Dojmy z BioShock Infinite

Zahráli jsme si ostře sledované pokračování v mracích.

Vítejte na Columbii

Tak jako původní Bioshock začínal pádem letadla a vynořením se u neznámého majáku, BioShock Infnite vše rozjede ve velmi podobném duchu - moře je tu, maják je tu, pouze k němu jedete na lodi. Hráč, který zažil dobrodružství v Rapture, vchází dovnitř a tak nějak očekává, že ho uzavřená kabina vezme hluboko pod vodní hladinu. Chyba lávky. Tentokrát je to raketa, která vás vynese vysoko do oblak, do města, které se vznáší na obrovských balónech a je pospojováno magnetickými kolejnicemi. Města v mracích, kterému mohli vdechnout život snad jen ve studiu Irrational.

Rozdíl mezi Rapture a oblačnou Columbií by nemohl být větší. V prvním dílu vás hned na začátku přivítaly skřeky šílenců, hororová atmosféra a temnota. Ale první, co vás čeká zde, je... křest. Ano, vše je zde vystavěno na hluboké víře, hned přistávací plocha se jmenuje New Eden (podle biblického ráje Edenu), město je zalito světlem, skoro jako byste se doopravdy dostali do nebe, a tomu všemu dominuje obrovská socha anděla. Městská architektura připomíná secesní paláce a chrámy, všude se vznáší ta nezaměnitelná zbožná atmosféra. A ať už máte osobně s vírou problém nebo ne, alespoň na chvíli uznáte, že je to nádhera, která není v žádné jiné hře.

Ale nic samozřejmě není tak ideální, jak se zdá. Nebudete se už sice potýkat se zvrácenými choutkami Andrewa Ryana, místo toho se vám měrou vrchovatou dostane náboženského fanatismu, v jehož čele stojí impozantní stařec jménem Comstock. Nu a ten má velice povědomý zvyk vystavovat svoji tvář na plakátech a nechat se obyvateli města oslavovat jako prorok lepších časů. Jsou zde i další rozdíly. Namísto zničené metropole, která už má svou apokalypsu za sebou, se Columbia nachází na vrcholu své slávy. Ulice jsou plné lidí, všichni jsou spokojení, všichni dodržují zákony, všichni se veselí a ruku v ruce kráčejí k věčné spáse. To jen vy do toho tak nějak nezapadáte.

Trable s fanatiky

Stačí krátká procházka po okolí a poprvé spatříte, jak přesně to vypadá ve společnosti, kde je fanatická víra rozvedena ad absurdum. V jednu chvíli se připlete do rozjařeného maškarního plesu a dostanete možnost zahrát si na střelnici o hlavní cenu. V soutěži samozřejmě zvítězíte a za aplausu rozjařeného publika se vám dostane cti hodit si baseballovým míčkem... a pokusit se přitom trefit do dvou nešťastníků, kteří jsou uvázáni na pranýři, jako veřejný trest za jejich hříchy. Provinění? Jeden je běloch z Irska. Druhá je Afroameričanka tmavé pleti. Dovolili si spolu mít poměr.

1

A co že hlavní hrdina vůbec dělá v tomhle městě, které očividně kritizuje nešvary puritánské společnosti, jež v určité omezené míře v USA přetrvávají dodnes? Inu, jmenuje se Booker Dewitt a pracuje jako agent - člen jedné z historicky největších privátních detektivních agentur, jejíž pracovníci fungovali od 19. století jako nájemní bodyguardi. Na rozdíl od původního hrdiny, tento amnézií netrpí, právě naopak, pamatuje si vše až bolestivě jasně. Je totiž ve velkém průšvihu. Jistá mladá slečna jménem Elizabeth byla unesena a pokud se mu ji nepodaří získat z Columbie zpět, docela jistě přijde kvůli dluhům, jež si nadělal, o holý život. A to je docela dobrá motivace.

To už se však ocitáme zpět na náměstí, kde se již shromáždila velká spousta lidí, aby sledovala, jak Dewitt hodí svůj první míček po „hříšnících". Než se ale hlavní hrdina stačí rozhodnout, jestli se davu poddá nebo bude vzdorovat, kdosi ho chytí za ruku a jediným trhnutím za rukáv odhalí znamení, jež má vytetované na zápěstí: "AD". Vy jako hráči zatím sice netušíte, co to znamená, ale lidé okolo mají očividně jasno - podle legendy prý takové označení ponese falešný prorok, který má jejich krásné město dovést do záhuby. Oops...

V jádru starý dobrý BioShock

Jde totiž o temnou hru v prozářeném světě, což velice brzy vyjde najevo. Dewitt jen tak tak unikne rozběsněnému davu a najednou se ocitne na docela jiné Columbii, která mu jde nelítostně po krku. A pokud vás scéna z „kamenování" dvou nešťastníků na náměstí pobouřila, vězte, že je to teprve začátek všech hrůz ve městě fanatiků.

Pak se na nějakou dobu stane zvláštní věc. Po první fascinaci celým tím barvitým a nápaditým světem vás zarazí, jak moc se Infinite drží odkazu BioShocku. Prvních pár desítek minut budete víceméně jen probíhat prostředím a sbírat vše, na co přijdete, od munice po nádoby s fazolemi. Co však dávalo smysl v mutanty zamořeném a opuštěném komplexu moc nehraje ve městě, které je hustě osídleno relativně normálními obyvateli. Někde se zdá až za vlasy přitažené vloupat se do obydleného domu, ukrást lidem před očima všechny jejich věci a bez trestu odejít, či nacházet munici v koších. Jasně, jsou to věci, které se ve hrách běžně dějí, jen tady trochu víc vyčnívají. Aspoň vzhledem k tomu, jak věrohodně jinak Columbia působí.

Stejně tak se vrací audio záznamy, které odvypráví cizí příběhy. Ty se nevyskytují tak hojně jako v případě předchozích dílů, přesto nemile zavánějí nádechem klišé. Ani na poli akčních mechanik zpočátku nehledejte velké změny a umělá inteligence v nehotové verzi ke všemu působila prkenně. V momentě, kdy začnete střílet, okamžitě o vás všichni vědí, přičemž nějaké stealth zde neexistovalo. Překvapení se nekoná ani na poli speciálních schopností (namísto plasmidů jsou zde tentokrát tzv. tonika (tonics)). Díky jednomu můžete střílet oheň, díky dalším elektřinu, dále posílat hejna ptáků na nepřítele či proti nim obracet hlavně vlastních turretů. Nic, co bychom už neviděli.

Jak BioShock dostal duši

Jenže pak se hra zase změní. Stane se tak ve chvíli, kdy se na scéně objeví Elizabeth. Je jasné, že Dewittovi nepadne hned okolo krku, zvláště proto, že se poprvé setkají ve chvíli, kdy proskočí oknem přímo do jejího pokoje. Hlavní hrdina si ji však velice rychle udobří slibem, že ji dostane ze zajetí pryč. Hned v příštím okamžiku se však na scéně objeví Songbird, obrovské okřídlené monstrum, postrach Columbie - a on pochopí, že to nebude tak jednoduché.

Když byla Elizabeth uvržena do zajetí, byl tento kolos sestaven právě proto, aby ji „ochraňoval" (tzn. nedovolil jí utéct). Od té doby se ale spolu spřátelili natolik, že Songbird přestal poslouchat kohokoliv jiného. A Dewitt se s ním nyní musí nějak vypořádat, aniž by zranil city své svěřenkyně. Je to dvojka podobná Little Sister a Big Daddy, jen s rozdílem, že tady vám na Elizabeth skutečně záleží.

Scénu útěku z bortící se vězeňské věže jde bez nadsázky popsat jako jednu z nejpoutavějších, jakou herní průmysl poslední dobou zažil. Je sice naskriptovaná a striktně lineární, prolétnete se však během ní tolikrát volným pádem, sjedete po tolika Skyline kolejnicích, vyhnete se tolika pokusům Songbirda rozdrtit vás na kaši a neustále se přitom budete pokoušet zachránit roztomilou krasotinku, že okamžitě zapomenete na negativa, která mohla vyvstat na začátku hry. Elizabeth se stane srdcem a duší celého Infinite.

Její přítomnost rozproudí i akční část hry. Disponuje totiž podivnými speciálními schopnostmi, které jsou pravděpodobně důvodem pro její únos. Nazývá je „tears" (slzy) a zpřístupňuje díky nim jiné dimenze reality. Jinými slovy to znamená, že si dívka dokáže „vysnít" věci a ty se objeví na místě, kde je chcete mít. V různých částech hry vždy dostanete na výběr z vysnění několika různých předmětů - zvolíte raději těžký kulomet anebo výstupky na stěnách, které vám umožní dostat se bezpečně z boje? Pravidlem nicméně je, že zvolit můžete vždy jen jeden předmět k vysnění. Kromě toho vám pak Elizabeth může během přestřelek nosit lékárničky, náboje atd. Brzy si ji zkrátka zamilujete.

Lepší a lepší zážitek?

Pokud můžeme soudit z úvodních hodin hraní, tak čím déle hrajete, tím nápaditější se Infinite stává. V jedné z pokročilejších oblastí se kupříkladu setkáte s jakousi mechanickou gorilou, která je nazývána Handyman (kutil/údržbář), před níž budete muset sakra rychle utíkat a pokoušet se ji zničit zdálky. Po vlastních přitom nemáte šanci zmizet a tak začnete hojně využívat kovové koleje spojující jednotlivé vzducholodě neboli části města. Ty vám umožní prolétávat po mapě sem a tam, a velice rychle se stanou pevnou součástí akčních sekvencí. Jsou rychlé, neuvěřitelně adrenalinové a pohodlně se používají - prostě se na ně pověsíte magnetickým hákem.

BioShock Infinite vyjde pro PC, PS3 a X360 koncem března.

rezervovat na Xzone a získat dárek.

Stejným způsobem je pozvolna vylepšen dojem ze speciálních schopností - objeví se teleport ne nepodobný blinku z Dishonored, hra zpřístupní i gravitační hrátky s nepřáteli, které můžete odhazovat nebo přitahovat. Slzy zase dovolí vytvořit návnadu na nepřátele, či si vysnít munici a lékárničky. Z nepříliš originální kopie původního Bisohocku se rychle stane svěží zábavná záležitost.

Infinite zkrátka chytlo přesně ve chvíli, kdy přeřezalo mosty, které ho spojily s předchůdci. Zařazení Elizabeth navíc dodává to, co chybělo prvním dvěma dílům - srdce. Na mladou slečnu nedáte dopustit a ještě rádi pro ni budete kupovat dárky a trávit s ní čas pouhým zahálením na pláži. Ve chvíli, kdy propukne vřava, ji však oceníte snad ještě víc. Bez pomoci jejích speciálních schopností by vás překrásný svět oblačné Columbie velice rychle převálcoval.

Reklama

Související obsah

PovinnostRECENZE Half-Life: Alyx

Už nic nestojí mezi vámi a zážitkem.

Koronavirus neovlivní start PlayStation 5 ani Xbox Series X

Ale co startovní hry? Vyjádření Microsoftu a Sony.

Hardwarový týdeník hráčů - 12/2020

Zvuková karta pro hráče, AMD zvyšuje náskok, notebook Asus...

O evoluci Kings Bounty 2: od Heroesů až po Kingdom Come

Druhý, "retro" vývojářský deníček.

Také na webu...

Hardwarový týdeník hráčů - 12/2020

Zvuková karta pro hráče, AMD zvyšuje náskok, notebook Asus...

Nalezen plakát na kampaň Call of Duty: Modern Warfare 2 Remastered

V souborech posledního updatu loňského dílu.

Unikl termín Dark Pictures: Little Hope

Už docela brzy + další info, obal.

O multiplayeru Microsoft Flight Simulator 2020

Objasněny režimy či technologie.

- komentáře (15)

Po 30 dnech od publikování článku se diskuse automaticky zavírají, ale v rozpravě můžete pokračovat v našem fóru!

Schovat komentáře s nízkým hodnocením
Pořadí
Vlákna