proč je Alien Isolation špatná hra?

Dan Krásný pro to má pět důvodů.

Alien: Isolation má snad všechny možné aspekty důležité hry. Disponuje snad nejslavnějších filmovým monstrem všech dob, na každém rohu je z něj cítit vysoký rozpočet a zároveň servíruje hororový příběh v době, kdy se herní horory těší obrovité přízni. Má velmi dobrou a přitom nenáročnou grafiku. O zvukovém podkladu se bude hovořit ještě dlouho po vydání a bude jistě brán jako vzor pro další hry obdobného druhu. A tu retro sci-fi atmosféru bych si nejradši namazal na chléb a snědl i s kůrkami.

Je to živoucí důkaz, že vědeckofantastické vize Ridleyho Scotta (možná je to vize někoho jiného, nevím, klidně mě opravte) je i po pětatřiceti letech neobyčejně svěží. Alien: Isolation není špatná hra. Tedy není tak špatná tak, jak si obvykle špatnou hru představujeme. Avšak ve své kvalitě tak neuvěřitelně škobrtá, že jsem ji i přes řadu nesporných kladů dokončil dost rozmrzelý. Co je na Alien: Isolation tak moc blbě? A proč si nezaslouží ukvapená absolutoria?

1. PROSTŘEDÍ NA JEDNO BRDO

Nepochybuji, že Creative Assembly nakoukali filmy tam i zpátky. Že pročítali různé náčrty a snažili se děsit podobně, jako kdysi filmy od Scotta i Camerona. Jenomže je zásadní rozdíl mezi devadesátiminutovým filmem a patnáct hodin dlouhou hrou. Sevastopol má báječnou atmosféru. Fakt jo. A kór ze začátku jsem na famózně vypiplané místnosti koukal s otevřenou pusou. A autoři to dobře vědí a tak hráče nechají chodit stejnými pasážemi klidně i potřetí a počtvrté. Backtracking mi nevadí. Co mi vadí je, že ve hře v podstatě neexistuje rozdíl mezi technickou sekcí základny a restaurací. Ubikacemi a laboratoří. Pitevnou a velícím můstkem. Všechno vypadá ÚPLNĚ STEJNĚ. Bíle, odtažitě... a nudně. Postupem hry už jsem v podstatě nevnímal, v jakém patře se právě nacházím. A jak se můžu bát o život, když nevím, jestli právě procházím umývárnou nebo strojovnou?

1

2. ZAPNI SYSTÉM, VYPNI SYSTÉM

A stejně jako s prostředím, jsem měl postupem času problém i s herní náplní, respektive s úkoly. Ono to je vlastně pochopitelné. Hra, která se celá odehrává na jedné vesmírné stanici a ve které zrovna nejde o kosení vetřelců kulometem, nemůže mít zrovna obrovitánsky širokou náplň. Jenomže, stejně jako jsem po deseti hodinách přestal vnímat, do jakých zákoutí stanice se musím dostat, přestal jsem se zajímat i o úkoly a jejich význam. Jejich monotónnost je totiž ubíjející.

Zajdi támhle do kanceláře a vypni alarm. Pak prolez támhle a zapni systémy. Na počítači o patro níže zase spusť tohle, ale abys to mohl spustit musíš vypnout tuhlecto. Brr. Chápu, že Amanda Ripley je ve hře spíše technikem, nežli nařachanou hrdinkou, ale skutečně chci platit půl druhého tisíce za dělání servisáka na vesmírné lodi? Nevermore.

3. STŘÍLEJ. ALE NE MOC

Jsem ten poslední, komu by vadila hororová hra bez jediné nábojnice. Obě Amnesie jsem si užil, žeru Outlast a zoufale se těším na SOMU. Ale představa, že áčková hra pro široké publikum se ponese ve stejném duchu, mi přišla idiotsky střelená už při oznámení hry. Autorům to při vývoji zřejmě došlo taktéž a tak je do kampaně nakonec zařazená i hrstka palných zbraní. A kdo nevidí, jak jsou ve hře až nebezpečně navíc, ten musí mít na očích snad klapky. Vetřelci neuškodí vůbec, humanoidům pouze některé a bez soubojů s lidmi bych se v klidu obešel, protože podle mého není jejich význam ve hře zrovna nejlépe obhájen.

2

To samé platí o výrobě bomb. Jejich skládání je sice poměrně jednoduché, ale po čase začne otravovat a zdržovat. Mělo se zřejmě jednat o jakýsi dotek reality (technický machr Amanda umí vyrábět improvizované výbušniny, juchů), ale stačily by mi ke štěstí klidně tři, čtyři druhy. Molotovy, zábleskové i kouřové granáty jsou obsahem, který ve hře spíš musel být tak nějak "pro forma", než aby jí přímo prospíval. A proč? Protože hra pro masy, pochopitelně.

4. UCTÍVÁNÍ BEZ INVENCE

Uctívat kult, který se kolem Vetřelce za ta léta nesporně vytvořil, je pochopitelné. Vždyť vlastně celé Alien: Isolation je hra primárně určená fandům značky. Bohužel jedna věc je uctívání a objímání hororů našeho mládí, druhá věc je vytváření nového projektu vycházejícího ze stejných kořenů. Příběh hry je zoufale bez nápadu. Vždy s někým hovoříte vysílačkou, a ten někdo to potom schytá, protože přeci nebudete mít v hororové hře živého parťáka.

Ano, chválím linku s ujetými humanoidy, ale dovedl bych si představit silnější vedlejší postavy a snahu o uchopení příběhu o něco více svojsky. A přitom to celé začíná tak slibně. Hned v úvodu totiž potkáte plešatého podivína landovského typu a kráčíte s ním skrze tmu. Bohužel. Takhle to v Alien: Isolation nefunguje. A celkově tak herní příběh připomíná spíše Promethea nebo film Poslední dny na Marsu. Prostě jeden z mnoha projektů, co jen vzpomínají a "hrajou to na nostalgii". Škoda. Více charakteru by neuškodilo.

3

5. JE TO ÚÚÚÚMORNĚ DLOUHÉ

V jednom kuse tady pindám a nadávám na věci, které jsou u hororové hry více či méně sekundární. Nezmínil jsem ovšem aspekt nejdůležitější, tedy odpověď na otázku, zda je hra Alien: Isolation děsivá. Ano je. Tedy do určité doby. Aby vám totiž začaly vadit všechny ty výtky, které jsem definoval v bodech 1-4, musí inkriminovaná hra příšerným způsobem přepálit svoji stopáž. Alien: Isolation v tomhle ohledu opět naráží na svůj chatrný koncept.

Aby horor děsil a abyste se uměle vyvolávaného strachu jen tak nepřejedli, nesmí být dlouhý. A pokud dlouhý je, musí se jednat o veskrze geniální hru, která čachruje s tempem a překvapuje neustále něčím novým. Cretive Assembly ale servírují téměř konstantní styl hororu v projektu, který má přes patnáct hodin dlouhou kampaň. A to je prostě moc.

Já si ostatně prvních pět hodin Alien: Isolation doopravdy užíval a podvědomě si namlouval, že tohle prostě JE hra roku. Jenomže projekt postrádá jakoukoliv gradaci. Příběhovou, hororovou, hratelnostní nebo i gradaci prostředí (to abyste se stále dostávali do zajímavějších a pak do ještě zajímavějších lokací). Začnete vnímat chyby. Náhle vás nudí neustálé páčení všeho možného, hrátky s ladičkou i nahrávací obrazovka na počítačích Sevastolink.

Alien: Isolation byl prostě od začátku špatný nápad. Hororové principy Amnesie prostě nelze použít na hru tohoto typu. Skvělé horory jsou jednoduché, přehledné a skončí dřív, než si na strach, plížení a podivné zvuky jednoduše zvyknete. A já si prostě u Alien: Isolation zvykl. A hle, jak řekl Bůh, budiž chyby.

Kdybych měl Alien: Isolation číselně ohodnotit, dostal by ode mě sedmičku. Slabou sedmičku. Je to totiž rozhodně důležitá, dobrá, áčková videohra. Existují ovšem důvody, proč není videohrou výtečnou. A je jich minimálně pět.

Tento článek byl původně napsán pro blog autora VnimatKrasu.Blogspot.cz, další názory Daniel Krásný ventiluje na Twitteru nebo ve SCORE.

Reklama

Související obsah

Také na webu...

- komentáře (37)

Po 30 dnech od publikování článku se diskuse automaticky zavírají, ale v rozpravě můžete pokračovat v našem fóru!

Schovat komentáře s nízkým hodnocením
Pořadí
Vlákna