Call of Duty: Black Ops

Vietnamské peklo na souši a v tunelech.

Call of Duty: Black Ops se bude odehrávat během studené války a můžete vsadit boty na to, že si vývojáři z Treyarchu do běhu dějin opět něco zajímavého domysleli. Ze hry nám byly prezentovány dvě singleplayerové mise, přičemž tu vrtulníkovou jsme již detailně srovnali s podobnou létající misí z Medal of Honor (viz také naše samostatné dojmy ze singlu Medal of Honor). Dnes přichází na řadu jiný level, který si předvádějící užil již poctivě se samopalem v ruce. Už samotný úvod akce mě přesvědčil o tom, že studio Infinity Ward má tentokrát velmi silného konkurenta. Posuďte podle následujících událostí sami:

Zpočátku poklidný let vrtulníku nad džunglí přerušila série několika výstřelů a on se zřítil do jedné z bažin. Jeden z pilotů byl mrtvý okamžitě a druhý to koupil až poté, kdy ho předvádějící zkontroloval, jestli ještě dýchá. Celý kokpit se rázem začal plnit vodou a na útěk zbývalo pouze několik málo vteřin. Všudypřítomné kulky brzdila okolní voda a ještě zvýrazňovala jejich trajektorii. Plavat s krokodýly by možná bylo za dané situace mnohem bezpečnější.

Hlavní hrdina se posléze vynořil za zády jednoho vojáka z Vietcongu (VC), který toho času ještě mrhal náboji střelbou do vodní hladiny. Stačilo vzít nůž do ruky, přiložit mu ho pod krk a z nepřítele si udělat živý štít. Daleko snáze se tak kosili ostatní protivníci, kteří na zpacifikovaného kolegu příliš nebrali ohledy. Poslední vystřelenou kulku z hlavně samopalu předvádějícího sledovala kamera ve zpomaleném záběru až k samotnému cíli, který se nacházel přesně mezi očima smolného vietnamčíka.

Prakticky celá výše popsaná scéna však byla naskriptovaná a stačilo zmáčknout pouze pár tlačítek na gamepadu X360. „Chceme ve hře vytvořit několik pamětihodných momentů, na které budou hráči vzpomínat i po letech. Ostatně tohle je jedna ze základních ingrediencí celé série Call of Duty, což nechceme nijak narušovat," zmínil předvádějící. Osobně jsem s tímto postupem spokojen tak napůl a spíše než sledovat prakticky neovlivnitelné in-game sekvence, dávám raději přednost delším misím, které dokážou rovněž vyvolat zmiňovanou nezapomenutelnou atmosféru. Příkladem za všechny může být napínavá odstřelovací mise v černobylské Pripjati mezi poničenými paneláky v prvním Modern Warfare.

Další část mise zavedla předvádějícího do džungle, kde se setkal se zbylými vojáky z ostatních vrtulníků. Plánoval se útok na nedalekou vesnici, kde nemalou roli sehrál náš Semtex. „Je to nová plastická trhavina z Československa. Doufám, že se předvede v tom nejlepším světle," utrousil jeden z vojáků a já byl rád, že si Američané vzpomněli na malou zemi někde v srdci Evropy. Ačkoliv to nebylo zrovna v té nejvhodnější situaci.

Následující události se točily okolo plížení dvou parťáků a umisťování náloží pod dřevěné domky postavené na sloupech těsně nad vodní hladinou. Perfektní podívanou byla přesná synchronizace obou vojáků a likvidování nepřátel v ten samý okamžik.

O dvě minuty později se již ocitla celá nepřátelská vesnice v plamenech a monotónní střelbu ze samopalů přerušovaly pouze další ohlušující výbuchy trhaviny či barelů s benzínem. Protivníci, vybíhající prakticky ještě s kalhotami na půl žerdi, neměli nejmenší šanci. Větším oříškem bylo zničení uprostřed jezera umístěného protileteckého postu a předvádějící si musel vzít do rukou raketomet. Pochybná kůlna se tak v mžiku rozletěla na miliony třísek a na scéně se objevilo několik dalších spřátelených vrtulníků.

Aby byla práce skutečně kompletní, musela být kromě vesnice vyčištěna i síť tunelů. Do podzemí šel předvádějící opět s jedním parťákem a temná zákoutí osvětlovala pouze dvojice baterek. Kolega to však přesně ve chvíli, kdy hlavního hrdinu okřikoval, aby se dal dohromady, schytal nožem do krku. Tak už to chodí...

Při průchodu tunely po zlikvidování vesnice jsem si hned vzpomněl na starého dobrého Vietconga od Pterodonu. I v něm číhalo nebezpečí na každém kroku ať už v podobě VC nebo nejrůznějších pastí, což samozřejmě chválím a člověk musí být i zde stále na pozoru. Call of Duty celý zážitek ještě umocnilo pár skriptovanými sekvencemi a příchodem dalšího parťáka, který už byl daleko obezřetnější než ten předchozí.

Tím však krátký výlet v podzemí skončil a jak to celé dopadne, se dozvíme nejspíše až v plné verzi. Celkově v mých očích Call of Duty: Black Ops nepřekvapilo ani nezklamalo. Zkrátka přineslo to, co od něj každý čekal, což je vysoce atmosférická střílečka plná nejrůznějších skriptů. Což je trochu rozdíl od konkurenčního Medal of Honor, jenž zase nabídne spíše usedlejší a dospělejší postup bez přehršle "wow" momentů.

Na můj vkus sice skriptů v Black Ops bylo možná až příliš, ale u jednoho či dvou titulů do roka to lze přežít. Rád se podobné akci taky poddám a s chutí si ji zahraji. CoD s pořadovým číslem sedm vyjde 9. listopadu na PC, X360, PS3, Wii a ve speciální verzi pro Nintendo DS.

Reklama

Související obsah

Také na webu...

- komentáře (10)

Po 30 dnech od publikování článku se diskuse automaticky zavírají, ale v rozpravě můžete pokračovat v našem fóru!

Schovat komentáře s nízkým hodnocením
Pořadí
Vlákna